Na frontě boje proti „náboženskému tmářství“. Práce církevních tajemníků národních výborů v Brně v letech 1948–1960
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Přibližně v posledním desetiletí naplňuje stránky domácích odborných časopisů diskuze o podstatě totalitarismu, v rámci které lze vysledovat opakující se závěr: historické zkoumání na regionální úrovni nabízí nové perspektivy vůči dosavadnímu výkladovému rámci soustředěnému na pozice centra. Studium regionálních dějin totiž upřesňuje a pozměňuje obraz totalitárního státu jakožto dokonale sourodého organismu. Domácí výzkum se totiž dlouho soustředil především na politické dějiny bez hlubší reflexe sociálních struktur společnosti. Personifikovaný režim v historické práci působil dojmem všemocného anonymního kolosu, v jehož rámci malá mocná skupina ovládala utlačovanou většinu. Avšak politická rozhodnutí - včetně církevní politiky - vytvářeli a realizovali konkrétní lidé, a to nejen v Praze, nýbrž také na lokální úrovni. Ve svém příspěvku chci proto představit významnou práci, kterou v průběhu 50. let vykonávali církevní tajemníci v Brně. Příspěvek vychází z komparace fondu Krajského národního výboru uloženého v Moravském zemském archivu, pramenů náboženských obcí Církve československé husitské a dobového církevního tisku. Práce si neklade za cíl představit organizaci církevních oddělení národních výborů v Brně, ale na příkladu ideje mírového hnutí (Pojem mírové hnutí v kontextu tohoto příspěvku nevyjadřuje konkrétní instituci, ale hodnotový a myšlenkový proud a na to navazující aktivity, postoje - kolektivní i individuální - a s tím spojené instituce) jakým způsobem církevní tajemníci v praxi realizovali církevní politiku Komunistické strany Československa (dále KSČ), jaký ohlas nacházela v církevním prostředí, a nakolik byli církevní tajemníci sami aktivními činiteli ve formování a realizaci církevní politiky. |
| Související projekty: |