Navrhovaný projekt se svým zaměřením řadí k výzkumům kurikula, které se pokoušejí propojovat otázky vyučování, učení a učiva. V návaznosti na disertační práci navrhovatele se projekt opírá o koncepty L.S.Shulmana didaktická znalost obsahu a poznatková základna učitelství, které se v mezinárodním pohledu jeví jako nosné a perspektivní pro pedagogický výzkum. Podstatou navrhovaného projektu je diagnostikovat a analyzovat didaktické znalosti obsahu u zkušených učitelů primární školy, které se vztahují ke vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (viz RVP ZV), a tím přispět k probíhající kurikulární reformě. Cílem projektu bude analyzovat a popsat charakteristiky těchto znalostí a procesy jejich utváření a rozvíjení. Přitom bude uplatněna komplexnější výzkumná strategie zahrnující kvalitativní a kvantitativní metody a techniky sběru a analýzy dat (narativní interview, pojmové mapování, techniky trukturování konceptů, videoanalýzy pedagogického jednání učitele aj.). Předpokládá se, že řešení projektu přinese v rovině obsahové analýzu didaktických znalostí obsahu učitelů primární školy, v rovině metodologické přispěje k vytvoření resp. adaptování metod a technik jejich zkoumání a v rovině praktické bude směřovat k vytváření "poznatkové báze učitelství" jako jistého fondu případových studií zkušených učitelů, které budou mít zčásti podobu písemnou a zčásti podobu videozáznamů, takže budou dobře komunikovatelné prostřednictvím internetu.

Výsledky

Shulmanův koncept pedagogical content knowledge (PCK) byl do českého odborného prostředí uveden prostřednictvím termínu didaktické znalosti obsahu (DZO), který respektuje etablovanou terminologii v oblasti didaktiky. Na základě analýzy publikovaných studií PCK, resp. DZO se ukázalo, že uvádění tohoto konceptu je provázeno konfrontací dvou odlišných vědeckých tradic: americké tradice kurikulárního výzkumu a české tradice oborové didaktiky. Koncept DZO se etabloval ve třech hlavních oblastech: v oborových didaktikách, v kurikulárním výzkumu a vývoji, v učitelském vzdělávání. Výzkum DZO je nejvýrazněji zastoupen v oblasti matematického a přírodovědného vzdělávání, méně v oblasti jayzkového a společenskovědního vzdělávání, pouze výjimečně v oblasti uměleckého vzdělávání (Janík a kol. 2007). Byl zpracován přehled přístupů a metod zkoumání DZO. Ukázalo se, že vedle výzkumných přístupů kvantitativních (psychometrických a edukometrických) se výrazně rozvíjejí přístupy kvalitativní (interpretativní a hermeneutické). Většina výzkumů je založena na kombinaci více metod, čímž se vychází vstříc specifické povaze DZO jako znalostí integrovaných, dynamických, implicitních apod. (Janík a kol. 2008).Byly analyzovány možnosti a metody rozvíjení DZO v učitelském vzdělávání. Pozornost byla věnována transformačním procesům, v nichž učitelovy znalosti obsahu získávají didaktickou kvalitu a proměňují se do DZO. S ohledem na to byly paralelní (integrované) modely učitelského vzdělávání shledány jako vhodnější než modely konsekutivní (Janík a kol. 2008). Řešitel realizoval vlastní výzkum DZO; formou případových studií dokumentuje povahu, strukturu, zdroje a další aspekty DZO u učitelů 1. a 2. stupně základní školy (Janík 2008).

Publikace