Až do odvolání se provoz PdF MU řídí semaforem, jehož aktuální barva je červená. Aktuální informace v souvislosti se šířením nákazy COVID-19 najdete zde.

Podmínky a kritéria
přijetí ke studiu
v navazujících magisterských
studijních programech

na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity
platná pro akademický rok 2021/2022
Článek 1: ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ A ZÁPIS DO STUDIA

1) V souladu s § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, bude u každé přihlášky ověřena příbuznost absolvovaného studijního programu/studijního oboru, na jehož základě by měl být daný uchazeč přijat a následně zapsán do zvoleného navazujícího magisterského studijního programu. Ověření probíhá až po založení přihlášky. Kritéria příbuznosti jsou součástí charakteristik navazujících programů. V případech, které nejsou v charakteristikách popsány, příbuznost posuzují garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Potvrzení přijetí přihlášky fakulta vydá nejdříve po úspěšném ověření příbuznosti. Nebude-li po ověření příbuznosti přihláška uchazeče ze strany fakulty přijata, přihláška nebude potvrzena. O tomto bude uchazeč vyrozuměn e-mailovou zprávou.

2) Podmínkou přijetí a k zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Splnění této podmínky uchazeč navržený k přijetí dokládá odevzdáním úředně ověřené kopie vysokoškolského diplomu v den stanovený pro zápis do studia. Uchazeči, kteří své studium absolvovali na Masarykově univerzitě, předloží kopii diplomu bez nutnosti úředního ověření.

3) Bude-li v den konání zápisu ověřeno, že uchazeč splnil zákonem stanovené a děkanem vyhlášené podmínky, bude ještě týž den zapsán do studia. Vykonáním zápisu může být pověřena jiná osoba, která se u zápisu prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem uchazeče.

4) Uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené zde v odst. 1 podle čl. 6 směrnice MU č. 2/2019 Ověřování podmínky přijetí ke studiu u absolventů zahraničního středoškolského a vysokoškolského vzdělání.

5) Dokumenty k prokázání splnění podmínek k přijetí ke studiu podle odst. 4 uchazeči předkládají nejpozději do 30. 6. 2021.

6) Posouzení splnění podmínky přijetí ke studiu na základě zahraničního dokladu o zahraničním středoškolském vzdělání je zpoplatněno v souladu s čl. 29 Statutu Masarykovy univerzity a s Přílohou č. 2 ke Statutu Masarykovy univerzity. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana č. 1/2020.

Článek 2: PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKA

1) Podmínkou pro přijetí uchazeče ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je ověření určitých znalostí, schopností nebo nadání uchazeče, které se zjišťují odbornou nebo talentovou zkouškou. Tato zkouška může mít formu písemnou, ústní, praktickou, nebo může uvedené formy kombinovat.

2) Uchazeči o studium v následujících učitelských programech vykonají zkoušku z pedagogiky a psychologie

Pedagogika a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Zkouška se koná formou písemného testu, který tvoří celkem 40 otázek. Správná odpověď na každou otázku je hodnocena 1 bodem, za nesprávnou odpověď je odečítáno 0,25 bodu, otázka bez odpovědi je hodnocena 0 body. Na vypracování testu je vymezena doba 45 minut. Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.

  1. Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  2. Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  3. Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  4. Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  5. Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  6. Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  7. Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  8. Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  9. Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  10. Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  11. Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  12. Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  13. Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  14. Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  15. Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  16. Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  17. Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  18. Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  19. Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  20. Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  21. Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  22. Učení: výsledky učení, druhy učení.
  23. Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  24. Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  25. Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  26. Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  27. Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  28. Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  29. Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf

Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.

Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.

Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk

Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.

Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).

Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.

Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.

Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.

Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.

Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.

Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani

Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.

Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.

Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.

Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Podrobnosti, okruhy a doporučená literatura k této zkoušce jsou uvedeny zde.

3) Odborná nebo talentová zkouška je součástí přijímací zkoušky do hlavních i vedlejších, popř. jednooborových studijních plánů těchto navazujících magisterských programů:

Podrobné informace k odborné či talentové zkoušce jsou uvedeny po kliknutí na příslušný program.

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

Zkouška ve formě prezentace profesního portfolia a obhajoby studijního projektu probíhá při osobním setkání se zkušební komisí. Portfolio v elektronické podobě k přijímacímu řízení bude uchazečem vloženo do e-přihlášky nejpozději 16. května 2021 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad oborové zkoušky.

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  1. Prezentace a dokumentace oborových aktivit (profesní portfolio) – max. 30 bodů
  2. Prezentace a obhajoba projektu pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů

Získání méně než 12 bodů z celkového součtu 50 bodů znamená neúspěšné hodnocení a vyřazení z přijímacího řízení. V případě přihlášky na kombinaci Galerijní pedagogika a Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy se předpokládá předložení jednoho autorského projektu pro kombinaci obou programů.

Portfolio – podoba, obsah, struktura

Portfolio k přijímacímu řízení v elektronické formě (soubor ve formátu PDF označený celým jménem bez diakritiky) musí obsahovat požadované materiály rozdělené do dvou oddílů:

A. Profesní portfolio – obsah:

  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručnou informaci o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

  • uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy)
  • rozsah projektu – cca 1-2 strany základního textu a cca 3-5 stran příloh a vyobrazení
  • uchazeči a uchazečky budou mít při zkoušce k dispozici nejvýše 5 minut na představení svého portfolia a projektu, dále bude navazovat diskuse.
Logopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a absolvovat přijímací testy z inkluzivní speciální pedagogiky a z logopedie a surdopedie.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU z inkluzivní speciální pedagogiky

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU z logopedie a surdopedie

Písemný test má stejné parametry jako test z inkluzivní speciální pedagogiky: 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Předškolní pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.

Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.

Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.

Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.

Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.

Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.

Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.

Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

Sociální pedagogika a Sociální pedagogika a volný čas

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Přijímací zkouška sestává z oborového testu s výběrem odpovědí, který předpokládá znalosti v rozsahu státní závěrečné zkoušky předmětného bakalářského studia. Předpokládá se orientace v oblasti sociální pedagogiky, pedagogiky, metodologie (kvantitativní a kvalitativní), psychologie (obecná, ontogenetická, sociální, osobnostní), sociologie, sociální práce, filozofie, multikulturní výchovy apod. Test může obsahovat cizojazyčné pojmy z oblasti jednotlivých disciplín.

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika

Studijní plány:

3 – specializace poruchy chování

4 – specializace mentální postižení a poruchy autistického spektra

5 – specializace souběžné postižení víc vadami

6 - specializace andragogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika – studijní plán 1 specializace Logopedie a surdopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika studijní plán 2 - specializace oftalmopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z Inkluzivní speciální pedagogiky/Speciální pedagogiky/Klinické rehabilitace binokulárního vidění a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

 ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Učitelství anglického jazyka pro ZŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice, výslovnosti a porozumění textu. Několik otázek zjišťuje základní orientaci uchazečů v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to znamená, že uchazeč rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně ve společenském i pracovním styku, aniž by musel často hledat vhodná slova. Je schopen přesně formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

OXENDEN, Clive a Christina LATHAM-KOENIG. New English File Advanced. Oxford: Oxford University, 2010. ISBN 978-0-19-459458-5.

ROACH, Peter. English phonetics and phonology: a practical course. Fourth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-71740-3.

QUIRK, Randolph a Sidney GREENBAUM. A Student‘s Grammar of the English Language. 1. vyd. London: Longman, 1990. ISBN 0-582-07569-6.

CHALKER, Sylvia. A student's English grammar: workbook. Harlow: Longman, 1992. ISBN 0582088194.

HEWINGS, Martin. Advanced grammar in use with answers: a self-study reference and practice book for advanced learners of English. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521498694.

The Oxford Illustrated History of Britain. Edited by Kenneth O. Morgan. Oxford: Oxford University Press, 2000.

The Oxford illustrated literary guide to Great Britain and Ireland. Edited by Dorothy Eagle - Hilary Carnell. New York: Crescent Books, 1985. ISBN 0517482924.

SANDERS, Andrew. The short Oxford history of English literature. Third edition. Oxford: Oxford University Press, 2004.

GORN, Elliot. Constructing the American Past. Harper-Collins, 1995.

A companion to American literature and culture. Edited by Paul Lauter. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010.

VANSPANCKEREN, Kathryn. Nástin americké literatury: Americká literatura (Variant.). [Praha]: Informační agentura Spojených států, 1999.

BRADBURY, Malcolm a Richard RULAND. From puritanism to postmodernism : a history of American literature. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-014435-8.

Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu oboru Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo oborů příbuzných.

Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:

– znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny

– znalosti z historie české literatury od počátku 19. století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od počátku 19. století do současnosti a z literární teorie

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

ČECHOVÁ, M.; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.

ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).

FILIPEC, J.; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.

GREPL, M.; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)

LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).

Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.

Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.

Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha: Academia, 1987.

KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/

PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.

PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.

PRAVDOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.

Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2012.

RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993

RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.

ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.

VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.

VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.

Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. www.ujc.cas.cz/infoz/

------------------------

ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.

Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel, 1987.

Čeští spisovatelé 19. století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.

Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.

DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.

MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.

HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.

HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.

HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.

HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.

JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.

JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.

JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.

KOŽMÍN, Z.; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.

LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.

MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.

MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.

NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.

NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.

PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.

PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.

POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.

Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.

ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990–2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011.

TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.

URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004.

VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.

VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 1961.

WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.

Učitelství hudební výchovy pro ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12, 00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:

  • rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
  • polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
  • melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
  • vývoj opery
  • programní hudba
  • hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
  • harmonie
  • nauka o hudebních formách
  • nauka o hudebních nástrojích
  • hlasová výchova (základní pojmy)

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.

JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.

HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.

SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.

SZABOLCSI, Bence. Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.

KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.

RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.

EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.

ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1989.

HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.

MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985.

POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.

KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.

KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN, 1980.

SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s 175.

FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982

BROŽ, Jaroslav. Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.

KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: Karolinum, 1998.

BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.

LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.

FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: PdF MU, 1987.

KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.

BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.

JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU, 1955.

HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.

MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.

RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.

MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.

FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.

CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeči vykonají přijímací zkoušku: Prezentace a obhajoba portfolia

Zkouška ve formě prezentace profesního portfolia a obhajoby studijního projektu probíhá při osobním setkání se zkušební komisí. Portfolio v elektronické podobě k přijímacímu řízení bude uchazečem vloženo do e-přihlášky nejpozději do 16. května 2021 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad oborové zkoušky.

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  1. Prezentace a dokumentace oborových aktivit (profesní portfolio) – max. 30 bodů
  2. Prezentace a obhajoba projektu pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů

Získání méně než 12 bodů v celkovém součtu 50 bodů znamená neúspěšné hodnocení a vyřazení z přijímacího řízení. V případě přihlášky na kombinaci Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení jednoho autorského projektu pro kombinaci obou programů.

Portfolio – podoba, obsah, struktura

Portfolio k přijímacímu řízení v elektronické formě (ve formátu PDF označeného celým jménem – bez diakritiky) musí obsahovat požadované materiály rozdělené do dvou oddílů:

A. Profesní portfolio:

  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručnou informaci o bakalářské práci
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

  • uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy)
  • rozsah projektu – cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení
  • uchazeči a uchazečky budou mít při zkoušce k dispozici nejvýše 5 minut na představení svého portfolia a projektu, dále bude navazovat diskuse.
Článek 3: PODMÍNKY PROMINUTÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

1) Uchazeč podává žádost e-mailem z univerzitní adresy UČO@mail.muni.cz na adresu studijni@ped.muni.cz. Předmět e-mailové zprávy zní „Žádost o prominutí přijímací zkoušky 2021“. V obsahu žádosti bude bezchybně uvedeno číslo e-přihlášky, které se žádost týká.

2) Žádost lze podat u všech studijních oborů a programů v aktuálním běhu přijímacího řízení.

3) Přijímací zkouška může být prominuta tomu, kdo v akademickém roce 2020/2021 studuje v jarním semestru 2021 v bakalářském studijním programu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, hlásí se do navazujícího magisterského programu s přímou návazností na bakalářský obor a jehož studijní průměr v tomto studiu ke dni 3. 5. 2021 je nižší nebo roven 1,50 (dle čl. 17 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity). Výpočet průměru počítá Informační systém MU.

4) Nejzazší termín pro doručení e-mailové žádosti fakultě je 30. 4. 2021 včetně.

5) Každou žádost posoudí pověření správci studijní evidence. Kladné vyřízení a prominutí přijímací zkoušky není nárokové. Počet kladných rozhodnutí a prominutí přijímací zkoušky může být limitován kapacitou oboru, programu či kombinací programů.

Článek 4: KRITÉRIA PRO VYHODNOCENÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

1) Vyhodnocení jednotlivých součástí přijímací zkoušky je provedeno pomocí percentilů. Percentil je vypočtený v té variantě přijímací zkoušky, kterou uchazeč absolvoval, je-li zkouška realizována ve více variantách. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo nižší nebo stejný výkon, a nabývá hodnoty maximálně 100,00, minimální hodnota percentilu je téměř nulová.

2) Celková hodnota výsledku přijímací zkoušky uchazeče je dána součtem hodnot percentilů získaných v jednotlivých částech přijímací zkoušky.

3) Pořadí uchazečů je dáno jejich seřazením v každém ze zvolených studijních programů podle celkové hodnoty výsledku přijímací zkoušky od nejvyšší po nejnižší. Ve sdruženém studiu jsou sestavena pořadí zvlášť pro program hlavní a pro program vedlejší.

4) Děkan navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Nejvyšší počet studentů přijímaných do programů je zveřejněn v čl. 6 tohoto dokumentu Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu nemusí být naplněn.

5) U jednotlivých odborných a talentových zkoušek je stanovena hranice úspěchu. Její hodnota a další podrobnosti jsou uvedeny v čl. 2, odst. 3 tohoto dokumentu pod názvy jednotlivých programů.

6) Děkan může přijmout mimo pořadí uchazeče se specifickými nároky, který úspěšně vykoná přijímací zkoušku.

7) Děkan může přijmout uchazeče, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, podle Odlišných podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (viz dále čl. 5).

Článek 5: ODLIŠNÉ PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU

1) Možnost využít odlišné podmínky přijetí ke studiu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je určena uchazečům, kteří z vážných důvodů zdravotních nebo sociálních, popř. jiných žádají o přijetí ke studiu ve studijním programu, jehož část dříve absolvovali na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole. Tyto důvody je třeba uvést a patřičně doložit.

2) Řízení o přijetí podle tohoto článku se zahajuje doručením písemné žádosti o přijetí ke studiu adresovanou Studijnímu oddělení Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Žádost musí obsahovat:

a) ověřenou kopii dokladu o dosavadním studiu (potvrzení o studiu, doklad o absolvovaných předmětech),

b) název požadovaného studijního programu,

c) informaci o formě studia, do kterého se uchazeč hlásí (prezenční, kombinovaná),

d) zdůvodnění žádosti.

3) Přijímací řízení probíhá bez přijímací zkoušky. Přijetí ke studiu může být limitováno akreditací, realizací požadovaného studia a výukovou kapacitou. Pořadí uchazečů v tomto přijímacím řízení je dáno časovým pořadím podání jejich žádosti.

4) V případě vyhovění žádosti stanoví termín nástupu ke studiu děkan.

Článek 6: NEJVYŠŠÍ MOŽNÝ POČET STUDENTŮ PŘIJÍMANÝCH KE STUDIU

Program/obor

Počet přijatých

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

20

Logopedie

60

Sociální pedagogika

70

Sociální pedagogika a volný čas

50

Speciální pedagogika

290

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

100

Učitelství anglického jazyka pro základní školy

200

Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy

60

Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

45

Učitelství dějepisu pro základní školy

45

Učitelství francouzského jazyka pro základní školy

60

Učitelství fyziky pro základní školy

75

Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy

45

Učitelství chemie pro základní školy

75

Učitelství matematiky pro základní školy

80

Učitelství německého jazyka pro základní školy

100

Učitelství občanské výchovy pro základní školy

90

Učitelství odborných předmětů pro střední školy

120

Učitelství přírodopisu pro základní školy

35

Učitelství ruského jazyka pro základní školy

70

Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

70

Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

45

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

45

Učitelství zeměpisu pro základní školy

45

Počet přijatých studentů zpravidla nebývá roven počtu zapsaných studentů. Očekáváme, že se ke studiu na Pedagogické fakultě zapíše přibližně 65 % přijatých studentů. Děkan fakulty tedy navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu však nemusí být naplněn.

Článek 7: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1) Uchazeči podávají výhradně elektronickou přihlášku, tzv. e-přihlášku. Podání papírové přihlášky není možné. Výrazem „přihláška“ se v tomto dokumentu rozumí vždy jen elektronická forma přihlášky, tedy „e-přihláška“.

2) Výjimkou z ustanovení odst. 1 je řízení podle čl. 5.

3) Neexistuje možnost dodatečného podání e-přihlášky po skončení období jejich přijímání.

4) Neexistuje možnost dodatečných změn v e-přihláškách po skončení období jejich přijímání.

5) Pro přijímání uchazečů ke studiu v cizojazyčných studijních programech jsou uplatňovány specifické podmínky a kritéria ustanovená v samostatném dokumentu přístupném ze stránek Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

6) Tyto podmínky se nevztahují na uchazeče o studium hlavního studijního plánu programu jiné fakulty MU, kteří v rámci své přihlášky zvolili sdružené studium s vedlejším studijním plánem na PdF MU.

7) Tvary mužského rodu v tomto dokumentu jsou zástupné pro všechna pohlaví.

Článek 8: PLATNOST A ÚČINNOST

1) Tento dokument byl schválen Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity dne 6. 10. 2020.

2) Tento dokument nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

3) Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.