Santiniho „fortuna critica“. Fenomén Santini Aichel v české a evropské historické paměti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvodní kapitole ke knize o architektu Janu Santini-Aichelovi představuje cesty historiografie dějin umění od jeho smrti do současnosti. Zmiňuje jeho počáteční ocenění, pozdější zapomění a posléze nové „objevení“ na přelomu 19. a 20. století. Od této chvíle zájem o Santiniho tvorbu stále vzrůstal až do dnešní doby, kdy je v Santiniho dílech oceňována pozoruhodná originalita, symboličnost a dokonce až magická síla tajuplných významů. Autor se soustřeďuje na analýzu interprteací předních pražských a brněnských historiků umění, oceňuje velkou syntézu Mojmíra Horyny a všímá si též současných nových pokusů o interpretaci od českých i zahraničních specialistů. Závěrečná pasáž zdůrazňuje mnohovýznamnou syntaxi každého ze Santiniho architektonických děl. |