Segmentovaný vlasový kortizol jako nástroj pro dlouhodobé sledování pacientů různých kohort

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

PEŠ Ondřej KOSTOLANSKÁ Katarína GREGOROVÁ Jana ŠMAK Pavel ZEMANOVÁ Nina JUŘICA Jan ZENDULKA Ondřej BARTEČKOVÁ Eliška TÁBORSKÁ Eva

Rok publikování 2025
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod: Současné dostupné metody pro monitorování endogenního kortizolu u pacientů studovaných kohort (adrenální insuficience, substituční terapie, poruchy psychiatrického spektra, ektopická produkce ACTH) spoléhají na měření akutních hladin (plasma, sliny, moč) pouze v krátkém časovém bodě; proto je jakýkoli druh chronické expozice kortizolu obtížně hodnotitelný, protože vyžaduje sběr vzorků v několika různých časových bodech. Hladiny kortizolu v segmentovaných vlasech (3–6 cm) dokáží odrážet chronickou expozici kortizolu a mohou sloužit k lepší kontrole substituční léčbě glukokortikoidy, individualizované terapii pacientů s depresivní poruchou či hraniční poruchou osobnosti, případně pro posouzení stavu ektopické produkce ACTH (např. malobuněčný karcinom - SCLC). Metodika: Pacientům se substituční léčbou kortizolem, pacientům s psychickými poruchami, pacientům s SCLC a příslušným kontrolním skupinám byly odebírány vzorky vlasů pro sledování retrospektivních hodnot vlasového kortisolu přes několik měsíců. Vzorky byly segmentovány po 1 cm a hladiny kortizolu stanoveny pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Byla sestavena pokročilá pravděpodobnostní korekce na pokles hladin směrem k distálním koncům a v případě dostupných dat byla provedena i korelace s akutními hodnotami v plazmě a moči, které byly získány pomocí standardizovaných imunoanalytických metod. Výsledky: Hladiny kortizolu ve vlasech lze úspěšně korigovat na počáteční segment a porovnávat jak s referenčním intervalem, tak mezi jednotlivými segmenty, tedy jako longitudinální analýzu. U pacientů podstupujících substituční terapii lze tímto monitorovat míru substituce longitudinálně přes několik měsíců bez vlivu cirkadiánní rytmicity. U psychiatrických pacientů lze rozlišit příslušné diagnózy a sledovat progresi choroby v čase či případně predikovat fáze remise či relapsu. U pacientů s SCLC lze odhalit komorbiditu v podobě ektopické produkce ACTH a včas zahájit příslušnou terapii vedoucí ke zvýšení mediánu přežití. Závěr: Longitudinální monitorování hladin kortizolu pomocí segmentace vzorků vlasů se ukazuje jako přínosný a neinvazivní nástroj ke snížení rizika předávkování, dlouhodobému monitorování a zlepšení celkového zdraví pacientů různých kohort.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.