Vývoj zemědělské výroby v České republice pod vlivem společné zemědělské politiky EU
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Acta regionalia et environmentalica |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.fem.uniag.sk/acta/download.php?id=941 |
| Obor | Zemský magnetismus, geodesie, geografie |
| Klíčová slova | Common Agricultural Policy of the EU; the Vysočina region; livestock and crop production; subsidies |
| Popis | Česká republika svým vstupem do EU v roce 2004 přijala i podmínky společné zemědělské politiky. Dopady SZP na zemědělství ČR jsou mnohé, a to jak pozitivní, tak i negativní – což dokazují výsledky dotazníkového šetření v kraji Vysočina mezi podniky právnických i fyzických osob. Pozitivní dopady lze spatřovat především v nárůstu finančních zdrojů pro zemědělce (přestože nejsou tak vysoké jako pro „staré“ členské státy EU), ovšem to je spojeno např. s vyššími nároky na administrativu. Nejmarkantnějším projevem SZP je útlum zejména živočišné výroby. Tato situace staví zemědělce nejen v kraji Vysočina, což je tradiční oblast chovu skotu, do obtížné pozice a jsou nuceni hledat alternativní cesty hospodaření a rozvoje. Jednou z cest je snaha o zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství – ať už se jedná o marketingové akce či hledání inovativních postupů v zemědělské výrobě. Velkou možností, a dosud příliš nevyužívanou, je diverzifikace aktivit. Třetí cestou, kterou společná zemědělská politika nabízí je větší důraz na rozvoj venkova. Společná zemědělská politika EU – a tím i zemědělství v regionech České republiky – je však v současné době konfrontována celou řadou výzev, které budou mít zásadní vliv na směřování zemědělství v následujících letech. |