Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	STARÝ Jan GAJDOŠ P. SEDLÁČEK Ivo PROCHÁZKOVÁ Dagmar HRSTKOVÁ Hana KOPEČNÁ Lenka HAK J. VÁVRA Václav ZŮNA Jiří HRUŠÁK Petr SMÍŠEK P.
Rok publikování	2003
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Transfuze a hematologie dnes
Fakulta / Pracoviště MU	Přírodovědecká fakulta
Citace
Obor	Pediatrie
Klíčová slova	acute lymphoblastic leukemia; relapse; children; stem-cell transplantation; chemotherapy; BFM protocol
Popis	Úspěšná léčeba relapsu akutní lymfoblastické leukémie (ALL) je jednou z největších výzev dětské hematoonkologie na počátku 21. století. Autoři analyzovali skupinu 85 dětí, které byly v 90 letech léčeny protokoly ALL-BFM 95 a prodělaly v období červen 1990-prosinec 2000 první relaps. Praavděpodobnost 4letého EFS byla pro celou skupinu 16,7% (SE %) a celkovépřežití 22,8% (SE 5%). Léčba relapsu ALL byla sjednocena v roce 1996 podle protokolu ASS-REZ BFM 96. I když došlo k významnému zvýšení úspěšnosti v dosaaažení remise (83%) ve srovnání s předchozí léčbou (,6%) celkové výsledky se nezlepšily. Z 55 dětí, které dosáhly remise bylo 26 (47,3%) léčeno chemoterapií, 21 (38,2%) podstoupilo alogenní SCT a 8 (14,5)autologní SCT. Časný relaps v průběhu iniciální chemoterapie nebo krátce po jejím skončení prodělalo 78,8% dětí. EPS dětí s velmi časným relapsem byl 6,7% a dětí s relapsem časným 18,2%. O poznání lepší byly výsledky léčby u dětí s pozdním relapsem, kde se podaaařilo vyléčit 37,8% pacientů. Nejčastějším typem relapsu byl izolovaný dřeňový relaps, který postihl 70,6% dětí. Jeho prognóza byla špatná s čancí na vyléčení 11,5% . Naopak více než polovinu chlapců s testikulárním relapsem se podařilo vyléčit. Jednotlivému pacientovi s relapsem zvyšuje transplantace šanci na vyléčení 3-4krát, ale špatné výsledky léčby dětí s časným relapsem se zlepšit nepodařilo. Chemoterapie v této situaci zcela selhává. Pozdní relaps je heterogenní nemoc. Je nepochybné, že alogenní transplantace má v léčbě některých pacientů klíčeovou roli. Celkově jsou ale výsledky chemoterapie v téůto skupině srovnaatelné s výsledky transplanatace. Nejúčinnějším přístupem k relapsu je prevence jeho vzniku účinnou iniciální léčou a individualizací léčebného schématu na základě hladiny minimální residuální nemoci.