| Popis |
Pojmenování bytostí, objektů a jevů pomáhá lidem konceptualizovat svět, a strukturované systémy lexika, které jsou výsledkem, dokazují existenci konceptuálních systémů, z nichž vycházejí. Jednotlivé jazyky lexikalizují koncepty různě, a ačkoli názvosloví založená na vědeckých a encyklopedických poznatcích jsou strukturována analogicky, názvosloví vycházející z kulturního, každodenního vědění se mezijazykově značně liší. Tyto populární pojmy jsou tedy jazykově specifické a závislé na konkrétních jazycích. Fenomén "populárních znalostí" ("folk knowledge") studovali Haiman, Apresjan, Medin, Wierzbicka a další, a skutečnost, že v myslích mluvčích existují skryté, nevyslovené a intuitivní znalosti, vedla k identifikaci etnobiologických univerzálií, protože tento princip byl pokládán za typický pro doménu "živých věcí" ("living things"). Rozdíl mezi vědeckými a populárními taxonomiemi je zde obzvlášť patrný, protože u populárních konceptů fungují jiné než čistě vědecké faktory, jako zkušenosti, povrchní podobnost, užitek apod. Tato kapitola má za cíl ukázat, že doménovou specifičnost ve vědění, jež je tradičně připisována živým věcem, lze nalézt i v jiných sémantických oblastech, např. v názvosloví každodenních předmětů, geografických jevů či strojů. "Populární" kategorizace v lidské mysli a následně v lexiku je podmíněna složitou směsicí faktorů, včetně funkce, fyzikálních vlastností (vzhled, velikost, barva, materiál atd.) a osobní zkušenosti.
|