Vědí obyvatelé česko-moravského pohraničí, ve které zemi žijí? A jaký to má pro ně význam?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek se zabývá vnímáním částečně deinstitucionalizovaných regionů a jejich hranic, jakož i jejich významy. Konkrétně jsou na základě dotazníkového šetření studovány percepční regiony Čech a Moravy v myslích obyvatel tří odlišných částí česko-moravského pohraničí. České země jakožto územněsprávní jednotky de iure zanikly koncem roku 1948. Díky novým administrativním regionům (zejména těm z let 1960 a 2000/2001) došlo sice k reinstitucionalizaci Čech a Moravy, ale nerespektování zemských hranic způsobilo transformaci těchto historických regionů v myslích lidí. Mnozí dotázaní jsou tak v současnosti přesvědčeni, že jejich obec leží v jiné historické zemi než před rokem 1949. Významný fenomén představuje Kraj Vysočina, který ve výpovědích některých lidí nejenže není česko-moravským, ale ani českým, či moravským. Identifikovány však byly také jiné regiony, které do jisté míry nahrazují identitu Čech a identitu Moravy. Dále se příspěvek zabývá i jinými faktory vedoucími k transformaci zmíněných identit. Z odpovědí respondentů rovněž plyne, že zemská příslušnost obce trvalého bydliště není pro většinu oslovených důležitá a že česko-moravská zemská hranice pro ně nemá praktický význam. Někteří respondenti tuto hranici spíše než jako entitu, která rozděluje, vnímají jako zajímavost, jež by měla být v budoucnu vyznačena a o jejíž hodnotu by mělo být pečováno. |
| Související projekty: |