Katalýza měďnými komplexy v post-Ullmannově době

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

PAZDERA Pavel KORE Nitin Shivanna HEROVÁ Dana

Rok publikování 2015
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Když Fritz Ullmann publikoval v roce 1901 výsledky syntéz diarylů z brom-/iodbenzenů katalyzované elementární mědí [1], podložené experimentálními poznatky jeho manželky Irmy Goldberg, netušil, jak tento jeho objev (Ullmannova reakce) ovlivní organickou syntetickou chemii. Když se od počátku 50-tých let minulého století [2] začaly syntetizovat a charakterizovat sloučeniny Cu(III), dostaly se Ullmanovy poznatky a výsledky jeho pokračovatelů do zcela nové roviny. Skutečnost, že měď je schopna vytvářet stabilní oxidační stavy Cu(I)/Cu(III), poskytla široké možnosti využití v homogenní organické katalýze. Při katalýze pak mohou probíhat takové elementární děje, jako je oxidativní adice – heterolytická adice – reduktivní eliminace (Ullmanovy couplingy). Jednou z mála nevýhod existence stavů Cu(III) je nutnost jejich stabilizace donorními ligandy. Naše pracoviště zjistilo, že uvedený problém lze řešit imobilizací Cu(I)/Cu(III) na levných průmyslových slabě kyselých katexech polyakrylátového typu [3], přičem ve většině případů není potřeba přidávat další stabilizující ligandy. Imobilizovaný katalyzátor je na vzduchu stabilní. Velkou výhodou je skutečnost, že (imobilizovaný) systém Cu(I)/Cu(III) umožňuje nahradit drahé homogenní katalyzátory Pd(0)/Pd(II) apod. při srovnatelných katalytických možnostech. V příspěvku budou uvedeny příklady organických syntéz katalyzovaných různými typy sloučenin Cu(I), jako jsou například nejrůznější C-N, C-C couplingy včetně Buchwaldova–Hartwigova a Sonogashirova–Hagiharova, dále syntézy z kontextu „Click Chemistry“, některé oxidační procesy apod. [1] F. Ullmann, J. Bielecki (1901). "Ueber Synthesen in der Biphenylreihe". Chemische Berichte 34 (2) 2174–2185. [2] R. Scholder, U. Voelskow. „Über Cuprate (III)“. Z. Anorg. Allg. Chem. 1951, 266, 256; I. P. Beletskaya, A. V. Cheprakov. „Copper in cross-coupling reactions; The post-Ullmann chemistry“. Coordination Chemistry Reviews 248 (2004) 2337–2364. [3] P. Pazdera, B. Zberovská, D. Němečková, V. Datinská, J. Šimbera. „Katalyzátor pro chemické syntézy na bázi komplexu kovu a způsob jeho přípravy“ (Masarykova univerzita). CZ20110799 (A3) (2013).
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.