Discourse expectations concerning lexical means and syntactic structures in corporate annual reports
| Název česky | Diskursová očekávání užití lexikálních prostředků a syntaktických struktur ve firemních výročních zprávách |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Firemní výroční zprávy, specifický typ profesního institucionálního diskursu, zahrnují zjevný persvazivní záměr, který je realizován pomocí přesvědčovacích strategií. Ty se zakládají na poměrně konvenčních a předvídatelných volbách lexika, syntaktických struktur a nejazykových prostředků. Tyto strategie využívají explicitní (lexikální, syntaktické a diskursivní) i implicitní, skryté prostředky. Tento korpusový výzkum využívá lexikálního analytického nástroje SketchEngine a byl proveden na podkorpusu anglických ekonomických dokumentů v Korpusu anglických a českých specializovaných diskursů (CECSD), sestaveném na Masarykově univerzitě roku 2017. Je zaměřen na subžánr manažerských úvodních slov (angl. CEO´s/executive statements), neboť je charakterizuje persvazivní potenciál. Studium přesvědčovacích strategií je založeno na konceptu persvaze jako komunikačního úsilí, které má za cíl ovlivnit postoj, myšlení a jednání (Perloff 2003), na jazykové indikaci evaluace (Hunston a Thompson 1999), teorii hodnocení a postoje (appraisal and attitude) (Martin a White 2005) a preferenci implicitnosti (Östman 2005). Analýza se zaměřuje na typické jazykové koreláty všech tří persvazivních modů (etos, logos a patos) a korelaci mezi typem sdělení a použitými prostředky. Lexikum s pozitivní konotací je jednoznačně upřednostňováno před lexikem s negativní (nebo nadměrně pozitivní) konotací a spolu s absencí explicitního nátlaku, objektivním tónem, příznaky sdílení a angažovanosti pisatele atd. přispívá ke spokojenosti čtenářů a jejich identifikaci se společností. Předchozí výzkum (Vogel 2018) popsal dvě klíčové strategie, strategii konfrontace s problémem a strategii relativizace problému, a definoval několik podtypů. Komunikování dobrých a špatných zpráv se také odráží v syntaktické rovině, jmenovitě častostí činného nebo trpného rodu, prvky autorského postoje (srov. Hyland a Tse 2004) vyjádřeného životnými (1. osoba, personifikovaná “společnost”) a neživotnými podměty (jež odkazují k externím činitelům). Očekávané jsou také různé poměry mezi typy sloves (srov. Thomas 1997), zvláště mezi slovesy stavu, materiálními a mentálními slovesy. Ačkoli jsou v tomto diskursu vyžadovány objektivní a explicitní informace, existuje i prostor pro implicitní a explicitní posílení persvazivnosti a vyjádření osobního postoje, které jsou příjemci jak očekávány, tak i akceptovány. |
| Související projekty: |