Nabídka výzkumných zaměření

Témata dle nabízených programů:

Před podáním přihlášky je potřeba zvolit výzkumné zaměření disertační práce a kontaktovat potenciálního školitele.

VÝZKUMNÉ ZAMĚŘENÍ - SPECIFIKACE

Školní pedagogika:

Proměny současné české školy a jejího kurikula: reformy – modifikace – inovace

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovávat otázky týkající se proměn současné školy a jejího kurikula ať už mají charakter systémové reformy, širší či dílčí modifikace nebo inovace. Téma může být uchopeno v mezinárodně srovnávací perspektivě, při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod a technik (např. historicko-srovnávací přístupy, případové studie, kurikulární analýzy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů praxe, event. při rozhodování ve vzdělávací politice na různých úrovních.

Problémy učitelská profese a přípravy na ni: profesionalizace – profesní rozvoj – expertnost

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se profese učitelů na různých typech a stupních škol – např. stávání se a bytí učitelem, profesní příprava, profesní socializace, profesní učení a rozvoj, utváření expertnosti, rozvíjení profesního vidění, vědění apod. Téma může být uchopeno v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání, při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. biografický přístup, dotazníková šetření, interview, stimulované vybavování, případové studie, videostudie). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů učitelské profese a přípravy na ni.

Mezioborovost v pomáhajících profesích

Školitel:

Pomáhající profese mají mezioborový charakter – jsou v nich zastoupeny aktivity sociálně komunikativní, edukativní, psychologické a další. Postihnout tuto mezioborovost u zvolených pomáhajících profesí (předpokládá se volba 2 profesí, např. učitel a sociální pedagog) bude předmětem disertace. K řešení se nabízejí např. tyto otázky: Co spojuje vybrané pomáhající profese? Čím se mohou tyto profese vzájemně obohacovat? V čem se tyto profese proměňují a jak tato proměna ovlivňuje mezioborový charakter profesí? Při řešení těchto a dalších otázek lze využít empirický výzkum, ať již kvantitativní, kvalitativní nebo smíšený. Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese poznatky, které budou využitelné při inovaci kurikula pro studenty pomáhajících profesí.

Hodnocení výsledků žáků ve výuce

Školitelka:

Hodnocení výsledků  žáků patří k jedné z nejnáročnějších činností učitele a je třeba mu věnovat pozornost ve výzkumu i aplikaci výsledků do praxe.  Nabízené téma vybízí ke zpracování vybraných problémů souvisejících s hodnocením výsledků žáků, například hodnocením podporujícím učení,  hodnocením klíčových kompetencí, hodnocením společných úkolů (výsledků skupinové práce); s preferencí způsobů hodnocení,  vlivem formativního hodnocení  a sebehodnocení na výsledky žáků, jejich motivaci,  využití portfolia žáků… Jde o aktuální téma, v němž může být využito kvantitativního, kvalitativního i smíšeného designu a pestré nabídky metod a technik. Cílem je přinést  nové empirické poznatky, které by obohatily současnou teorii a byly inspirací pro praxi.

Pohled aktérů edukačního procesu na sebehodnocení žáků

Školitelka:

V podmínkách inkluzivního vzdělávání pojímáme hodnocení jako způsob, kterým učitelé a žáci systematicky získávají a využívají informace o úrovni dosažených výsledků v různých složkách osobnosti žáka a o probíhajícím procesu učení. Smyslem hodnocení je, aby společně (učitel i žák) citlivě organizovali další učení směrem k maximálním výsledkům žáka při respektování jeho osobnostních charakteristik. To znamená, že se nezbytnou součástí hodnocení výsledků žáka stává jeho sebehodnocení, které významně ovlivňuje žákovo sebepojetí. Jak dnes nahlížejí aktéři edukačního procesu na sebehodnocení žáků? Jak je ve školách zastoupeno? Jakým způsobem ovlivňuje osobnost žáka a co se děje, když se žákovo sebehodnocení „setká“ s heteronomním hodnocením učitele? To jsou otázky, které vybízejí k výzkumu. Odpovědi na ně mohou být nejen velmi zajímavé, ale i přínosné pro vzdělávací praxi i vzdělávací politiku.

Společné sdílení vzdělávacích výsledků mezi žáky a rodiči, žáky a učiteli, žáky, rodiči a učiteli

Školitelky:

Ze zákona mají rodiče právo na informace týkající se výsledků svých dětí, učitelé pak povinnost je s výsledky seznamovat. Jakou formou tento proces probíhá? Co se skrývá za inovativní strategií tzv. konzultačních, hovorových hodin (setkání), v němž společně na jednom místě vede učitel s rodiči a žákem/dítětem diskusi a plánují další rozvoj žáka? Jak tuto zkušenost vnímají všichni tři účastníci edukačního procesu? Z nastíněných otázek vyplývá, že jde o dosud v českém pedagogickém výzkumu neuchopené  výzkumné téma, které může významně obohatit pedagogickou teorii a školní praxi.

Společné sdílení vzdělávacích výsledků mezi studenty, provázejícími učiteli, akademickými pracovníky sledující rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství

Školitelka:

Studenti učitelství rozvíjejí své profesní kompetence nejen teoretickou přípravou, ale i prostřednictvím reflexe svých zkušeností z pedagogické  praxe. Do tohoto procesu vstupují   studenti společně s  provázejícími učiteli, kteří sledují jejich výkon  systematicky v průběhu působení na škole, a akademickými pracovníky, supervizory, zpravidla oborovými didaktiky. Jaké benefity  přináší společná diskuse studenta učitelství, jeho provázejícího učitele a akademického pracovníka nad utvářejícími se profesními kompetencemi studentů učitelství? Co je obsahem společné diskuse, čím se vyznačuje její průběh? Hledání odpovědí na tyto otázky může významně obohatit pedagogickou teorii i praxi a přispět k potvrzení významu sdílení všech aktérů v rámci společenství praxe.

Diferenciace a individualizaci ve výuce, respektování individuálních potřeb žáků na druhém stupni základní školy

Školitelka:

Respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků je základním požadavkem na kvalitní výuku v inkluzivní škole. Co to však představuje v praxi? Jak se s tímto požadavkem vyrovnávají učitelé ve škole, co se skrývá za diferenciací výuky a zda a v jaké míře probíhá? Jak vstupuje požadavek na individualizaci do domácí přípravy?  To je ukázka otázek, na které je možné hledat odpovědi v empirickém výzkumu, který by výrazně mohl přispět k podpoře učení na druhém stupni základní školy.

Aktuální pojetí výuky elementárního čtení a psaní (počáteční gramotnosti) v kontextu společného vzdělávání

Školitel:

Výuka elementárního čtení a psaní je v současné praxi českých primárních škol stále více diverzifikována. Vedle tradiční analyticko-syntetické metody se ve větší míře prosazují také další, např. genetická, globální, sfumato atd. V řadě škol je aplikována výuka psaní prostřednictvím nespojitého písma (Comenia Script, Nova script apod.). Variabilita uplatňovaných metod je navíc umocněna narůstající heterogenitou vzdělávacích potřeb žáků již při vstupu do školního vzdělávání a další akcent zřejmě v brzké době přinese zavedení konceptu společného vzdělávání. Učitelé i jejich budoucí kolegové (naši studenti) proto čím dál častěji pátrají po relevantních empirických výzkumech, které by jim pomohly v orientaci mezi dostupnými metodami (a strategiemi obecně) a které by jim pomohly argumentovat jejich výběr.

Interakce a komunikace v mateřské škole

Školitelka:

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy interakce a komunikace odehrávající se mezi aktéry předškolního vzdělávání, tzn. mezi učiteli a dětmi, mezi dětmi navzájem, ale také mezi zaměstnanci mateřské školy či učiteli a rodiči. Při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. videostudie, dotazníková šetření, interview, pozorování). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné i při řešení problémů praxe.

Komparace českého a zahraničního předškolního vzdělávání

Školitelka:

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy českého předškolního vzdělávání a péče o děti v raném věku v mezinárodně srovnávací perspektivě. Při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. historicko-srovnávací přístupy, případové studie, kurikulární analýzy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné i při řešení problémů praxe.

Problémy vyučování a učení ve škole: podmínky – aktéři – procesy – výsledky

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se procesů vyučování a učení odehrávajících se ve výuce různých vyučovacích předmětů na různých typech a stupních škol. Téma může být uchopeno v kontextu kvality vzdělávání či kultury učení a při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. videostudie, dotazníková šetření, interview, testování, didaktické kazuistiky). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů školní praxe.

Přechod žáků z mateřských škol do základních škol

Školitel:

Pro většinu dětské populace představuje přechod z mateřské školy do školy základní první proměnu organizačního rámce v institucionalizovaném (mimorodinném) prostředí. Přesto dosud nebyla tomuto přechodu věnována dostatečná výzkumná pozornost. Jak vstup do prvního ročníku základní školy žáci zvládají, je přitom ovlivňováno různými aspekty edukační reality; kurikulem, psychologickými specifiky dané věkové skupiny, klimatem škol, pojetími učitelek a učitelů mateřských i základních škol a mnoha dalšími aspekty. Fenomén přechodu z mateřské do základní školy je možné zkoumat v různých kontextech a uchopovat jej skrze různé metodologické přístupy.

Mezinárodní komparace v oblasti tělesné výchovy / výchovy ke zdraví

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy českého školního vzdělávání a péče o děti školního věku v mezinárodně srovnávací perspektivě. Při jeho řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. historicko-srovnávací přístupy, případové studie, kurikulární analýzy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné i při řešení problémů praxe.

Speciální pedagogika

Školní připravenost dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na vstup do základní školy/School Readiness of Children with Special Educational Needs to Enter Primary School

Školitelka:

Zahájení školní docházky je důležitým mezníkem v životě dítěte. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se připravují na vstup do školy v předškolních zařízeních, kde by měl být respektován individuální přístup. S tím souvisí i otázky: Jak přistupují pedagogičtí pracovníci k přirozeným vývojovým specifikům dětí se SVP v předškolním věku? Jak jsou tato specifika zohledněna v obsahu, formách a metodách vzdělávání? Jaké jsou individuální potřeby těchto dětí? Které diagnostické nástroje jsou vhodné pro využití v předškolním věku? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v kvalitativně i kvantitativně orientovaném empirickém výzkumu, který může výrazně přispět k podpoře vzdělávání dětí se SVP v mateřské škole.

Role školních poradenských pracovišť při podpoře inkluzivního vzdělávání v prostředí škol hlavního vzdělávacího proudu/The Role of School Counseling Centers as Inclusive Support in Mainstream Schools

Školitelka:

Na školách v běžném vzdělávacím proudu narůstá počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Po učitelích v běžných školách se stále častěji požaduje, aby si osvojili nové a hlubší pedagogicko-psychologické a speciálněpedagogické dovednosti. S tím souvisí i otázky: Jakou podporu mohou učitelé očekávat od školních psychologů a speciálních pedagogů? Jak se učitelé připravují na specifika vzdělávání žáků se SVP? Jaké znalosti a dovednosti jsou pro učitele klíčové při vzdělávání inkludovaných žáků? Jak funguje spolupráce multidisciplinárních týmů na inkluzivních školách? To jsou příklad otázek, které budeme řešit v rámci dizertačních výzkumů s využitím jak kvantitativních, tak kvalitativních přístupů.

Edukativní přístupy u jedinců s těžkým a souběžným postižením více vadami/Educational Approaches in Individuals with Severe and Multiple Disabilities

Školitelka:

Žáci s těžkým a souběžným postižením více vadami se převážně vzdělávají ve speciálních školách. Vhodně zvolené edukativní, intervenční a terapeutické přístupy jsou nezbytnou podmínkou pro efektivní vzdělávání těchto žáků. S tím souvisí i otázky:  Které z těchto přístupů speciální pedagogové ve speciálních školách využívají a na základě jakých předpokladů a kritérií jednotlivé přístupy volí? Jakými způsoby pedagogové na těchto školách nabývají potřebných znalostí a dovedností ve vybraných intervenčních a terapeutických postuech? Která pedagogická opatření považují učitelé na těchto školách za nejvíce efektivní a jak efektivitu jednotlivých opatření vyhodnocují? Tyto a další otázky týkající se speciálního vzdělávání budou předmětem zkoumání s využitím kvalitativně orientovaného výzkumu.

Raná logopedická intervence

Školitelka:

V současné době dochází k nárůstu počtu dětí s různými vývojovými odchylkami, což je spojováno s civilizačním vývojem, postupem prenatální a neonatální péče. Různé abnormality se velmi často manifestují v osvojování si mluvené formy řeči a jazykových schopností a následně ve čtené a psané formě jazyka. V České republice doposud nejsou dostatečně zpracovány a poskytovány programy rané logopedické intervence. V rámci tohoto tématu lze zkoumat vybrané oblasti týkající se rané logopedické intervence u dětí s identifikovatelným a potenciálně identifikovatelným rizikem. Ve výzkumu se zaměříme na terapeutické strategie, metody a techniky, které lze použít při stimulaci vývoje řeči a jazykových schopností již od nejranějšího období. Zjištěné výsledky přispějí k novým poznáním v oblasti logopedické intervence u dětí v raném věku.

Diagnostika vývoje řeči a jazykových schopností

Školitelka:

V logopedické praxi v České republice byl donedávna oproti zahraniční naprostý nedostatek standardizovaných a validizovaných diagnostických nástrojů vhodných k posouzení vývoje řeči a jazykových schopností u dětí v raném a předškolním věku. V současné době jsou některé z nově vytvořených diagnostických nástrojů uváděny do praxe a probíhá práce na tvorbě dalších diagnostických nástrojů. Výzkumné pole nabízí celou řadu možností řešení problémů týkajících se diagnostiky vývoje řeči a jazykových schopností. Problematiku diagnostiky vývoje řeči a jazykových schopností lze zkoumat v různých kontextech a uchopovat ji prostřednictvím široké škály metodologických přístupů. Zpracování výzkumných témat týkajících se diagnostiky vývoje komunikační schopnosti v raném a předškolním věku významně obohatí logopedickou a speciálněpedagogickou teorii i praxi.

Intervence u dítěte s poruchami chování a emocí

Školitel:

Při intervenci do situace dítěte s poruchou emocí a chování je jedním z klíčových faktorů jeho motivace ke změně své situace.  Tato motivace je úzce navázána na způsob, jímž dítě vnímá svou životní situaci, své „problémové“ chování, a na roli, již tomuto chování ve svém životě přisuzuje. S tím souvisí i otázky: Jaká je funkce „problémového“ chování v životě dítěte? V jakém smyslu dítě chápe toto své chování coby bariéru (kupř. v osobnostním rozvoji) nebo naopak coby prostředek k naplňování svých potřeb (kupř. získání prestiže v kriminální skupině)?  Téma lze díky jeho šíři zaměřit i k jiným otázkám. K předloženému tématu je vhodné přistupovat kvalitativně laděnými výzkumnými přístupy.

Didaktika geografie:

Kontinuita a progrese v kurikulu geografického vzdělávání

Školitel:

Výzkum reaguje na požadavek tvorby empiricky ověřených modelů učebního pokroku přinášejících souhrnné poznatky o procesu poznávání, hodnocení a vyučovacích postupech souvisejících s žákovským učením v určitém časovém úseku (event. určitém tematickém celku učiva). V rámci disertační práce bude na úrovni domén, vláken či deskriptorů (indikátorů) zjišťována (a) vnitřní kontinuita kurikula (vertikální) = korespondence mezi obecnými cíli vzdělávání (klíčovými kompetencemi) na jedné straně a konkretizovanými cíli geografického vzdělávání (očekávané výstupy), (b) vnější (horizontální) kontinuita kurikula = stupeň sladění různých nástrojů vzdělávacího systému (RVP, ŠVP, standardy, učebnice, testy), (c) progrese kurikula = postupné rozšiřování a prohlubování vzdělávacích obsahů v kurikulu s cílem zajistit pokroky žáků v učení. Cílem výzkumu je mimo výše zmiňovaných teoretických cílů navrhnout a na vybraném souboru žáků empiricky ověřit mapy učebního pokroku vycházející z kritické analýzy kurikulárních dokumentů a publikovaných výzkumných zjištění ve vybraných oblastech geografického vzdělávání.

Historický vývoj vyučovacího předmětu zeměpis

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovat analýzu historického vývoje a proměn vyučovacího předmětu zeměpis/geografie v českých zemích v libovolně vymezeném historickém období. Cílem je zachytit zejména vývoj a proměny postavení (např. časové dotace), cílů a obsahů zeměpisu jako vyučovacího předmětu. Analýza by měla vycházet z obsahu základních kurikulárních dokumentů vydávaných na státní úrovni – zejména učebních plánů a osnov. Poznatky získané analýzou kurikulárních dokumentů by měly být kontextualizovány na pozadí vývoje naší školské soustavy a doplňovány pomocí analýzy odborné literatury a dobových odborných časopisů. Podmínkou volby tohoto tématu je magisterské vzdělání uchazeče v oblasti historických věd, příp. úspěšně vystudovaný obor učitelství dějepisu/historie.

Kritická místa zeměpisu na základní škole očima učitelů

Školitel:

Výzkum je inspirován projektem, který se snažil podchytit kritická místa matematiky na základní škole (Rendl et al., 2013; Vondrová et al., 2015). Dlouhodobé praktické poznatky a zkušenosti učitelů zeměpisu dokládají, že čeští žáci mají potíže se zeměpisným učivem zejména v určitých oblastech. Cílem navrhovaného disertačního výzkumu je na základě analýzy výpovědí učitelů/žáků v rozhovorech zjistit (a) v jakých tématech učitelé spatřují slabiny českých žáků v zeměpisu učitelé z praxe, (b) co je dle názoru učitelů příčinou žákovských obtíží v zeměpisu, (c) jak se učitelé s vybranými žákovskými obtížemi v zeměpisu

Využití obrazových dat z družic a letadel pro rozvoj kartografických dovedností

Školitelka:

Cílem disertační práce je ukázat možnosti využívání družicových a leteckých dat pro rozvoj kartografických dovedností a ověřit, zda, příp. nakolik jsou tyto postupy efektivnější než postupy užívané tradičně. Prezentovaný výzkum má charakter didaktického experimentu základní škole, kdy vybraná partie učiva v jedné skupině je vyučována tradičně a ve druhé s využitím leteckých a družicových dat. Jako výzkumný nástroj bude využit SW Hypothesis vyvinutý na MU pro testování v oblasti kartografie a umožňující zaznamenávat úspěšnost i rychlost řešení prostorových úloh. Výsledky výzkumu budou využitelné pro sestavení nových metodik výuky kartografie na základní škole reflektující nové využívání obrazových dat širokou veřejností.

Družicová a letecká data: analýza vizuální interpretace ve školním věku ve vztahu k řešení prostorových úloh

Školitelka:

Cílem předkládané studie je analyzovat vizuální interpretaci obrazových dat z družic a letadel a její porovnání s analýzou vizuální interpretace map jako abstraktních modelů reality, to v závislosti na věku pohlaví respondentů výzkumu. Součástí studie je příprava vlastního testování, sestavení testovací baterie dovolující analyzovat vizuální interpretaci dat v porovnání s kartografickými podklady. Výzkumným nástrojem je SW Hypothesis případně v součinnosti s eyetrackerem. Tato zařízení má MU k dispozici viz výzkum školitelky v projektu GA MU a vybavení laboratoře HUmeLab na FF. Výsledky výzkumu budou navazovat na dosud provedené studie v dospělé populaci.

Hudební teorie a pedagogika:

Přírodní vědy a hudba

Školitel:

Doktorská práce, jejíž pisatel by měl mít odborné vzdělání v matematice, by se měla zabývat vlivem přírodních věd (především matematika a fyzika) a logiky na stavební strukturu hudební kompozice. Svými argumenty by měla být v opozici obecně proponovanému názoru, že hudební kompozice je pouze záležitostí emocí. Práce by měla mapovat na časové ose od starověku jevy pronikání racionálna do hudebního myšlení.

Soudobá opera kontra muzikál – možnosti jejich využití v HV

Školitel:

Práce bude mapovat současnou tvorbu v obou žánrech s akcentem na tituly, které jsou potencionálně vhodné pro výuku HV. V první části budou provedeny analýzy vybraných děl a na základě jejich komparace pak budou určeny shody a rozdíly v obou žánrech. Ve druhé pak bude navržena metodika jejich konkrétního využití v HV. Součástí této části bude i výzkum formou poslechového testu provedený na 2. a 3. stupni škol.

Vývoj interpretačních přístupů k hudbě starších stylových období a jeho reflexe ve školské praxi.

Školitel:

Během posledních desetiletí se v hudebním provozu etablovala historicky poučená interpretace hudby období renesance a baroka. V rámci tématu lze mapovat vývoj tohoto trendu na hudební scéně v evropských zemích i v České republice. Současně je možné zjišťovat, zda a do jaké míry je znalost této skutečnosti reflektována v receptivní složce hudebně výchovné praxe a na základě komparace starších a novějších interpretačních verzí poslechových skladeb zjišťovat posluchačské preference žáků a studentů a možnosti jejich využití v hudební výchově.

Nové trendy a možnosti hlasové výchovy

Školitel:

Pěvecká schopnost a mocnost u dětské i dospělé populace se dlouhodobě oslabuje. V hlasové výchově se objevují trendy, které pěvecký potenciál chápou jako projev a výraz celkového obrazu osobnosti a pokoušejí se tzv. pěveckou výchovu chápat jak nástroj komplexní osobnostní kultivace při hledání „syntetické psychofyzické jednoty“(Franziska MARTIENSSEN-LOHMANN). Aktuálně se jeví jako potřebné zkoumat možnosti uplatnění těchto prozatím spíše „alternativních“ metod ve výchově budoucích učitelů jako hlasových profesionálů i ve školské hudební výchově.

Sémantické vlastnosti hudby jako východisko receptivní výchovy na základních a středních školách

Školitel:

Disertační práce se bude zabývat významovou rovinou hudebních děl využitelných v hudební výchově na ZŠ a SŠ s oporou hudební sémiotiky (syntaktiky, sémantiky a pragmatiky). Vedle  analyticko-srovnávacích prací v rámci vybraných kompozic bude součástí metodiky výzkumné šetření u žáků a studentů daných škol formou poslechového testu zaměřenému k porozumění specifickému hudebnímu vyjadřování (test sémantického výběru, sémantický diferenciál) a konkrétní metodické náměty pro práci s hudebním poslechem pro učitele.

Lidová hudba ve školní praxi

Školitelka:

Disertační práce bude zaměřena na reflexi hudebně folklorního dědictví v podmínkách školní výchovy. Téma obsahuje několik rovin pohledu: např. historickou a recentní, hudebně sociologickou, hudebně didaktickou (včetně interdisciplinárních přesahů) atd. Součástí teoretické přípravy doktoranda je studium historických pramenů, odborné literatury, regionálních tiskovin, hudebních a didaktických materiálů apod. V rámci tématu disertační práce student uskuteční výzkumné šetření, zaměřené na povahu aplikace hudebně folklorního dědictví ve školách. Výzkum může být realizován prostřednictvím dotazníků, rozhovorů s respondenty, vlastním pozorováním apod., a to v základních nebo středních školách, popř. v okruhu zájmových uměleckých aktivit mládeže. Respondenty mohou být učitelé, žáci, členové a vedoucí dětských folklorních souborů, významní nositelé folklorních tradic apod. Na podkladě vlastních poznatků doktorand vypracuje návrhy optimalizačních řešení pro hudebně pedagogickou teorii a praxi.

Soudobá artificiální hudba v hudební výchově

Školitel:

V rámci tématu je možné zkoumat do jaké míry a jakým způsobem je soudobá vážná hudba začleněna do poslechových činností na základních a středních školách. Lze pracovat s hypotézou, že zastoupení soudobé hudby ve výuce je minimální a komentáře k poslechu jsou na kvalitativně nízké úrovni. V rámci disertační práce může vzniknout seznam skladeb reprezentujících jasným a srozumitelným způsobem alespoň hlavní kompoziční směry soudobé hudby, součástí práce může být soubor doporučení, jak by bylo možné jednoduše přiblížit základní principy novodobých kompozičních přístupů.

Didaktika cizího jazyka:

Využití komparace s mateřštinou při výuce vybraných syntaktických jevů v anglickém jazyce

Školitel:

Při výuce anglického jazyka se jak učitelé, tak žáci a studenti přirozeně setkávají s problémy vyplývajícími z rozdílů mezi jazykem mateřským a jazykem cílovým, v případě češtiny a angličtiny tedy primárně rozdílností mezi jazykem syntetickým a analytickým. Teoreticky se této oblasti v rámci české tradice systematicky věnují představitelé Pražské školy (Mathesius, Vachek, Firbas, Dušková, aj.). V praktické rovině se jedná především o odlišnou jazykovou charakteristiku syntaktickou, týkající se např. slovosledu. Funkční rozdílnosti je třeba chápat nejen jako výzvu a problém, nýbrž i jako možný výukový nástroj; záměrná mezijazyková komparace se v tomto světle jeví jako legitimní výuková metoda. Navrhované téma disertačního výzkumu se zabývá otázkou, do jaké míry a jak učitelé využívají srovnání anglických syntaktických struktur se strukturami češtiny. Jde o explicitní kontrastivní přístup? Využívají metody deduktivní, induktivní, či gramaticko-překladové? Jsou jednotlivé syntaktické jevy v angličtině představovány na pozadí rozdílností s češtinou? (existenční vazba, relativně fixní/volný pořádek slov ve větě, trpný rod, syntaktické možnosti zdůraznění, formální podmět „it“, aj.). Je zřejmé, že nedostatečné uvědomění si výše zmíněných rozdílností se při učení cizímu jazyku nutně projeví neidiomatickým užitím cílového jazyka (tzv. Czenglish), a naopak.

Rozvíjení jazykového a kulturního povědomí ve výuce němčiny jako cizího jazyka

Školitelka:

Jazyk a kultura jsou navzájem neoddělitelně spojeny. Při osvojování každého dalšího jazyka se otevírá pomyslná brána do jiné kultury v jejích nejrůznějších složkách.  Tento fenomén je sice deklarativně  nedílnou součástí obsahů výuky cizích jazyků, otázkou ale je, do jaké míry je v ní uchopen  v kontextu měnících se požadavků na rozvoj (pluri)kulturní a vícejazyčné kompetence s těžištěm položeným na rozvoj jazykového a kulturního povědomí (language awareness, cultural awareness). Při řešení výzkumného problému bude preferován kvalitativní přístup. Získané empirické poznatky budou využitelné v přípravném i dalším vzdělávání učitelů německého jazyka.

Kulturní složka výuky němčiny jako cizího jazyka: analýza učebnic

Školitelka:

V současnosti představuje interakce mezi jedinci z různých kultur přirozenou součást mezilidské komunikace. Tento fenomén bývá často ukotven v konceptu interkulturní komunikace, která nabývá na významu v kontextu toho, že moderní společnost se stává ve stále narůstající míře společností multikulturní.  V této souvislosti je i výuka cizích jazyků vystavena novým výzvám, zejména s ohledem na cílené zaměřování se na zprostředkování kulturně zaměřených témat, která umožňují rozvoj (pluri)kulturní kompetence. Řešení daného komplexního problému si vyžaduje inventarizaci současného přístupu ke zprostředkování kulturních obsahů. Jedním z klíčových úkolů přitom je prozkoumat, jak jsou kulturní obsahy uchopeny v současných učebnicích cizích jazyků, v našem případě v učebnicích němčiny jako cizího jazyka. Pro disertační výzkum se lze zaměřit to, v jaké míře a na základě jakého pojetí kultury autoři učebnic  kulturní obsahy zpracovávají, jaké metodické postupy nabízejí pro jejich zpracování, do jaké míry jsou zde zastoupeny prvky umožňující reflexi kulturních fenoménů aj.

Rozvíjení komunikační kompetence v akademickém psaném diskurzu studentů doktorského studia

Školitelka:

Výzkumné zaměření se bude zabývat rozvíjením komunikační kompetence a jejími projevy v akademickém psaném diskurzu studentů doktorského studia. Cílem výzkumného záměru je prokoumat dílčí aspekty rozvoje komunikační kompetence v oblasti akademického psaní (žánrová struktura, tematická progrese, interakce autora a čtenáře) s ohledem na situační, kulturní a sociální kontext. Záměrem výzkumu je identifikovat aspekty akademického psaní, které doktorští studenti potřebují rozvíjet, aby mohli úspěšně publikovat v mezinárodním prostředí v anglickém jazyce.

Rozvíjení sociolingvistické kompetence v mluveném diskurzu žáků základních škol

Školitelka:

Výzkumné zaměření se bude zabývat rozvíjením sociolingvistické kompetence a jejími projevy v mluveném diskurzu žáků základních škol. Cílem výzkumného záměru je prokoumat dílčí aspekty rozvoje sociolingvistické kompetence v mluveném projevu (zdvořilost, řečové akty, kulturní normy) žáků základních škol. Záměrem výzkumu je integrovat výuku sledovaných dílčích sociolingvistických aspektů mluveného projevu do výuky cizích jazyků s ohledem na roli angličtiny jako lingua franca.

Rozvíjení komunikační kompetence v mluveném diskurzu žáků základních škol

Školitelka:

Výzkumné zaměření se bude zabývat rozvíjením komunikační kompetence a jejími projevy v mluveném diskurzu žáků základních škol. Cílem výzkumného záměru je prokoumat dílčí aspekty rozvoje komunikační kompetence v mluveném projevu (lexikální diversita, komplexita, ustálená slovní spojení). Záměrem výzkumu je integrovat výuku sledovaných dílčích aspektů mluvení do výuky cizích jazyků.

Rozvíjení klíčových kompetencí v přípravě na profesi vyučujících francouzského jazyka

Školitelka:

V rámci tohoto výzkumného zaměření bude definovat a terminologicky sjednotit klíčové kompetence relevantní pro výuku a učení se cizímu jazyku požadované v kurikulárních dokumentech evropských i národních, zejména komunikaci v cizím jazyce, kompetenci k práci s informačními a komunikačními technologiemi a kulturní povědomí a vyjádření. Cílem bude sledovat jejich rozvoj u studujících připravujících se na profesi vyučujících francouzského jazyka. Jako vhodný hodnotící nástroj se ukazuje portfolio psaných výstupů, které si studenti po dobu svého studia zakládají. Pro výzkumné šetření bude vhodné provést kvalitativní analýzu těchto výstupů na základě zvoleného kriteriálního systému a interpretovat vazby mezi vybranými klíčovými kompetencemi a oborovými znalostmi. S výsledky tohoto výzkumu bude reflektována míra zastoupení klíčových kompetencí v rámci programů učitelství francouzského jazyka a potenciál jejich dalšího rozvoje.

Inkluzivní pravopis a jeho pronikání do učebnic francouzského jazyka

Školitelka:

Toto výzkumné zaměření bude věnováno novodobé variantě francouzského pravopisu, a sice tzv. inkluzivnímu pravopisu explicitně vyjadřujícímu oba gramatické rody, mužský i ženský, prostřednictvím interpunkčních znamének a dvojích koncovek. Úkolem disertačního výzkumu bude provést analýzu několika učebnic, kam byl tento pravopis zařazen, a dále reflektovat příčiny tohoto fenoménu, ale i jeho hlubší spojení s konceptem rovných příležitostí mužů a žen jakožto jednoho ze základních témat profesní přípravy učitelů a učitelek ve Francii.

Osvojování slovní zásoby v odborné francouzštině v závislosti na učebních stylech studujících

Školitelka:

K efektivnímu osvojování odborné slovní zásoby ve francouzštině pro specifické účely se nabízí více cest. Výzkumné zaměření uvede do souvislosti volbu vhodných nástrojů a výukových metod v závislosti na stylu učení studujícího. Na začátku výzkumného období bude proveden test za účelem určení učebního stylu studujících v rámci předmětů zaměřených na odbornou francouzštinu. Poté jim bude zpřístupněno několik nástrojů pro osvojení požadované slovní zásoby. Studující si budou moci volit nástroje dle vlastního výběru a povedou si záznamy se sebehodnocením a reflexí učebního procesu. Na konci výzkumného období bude testem ověřena znalost požadované slovní zásoby. Souvislost mezi učebním stylem, volbou vhodných vzdělávacích nástrojů a mírou získaných znalostí přispěje k vytvoření typologie nástrojů pro jednotlivé učební styly a k reflektovanému zkvalitňování učebního procesu odborné francouzštiny na vysoké škole.

Mnohojazyčnost a jazyková diverzita

Školitel:

V rámci tématu lze zpracovávat otázky týkající se proměn současné školy v kontextu zvyšující se jazykové diverzity a s tím souvisejících pedagogických výzev. Téma může být uchopeno v perspektivě jednotlivých jazyků (např. německý jazyk vyučovaný po angličtině), je ale možné zahrnout více jazyků a přistupovat k tématu z pohledu jazykové diverzity nadoborově (např. výuka v jazykově rozmanité třídě). Při jeho řešení lze využít různých výzkumných postupů, metod a technik, preferován je však kvalitativní přístup (např. případové studie, kurikulární analýzy, intervenční přístupy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o jazykové diverzitě na školách a bude využitelné při řešení problémů praxe, event. při rozhodování ve vzdělávací politice na různých úrovních.

Učitel anglického jazyka: přípravné vzdělávání, profesní kompetence, profesní rozvoj

Školitelka:

Téma se zaměřuje na skupinu učitelů anglického jazyka na primárním a sekundárním stupni škol. Pro účely disertačního výzkumu je možno se zaměřit na jednotlivé aspekty jejich pregraduální přípravy a na rozvoj jednotlivých kompetencí v jejím průběhu, ale i na další profesní rozvoj a vzdělávání těchto učitelů. Je možno se zaměřit také na roli učitelské praxe, jako klíčové složky přípravného vzdělávání učitelů. Výsledky pedeutologicky pojatých výzkumů by měly přispět ke zkvalitnění profesní přípravy i profesního rozvoje této skupiny učitelů.

Výuka anglického jazyka v inkluzivní třídě

Školitelka:

Oblast výuky anglického jazyka na základní a střední škole v době inkluzivního přístupu ke vzdělávání nabízí celou řadu výzev, s nimiž se setkávají učitelé na školách a potažmo i výzkumníci. Při specifikaci tématu je možno se zaměřit na jednotlivé vzdělávací potřeby žáků, včetně specifických poruch učení, na přizpůsobení jednotlivých výukových postupů a aktivit těmto žákům, na hodnocení žáků s nejrůznějšími vzdělávacími potřebami a dále na připravenost učitelů pro práci v inkluzivní třídě a další aspekty. Výsledná zjištění by měla přispět k optimalizaci výuky anglického jazyka v kontextu inkluze.

Interference v žákovském jazyce (interlanguage) studentů ruského jazyka

Školitelka:

Žákovský jazyk (interlanguage) získává v oblasti výzkumů osvojování druhého (cizího) jazyka a jazykového vyučování čím dál více pozornosti. Tradiční přístupy k řešení problematiky cizojazyčného jazykového vzdělávání zohledňují specifika cílového jazyka, metodické postupy a přístupy k vyučování, osobnost a potřeby žáka, méně se však zaměřují na sledování žákovského jazykového výstupu z hlediska nabývání jazyka. Nabízené výzkumné zaměření přinese empirické poznatky související s osvojováním ruského jazyka českými žáky (studenty) jako druhého cizího jazyka po angličtině. Při zpracování problematiky zejména negativního mezijazykového vlivu češtiny a angličtiny na osvojování ruského jazyka lze využít postupy kvalitativní a kvantitativní analýzy. Výsledky výzkumu by se mohly uplatnit v praxi při vytvoření metodických plánů, postupů a technik vyučování ruského jazyka na českých školách. 

Výuka anglického jazyka v online prostředí

Školitelka:

Téma reaguje na současnou pandemickou situaci, která si vynutila přesun výuky na základních a středních školách do online prostředí, resp. její realizaci v distanční formě. V rámci tématu lze zpracovávat otázky týkající se výuky anglického jazyka na základních a středních školách realizované v online prostředí (např. výzvy, které tato forma výuky přináší, a profesní rozvoj učitele; proměny cílů, obsahů a prostředků výuky a další) a lze na něj nahlížet z perspektivy učitele, či žáků. Při řešení tématu je možné využít různé výzkumné přístupy (např. biografický výzkum, případové studie).

Rozvíjení komunikační kompetence v psaném diskurzu studentů základních/středních škol

Školitelka:

Výzkumné zaměření se bude zabývat rozvíjením komunikační kompetence a jejími projevy ve výuce psaní v anglickém jazyce na základní škole. Cílem výzkumného záměru je prokoumat dílčí aspekty rozvoje komunikační kompetence v oblasti psaní (žánrová struktura, koheze a koherence textu, interakce autora a adresáta) s ohledem na situační, kulturní a sociální kontext. Záměrem výzkumu je integrovat výuku sledovaných dílčích aspektu psaní do výuky cizích jazyků.

Jazyková a literární komunikace:

Možnosti rozvoje čtenářské gramotnosti na základních a středních školách ve světle přijímacích zkoušek na střední školy a státních zkoušek maturitních

Školitelka:

Disertační práce bude zkoumat zastoupení a význam úloh čtenářské gramotnosti ve státem vyžadovaných přechodových písemných zkouškách (na střední školu a ze střední školy) a shledal, že třetinové zastoupení tohoto typu úloh (byť bodově podhodnocené), a to i ve vztahu k zapojení rozvoje čtenářské gramotnosti do výuky českého jazyka a literatury.

Environmentální aspekty prózy s přírodní tematikou

Školitel:

Cílem disertační práce je analýza vybraných děl z české prózy s přírodní tematikou, a to prizmatem problematiky životního prostředí a především ochrany přírody. Tato problematika má zjevnou společenskou relevanci. Vedle próz známých autorů, jež reprezentují například Karel Klostermann, Jan Vrba či Jaromír Tomeček, lze zkoumat též díla méně známých spisovatelů (Jaroslav Hubálek, Stanislav Reiniš, Josef Prchal) a také tvůrců, kteří o přírodě psali okrajově (S. K. Neumann, Jiří Mahen, bratři Čapkové). Úhrnem jde o práce adresované jak dospělým čtenářům, tak i dětem a mládeži.

Teorie výtvarné a galerijní pedagogiky

Performativní aspekty výtvarné tvorby a edukace

Školitel:

Performativní obrat přináší nové možnosti výzkumu akčního umění ve vztahu k výtvarné pedagogice.  K řešení se nabízejí otázky úspěšnosti zavádění performativních postupů do výuky, vztahu akčního umění a akční tvorby ve výtvarné výchově, vztahu performance art a performativních metod v tvůrčí praxi. Při řešení těchto a dalších otázek lze využít akční výzkum, empirický výzkum ať již kvantitativní, kvalitativní nebo smíšený. Předpokládá se, že disertační práce přinese poznatky využitelné při inovaci kurikula výtvarné výchovy.

Intermediální postupy ve výtvarné tvorbě a edukaci

Školitel:

Nová média výrazně ovlivňují výtvarné umění a v širším kontextu vizuální komunikaci a mediální kulturu současné společnosti.  Výzkum možností jejich kreativního využití ve výtvarné výchově, v mezioborových nebo intermediálních projektech by se mohl stát tématem disertační práce.  K výzkumu se nabízejí otázky implementace tvůrčí práce s novými médii do výuky, vztahu tradičních a experimentálních postupů ve výtvarné výchově nebo vlivu online prostředí na senzibilitu a tvořivost žáků. (Uvedené aspekty se výrazně aktualizovaly zkušeností pandemie koronaviru). Při řešení těchto a dalších otázek lze využít akční výzkum, empirický výzkum ať již kvantitativní, kvalitativní nebo smíšený. Předpokládá se, že disertační práce přinese poznatky využitelné při inovaci kurikula výtvarné výchovy.

Zprostředkování umění a teoretické kontexty galerijní pedagogiky

Školitel:

V problematice zprostředkování umění sledujeme teoretické souvislosti galerijní praxe a galerijního vzdělávání. Zajímají nás aktuální teoretické modely intepretace výtvarného díla v kontextu zprostředkování umění. Zkoumáme přínos různých typů vzdělávacích publikací, teoretických statí, ale i praktických edukačních materiálů v galeriích. Srovnáváme přístupy institucí ve vyspělých západních demokraciích s dosud stále ještě nedostatečně rozvinutou situací v České republice. Zajímá nás teoretické pozadí a typologie profesí, které se v galerijní pedagogice a ve zprostředkování umění uplatňují.

Veřejný diskurs výtvarného umění

Školitel:

Dílčí součástí problematiky provozu výtvarného umění je teoretický, organizační i výukový vklad výtvarné pedagogiky. Je potřebné definovat teoretické pozadí jejího podílu na organizaci výstav, tvorbě textů, jimiž je umění zpřístupňováno, na tvorbě galerijních programů či spolupráci s kulturními institucemi. Dalším okruhem je v českém prostředí dosud nepříliš teoreticky zpracovaná tematika vlastního provozu umění a jeho komunikace s veřejností. Jaké jsou role jednotlivých profesí? Jak funguje umělecký trh? Jaké je úloha soukromých galeristů? Jaký je vklad kulturních institucí? Jak pomáhá stát a jednotlivá ministerstva prezentaci a propagaci českého výtvarného umění v domácím i v zahraničním prostředí? Jaký prostor má tematika aktuálního uměleckého provozu v českém vzdělávacím systému, zejména ve výtvarné pedagogice? 

Současné podoby výtvarné tvorby a výchovy v kontextu proměn manuálních a digitálních technologií

Školitelka:

V posledním desetiletí prošla teorie a praxe výtvarné výchovy několika proměnami: na jedné straně jsou rozvíjeny stále tradiční disciplíny (kresba, malba, prostorová tvorba, akční tvorba atd.), a na straně druhé je nutno počítat s tvorbou v prostředí virtuálním. Hlavním znakem aktuální situace v umělecké tvorbě i ve výchově je interaktivita. Cílem řešení tématu je nahlédnout na podoby interaktivních přístupů umělců a pedagogů, které jsou podmínkou inovace kreativity jako takové. 

Psychologické aspekty výtvarné tvorby a antropologie výchovy

Školitelka:

Porozumění psychologii výtvarné tvorby je důležitou profesní kompetencí umělce i pedagoga. Koncepce a reflexe psychologizujících námětů je příležitostí vytvořit v rámci disertace modely umělecko-pedagogických aktivit, které je možné uplatňovat jak ve školní, tak i v mimoškolní praxi. Cílem práce je také zkoumání zahraničních kontextů výtvarné pedagogiky. 

Reflexe výtvarného díla vybraného autora art brut

Školitelka:

Reflexe děl vybraného autora (autorky) art brut je příležitostí k podrobnému zkoumání originálních přístupů k tvorbě. Disertaci je možno koncipovat jako monografii o životě a díle jednoho tvůrce (tvůrkyně) se zařazením rozhovorů a fotodokumentace autobiografických materiálů.

Expresivní tvorba v pomáhajících profesích

Školitelka:

Pomáhající profese nabízejí svým klientům různorodé metody a prostředky, které jim mají umožnit vyrovnávat se s vlastním handicapem, sociálním vyloučením, problémy ve vzdělávacím procesu apod. Ukazují možnosti, jak zvýšit kvalitu jejich života, najít prostor pro seberealizaci. Pomáhat je možné i prostřednictvím tvorby, a to v prostřední vzdělávací reality nebo v rámci mimoškolních aktivit.  Empirický výzkum bude hledat odpovědi na výzkumné otázky, v jakým podmínkách a jakou formou můžeme nabízet klientům tvořivé činnosti, jaká jsou jejich specifika, co klientům mohou přinášet, jak ovlivňují každodenní realitu jejich života.

Kultura a umění ve školní praxi

Školitelka:

Vzdělávací oblast Umění a kultura jako součást kurikulárního dokumentu (Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání) umožňuje realizaci mezioborových projektů, aktivní práci s uměním, dává prostor pro autentickou tvorbu dítěte. Empirický výzkum by se měl zabývat reálnou školní praxí, jak jsou dané možnosti využívány, jak přispívají rozvoji žáka. V kontextu s požadavky na vzdělávání se výzkum bude zabývat i proměnami pojetí výtvarné výchovy a profesního sebepojetí učitele výtvarné výchovy (self efficacy). Můžeme předpokládat, že zjištěné poznatky mohou přispět k inovacím obsahu, metod a forem uměleckého vzdělávání.

Kontaktní formulář:






Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.