La négation et le C.O.D. massif ou abstrait
| Název česky | Zápor a jména látková a abstraktní v pozici předmětu ve francouzštině |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2004 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | SPFFOU - Studia romanistica 4 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | negation; object; massif; abstract; French; evolution |
| Popis | Od IX. do XIII. století má zápor dvě varianty: neutrální a zesílenou. Neutrální zápor se skládá ze samotné záporové částice ne, která ovšem nepředpokládá užití předložky de v postavení před látkovými jmény v záporu. Když je však záporka ne posílena jinými částicemi jako ne - point, ne - pas, je podstatné jméno v záporu uvozeno předložkou de. Zesilující záporky point, pas, si totiž uchovávají svůj původní substantivní charakter. Předložka de tedy opět slouží jako spojovací prvek mezi dvma podstatnými jmény. Až do XIX. století záporné částice ne - point, kdy se zesilující funkce záporky point postupně zneutralizovala a gramatikalizovala, převažují na úkor ne - pas před podstatnými jmény, která jinak v kladné konstrukci vyžadují jako determinant dělivý člen. Záporka point se tedy vztahuje spíše ke jménm látkovým i abstraktním, protože sama o sobě vyjadřuje minimální množství. Od XVII. století se pravidelně objevuje dělivý len v částeném záporu, na rozdíl od absolutního záporu, kde je pravidlem užití předložky de. |