Terminologie a praxe paliativní péče na jednotkách intenzivní péče v České republice: výsledky studie PEOpLE‑C19

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.

Autoři	PROKOPOVÁ Tereza HUDEC Jan VRBICA Kamil STAŠEK Jan POKORNÁ Andrea ŠTOURAČ Petr RUSINOVÁ K. KERPNEROVÁ P. ŠTĚPÁNOVÁ Radka SVOBODNÍK Adam MALÁSKA Jan
Rok publikování	2022
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Anesteziologie a intenzivní medicína
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
www	https://www.aimjournal.cz/artkey/aim-202204-0001_palliative-care-terminology-and-practice-in-intensive-care-units-in-the-czech-republic-results-of-people-820.php
Doi	https://doi.org/10.36290/aim.2022.032
Klíčová slova	palliative care; end-of-life care; terminology; intensive care unit
Přiložené soubory	Terminologie_a_praxe_paliativni_pece_na_jednotkach_intenzivni_pece_v_Ceske_republice_vysledky_studie_PEOpLE_C19.pdf
Popis	Materiál a metodika: Respondenty byli zdravotničtí pracovníci (lékař, sestra) s profesní praxí na ICU během pandemie COVID-19 (Coronavirus Disease 2019). Elektronický dotazník (40 položek) byl distribuován prostřednictvím odborných společností ČR zdravotníkům, kteří byli přímo zapojeni do péče o pacienty s COVIDEM-19. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí deskriptivní statistické analýzy. Výsledky: Analyzováno bylo 313 vyplněných dotazníků. Respondenti uvedli až 15 různých pojmů pro označení péče v závěru života, nejčastěji byl uveden pojem paliativní péče (75,1 %, n = 235). U podpůrné terapie byla nejčastěji uvedena úprava dle potřeb pacienta, a to zejména navýšení sedativ. Naopak paušálně bylo uvedeno vysazení nejčastěji parenterální (35,8 %, n = 112) a enterální (17,3 %, n = 54) výživy. V rámci managementu orgánové podpory bylo uvedeno ukončení eliminačních metod (69,7 %, n = 218) a katecholaminů (60,4 %, n = 189). Nejméně se ukončovala umělá plicní ventilace (24,6 %, n = 77), zajištění dýchacích cest endotracheální kanylou (11,5 %,n = 36) a tracheostomickou kanylou (2,9 %, n = 9). Další vzdělávání v paliativní péči by uvítala většina dotazovaných. Závěr: Paliativní péče v závěru života je zásadním tématem nejen během pandemie COVID-19. Používaná terminologie v ČR i samotná praxe se mohou významně lišit. Pro vzdělávání a výzkum vedoucí ke sjednocení postupů na ICU je tak stále významný prostor.
Související projekty:	CZECRIN_PRO PACIENTY - zavádění inovativních moderních terapií Rozhodování o zdravotní péči v závěru života Český národní uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu (CZECRIN)