Vzdělávací rozhledy je nový stálý cyklus webinářů, který bude nabízet pohledy odborníků na některé aktuální otázky spojené s pedagogikou a se školstvím.
Jaké výhody přináší umělá inteligence (AI) pro učitele cizího jazyka? Jak mohou online platformy s umělou inteligencí pomoci při tvorbě výukových plánů, učebních materiálů a testů, získávání nápadů a šetření času při přípravě hodin? Umí AI vytvořit jakýkoliv obrázek vhodný do výuky cizího jazyka? Tento webinář poskytne pohled do světa online zdrojů s umělou inteligencí, které podporují každodenní práci zejména učitelů cizích jazyků. Připojte se k nám a seznamte se s Magic School, Hey Gen, Twee a dokonce i s rusky mluvící Alisou. Buďte připraveni nastartovat rozvoj profesních dovedností a posunout je na další úroveň s podporou moderních technologií.
Mgr. Janina Krejčí, Ph.D.
Mgr. Anastasija Sokolova, Ph.D.
Co je vlastně jazyková mediace? O jaké kompetenci je v kontextu výuky cizích jazyků řeč? V jakých situacích každodenního života může být tato kompetence užitečná? Jak je definována v Dodatku Společného evropského referenčního rámce pro jazyky? Objevují se mediační úlohy v novějších učebnicích? Čím jsou mediační úlohy pro žáky atraktivní? Odpovědi na tyto i mnohé další (i Vaše) zazní na webináři.
Pokud usilujete o to, aby Vaši žáci uměli v cizím jazyce spontánně komunikovat, je jazyková mediace jedním ze způsobů, jak se k tomuto cíli nenásilně přiblížit. Kromě toho jsou mediační úlohy dle zpětné vazby od žáků pro své úzké propojení s každodenním životem výrazným aktivizujícím a motivačním prvkem ve výuce. Buďte o krok napřed a seznamte se s mediací prostřednictvím našeho webináře.
Mgr. Pavla Marečková, Ph.D., didaktička na katedře německého jazyka a literatury PdF MU, autorka seriálu odborných článků o mediaci „(Ne)Ztraceno v překladu“ vydávaného v časopise Cizí jazyky, tvůrkyně a vyučující dvou specializovaných předmětů mediace na PdF MU, lektorka seminářů dalšího vzdělávání pro učitele a vášnivá popularizátorka tématu mediace na školách.
Hana Svobodová působí na Katedře českého jazyka a literatury PdF MU od roku 2015 a externě vyučuje češtinu pro cizince na FF MU v Brně. Doktorské studium absolvovala na Univerzitě v Lipsku. Ve vědecké práci se zaměřuje na vývoj spisovné češtiny, historickou mluvnici, sociolingvistiku, dialektologii a věnuje se problematice výuky českého jazyka pro cizince všech úrovní pokročilosti. Od roku 2015 působí jako administrátorka, examinátorka a hodnotitelka zkoušky z českého jazyka a reálií pro účely udělování státního občanství ČR na ÚJOP UK Praha a je členkou Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka. Od roku 2019 je zástupcem PdF MU v krajském metodickém kabinetu Český jazyk a literatura Národního pedagogického institutu ČR. V současné době vykonává funkci fakultního poradce v poradenském centru MU, kde se zabývá problematikou studijní neúspěšnosti.
Tereza Švandová je studentka doktorského studia Jazykové a literární komunikace na PdF MU, pracovnice Centra pro cizince JMK, regionální pracovnice META, o.p.s. pro Jihomoravský kraj. Tereza Švandová je absolventkou učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem a rovněž učitelství češtiny a výtvarné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a pro SŠ. Působí jako lektorka kurzů českého jazyka pro cizince všech věkových kategorií, lektorka adaptačně-integračních kurzů MV ČR, kurzů pro asistenty pedagoga, vyučuje na PdF MU v Brně.
Webinář uvede účastníky do problematiky vzdělávaní nadaných žáků. Zaměřuje se na to, jak poznat nadaného žáka a jak ho vzdělávat. Účastníci získají základní informace o identifikačním procesu, o typech nadaných žáků a vhodných postupech, jak s nimi pracovat. Seznámí se se vzdělávacími strategiemi vhodnými pro nadané žáky a konkrétními metodami, které se osvědčily v praxi při výuce nadaných v heterogenní třídě.
Seminářem provází:
doc. RNDr. Eva Trnová, PhD. – působí na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty MU. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU, učitelství biologie a chemie pro SŠ. Před nástupem na PdF MU působila jako učitelka ZŠ a poté jako zástupkyně ředitele na gymnáziu. Získané zkušenosti předává budoucím učitelům v seminářích, které na PdF MU vede. Dlouhodobě se zabývá problematikou nadání, strategiemi dalšího vzdělávání učitelů a inovativními výukovými metodami v přírodovědném vzdělávání, jako je např. badatelsky orientovaná výuka (BOV). K těmto tématům se nejvíce vztahují i její publikace Zkušenosti čerpá také v zahraničí v rámci participace na mezinárodních projektech. Je členkou redakce časopisu Komenský.
Odkazy na videa:
Seminářem provází:
Mgr. Irena Budínová, Ph.D. – Zabývá se výukou matematiky na základní, střední a vysoké škole. Objevuje možnosti diferenciace výuky matematiky v běžné třídě a individualizace výuky. Zajímá se o výuku nadaných žáků a žáků se specifickými poruchami učení po stránce praktické i teoretické. Vytváří různé publikace, kterými chce pomáhat žákům i učitelům při zdolávání matematického učiva. Realizovala desítky kurzů pro učitele na témata diferenciace výuky, vzdělávání nadaných žáků, vzdělávání žáků s poruchami učení, využívání pomůcek ve výuce matematiky aj. Osmnáct let působí na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde připravuje budoucí učitele, šest let vyučuje na gymnáziu. Vede matematické kroužky pro žáky základní školy.
Seminářem provází:
Mgr. Daniela Taylor, Ph.D. – Absolventka Pedagogické fakulty MU v Brně, kde nyní působí jako odborná asistentka na Katedře hudební výchovy (Didaktika HV v rámci učitelství pro MŠ, ZŠ I. a II. stupeň, Artefiletika, hra na klavír, oborové praxe); lektorka workshopů zaměřených na činnostní pojetí hudební výchovy a Metodiky hry na ozvučné trubice Boomwhackery v rámci celoživotního vzdělávání. Více než dvacetiletá pedagogická praxe v České republice – ZUŠ (výuka hudební nauky, sólového zpěvu a hry na klavír); ZŠ I. a II. stupeň (výuka HV, AJ, DV); soukromá hudební škola Yamaha (První krůčky a Rytmické krůčky k hudbě, Populární zpěv); hudební hrátky pro děti od 4 měsíců do mladšího školního věku. Pětiletá praxe výuky hudební výchovy, sólového zpěvu a hry na klavír, vedení dětského sboru a orchestru na soukromé ZŠ a SŠ ve Velké Británii; členka Filharmonického sboru Guildford; Opery Omnibus/Opery South a Bridewell Opery KESW. Dlouholetá aktivní členka a hlasová poradkyně pěveckého sboru GAUDEAMUS Brno. Ráda spolupracuje na tvorbě učebních materiálů pro hudební výchovu a tvořivých projektech podporující činnostní pojetí hudební výchovy s mezipředmětovými přesahy.
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Absolventka Pedagogické fakulty UP v Olomouci. Později učitelka a ředitelka základní školy v Ivančicích – Řeznovicích, v níž rozvíjela komplexní systém hodnocení a uplatňovala v praxi mnoho inovací. Zkušenosti čerpala také v zahraničí – USA, Finsku, Velké Británii a Belgii, kde působila v mezinárodní Evropské škole. Vzdělávání a aktivní participace na proměně českého vzdělávacího systému je její celoživotní součástí. Svoje působení v praxi zúročuje ve vysokoškolské profesní přípravě budoucích učitelů na PdF MU. V současnosti působí jako vedoucí Katedry pedagogiky na PdF MU. Výzkumně se v posledních letech věnuje inkluzivnímu vzdělávání, hodnocení a sebehodnocení žáků, kompetencím studentů k projektové výuce a reflexi studentských praxí. Ráda spolupracuje na smysluplných projektech se skvělými lidmi a volný čas tráví v přírodě.
Úřední rozhodnutí je sice nezbytnou, ale zdaleka ne postačují podmínkou k tomu, aby se žáci vrátili do škol – obnovili vztahy se svými pedagogy, mezi spolužáky, k učení. Zkušenost s „distančním rokem“ znamenala pro některé vážnou sociální izolaci, jakou provází i změna životního stylu, nezřídka i rozvoj symptomů, spjatých s frustrací. Řada členů školních společenství prošla i seriózními traumaty. Uplynulý rok předefinoval téměř všem jejich tradičních role: u mnoha lidí se mísí role učitele a rodiče, žáci ztrácejí oporu a zázemí ve škole a v kolektivu spolužáků, učitelé se stávají navíc i experty na udržení vzdáleného kontaktu technickými, organizačními a didaktickými prostředky, ale stále více i na psychiku žáků, kolegů, rodin.
Povědomí o potřebách odpovídajících věku, o projevech frustrace a deprivace, o možnostech stmelování kolektivů, kompenzace následků „distančního roku“ a vyhledávání opory se stává stále důležitější součástí profesní vybavenosti pedagogů.
Jak udržet ve ztížených podmínkách příznivé klima, kvalitní výuku i komunitního ducha školy? Příklady dobré praxe přispějí:
Mgr. Simona Pokorná
Ředitelka Základní školy a mateřské školy Jana Amose Komenského Brno, Náměstí Republiky 10. Škola má dlouhou tradici v práci s různorodým kolektivem dětí od nadaných po znevýhodněné, pedagogický sbor s posilou asistentů a zázemím úplného školního poradenského pracoviště. Při distanční výuce se nemohla spoléhat jen na technologickou podporu, a přesto se dařilo udržovat s dětmi z velmi různorodého prostředí, s různou úrovní nadání, motivace i s odlišným mateřským jazykem dobrý kontakt, zachovat kontinuitu výuky a připravit sebe i žáky na návrat do učeben.
Mgr. Ruth Konvalinková
Ředitelka církevní školy Filipka (Brno). Filipka nese přídomek „škola příběhem“ a nepříznivá epidemické situace do jejího příběhu zasáhla už v prvním roce existence. Místo tříd zde najdeme planety, jejich trajektorie ale nadlouho mířily do neznámého vesmíru a až v posledních týdnech se zase usazují na svých oběžných drahách. Velkým i malým poutníkům při tom pomáhá důraz na formativní hodnocení, vrstevnické učení a projektovou výuku, jejíž část plánovitě probíhá venku a ani distanční výuka neznamenala jen sedět u monitoru.
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Psycholog, sedm let působí na Katedře psychologie Pedagogické fakulty MU v Brně, kde vyučuje především vývojovou psychologii a pedagogicko-psychologickou diagnostiku a věnuje se podpoře pedagogů v programech celoživotního vzdělávání. V minulosti působil jako školní psycholog, výzkumný pracovník a učitel psychologických oborů pro pracovníky různých pomáhajících profesí, externí spolupracovník Národního ústavu pro vzdělávání a České školní inspekce.
Odborně se zabývá otázkami zvládání stresu a mimořádných událostí (monografie o dopadech povodní – Psychologie katastrofické události, 2009), tvorbou diagnostických metod pro evaluaci školy různými členy komunity (Ankety pro žáky, rodiče a učitele – NÚV, 2010-11) nebo otázkám profesní vybavenosti a zázemí učitelů v České republice (spoluautor monografií o bázích moci ve škole – Z posluchárny za katedru, 2016, o profesní spokojenosti a perspektivách začínajících učitelů – Chtějí zůstat, nebo odejít?, 2018, nebo o strategiích řízení třídy Řízení třídy: studenti učitelství a jejich provázející učitelé, 2020).
Webinář se zaměří na aplikaci podpůrných opatření ve škole u žáků s SPU, ADHD, PAS, LMP, roli školního speciálního pedagoga a poradenské služby.
Seminářem provází:
Doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D., která působí na Katedře speciální a
inkluzivní pedagogiky PdF MU v Brně a specializuje se na poruchy autistického spektra a mentální postižení.
Omluvte prosím technické problémy v první polovině webináře.
Webinář je určen současným a budoucím pedagogům, ale také i dalším zájemcům o problematiku výuky a vzdělávání nerodilých mluvčích v českém prostředí. Výuka je koncipovaná interdisciplinárně; propojuje teoretické poznatky se zkušenostmi z praxe.
Slouží jako vstup do tématu vzdělávání cizinců, pozvolna na něj navazuje prezenční seminář o několika blocích, který má za cíl seznámit účastníky se specifickou oblastí vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (dále jen OMJ). Představí základní principy verbální a neverbální komunikace s žákem s OMJ, jeho postavení v české společnosti a českém vzdělávacím systému, i nejdůležitější zásady edukace jazykově a kulturně heterogenních kolektivů.
Zvláštní zřetel bude kladen na jazykové vzdělávání žáků s OMJ (přesahující rámec školní výuky českého jazyka a jazykových kurzů), včetně zprostředkování dalších studijních materiálů a relevantních zdrojů. Stranou nezůstane ani téma vzdělávání skrze moderní technologie, využitelné v online výuce.
Hana Svobodová působí na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU od roku 2015 a externě vyučuje češtinu pro cizince na Filozofické fakultě MU v Brně. Doktorské studium absolvovala na Univerzitě v Lipsku s disertační prací Spezifika der Slawisierung der ehemals überwiegend deutschsprachigen Gebiete in Ostmitteleuropa, am Beispiel der regionalen Beharrungsphänomene in der tschechisch-deutschen Sprachkontaktzone und des tschechischen Randdialekts in der Stadt Broumov (deutsch Braunau) und ihrer Umgebung (2019). Ve vědecké práci se zaměřuje na vývoj spisovné češtiny, historickou mluvnici, sociolingvistiku, dialektologii a věnuje se problematice výuky českého jazyka pro cizince všech úrovní pokročilosti. Od roku 2015 působí jako administrátorka, examinátorka a hodnotitelka Zkoušky z českého jazyka a reálií pro účely udělování státního občanství ČR na ÚJOP UK Praha a je členkou Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka. Od roku 2019 je zástupcem PdF MU v krajském metodickém kabinetu Český jazyk a literatura Národního pedagogického institutu ČR. V současné době působí v rámci Poradenského centra RMU jako fakultní poradce za PdF MU a zabývá se problematikou studijní neúspěšnosti.
Tereza Švandová
Studentka doktorského studijního programu Jazyková a literární komunikace na PdF MUNI, pracovnice Centra pro cizince JMK, regionální pracovnice Meta, o.p.s. pro Jihomoravský kraj, lektorka a milovnice umění. Jedna z prvních absolventek oboru Učitelství českého jazyka a literatury se zaměřením na žáky s odlišným mateřským jazykem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity vede své kroky již několik let směrem k podpoře cizinců a osob při práci s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem. Svou lásku k umění ráda propojuje i s výukou.
