Spočítat a pochopit báseň, nebo ji zažít. Možnosti současné versologie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Z kriticko-polemické pozice vůči tradiční stopově metrické versologii (Červenka, Ibrahim a kol.) se zamýšlím nad možnostmi přistupování k metru a rytmu v kontextu současné teorie poezie. Hlavním problémem současné versologie je uvíznutí v neaktuálních konceptech, které nevycházejí z básnické praxe, jazyka, řeči a nároku obohacovat recepci, ale dosud stavějí na dobových kulturně-historických hodnotách. Od 60. let 20. století versologie dostatečně nereaguje na současnou básnickou tvorbu, což vedlo k současné izolaci teorie od praxe (jak na akademické půdě, tak ve výuce na středních a vysokých školách) a k představě, že poezie je cosi náročného, elitně vznešeného a nesrozumitelného, co je třeba interpretovat (k tomu přispívá dominantní novokritický a naratologický výklad poezie zdůrazňující význam a hermeneutiku, nikoli poetiku). To vše vede k upozaďování toho, co činí lyrickou poezii svébytným žánrem: rytmus, somatický účinek a rituální modalita (Culler, Attridge, Blasing, Hölzel ad.). Kromě těchto recepčně-kognitivních přístupů jsou pro versologii velkým impulzem teorie,m které rytmus dokonce považují za jednu ze základních lidských kompetencí (narativní identita, Attridge, Pokorný). |
| Související projekty: |