Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia

Varování

Publikace nespadá pod Pedagogickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ŽÁKOVSKÁ Alena ZÁLEŠÁKOVÁ Ráchel PETRÁŠ Jiří ŠMÍDOVÁ Lucie DVOŘÁK Michal NEJEZCHLEBOVÁ Helena DUŠKOVÁ Monika KIEWRA Dorota

Rok publikování 2022
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
Popis Bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia patří mezi zoonotické patogeny, napadající krevní systém člověka a zvířat. Anaplasma sp. se typicky replikuje v cytoplazmatických vakuolách granulocytů. Rickettsia sp. napadá buňky endotelu, ke kterým se váže pomocí povrchového proteinu rOmpB a do buňky pronikají fagocytózou. Oba rody zahrnují druhy, způsobující závažná lidská onemocnění. Zatímco u rodu Anaplasma se jedná o jediný druh Anaplasma phagocytophilum, jenž je původcem lidské granulocytární anaplazmózy, rod Rickettsia zahrnuje více druhů patogenních pro člověka. Obecně se tyto nemoci označují pod pojmem rickettsiózy a dělí se do dvou skupin na skupinu tyfu (TG) a skupinu skvrnité horečky (SFG). Je patrné, že počty případů nákazy těmito bakteriemi ve světě neustále rostou. Důvodem může být globalizace a oteplování klimatu a také neustálé pokroky v detekčních metodách. V České republice se jedná o ojedinělé počty odhalených pacientů s těmito nemocemi. Ačkoli bylo potvrzeno, že se bakterie rodu Anaplasma a Rickettsia na našem území vyskytují, nepatří jejich detekce k běžným lékařským postupům a mohou tak být často zaměněny za jiné podobné infekční nemoci. V diplomových pracích studentů MU byla identifikována přítomnost rodu Rickettsia spp. z 1367 klíšťat v r. 2011- 2012, a to na lokalitě Brno Řečkovice v 3.6 %, CHKO Moravský kras 4,4% a Českomoravská vysočina 4,1%. Anaplasma phagocytophilum byla potvrzena v 1866 vzorcích klíštat Ixodes ricinus posbíraných v oblastech jižní Moravy v r. 2019 (Brno-Pisárky 2,8 %); na Uherskobrodsku 1,8 %; Brněnská přehrada (Rakovec 1,45 %). Dále byla potvrzena přítomnost této bakterie u klíšťat rodů Dermacentor a Haemaphysalis, Konkrétně to bylo na lokalitě Brno-Pisárky v r. 2018 v jednom vzorku A. phagogytophilum u samice H. concinna. Potvrdit hypotézu o přítomnosti zoonotických patogenů u rodu Dermacentor a Haemaphysalis se podařilo také v roce 2020 v oblasti jižní Moravy (Šídlovy skalky), kde byl zachycen jeden pozitivní samec H. concinna na A. phagocytophilum. Tento patogen se může vyskytnout v těchto klíšťatech také v Polsku. Ve spolupráci s wroclavskou univerzitou se nám podařilo ve stejném roce identifikovat A. phagocytophilum také u samice D. reticulatus na polské lokalitě v okolí Wroclawi.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.