Podmínky a kritéria přijetí ke studiu
v navazujících magisterských
studijních programech

na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity
platná pro akademický rok 2024/2025

Nadcházející přijímací řízení spouštíme 1. ledna. V době do konce stávajícího roku bude probíhat postupná aktualizace webu pro uchazeče a uchazečky. Prosíme o pochopení.

Článek 1: Základní podmínky pro přijetí a zápis ke studiu

1) V souladu s § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, bude u každé přihlášky ověřena příbuznost absolvovaného studijního programu/studijního oboru, na jehož základě by měl*a být daný*á uchazeč*ka přijat*a a následně zapsán*a do zvoleného navazujícího magisterského studijního programu. Ověření probíhá až po založení přihlášky. Kritéria příbuznosti jsou součástí charakteristik navazujících programů. V případech, které nejsou v charakteristikách popsány, příbuznost posuzují garanti a garantky příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Potvrzení přijetí přihlášky fakulta vydá nejdříve po úspěšném ověření příbuznosti. Nebude-li po ověření příbuznosti přihláška ze strany fakulty přijata, přihláška nebude potvrzena. O tomto bude uchazeč*ka vyrozuměn*a e-mailovou zprávou.

2) Podmínkou přijetí a k zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu Pedagogické fakulty (PdF) Masarykovy univerzity (MU) je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Splnění této podmínky osoba navržená k přijetí dokládá odevzdáním autorizované konverze vysokoškolského diplomu v období stanoveném pro doložení předchozího vzdělání. Absolventi a absolventky Masarykovy univerzity jsou této povinnosti zproštěni, vysokoškolský diplom dokládat nemusí.

3) Bude-li po skončení období stanoveného pro doložení předchozího vzdělání ověřeno, že uchazeč*ka splnil*a zákonem stanovené a děkankou vyhlášené podmínky, bude vydáno rozhodnutí o přijetí ke studiu a v období k tomu určeném bude umožněn distanční (online) zápis do studia.

4) Osoba, která získala zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené zde v odst. 1) podle čl. 6 směrnice MU č. 2/2019 Ověřování podmínky přijetí ke studiu u absolventů zahraničního středoškolského a vysokoškolského vzdělání.

5) Rozhodnutí o přijetí ke studiu bude vydáno a distanční (online) zápis bude umožněn nejdříve po úspěšném ověření podmínky přijetí podle bodu 2) nebo 4).

6) Posouzení splnění podmínky přijetí ke studiu na základě zahraničního dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání je zpoplatněno v souladu s čl. 29 Statutu Masarykovy univerzity a s Přílohou č. 2 ke Statutu Masarykovy univerzity. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana č. 1/2023.

Článek 2: Přijímací zkouška

1) Podmínkou pro přijetí ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je ověření určitých znalostí, schopností nebo nadání, které se zjišťují odbornou nebo talentovou zkouškou. Tato zkouška může mít formu písemnou, ústní, praktickou, nebo může uvedené formy kombinovat. Může se rovněž jednat o posouzení elektronické dokumentace odbornou komisí. Je-li odborná nebo talentová zkouška stanovena, je nedílnou součástí přijímací zkoušky.

2) Uchazeči a uchazečky o studium v následujících učitelských programech vykonají zkoušku z pedagogiky a psychologie.

  • Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol
  • Učitelství anglického jazyka pro základní školy
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy
  • Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem
  • Učitelství dějepisu pro základní školy
  • Učitelství francouzského jazyka pro základní školy
  • Učitelství fyziky pro základní školy
  • Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy
  • Učitelství chemie pro základní školy
  • Učitelství matematiky pro základní školy
  • Učitelství německého jazyka pro základní školy
  • Učitelství občanské výchovy pro základní školy
  • Učitelství přírodopisu pro základní školy
  • Učitelství ruského jazyka pro základní školy
  • Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy
  • Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy
  • Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy
  • Učitelství zeměpisu pro základní školy
Pedagogika a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 40 otázek
  • 45 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 40,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 15,00 bodů
  • bodový zisk < 15,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
  • Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.
  • Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  • Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  • Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  • Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  • Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  • Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  • Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  • Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  • Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  • Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  • Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  • Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  • Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  • Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  • Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  • Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  • Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  • Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  • Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  • Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  • Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  • Učení: výsledky učení, druhy učení.
  • Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  • Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  • Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  • Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  • Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  • Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  • Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.
Doporučená literatura
  • APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf
  • Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk
  • Hewstone, M. , & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).
  • Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
  • Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.
  • Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.
  • Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.
  • Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183– 202). Praha: Portál.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro- zakladni-vzdelavani
  • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.
  • Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
  • Vyhláška č. 27/2016 , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

3) Odborná nebo talentová zkouška je součástí přijímací zkoušky do hlavních i vedlejších, popř. jednooborových studijních plánů těchto navazujících magisterských programů:

Podrobné informace k odborné či talentové zkoušce jsou uvedeny po kliknutí na příslušný program.

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

Termín pro odevzdání elektronických dokumentů bude uveden spolu s dalšími instrukcemi v e-přihlášce. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 19. 5. 2024 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu .pdf (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio
  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč*ka hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (V popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).
B. Projekt pro navazující magisterské studium
  • Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).
  • Rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení.

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů a uchazeček bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  • Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  • Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Logopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Uchazeč*ka se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a absolvovat přijímací testy z inkluzivní speciální pedagogikyz logopedie a surdopedie.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
Okruhy ke zkoušce
  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, , Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, , BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, , J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, , Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, , L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, , M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, , D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

Základní popis testu z logopedie a surdopedie

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Logopedie - okruhy ke zkoušce
  • Koncepce oboru logopedie, vztah logopedie k jiným vědním oborům, mezioborová spolupráce. Logoped, logopedický asistent – kvalifikační a osobnostní předpoklady.
  • Historický vývoj péče o osoby s narušenou komunikační schopností. Osobnosti logopedie.
  • Proces lidské komunikace, charakteristika, význam. Verbální komunikace, nonverbální komunikace. Vymezení jazykových rovin.
  • Narušená komunikační schopnost – definice, různá dělení a klasifikace.
  • Systém péče o osoby s narušenou komunikační schopností v České Platná legislativa v poskytování logopedické intervence.
  • Logopedická intervence – vymezení jednotlivých oblastí.
  • Ontogeneze řeči a jazykových schopností. Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazykových schopností.
  • Fonetika, předmět výzkumu fonetiky, základní prvky mluvené řeči. Systém českých hlásek, tvoření jednotlivých hlásek.
  • Anatomie a fyziologie mluvních orgánů – ústrojí respirační, fonační, artikulační.
  • Speciálněpedagogická diagnostika logopedická – cíl, metody, zásady Model logopedického vyšetření.
  • Narušený vývoj řeči a jazykových schopností, Možnosti ovlivňování vývoje řeči a jazyka.
  • Dyslalie – etiologie, klasifikace, diagnostika, zásady logopedické Metodika vyvození hlásek.
  • Specificky narušený vývoj řeči – etiologie, symptomatologie, užívané postupy v logopedické intervenci. Možnosti zařazení dětí se specificky narušeným vývojem řeči do logopedické intervence.
  • Mutismus – etiologie, komplexní podpora osob s mutismem.
  • Tumultus sermonis – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence.
  • Balbuties – etiologie, symptomatologie, komplexní podpora osob s balbuties.
  • Rhinolalie – etiologie, klasifikace, symptomatologie, logopedická intervence.
  • Palatolalie – etiologie, klasifikace rozštěpů, charakteristické rysy palatolalie, komplexní podpora osob s palatolalií.
  • Afázie – etiologie, klasifikace, komplexní podpora osob s afázií.
  • Dysartrie – vývojová, získaná. Etiologie, klasifikace, symptomatologie, zásady logopedické intervence.
  • Poruchy hlasu – etiologie, symptomy, hlasová hygiena v dětství i u dospělých osob.
  • Specifický logopedický nález, Logopedická intervence.
  • Symptomatické poruchy řeči a jazyka, etiologie, rozvoj komunikačních schopností u osob se symptomatickými poruchami řeči.
  • Symptomatické poruchy řeči a jazyka u osob s mentálním postižením. Logopedická intervence u dětí s mentálním postižením.
  • Symptomatické poruchy řeči u dětí s tělesným postižením.
  • Specifika logopedické intervence u dětí s těžkým zrakovým postižením.
  • Alternativní a augmentativní komunikace – vymezení pojmu, klasifikace systémů, proces výběru komunikačního systému.
Logopedie - doporučená literatura
  • Allen, E., Marotz, L.R. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
  • Bočková, B. (2011). Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: Masarykova univerzita.
  • Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing.
  • Bytešníková, I. (2017). Interdisciplinární přístup v rané logopedické intervenci. Brno: Masarykova univerzita.
  • Hartmann, B., Lange, M. (2008). Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. Praha: Triton.
  • Horňáková, K., Kapalková, S., Mikulajová, M. (2009). Jak mluvit s dětmi: od narození do tří let. Praha: Portál.
  • Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada Publishing.
  • Klenková, J. a kol. (2007). Terapie v logopedii. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
  • Lechta, V. (2011). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál.
  • Lejska, M. (2002). Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • Michalík, J. a kol. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál.
  • Šarounová, J. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál.
Surdopedie - okruhy ke zkoušce
  • Úvod do surdopedie – vymezení základních terminologických pojmů
  • Obor, cíl, metody, mezioborové vztahy, předmět zájmu oboru surdopedie
  • Historie péče o jedince se sluchovým postižením
  • Průkopníci vzdělávání neslyšících (obd. – 17. století), rozvoj institucí, ústavů a škol pro sluchově postižené, historický vývoj koncepcí vyučování, Milánský kongres, péče o jedince se sluchovým postižením v českých zemích.
  • Sluch
  • Význam sluchu, stavba ucha, etiologie sluchového postižení, faktory negativně ovlivňující vývoj sluchového analyzátoru, klasifikace sluchových vad.
  • Metody vyšetření sluchu – objektivní a subjektivní sluchové zkoušky, screeningová vyšetření, psychologické zvláštnosti osobnosti jedince se sluchovým postižením
  • Řeč, hlas, artikulace jedinců se sluchovým postižením
  • Ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se sluchovým postižením, úroveň řeči po stránce obsahové, artikulační a gramatické, modulační faktory, charakteristika hlasového projevu u jedinců se sluchovým postižením.
  • Komunikace osob se sluchovým postižením
  • Charakteristika a význam mezilidské komunikace, komunikační formy osob se sluchovým postižením – přehled a popis. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Audio-orální komunikační systémy a vizuálně-motorické komunikační systémy.
  • Sluchová protetika
  • Individuální sluchová protetika, přístroje pro individuální logopedickou péči, kompenzační pomůcky a jejich význam.
  • Raná péče – zajištění včasné intervence
  • SRP, SPC a formy spolupráce s rodinou, zdravotnická péče, depistáž, orientační a diagnostická vyšetření, situace rodičů dítěte se sluchovým postižením.
  • Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením
  • Vzdělávací systém v ČR, Podpůrná opatření. Inkluzivní vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v běžných školských zařízeních. Organizace vyučování u žáků se sluchovým postižením ve školách dle par. 16 odst. 9 školského zákona – orální metoda, totální komunikace, bilingvální přístup.
  • Komunita Neslyšících
  • Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“, organizace osob se sluchovým postižením, kluby neslyšících a nedoslýchavých, volnočasové aktivity, časopisy zaměřené na problematiku sluchového postižení,
  • Profesní uplatnění osob se sluchovým postižením – možnosti profesní orientace, poradenství, Tichý svět.
  • Tlumočnické služby pro osoby se sluchovým postižením – typy tlumočení, etický kodex tlumočníka znakového jazyka.
  • Hluchoslepota Pojetí a klasifikace hluchoslepoty, etiologie, možnosti vzdělávání, organizace pro jedince s hluchoslepotou, charakteristika komunikačních forem osob s hluchoslepotou
Surdopedie - doporučená literatura
  • BARVÍKOVÁ, J. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. Olomouc:
  • DAŇOVÁ, M. (2008) Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. Praha: Grada.
  • DOLEŽALOVÁ, L., HRICOVÁ, L. Raná intervence u dětí se sluchovým postižením a u dětí s In OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z. et al. (2012) Raná podpora a intervence u dětí se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita.
  • DOLEŽALOVÁ, L. (2012) Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
  • DRŠATA, J., HAVLÍK, R. a kolektiv autorů (2016) Foniatrie – Sluch. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
  • HLOŽEK, Z. (2012) Základy audiologie pro speciální pedagogy. Olomouc: PdF UP.
  • HOLMANOVÁ, J. (2005) Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 2. vyd. Praha: Septima.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál.
  • HORÁKOVÁ, R. (2017) Sluchové vnímání dětí raného věku s postižením sluchu: funkční hodnocení. Brno: Masarykova univerzita.
  • HOUDKOVÁ, Z. (2005) Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Praha: Triton.
  • HRICOVÁ, L., DOLEŽALOVÁ, L. Specifika přístupu k dětem se sluchovým postižením a dětem s In BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I. et al. (2012) Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita.
  • HRUBÝ, J. (1997, 1998) Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.
  • JUNGWIRTHOVÁ, I. (2015) Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Vydání první. Praha: Portál.
  • KOMORNÁ, M. (2008) Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. Praha: Beakra.
  • LEJSKA, M. (2003) Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • POTMĚŠIL, M. (2003) Čtení k surdopedii. Olomouc: UP.
  • PULDA, M. (1992) Surdopedie se zaměřením na raný a předškolní věk. Brno: MU.
  • ROUČKOVÁ, J. (2011) Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením: praktické návody a důležité informace. Vyd. 2. Praha: Portál.
  • SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, P. , OKROUHLÍKOVÁ, L. (2008). Rysy přirozených jazyků. Český znakový jazyk jako přirozený jazyk. Lexikografie. Slovníky českého znakového jazyka. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • SKÁKALOVÁ, T. (2011) Uvedení do problematiky sluchového postižení. Hradec Králové: Gaudeaums.
  • SOURALOVÁ, E. (2002) Čtení neslyšících. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • SVOBODOVÁ, K. (1997) Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. 1. vyd. Praha: Septima.
  • ŠTĚRBOVÁ, D. a kol. (2005) Hluchoslepota – lidé s ní a kolem ní. 1. vyd. Olomouc: UP.
  • ŠEDIVÁ, Z. (2006) Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima.
  • ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. (1999). Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido.
  • ŠLAPÁK, I. a kolektiv. (2013) Dětská otorinolaryngologie. Praha: Mladá fronta.
Předškolní pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

Doporučená literatura
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
  • Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.
  • Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.
  • Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.
  • Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
Sociální pedagogika a volný čas

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 14,00 bodů
  • bodový zisk < 14,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
  • Obsahově test vychází z rozsahu SZZ, která předpokládá znalosti v rozsahu uveřejněných okruhů na webu Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Předpokládá se zejména orientace v oblasti sociální pedagogiky a výchovy ve volném čase, pedagogiky, metodologie (kvantitativní a kvalitativní), psychologie (obecná, ontogenetická, sociální). Dílčí položky z oblasti sociální pedagogiky se mohou též opírat o znalosti sociologie, sociální práce, filozofie, pedagogiky volného času, sociální práce a multikulturní výchovy apod. Test může obsahovat cizojazyčné pojmy z oblasti jednotlivých disciplín.
Speciální pedagogika pro učitele ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Uchazeč*ka se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a absolvovat přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
Okruhy ke zkoušce
  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, B.(2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, P. , Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, D. , L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, K a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, J. , M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, I. , D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Speciální pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Studijní plán: Specializace 1 – logopedie a surdopedie

Uchazeč*ka se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plán: Specializace 2 – oftalmopedie

Uchazeč*ka se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z Inkluzivní speciální pedagogiky/Speciální pedagogiky/Klinické rehabilitace binokulárního vidění a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plány:
Specializace 3 – poruchy chování
Specializace 4 – mentální postižení a poruchy autistického spektra
Specializace 5 – souběžné postižení víc vadami

Uchazeč*ka se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
Okruhy ke zkoušce
  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 , o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 , o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra – PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech – klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, B.(2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, P. , Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, D. , L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, K a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, J. , M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, I. , D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Učitelství anglického jazyka pro ZŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test na stránkách katedry

Další informace k přípravě na zkoušku

Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice, výslovnosti a porozumění textu. Několik otázek zjišťuje základní orientaci v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to znamená, že uchazeč*ka rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně ve společenském i pracovním styku, aniž by musel*a často hledat vhodná slova. Je schopen/schopna přesně formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.

Doporučená literatura
  • OXENDEN, Clive a Christina LATHAM-KOENIG. New English File Oxford: Oxford University, 2010. ISBN 978-0-19-459458-5.
  • ROACH, Peter English phonetics and phonology: a practical course. Fourth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-71740-3.
  • QUIRK, Randolph a Sidney A Student‘s Grammar of the English Language. 1. vyd. London: Longman, 1990. ISBN 0-582-07569-6.
  • CHALKER, Sylvia. A student's English grammar: workbook. Harlow: Longman, 1992. ISBN 0582088194.
  • HEWINGS, Martin. Advanced grammar in use with answers: a self-study reference and practice book for advanced learners of English. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521498694.
  • The Oxford Illustrated History of Edited by Kenneth O. Morgan. Oxford: Oxford University Press, 2000.
  • The Oxford illustrated literary guide to Great Britain and Edited by Dorothy Eagle - Hilary Carnell. New York: Crescent Books, 1985. ISBN 0517482924.
  • SANDERS, Andrew.The short Oxford history of English literature. Third edition. Oxford: Oxford University Press, 2004.
  • GORN, Elliot. Constructing the American Past. Harper-Collins, 1995.
  • A companion to American literature and Edited by Paul Lauter. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010.
  • VANSPANCKEREN, Kathryn. Nástin americké literatury: Americká literatura (Variant.). [Praha]: Informační agentura Spojených států, 1999.
  • BRADBURY, Malcolm a Richard From puritanism to postmodernism : a history of American literature. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-014435-8.
Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ, Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
  • Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu programu Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo programů a oborů příbuzných.
  • Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:

- znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny

- znalosti z historie české literatury od počátku století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od počátku 19. století do současnosti a z literární teorie

Doporučená literatura
  • ČECHOVÁ, M. ; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.
  • ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
  • ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
  • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
  • FILIPEC, J. ; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
  • GREPL, M. ; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
  • KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
  • LAMPRECHT, A. ; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
  • Mluvnice češtiny Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny Skladba. Praha: Academia, 1987.
  • KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
  • PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.
  • PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
  • PRAVDOVÁ, M. ; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
  • Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny,
  • RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
  • RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
  • ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.
  • Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. ujc.cas.cz/infoz/

--------------

  • ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.
  • Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel,
  • Čeští spisovatelé století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.
  • Čeští spisovatelé z přelomu a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.
  • DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.
  • MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.
  • HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.
  • HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.
  • HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.
  • HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.
  • KOŽMÍN, Z. ; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.
  • LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.
  • MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.
  • MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.
  • NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.
  • NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.
  • PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.
  • PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.
  • POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.
  • Slovník autorů literatury pro děti a mládež Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.
  • ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990– 2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
  • TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.
  • URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004.
  • VLAŠÍN, Š. a Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.
  • VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 1961.
  • WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.
Učitelství hudební výchovy pro ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:

  • rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
  • polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
  • melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
  • vývoj opery
  • programní hudba
  • hudba století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
  • harmonie
  • nauka o hudebních formách
  • nauka o hudebních nástrojích
  • hlasová výchova (základní pojmy)
Doporučená literatura
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
  • JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.
  • HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.
  • SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.
  • SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
  • ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.
  • SZABOLCSI, Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.
  • KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.
  • RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.
  • EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
  • ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové 2. vyd. Praha: Supraphon, 1989.
  • HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.
  • MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton,
  • POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.
  • KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN,
  • SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s 175.
  • FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
  • BROŽ, Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.
  • KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení Praha: Karolinum, 1998.
  • BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.
  • LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN,
  • FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování Brno: PdF MU, 1987.
  • KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
  • BURLAS, Ladisalv. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.
  • JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU,
  • HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: R. Vilímek, 1946.
  • MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
  • RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
  • MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební Praha: Supraphon, 1997.
  • FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele Brno: MU, 2002.
  • CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.
Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro ZŠ a SŠ

Termín pro odevzdání elektronických dokumentů bude uveden spolu s dalšími instrukcemi v e-přihlášce. Papírové pozvánky PdF nezasílá.

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 19. 5. 2024 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu .pdf (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio
  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč*ka hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).
B. Projekt pro navazující magisterské studium
  • Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).
  • Rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení.

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů a uchazeček bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  • Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  • Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Článek 3: Prominutí povinnosti vykonat přijímací zkoušku

Povinnost vykonat přijímací zkoušku se nepromíjí.

Článek 4: Kritéria pro vyhodnocení

1) Vyhodnocení jednotlivých součástí přijímací zkoušky je provedeno pomocí percentilů. Percentil je vypočtený v té variantě přijímací zkoušky, kterou uchazeč*ka absolvoval*a, je-li zkouška realizována ve více variantách. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů a uchazeček podalo nižší nebo stejný výkon, a nabývá hodnoty maximálně 100,00, minimální hodnota percentilu je téměř nulová.

2) Celková hodnota výsledku přijímací zkoušky je dána součtem hodnot percentilů získaných v jednotlivých částech přijímací zkoušky.

3) Pořadí uchazečů a uchazeček v každém zvoleném studijním programu je dáno seřazením výsledků podle jejich celkové hodnoty od nejvyšší po nejnižší. Ve sdruženém studiu jsou sestavena pořadí zvlášť pro program hlavní a pro program vedlejší.

4) Děkanka navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů a uchazeček, aby výsledný počet zapsaných v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Nejvyšší počet přijímaných do programů je zveřejněn v čl. 6 tohoto dokumentu. Tento stav nemusí být naplněn.

5) U jednotlivých odborných a talentových zkoušek je stanovena hranice úspěchu. Její hodnota a další podrobnosti jsou uvedeny v čl. 2, odst. 3 tohoto dokumentu pod názvy jednotlivých programů.

6) Děkanka může přijmout mimo pořadí uchazeče nebo uchazečky se specifickými nároky, kteří úspěšně vykonají přijímací zkoušku.

7) Děkanka může přijmout mimo pořadí uchazeče nebo uchazečky podle čl. 5 Odlišné podmínky přijetí ke studiu v souladu s § 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Článek 5: Odlišné podmínky pro přijetí ke studiu

1) Možnost využít odlišné podmínky pro přijetí ke studiu na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity je určena těm, kteří z vážných důvodů zdravotních nebo sociálních žádají o přijetí ke studiu ve studijním programu, jehož část dříve absolvovali na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole. Tyto důvody je třeba uvést a patřičně doložit.

2) Řízení o přijetí podle tohoto článku se zahajuje doručením písemné žádosti o přijetí ke studiu adresovanou Studijnímu oddělení Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Žádost musí obsahovat:
   a) ověřenou kopii dokladu o dosavadním studiu (potvrzení o studiu, doklad o absolvovaných předmětech),
   b) název požadovaného studijního programu,
   c) informaci o formě studia, do kterého se uchazeč*ka hlásí (prezenční, kombinovaná),
   d) zdůvodnění žádosti.

3) Přijímací řízení probíhá bez přijímací zkoušky. Přijetí ke studiu může být limitováno akreditací, realizací požadovaného studia a výukovou Pořadí uchazečů a uchazeček v tomto přijímacím řízení je dáno časovým pořadím podání jejich žádosti.

4) V případě vyhovění žádosti stanoví termín nástupu ke studiu děkanka.

Článek 6: Nejvyšší možný počet přijímaných ke studiu

Program/obor

Počet přijatých

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

20

Předškolní pedagogika

80

Logopedie

60

Sociální pedagogika a volný čas

100

Speciální pedagogika

290

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

100

Učitelství anglického jazyka pro základní školy

200

Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy

60

Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

45

Učitelství dějepisu pro základní školy

45

Učitelství francouzského jazyka pro základní školy

60

Učitelství fyziky pro základní školy

75

Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy

45

Učitelství chemie pro základní školy

75

Učitelství matematiky pro základní školy

80

Učitelství německého jazyka pro základní školy

100

Učitelství občanské výchovy pro základní školy

90

Učitelství přírodopisu pro základní školy

35

Učitelství ruského jazyka pro základní školy

70

Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

70

Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

45

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

45

Učitelství zeměpisu pro základní školy

45

Počet přijatých zpravidla nebývá roven počtu zapsaných. Očekáváme, že se ke studiu na Pedagogické fakultě zapíše přibližně 65 % přijatých. Děkanka fakulty tedy navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů a uchazeček, aby výsledný počet zapsaných v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Zveřejněný nejvyšší počet přijímaných do programu však nemusí být naplněn.

Článek 7: Závěrečná ustanovení

1) K přijímacímu řízení se lze přihlásit výhradně elektronickou přihláškou, tzv. e-přihláškou. Podání papírové přihlášky není možné. Výrazem „přihláška“ se v tomto dokumentu rozumí vždy jen elektronická forma přihlášky, tedy „e-přihláška“.

2) Výjimkou z ustanovení 1 tohoto článku je řízení podle čl. 5.

3) Neexistuje možnost dodatečného podání e-přihlášky po skončení období jejich přijímání.

4) Neexistuje možnost dodatečných změn v e-přihláškách po skončení období jejich přijímání (30. 4. 2024).

5) Pro přijímání ke studiu v cizojazyčných studijních programech jsou uplatňovány specifické podmínky a kritéria ustanovená v samostatném dokumentu přístupném ze stránek Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

6) Tyto podmínky se nevztahují na uchazeče o studium hlavního studijního plánu programu jiné fakulty MU, kteří v rámci své přihlášky zvolili sdružené studium s vedlejším studijním plánem na PdF MU.

Článek 8: Platnost a účinnost

1) Tento dokument byl schválen Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity dne 5. 12. 2023.

2) Tento dokument nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

3) Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 1. 2024.

Archiv: Podmínky a kritéria přijetí ke studiu

Akademický rok 2023/2024
Článek 1: Základní podmínky pro přijetí a zápis do studia

1) V souladu s § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, bude u každé přihlášky ověřena příbuznost absolvovaného studijního programu/studijního oboru, na jehož základě by měl být daný uchazeč přijat a následně zapsán do zvoleného navazujícího magisterského studijního programu. Ověření probíhá až po založení přihlášky. Kritéria příbuznosti jsou součástí charakteristik navazujících programů. V případech, které nejsou v charakteristikách popsány, příbuznost posuzují garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Potvrzení přijetí přihlášky fakulta vydá nejdříve po úspěšném ověření příbuznosti. Nebude-li po ověření příbuznosti přihláška uchazeče ze strany fakulty přijata, přihláška nebude potvrzena. O tomto bude uchazeč vyrozuměn e-mailovou zprávou.

2) Podmínkou přijetí a k zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu Pedagogické fakulty (PdF) Masarykovy univerzity (MU) je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Splnění této podmínky uchazeč navržený k přijetí dokládá odevzdáním autorizované konverze vysokoškolského diplomu v období stanoveném pro doložení předchozího vzdělání. Uchazeči, kteří své studium absolvovali na Masarykově univerzitě, jsou této povinnosti zproštěni.

3) Bude-li po skončení období stanoveného pro doložení předchozího vzdělání ověřeno, že uchazeč splnil zákonem stanovené a děkanem vyhlášené podmínky, bude vydáno rozhodnutí o přijetí ke studiu a v období k tomu určeném bude umožněn distanční (online) zápis do studia.

4) Uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené zde v odst. 1 podle čl. 6 směrnice MU č. 2/2019 Ověřování podmínky přijetí ke studiu u absolventů zahraničního středoškolského a vysokoškolského vzdělání.

5) Rozhodnutí o přijetí ke studiu bude vydáno a distanční (online) zápis bude umožněn nejdříve po úspěšném ověření podmínky přijetí podle bodu 2) nebo 4).

6) Posouzení splnění podmínky přijetí ke studiu na základě zahraničního dokladu o zahraničním středoškolském vzdělání je zpoplatněno v souladu s čl. 29 Statutu Masarykovy univerzity a s Přílohou č. 2 ke Statutu Masarykovy univerzity. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana č. 4/2022.

Článek 2: Přijímací zkouška

1) Podmínkou pro přijetí uchazeče ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je ověření určitých znalostí, schopností nebo nadání, které se zjišťují odbornou nebo talentovou zkouškou. Tato zkouška může mít formu písemnou, ústní, praktickou, nebo může uvedené formy kombinovat. Může se rovněž jednat o posouzení elektronické dokumentace odbornou komisí. Je-li odborná nebo talentová zkouška stanovena, je nedílnou součástí přijímací zkoušky.

2) Uchazeči o studium v následujících učitelských programech vykonají zkoušku z pedagogiky a psychologie.

  • Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol
  • Učitelství anglického jazyka pro základní školy
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy
  • Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem
  • Učitelství dějepisu pro základní školy
  • Učitelství francouzského jazyka pro základní školy
  • Učitelství fyziky pro základní školy
  • Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy
  • Učitelství chemie pro základní školy
  • Učitelství matematiky pro základní školy
  • Učitelství německého jazyka pro základní školy
  • Učitelství občanské výchovy pro základní školy
  • Učitelství přírodopisu pro základní školy
  • Učitelství ruského jazyka pro základní školy
  • Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy
  • Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy
  • Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy
  • Učitelství zeměpisu pro základní školy
Pedagogika a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 40 otázek
  • 45 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 40,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 15,00 bodů
  • bodový zisk < 15,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.

  • Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  • Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  • Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  • Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  • Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  • Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  • Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  • Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  • Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  • Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  • Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  • Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  • Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  • Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  • Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  • Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  • Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  • Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  • Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  • Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  • Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  • Učení: výsledky učení, druhy učení.
  • Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  • Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  • Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  • Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  • Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  • Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  • Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.
Doporučená literatura
  • APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf
  • Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).
  • Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
  • Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.
  • Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.
  • Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.
  • Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani
  • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.
  • Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

3) Odborná nebo talentová zkouška je součástí přijímací zkoušky do hlavních i vedlejších, popř. jednooborových studijních plánů těchto navazujících magisterských programů:

Podrobné informace k odborné či talentové zkoušce jsou uvedeny po kliknutí na příslušný program.

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 22. května 2023 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio

základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)

přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)

stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)

soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (V popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.

Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).

rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  • Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  • Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Logopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a absolvovat přijímací testy z inkluzivní speciální pedagogiky a z logopedie a surdopedie.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy ke zkoušce

  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.

Základní popis testu z logopedie a surdopedie

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Logopedie - okruhy ke zkoušce
  • Koncepce oboru logopedie, vztah logopedie k jiným vědním oborům, mezioborová spolupráce. Logoped, logopedický asistent – kvalifikační a osobnostní předpoklady.
  • Historický vývoj péče o osoby s narušenou komunikační schopností. Osobnosti logopedie.
  • Proces lidské komunikace, charakteristika, význam. Verbální komunikace, nonverbální komunikace. Vymezení jazykových rovin.
  • Narušená komunikační schopnost – definice, různá dělení a klasifikace.
  • Systém péče o osoby s narušenou komunikační schopností v České republice. Platná legislativa v poskytování logopedické intervence.
  • Logopedická intervence – vymezení jednotlivých oblastí.
  • Ontogeneze řeči a jazykových schopností. Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazykových schopností.
  • Fonetika, předmět výzkumu fonetiky, základní prvky mluvené řeči. Systém českých hlásek, tvoření jednotlivých hlásek.
  • Anatomie a fyziologie mluvních orgánů – ústrojí respirační, fonační, artikulační.
  • Speciálněpedagogická diagnostika logopedická – cíl, metody, zásady diagnostiky. Model logopedického vyšetření.
  • Narušený vývoj řeči a jazykových schopností, klasifikace. Možnosti ovlivňování vývoje řeči a jazyka.
  • Dyslalie – etiologie, klasifikace, diagnostika, zásady logopedické terapie. Metodika vyvození hlásek.
  • Specificky narušený vývoj řeči – etiologie, symptomatologie, užívané postupy v logopedické intervenci. Možnosti zařazení dětí se specificky narušeným vývojem řeči do logopedické intervence.
  • Mutismus – etiologie, komplexní podpora osob s mutismem.
  • Tumultus sermonis – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence.
  • Balbuties – etiologie, symptomatologie, komplexní podpora osob s balbuties.
  • Rhinolalie – etiologie, klasifikace, symptomatologie, logopedická intervence.
  • Palatolalie – etiologie, klasifikace rozštěpů, charakteristické rysy palatolalie, komplexní podpora osob s palatolalií.
  • Afázie – etiologie, klasifikace, komplexní podpora osob s afázií.
  • Dysartrie – vývojová, získaná. Etiologie, klasifikace, symptomatologie, zásady logopedické intervence.
  • Poruchy hlasu – etiologie, symptomy, hlasová hygiena v dětství i u dospělých osob.
  • Specifický logopedický nález, etiologie. Logopedická intervence.
  • Symptomatické poruchy řeči a jazyka, etiologie, rozvoj komunikačních schopností u osob se symptomatickými poruchami řeči.
  • Symptomatické poruchy řeči a jazyka u osob s mentálním postižením. Logopedická intervence u dětí s mentálním postižením.
  • Symptomatické poruchy řeči u dětí s tělesným postižením.
  • Specifika logopedické intervence u dětí s těžkým zrakovým postižením.
  • Alternativní a augmentativní komunikace – vymezení pojmu, klasifikace systémů, proces výběru komunikačního systému.
Logopedie - doporučená literatura
  • Allen, K.E., Marotz, L.R. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
  • Bočková, B. (2011). Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: Masarykova univerzita.
  • Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing.
  • Bytešníková, I. (2017). Interdisciplinární přístup v rané logopedické intervenci. Brno: Masarykova univerzita.
  • Hartmann, B., Lange, M. (2008). Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. Praha: Triton.
  • Horňáková, K., Kapalková, S., Mikulajová, M. (2009). Jak mluvit s dětmi: od narození do tří let. Praha: Portál.
  • Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada Publishing.
  • Klenková, J. a kol. (2007). Terapie v logopedii. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
  • Lechta, V. (2011). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál.
  • Lejska, M. (2002). Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • Michalík, J. a kol. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál.
  • Šarounová, J. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál.
Surdopedie - okruhy ke zkoušce
  • Úvod do surdopedie – vymezení základních terminologických pojmů
  • Obor, cíl, metody, mezioborové vztahy, předmět zájmu oboru surdopedie.
  • Historie péče o jedince se sluchovým postižením
  • Průkopníci vzdělávání neslyšících (obd. 16. – 17. století), rozvoj institucí, ústavů a škol pro sluchově postižené, historický vývoj koncepcí vyučování, Milánský kongres, péče o jedince se sluchovým postižením v českých zemích.
  • Sluch
  • Význam sluchu, stavba ucha, etiologie sluchového postižení, faktory negativně ovlivňující vývoj sluchového analyzátoru, klasifikace sluchových vad.
  • Metody vyšetření sluchu - objektivní a subjektivní sluchové zkoušky, screeningová vyšetření, psychologické zvláštnosti osobnosti jedince se sluchovým postižením
  • Řeč, hlas, artikulace jedinců se sluchovým postižením
  • Ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se sluchovým postižením, úroveň řeči po stránce obsahové, artikulační a gramatické, modulační faktory, charakteristika hlasového projevu u jedinců se sluchovým postižením.
  • Komunikace osob se sluchovým postižením
  • Charakteristika a význam mezilidské komunikace, komunikační formy osob se sluchovým postižením – přehled a popis. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Audio-orální komunikační systémy a vizuálně-motorické komunikační systémy.
  • Sluchová protetika
  • Individuální sluchová protetika, přístroje pro individuální logopedickou péči, kompenzační pomůcky a jejich význam.
  • Raná péče – zajištění včasné intervence
  • SRP, SPC a formy spolupráce s rodinou, zdravotnická péče, depistáž, orientační a diagnostická vyšetření, situace rodičů dítěte se sluchovým postižením.
  • Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením
  • Vzdělávací systém v ČR, legislativa. Podpůrná opatření. Inkluzivní vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v běžných školských zařízeních. Organizace vyučování u žáků se sluchovým postižením ve školách dle par. 16 odst. 9 školského zákona - orální metoda, totální komunikace, bilingvální přístup.
  • Komunita Neslyšících
  • Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“, organizace osob se sluchovým postižením, kluby neslyšících a nedoslýchavých, volnočasové aktivity, časopisy zaměřené na problematiku sluchového postižení,
  • Profesní uplatnění osob se sluchovým postižením - možnosti profesní orientace, poradenství, Tichý svět.
  • Tlumočnické služby pro osoby se sluchovým postižením – typy tlumočení, etický kodex tlumočníka znakového jazyka.
  • Hluchoslepota Pojetí a klasifikace hluchoslepoty, etiologie, možnosti vzdělávání, organizace pro jedince s hluchoslepotou, charakteristika komunikačních forem osob s hluchoslepotou
Surdopedie - doporučená literatura
  • BARVÍKOVÁ, J. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. Olomouc: UPOL.
  • DAŇOVÁ, M. (2008) Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. Praha: Grada.
  • DOLEŽALOVÁ, L., HRICOVÁ, L. Raná intervence u dětí se sluchovým postižením a u dětí s hluchoslepotou. In OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z. et al. (2012) Raná podpora a intervence u dětí se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita.
  • DOLEŽALOVÁ, L. (2012) Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
  • DRŠATA, J., HAVLÍK, R. a kolektiv autorů (2016) Foniatrie – Sluch. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
  • HLOŽEK, Z. (2012) Základy audiologie pro speciální pedagogy. Olomouc: PdF UP.
  • HOLMANOVÁ, J. (2005) Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 2. vyd. Praha: Septima.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál.
  • HORÁKOVÁ, R. (2017) Sluchové vnímání dětí raného věku s postižením sluchu: funkční hodnocení. Brno: Masarykova univerzita.
  • HOUDKOVÁ, Z. (2005) Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Praha: Triton.
  • HRICOVÁ, L., DOLEŽALOVÁ, L. Specifika přístupu k dětem se sluchovým postižením a dětem s hluchoslepotou. In BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I. et al. (2012) Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita.
  • HRUBÝ, J. (1997, 1998) Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.
  • JUNGWIRTHOVÁ, I. (2015) Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Vydání první. Praha: Portál.
  • KOMORNÁ, M. (2008) Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. Praha: Beakra.
  • LEJSKA, M.(2003) Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • POTMĚŠIL, M. (2003) Čtení k surdopedii. Olomouc: UP.
  • PULDA, M. (1992) Surdopedie se zaměřením na raný a předškolní věk. Brno: MU.
  • ROUČKOVÁ, J. (2011) Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením: praktické návody a důležité informace. Vyd. 2. Praha: Portál.
  • SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, P., OKROUHLÍKOVÁ, L. (2008). Rysy přirozených jazyků. Český znakový jazyk jako přirozený jazyk. Lexikografie. Slovníky českého znakového jazyka. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • SKÁKALOVÁ, T. (2011) Uvedení do problematiky sluchového postižení. Hradec Králové: Gaudeaums.
  • SOURALOVÁ, E. (2002) Čtení neslyšících. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • SVOBODOVÁ, K. (1997) Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. 1. vyd. Praha: Septima.
  • ŠTĚRBOVÁ, D.a kol. (2005) Hluchoslepota – lidé s ní a kolem ní. 1. vyd. Olomouc: UP.
  • ŠEDIVÁ, Z.(2006) Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima.
  • ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. (1999). Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido.
  • ŠLAPÁK, I. a kolektiv. (2013) Dětská otorinolaryngologie. Praha: Mladá fronta.
Předškolní pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

Doporučená literatura
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
  • Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.
  • Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.
  • Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.
  • Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
Sociální pedagogika a volný čas

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 14,00 bodů
  • bodový zisk < 14,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Obsahově test vychází z rozsahu SZZ, která předpokládá znalosti v rozsahu uveřejněných okruhů na webu Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Předpokládá se zejména orientace v oblasti sociální pedagogiky a výchovy ve volném čase, pedagogiky, metodologie (kvantitativní a kvalitativní), psychologie (obecná, ontogenetická, sociální). Dílčí položky z oblasti sociální pedagogiky se mohou též opírat o znalosti sociologie, sociální práce, filozofie, pedagogiky volného času, sociální práce a multikulturní výchovy apod. Test může obsahovat cizojazyčné pojmy z oblasti jednotlivých disciplín.

Speciální pedagogika pro učitele ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a absolvovat přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
Okruhy ke zkoušce
  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Speciální pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Studijní plán: Specializace 1 – logopedie a surdopedie

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plán: Specializace 2 – oftalmopedie

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z Inkluzivní speciální pedagogiky/Speciální pedagogiky/Klinické rehabilitace binokulárního vidění a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plány:
Specializace 3 – poruchy chování
Specializace 4 – mentální postižení a poruchy autistického spektra
Specializace 5 – souběžné postižení víc vadami

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku
Okruhy ke zkoušce
  • Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  • Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  • Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  • Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  • ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  • Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  • Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  • Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  • Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  • Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  • Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  • Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  • Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  • Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  • Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  • Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  • Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  • Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  • Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  • Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  • Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  • Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  • Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  • Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  • Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  • Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  • Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  • Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  • Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  • Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  • Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  • Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  • Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Doporučená literatura
  • ČERNÁ, M. a kol. (2015) Česká psychopedie: speciální pedagogika osob s mentálním postižením. Praha: Karolinum.
  • ŠVARCOVÁ, I. (2011) Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Praha: Portál.
  • BENDOVÁ, P., Zikl, P. (2011) Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. (2007) Psychopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • BAZALOVÁ, B. (2014) Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. 1. vydání. Praha: Beakra,.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I., J. KLENKOVÁ a R. HORÁKOVÁ (2007). Logopedie a surdopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. (2006) 1. vyd. Praha: Grada publishing.
  • RÖDEROVÁ, P., Z. NOVÁKOVÁ a L. KVĚTOŇOVÁ (2007). Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • FINKOVÁ, D., L. LUDÍKOVÁ a V. RŮŽIČKOVÁ. (2007). Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • KOCHOVÁ, K. a M. SCHAEFEROVÁ. (2015) Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • PIPEKOVÁ, J., M. VÍTKOVÁ, K. BALÁTOVÁ et al. (2014). Od inkluze ve školním prostředí k sociální inkluzi a participaci ve společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • FIALOVÁ, I., D. OPATŘILOVÁ a L. PROCHÁZKOVÁ. (2012). Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.
  • VÍTKOVÁ, M. (2006). Somatopedické aspekty. 2. vyd. Brno: Paido
  • VOJTOVÁ, V. (2013) Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • VOJTOVÁ, V. a K. ČERVENKA. (2012). Edukační potřeby dětí v riziku a s poruchami chování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Učitelství anglického jazyka pro ZŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test na stránkách katedry

Další informace k přípravě na zkoušku

Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice, výslovnosti a porozumění textu. Několik otázek zjišťuje základní orientaci uchazečů v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to znamená, že uchazeč rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně ve společenském i pracovním styku, aniž by musel často hledat vhodná slova. Je schopen přesně formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.

Doporučená literatura
  • OXENDEN, Clive a Christina LATHAM-KOENIG. New English File Advanced. Oxford: Oxford University, 2010. ISBN 978-0-19-459458-5.
  • ROACH, Peter. English phonetics and phonology: a practical course. Fourth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-71740-3.
  • QUIRK, Randolph a Sidney GREENBAUM. A Student‘s Grammar of the English Language. 1. vyd. London: Longman, 1990. ISBN 0-582-07569-6.
  • CHALKER, Sylvia. A student's English grammar: workbook. Harlow: Longman, 1992. ISBN 0582088194.
  • HEWINGS, Martin. Advanced grammar in use with answers: a self-study reference and practice book for advanced learners of English. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521498694.
  • The Oxford Illustrated History of Britain. Edited by Kenneth O. Morgan. Oxford: Oxford University Press, 2000.
  • The Oxford illustrated literary guide to Great Britain and Ireland. Edited by Dorothy Eagle - Hilary Carnell. New York: Crescent Books, 1985. ISBN 0517482924.
  • SANDERS, Andrew. The short Oxford history of English literature. Third edition. Oxford: Oxford University Press, 2004.
  • GORN, Elliot. Constructing the American Past. Harper-Collins, 1995.
  • A companion to American literature and culture. Edited by Paul Lauter. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010.
  • VANSPANCKEREN, Kathryn. Nástin americké literatury: Americká literatura (Variant.). [Praha]: Informační agentura Spojených států, 1999.
  • BRADBURY, Malcolm a Richard RULAND. From puritanism to postmodernism : a history of American literature. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-014435-8.
Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ, Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu programu Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo programů a oborů příbuzných.

Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:

– znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny

– znalosti z historie české literatury od počátku 19. století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od počátku 19. století do současnosti a z literární teorie

Doporučená literatura
  • ČECHOVÁ, M.; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.
  • ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
  • ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
  • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
  • FILIPEC, J.; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
  • GREPL, M.; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
  • KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
  • LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
  • Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha: Academia, 1987.
  • KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
  • PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.
  • PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
  • PRAVDOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
  • Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2012.
  • RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
  • RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
  • ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.
  • Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. www.ujc.cas.cz/infoz/
  • ČECHOVÁ, M.; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.
  • ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
  • ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
  • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
  • FILIPEC, J.; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
  • GREPL, M.; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
  • KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
  • LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
  • Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha: Academia, 1987.
  • KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
  • PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.
  • PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
  • PRAVDOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
  • Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2012.
  • RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
  • RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
  • ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.
  • Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. www.ujc.cas.cz/infoz/
  • ------------------------
  • ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.
  • Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel, 1987.
  • Čeští spisovatelé 19. století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.
  • Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.
  • DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.
  • MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.
  • HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.
  • HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.
  • HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.
  • HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.
  • KOŽMÍN, Z.; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.
  • LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.
  • MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.
  • MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.
  • NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.
  • NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.
  • PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.
  • PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.
  • POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.
  • Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.
  • ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990–2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
  • TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.
  • URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004.
  • VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.
  • VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 1961.
  • WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.
Učitelství hudební výchovy pro ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:

  • rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
  • polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
  • melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
  • vývoj opery
  • programní hudba
  • hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
  • harmonie
  • nauka o hudebních formách
  • nauka o hudebních nástrojích
  • hlasová výchova (základní pojmy)
Doporučená literatura
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
  • JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.
  • HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.
  • SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.
  • SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
  • ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.
  • SZABOLCSI, Bence. Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.
  • KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.
  • RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.
  • EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
  • ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1989.
  • HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.
  • MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985.
  • POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.
  • KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN, 1980.
  • SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s 175.
  • FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
  • BROŽ, Jaroslav. Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.
  • KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: Karolinum, 1998.
  • BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.
  • LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.
  • FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: PdF MU, 1987.
  • KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
  • BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.
  • JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU, 1955.
  • HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.
  • MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
  • RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
  • MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
  • FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.
  • CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.
Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro ZŠ a SŠ

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 22. května 2023 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio

základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)

přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)

stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)

soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.

Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).

rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  • Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  • Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Článek 3: Podmínky prominutí přijímací zkoušky

1) Uchazeč podává žádost e-mailem z univerzitní adresy UČO@mail.muni.cz na adresu studijni@ped.muni.cz. Předmět e-mailové zprávy zní „Žádost o prominutí přijímací zkoušky 2023“. V obsahu žádosti bude bezchybně uvedeno číslo e-přihlášky, které se žádost týká. Pokud se požadavek vztahuje na více e-přihlášek, musí být uvedena všechna čísla těchto e-přihlášek.

2) Žádost lze podat u všech studijních programů v aktuálním běhu přijímacího řízení.

3) Přijímací zkouška může být prominuta tomu, kdo v akademickém roce 2022/2023 studuje v jarním semestru 2023 v bakalářském studijním programu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, hlásí se do navazujícího magisterského programu s přímou návazností na bakalářský obor a jehož studijní průměr v tomto studiu ke dni 2. 5. 2023 je nižší nebo roven 1,50 (dle čl. 17 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity). Stejná podmínka platí pro všechny absolventy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v roce 2018 a později. Výpočet průměru počítá Informační systém MU.

4) Nejzazší termín pro doručení e-mailové žádosti fakultě je 30. 4. 2023 včetně.

5) Každou žádost posoudí pověření správci studijní evidence. Kladné vyřízení a prominutí přijímací zkoušky není nárokové. Počet kladných rozhodnutí a prominutí přijímací zkoušky může být limitován kapacitou oboru, programu či kombinací programů.

Článek 4: Kritéria pro vyhodnocení

1) Vyhodnocení jednotlivých součástí přijímací zkoušky je provedeno pomocí percentilů. Percentil je vypočtený v té variantě přijímací zkoušky, kterou uchazeč absolvoval, je-li zkouška realizována ve více variantách. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo nižší nebo stejný výkon, a nabývá hodnoty maximálně 100,00, minimální hodnota percentilu je téměř nulová.

2) Celková hodnota výsledku přijímací zkoušky uchazeče je dána součtem hodnot percentilů získaných v jednotlivých částech přijímací zkoušky.

3) Pořadí uchazečů je dáno jejich seřazením v každém ze zvolených studijních programů podle celkové hodnoty výsledku přijímací zkoušky od nejvyšší po nejnižší. Ve sdruženém studiu jsou sestavena pořadí zvlášť pro program hlavní a pro program vedlejší.

4) Děkan navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Nejvyšší počet studentů přijímaných do programů je zveřejněn v čl. 6 tohoto dokumentu Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu nemusí být naplněn.

5) U jednotlivých odborných a talentových zkoušek je stanovena hranice úspěchu. Její hodnota a další podrobnosti jsou uvedeny v čl. 2, odst. 3 tohoto dokumentu pod názvy jednotlivých programů.

6) Děkan může přijmout mimo pořadí uchazeče se specifickými nároky, který úspěšně vykoná přijímací zkoušku.

7) Děkan může přijmout mimo pořadí uchazeče podle čl. 5 Odlišné podmínky přijetí ke studiu v souladu s § 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Článek 5: Odlišné podmínky pro přijetí ke studiu

1) Možnost využít odlišné podmínky pro přijetí ke studiu na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity je určena těm, kteří z vážných důvodů zdravotních nebo sociálních žádají o přijetí ke studiu ve studijním programu, jehož část dříve absolvovali na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole. Tyto důvody je třeba uvést a patřičně doložit.

2) Řízení o přijetí podle tohoto článku se zahajuje doručením písemné žádosti o přijetí ke studiu adresovanou Studijnímu oddělení Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Žádost musí obsahovat:

a) ověřenou kopii dokladu o dosavadním studiu (potvrzení o studiu, doklad o absolvovaných předmětech),

b) název požadovaného studijního programu,

c) informaci o formě studia, do kterého se uchazeč hlásí (prezenční, kombinovaná),

d) zdůvodnění žádosti.

3) Přijímací řízení probíhá bez přijímací zkoušky. Přijetí ke studiu může být limitováno akreditací, realizací požadovaného studia a výukovou kapacitou. Pořadí uchazečů v tomto přijímacím řízení je dáno časovým pořadím podání jejich žádosti.

4) V případě vyhovění žádosti stanoví termín nástupu ke studiu děkan.

Článek 6: Nejvyšší možný počet studentů přijímaných ke studiu

Program/obor

Počet přijatých

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

20

Předškolní pedagogika

80

Logopedie

60

Sociální pedagogika a volný čas

100

Speciální pedagogika

290

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

100

Učitelství anglického jazyka pro základní školy

200

Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy

60

Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

45

Učitelství dějepisu pro základní školy

45

Učitelství francouzského jazyka pro základní školy

60

Učitelství fyziky pro základní školy

75

Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy

45

Učitelství chemie pro základní školy

75

Učitelství matematiky pro základní školy

80

Učitelství německého jazyka pro základní školy

100

Učitelství občanské výchovy pro základní školy

90

Učitelství přírodopisu pro základní školy

35

Učitelství ruského jazyka pro základní školy

70

Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

70

Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

45

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

45

Učitelství zeměpisu pro základní školy

45

Počet přijatých studentů zpravidla nebývá roven počtu zapsaných studentů. Očekáváme, že se ke studiu na Pedagogické fakultě zapíše přibližně 65 % přijatých studentů. Děkan fakulty tedy navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu však nemusí být naplněn.

Článek 7: Závěrečná ustanovení

1) Uchazeči podávají výhradně elektronickou přihlášku, tzv. e-přihlášku. Podání papírové přihlášky není možné. Výrazem „přihláška“ se v tomto dokumentu rozumí vždy jen elektronická forma přihlášky, tedy „e-přihláška“.

2) Výjimkou z ustanovení odst. 1 je řízení podle čl. 5.

3) Neexistuje možnost dodatečného podání e-přihlášky po skončení období jejich přijímání.

4) Neexistuje možnost dodatečných změn v e-přihláškách po skončení období jejich přijímání (30. 4. 2023).

5) Pro přijímání uchazečů ke studiu v cizojazyčných studijních programech jsou uplatňovány specifické podmínky a kritéria ustanovená v samostatném dokumentu přístupném ze stránek Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

6) Tyto podmínky se nevztahují na uchazeče o studium hlavního studijního plánu programu jiné fakulty MU, kteří v rámci své přihlášky zvolili sdružené studium s vedlejším studijním plánem na PdF MU.

7) Tvary mužského rodu v tomto dokumentu jsou zástupné pro všechna pohlaví a opírají se o znění zákona 111/1998 (Zákon o VŠ).

Článek 8: Platnost a účinnost

1) Tento dokument byl schválen Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity dne 6. 12. 2022.

2) Tento dokument nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

3) Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 1. 2023.

Akademický rok 2022/2023
Článek 1: Základní podmínky pro přijetí a zápis do studia

1) V souladu s § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, bude u každé přihlášky ověřena příbuznost absolvovaného studijního programu/studijního oboru, na jehož základě by měl být daný uchazeč přijat a následně zapsán do zvoleného navazujícího magisterského studijního programu. Ověření probíhá až po založení přihlášky. Kritéria příbuznosti jsou součástí charakteristik navazujících programů. V případech, které nejsou v charakteristikách popsány, příbuznost posuzují garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Potvrzení přijetí přihlášky fakulta vydá nejdříve po úspěšném ověření příbuznosti. Nebude-li po ověření příbuznosti přihláška uchazeče ze strany fakulty přijata, přihláška nebude potvrzena. O tomto bude uchazeč vyrozuměn e-mailovou zprávou.

2) Podmínkou přijetí a k zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Splnění této podmínky uchazeč navržený k přijetí dokládá odevzdáním úředně ověřené kopie vysokoškolského diplomu v den stanovený pro zápis do studia. Uchazeči, kteří své studium absolvovali na Masarykově univerzitě, předloží kopii diplomu bez nutnosti úředního ověření.

3) Bude-li v den konání zápisu ověřeno, že uchazeč splnil zákonem stanovené a děkanem vyhlášené podmínky, bude ještě týž den zapsán do studia. Vykonáním zápisu může být pověřena jiná osoba, která se u zápisu prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem uchazeče.

4) Uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené zde v odst. 1 podle čl. 6 směrnice MU č. 2/2019 Ověřování podmínky přijetí ke studiu u absolventů zahraničního středoškolského a vysokoškolského vzdělání.

5) Dokumenty k prokázání splnění podmínky k přijetí ke studiu podle odst. 3 uchazeč předloží nejpozději v den zápisu do studia.

6) Posouzení splnění podmínky přijetí ke studiu na základě zahraničního dokladu o zahraničním středoškolském vzdělání je zpoplatněno v souladu s čl. 29 Statutu Masarykovy univerzity a s Přílohou č. 2 ke Statutu Masarykovy univerzity. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana č. 2/2021.

Článek 2: Přijímací zkouška

1) Podmínkou pro přijetí uchazeče ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je ověření určitých znalostí, schopností nebo nadání uchazeče, které se zjišťují odbornou nebo talentovou zkouškou. Tato zkouška může mít formu písemnou, ústní, praktickou, nebo může uvedené formy kombinovat.

2) Uchazeči o studium v následujících učitelských programech vykonají zkoušku z pedagogiky a psychologie.

  • Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol
  • Učitelství anglického jazyka pro základní školy
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy
  • Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem
  • Učitelství dějepisu pro základní školy
  • Učitelství francouzského jazyka pro základní školy
  • Učitelství fyziky pro základní školy
  • Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy
  • Učitelství chemie pro základní školy
  • Učitelství matematiky pro základní školy
  • Učitelství německého jazyka pro základní školy
  • Učitelství občanské výchovy pro základní školy
  • Učitelství přírodopisu pro základní školy
  • Učitelství ruského jazyka pro základní školy
  • Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy
  • Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy
  • Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy
  • Učitelství zeměpisu pro základní školy
Pedagogika a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 40 otázek
  • 45 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 40,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 15,00 bodů
  • bodový zisk < 15,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.

  1. Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  2. Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  3. Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  4. Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  5. Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  6. Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  7. Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  8. Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  9. Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  10. Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  11. Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  12. Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  13. Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  14. Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  15. Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  16. Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  17. Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  18. Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  19. Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  20. Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  21. Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  22. Učení: výsledky učení, druhy učení.
  23. Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  24. Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  25. Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  26. Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  27. Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  28. Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  29. Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.
Doporučená studijní literatura
  • APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf
  • Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).
  • Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
  • Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.
  • Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.
  • Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.
  • Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani
  • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.
  • Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

3) Odborná nebo talentová zkouška je součástí přijímací zkoušky do hlavních i vedlejších, popř. jednooborových studijních plánů těchto navazujících magisterských programů:

Podrobné informace k odborné či talentové zkoušce jsou uvedeny po kliknutí na příslušný program.

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě. 

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 23. května 2022 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio
  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (V popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).
B. Projekt pro navazující magisterské studium
  • Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).
  • rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  1. Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  2. Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Logopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a absolvovat přijímací testy z inkluzivní speciální pedagogiky a z logopedie a surdopedie.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy ke zkoušce
  1. Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  2. Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  3. Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  4. Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  6. ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  7. Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  8. Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  9. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  10. Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  11. Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  12. Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  13. Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  15. Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  16. Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  17. Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  18. Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  19. Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  20. Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  21. Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  22. Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  23. Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  24. Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  25. Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  26. Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  27. Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  28. Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  29. Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  30. Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  31. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  32. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  33. Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  34. Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  35. Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  36. Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  37. Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  38. Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  39. Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Literatura
  • BARTOŇOVÁ, M. Specifické poruchy učení. Brno: 2012. ISBN 80-7315-232-1.
  • BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zřetelem na romské etnikum v počátečním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5103-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-158-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6646-5.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6678-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. Psychopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-161-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I., VÍTKOVÁ, M. et al. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-237-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., OPATŘILOVÁ, D., VÍTKOVÁ, M. Přístupy k dětem a mládeži se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním mimo školu. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7513-242-0.
  • BARTOŇOVÁ, M., PITNEROVÁ, P., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním školství. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7315-243-7.
  • BAZALOVÁ, B. Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0693-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra. Teorie, výzkum, zahraniční zkušenosti. Brno: MU, 2011. ISBN 97880-210-5781-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra v kontextu české psychopedie. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5930-6.
  • BOČKOVÁ, B. Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5609-1.
  • BROŽOVÁ, D. Poradenská podpora a možnosti edukace žáků s poruchami učení v širším smyslu. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5329-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. Brno: MU. 2007. 1. vyd. ISBN 978-80-210-4454-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Komunikace dětí v předškolním věku. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3008-0.
  • ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
  • DOLEŽALOVÁ, L. Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5993-1.
  • Defektologický slovník. Praha: nakladatelství H+H, 2000. ISBN 80-86022-76-5.
  • DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár n. S. Logopaedia clinica, 2001. ISBN 80-902536-2-8.
  • FIALOVÁ, I. Analýza faktorů determinujících edukaci a profesní orientaci jedinců se zdravotním postižením. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5591-9.
  • FIALOVÁ, I., OPATŘILOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, L. Somatopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-233-8.
  • GAJZLEROVÁ, L. Multimediální technologie a jejich využití u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí školy. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7608-2.
  • HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-145-4.
  • HORÁKOVÁ, R. Surdopedie. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-225-3.
  • HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení. Úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0084-0.
  • HRICOVÁ, L. Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5564-3.
  • CHALOUPKOVÁ, S. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu v základních školách praktických v České republice. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-5646-6.
  • JANDA, M., ŠŤÁVA, J., VĚCHTOVÁ, G. Výchova a vzdělávání nadaných žáků. Brno: MU, 2013. ISBN 078-80-210-6552-9.
  • JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a psychologická hlediska. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-730-5.
  • KANTOR, J. a kol. Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením. Výzkumy, teorie a jejich využití v edukaci a terapiích. Olomouc: UP, 2014. ISBN 978-80-244-4358-4.
  • KLENKOVÁ, J. Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-91-5.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.
  • KLENKOVÁ, J., BOČKOVÁ, B., BYTEŠNÍKOVÁ, I. Kapitoly pro studenty logopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-229-1.
  • KOPEČNÝ, P. Logopedická intervence u osob se zdravotním postižením ve věku mladé dospělosti. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7339-5.
  • KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, Avicenum, 2004, 343 s. ISBN 80-247-1018-8.
  • KVĚTOŇOVÁ, L., STRNADOVÁ, I., HÁJKOVÁ, V. Cesty k inkluzi. Praha: UK, 2012. ISBN 978-80-246-2086-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. (ed.) Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-063-8.
  • LECHTA, V. Symptomatické poruchy řeči. Praha: Portál, 2008, 191 s. ISBN 978-80-7367-433-5.
  • LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN: 80-244-1154-7.
  • MATOUŠEK, O. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, 340 s. ISBN 80-7178-771-X.
  • MICHALÍK, J. Školská integrace dětí s postižením. Olomouc: UP, 1999. ISBN 80-7067-981-6.
  • MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-86-9.
  • MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. Brno: Paido, 1996, 1998. ISBN 80-85931-60-5.
  • MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2001. ISBN 80-210-2511-5
  • MÜLLER, O. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Olomouc: UP, 2001. ISBN 80244-0231-9.
  • MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. 2. přepracované vydání. Olomouc: 2014. ISBN 978-80-247-4172-7.
  • NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5.
  • NOVÁK, J. Dyskalkulie – specifické poruchy počítání. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004. ISBN 80-7311-029-6.
  • NOVÁKOVÁ, J. Biodromální vývoj jedinců s poruchami autistického spektra v kontextu podpory a vzdělávání. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6661-8.
  • OPATŘILOVÁ, D. Analýza současného stavu inkluzivního vzdělávání v České republice u jedinců s tělesným postižením v předškolním a základním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5030-3.
  • OPATŘILOVÁ, D. Edukace osob s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6221-4.
  • OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3819-5.
  • OPATŘILOVÁ, D. (ed.) Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: MU, 2006. ISBN 80-210-3977-9.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno: MU 2005. ISBN 80-210-3718-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným postižením. Brno : Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4575-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z., VÍTKOVÁ, M. et al. Intervence u dětí se zdravotním postižením v raném věku. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-240-6.
  • OŠLEJŠKOVÁ, H., VÍTKOVÁ, M. et al. Východiska, podmínky a strategie ve vzdělávání žáků s těžkým postižením na základní škole speciální. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6673-1.
  • PANČOCHA, K. Postižení jako axiologická kategorie sociální participace. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6344-0.
  • PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 2010, 3., přepracované a rozšířené vydání. ISBN 978-80-7315-198-0.
  • PIPEKOVÁ, J. a kol. Kariérové poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Praha: 2004, IPPP. ISBN 80-86633-08-X.
  • PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. et al. Od edukace k sociální inkluzi osob se zdravotním postižením se zaměřením na mentální postižení. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7689-1.
  • PITNEROVÁ, P. Role komunikace v procesu integrace žáka se sluchovým postižením. Brno: MU, 2014. ISBN 878-80-210-7596-2.
  • POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha : Portál, 2001, ISBN 80-7178-570-9.
  • PROCHÁZKOVÁ, L. Možnosti pracovního uplatnění lidí s postižením – současné trendy v České republice a zahraničí. Brno: MU, 2014. ISBN 789-80-210-7607-5.
  • PROCHÁZKOVÁ, L., SAYOUD SOLÁROVÁ, K., et al. Speciální andragogika. Brno: Paido, 2014. ISBN 978-80-7315-254-3.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ. E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
  • PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Teorie – praxe - výzkum. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-8566-72-2.
  • PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007. ISBN 978-80-7315-142-3.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Edited by Kateřina Smolíková. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. ISBN 8087000005
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (Se změnami provedenými k 1.9.2007) Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 8087000021.
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008. ISBN 978-80-87000-25-0.
  • SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-773-7.
  • SAYOUD SOLÁROVÁ, K. Analýza speciálně pedagogických a speciálně andragogických přístupů k terapii osob s neurologickým onemocněním v seniorském věku. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5287-1.
  • ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3. přepracované vydání. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7.
  • THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
  • VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, O. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. ISBN 80.-210-3754-7.
  • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3.
  • VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: UP, 2003. ISBN 80-244-0698-5.
  • VALENTA, M. Psychopedie. Teoretické základy a metodika. Praha : Parta, 2007. ISBN: 978-80-7320-099-2.
  • VÍTEK, J. Medicínská propedeutika pro speciální pedagogy. Úvod do neurologie. Úvod do oftalmologie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-154-6.
  • VÍTEK, J., VÍTKOVÁ, M. Teorie a praxe v edukaci, intervenci, terapii a psychosociální podpoře jedinců se zdravotním postižením se zaměřením na neurologická onemocnění. Brno : Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-210-9.
  • VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-85931-51-6.
  • VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0.
  • VOJTOVÁ, V. Úvod do etopedie. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-155-9.
  • VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno : MU, 2010, 332 s. ISBN 978-80-210-5159-1.
  • VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: UK, 2003. ISBN 80-246-0708.
  • ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha. Portál. 2003 ISBN 80 -7178-800-7.

Základní popis testu z logopedie a surdopedie

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Logopedie - okruhy ke zkoušce
  1. Koncepce oboru logopedie, vztah logopedie k jiným vědním oborům, mezioborová spolupráce. Logoped, logopedický asistent – kvalifikační a osobnostní předpoklady.
  2. Historický vývoj péče o osoby s narušenou komunikační schopností. Osobnosti logopedie.
  3. Proces lidské komunikace, charakteristika, význam. Verbální komunikace, nonverbální komunikace. Vymezení jazykových rovin.
  4. Narušená komunikační schopnost – definice, různá dělení a klasifikace.
  5. Systém péče o osoby s narušenou komunikační schopností v České republice. Platná legislativa v poskytování logopedické intervence.
  6. Logopedická intervence – vymezení jednotlivých oblastí.
  7. Ontogeneze řeči a jazykových schopností. Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazykových schopností.
  8. Fonetika, předmět výzkumu fonetiky, základní prvky mluvené řeči. Systém českých hlásek, tvoření jednotlivých hlásek.
  9. Anatomie a fyziologie mluvních orgánů – ústrojí respirační, fonační, artikulační.
  10. Speciálněpedagogická diagnostika logopedická – cíl, metody, zásady diagnostiky. Model logopedického vyšetření.
  11. Narušený vývoj řeči a jazykových schopností, klasifikace. Možnosti ovlivňování vývoje řeči a jazyka.
  12. Dyslalie – etiologie, klasifikace, diagnostika, zásady logopedické terapie. Metodika vyvození hlásek.
  13. Specificky narušený vývoj řeči – etiologie, symptomatologie, užívané postupy v logopedické intervenci. Možnosti zařazení dětí se specificky narušeným vývojem řeči do logopedické intervence.
  14. Mutismus – etiologie, komplexní podpora osob s mutismem.
  15. Tumultus sermonis – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence.
  16. Balbuties – etiologie, symptomatologie, komplexní podpora osob s balbuties.
  17. Rhinolalie – etiologie, klasifikace, symptomatologie, logopedická intervence.
  18. Palatolalie – etiologie, klasifikace rozštěpů, charakteristické rysy palatolalie, komplexní podpora osob s palatolalií.
  19. Afázie – etiologie, klasifikace, komplexní podpora osob s afázií.
  20. Dysartrie – vývojová, získaná. Etiologie, klasifikace, symptomatologie, zásady logopedické intervence.
  21. Poruchy hlasu – etiologie, symptomy, hlasová hygiena v dětství i u dospělých osob.
  22. Specifický logopedický nález, etiologie. Logopedická intervence.
  23. Symptomatické poruchy řeči a jazyka, etiologie, rozvoj komunikačních schopností u osob se symptomatickými poruchami řeči.
  24. Symptomatické poruchy řeči a jazyka u osob s mentálním postižením. Logopedická intervence u dětí s mentálním postižením.
  25. Symptomatické poruchy řeči u dětí s tělesným postižením.
  26. Specifika logopedické intervence u dětí s těžkým zrakovým postižením.
  27. Alternativní a augmentativní komunikace – vymezení pojmu, klasifikace systémů, proces výběru komunikačního systému.
Logopedie - literatura
  • Allen, K.E., Marotz, L.R. (2002). Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál.
  • Bočková, B. (2011). Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: Masarykova univerzita.
  • Bytešníková, I. (2012). Komunikace dětí předškolního věku. Praha: Grada Publishing.
  • Bytešníková, I. (2017). Interdisciplinární přístup v rané logopedické intervenci. Brno: Masarykova univerzita.
  • Hartmann, B., Lange, M. (2008). Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. Praha: Triton.
  • Horňáková, K., Kapalková, S., Mikulajová, M. (2009). Jak mluvit s dětmi: od narození do tří let. Praha: Portál.
  • Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada Publishing.
  • Klenková, J. a kol. (2007). Terapie v logopedii. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
  • Lechta, V. (2011). Symptomatické poruchy řeči u dětí. Praha: Portál.
  • Lejska, M. (2002). Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • Michalík, J. a kol. (2011). Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál.
  • Šarounová, J. (2014). Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál.
Surdopedie - okruhy ke zkoušce
  1. Úvod do surdopedie – vymezení základních terminologických pojmů
    Obor, cíl, metody, mezioborové vztahy, předmět zájmu oboru surdopedie.
  2. Historie péče o jedince se sluchovým postižením
    Průkopníci vzdělávání neslyšících (obd. 16. – 17. století), rozvoj institucí, ústavů a škol pro sluchově postižené, historický vývoj koncepcí vyučování, Milánský kongres, péče o jedince se sluchovým postižením v českých zemích.
  3. Sluch
    Význam sluchu, stavba ucha, etiologie sluchového postižení, faktory negativně ovlivňující vývoj sluchového analyzátoru, klasifikace sluchových vad.
  4. Metody vyšetření sluchu - objektivní a subjektivní sluchové zkoušky, screeningová vyšetření, psychologické zvláštnosti osobnosti jedince se sluchovým postižením
  5. Řeč, hlas, artikulace jedinců se sluchovým postižením
    Ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se sluchovým postižením, úroveň řeči po stránce obsahové, artikulační a gramatické, modulační faktory, charakteristika hlasového projevu u jedinců se sluchovým postižením.
  6. Komunikace osob se sluchovým postižením
    Charakteristika a význam mezilidské komunikace, komunikační formy osob se sluchovým postižením – přehled a popis. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Audio-orální komunikační systémy a vizuálně-motorické komunikační systémy.
  7. Sluchová protetika
    Individuální sluchová protetika, přístroje pro individuální logopedickou péči, kompenzační pomůcky a jejich význam.
  8. Raná péče – zajištění včasné intervence
    SRP, SPC a formy spolupráce s rodinou, zdravotnická péče, depistáž, orientační a diagnostická vyšetření, situace rodičů dítěte se sluchovým postižením.
  9. Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením
    Vzdělávací systém v ČR, legislativa. Podpůrná opatření. Inkluzivní vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v běžných školských zařízeních. Organizace vyučování u žáků se sluchovým postižením ve školách dle par. 16 odst. 9 školského zákona - orální metoda, totální komunikace, bilingvální přístup.
  10. Komunita Neslyšících
    Kulturní definice hluchoty – „Neslyšící“, organizace osob se sluchovým postižením, kluby neslyšících a nedoslýchavých, volnočasové aktivity, časopisy zaměřené na problematiku sluchového postižení,
  11. Profesní uplatnění osob se sluchovým postižením - možnosti profesní orientace, poradenství, Tichý svět.
  12. Tlumočnické služby pro osoby se sluchovým postižením – typy tlumočení, etický kodex tlumočníka znakového jazyka.
  13. Hluchoslepota Pojetí a klasifikace hluchoslepoty, etiologie, možnosti vzdělávání, organizace pro jedince s hluchoslepotou, charakteristika komunikačních forem osob s hluchoslepotou
Surdopedie - literatura
  • Adresář služeb pro sluchově postižené 2005. Praha: FRPSP, 2005. (www.frpsp.cz)
  • BARTOŇOVÁ, M., PITNEROVÁ, P., BOČKOVÁ, B., DOLEŽALOVÁ, L., KLENKOVÁ, L. PROCHÁZKOVÁ, L., PŘINOSILOVÁ, L., RÖDEROVÁ, P., VÍTKOVÁ, V., VOJTOVÁ, V. (2012) Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita.
  • BARVÍKOVÁ, J. (2015) Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání. Olomouc: UPOL.
  • SEEWALD, R. C., THARPE, A. M. (2011). Comprehensive handbook of pediatric audiology. San Diego: Plural Pub., Inc.
  • DAŇOVÁ, M. (2008) Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. Praha: Grada.
  • DOLEŽALOVÁ, L., HRICOVÁ, L. Raná intervence u dětí se sluchovým postižením a u dětí s hluchoslepotou. In OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z. et al. (2012) Raná podpora a intervence u dětí se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita.
  • DOLEŽALOVÁ, L. (2012) Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
  • DLOUHÁ, O. , ČERNÝ, L. (2012) Foniatrie. Praha: Karolinum.
  • DRŠATA, J., HAVLÍK, R. a kolektiv autorů (2016) Foniatrie – Sluch. Havlíčkův Brod: Tobiáš.
  • EASTERBROOKS, S. R., ESTES, E. L. (2007). Helping deaf and hard of hearing students to use spoken language : a guide for educators and families. Edited by Mary Ellen Nevins. Thousand Oaks: Corwin Press.
  • FITZPATRICK, M. E., DOUCET, S. P. (2013) Pediatric audiologic rehabilitation: from infancy to adolescence, New York: Thieme
  • GIFFORD, H. R. (2013) Cochlear implant patient assessment: evaluation of candidacy, performance, and outcomes, San Diego: Plural Pub., Inc.
  • HAMPL, I., SCHMIDTOVÁ, M. (2016) Špecifiká edukácie detí s poruchou sluchu v ranom veku. Bratislava – IRIS.
  • HLOŽEK, Z. (2012) Základy audiologie pro speciální pedagogy. Olomouc: PdF UP.
  • HOLMANOVÁ, J. (2005) Raná péče o dítě se sluchovým postižením. 2. vyd. Praha: Septima.
  • HORÁKOVÁ, R. Specifika vývoje a včasná pedagogická intervence u dětí se sluchovým postižením. In OPATŘILOVÁ, D. (2006) Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita.
  • HORÁKOVÁ, R. (2012) Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál.
  • HORÁKOVÁ, R. (2017) Sluchové vnímání dětí raného věku s postižením sluchu: funkční hodnocení. Brno: Masarykova univerzita.
  • HOUDKOVÁ, Z. (2005) Sluchové postižení u dětí – komplexní péče. Praha: Triton.
  • HRICOVÁ, L., DOLEŽALOVÁ, L. Specifika přístupu k dětem se sluchovým postižením a dětem s hluchoslepotou. In BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I. et al. (2012) Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita.
  • HRICOVÁ, L. (2011) Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: MU.
  • HRONOVÁ, A., MOTEJZÍKOVÁ, J. (2002) Raná komunikace mezi matkou a dítětem. Praha: FRPSP.
  • HRUBÝ, J. (1997, 1998) Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1. a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998.
  • JABŮREK, J. (1998) Bilingvální vzdělávání neslyšících. Praha: Septima.
  • JARNÍKOVÁ, I. (2005). Eliška – příběh hluchoslepé holčičky. 1. vyd. Praha: Společnost pro ranou péči.
  • JAROŠOVÁ, J. (1991) Via lucis. 1. vyd. Praha: Fokus.
  • JUNGWIRTHOVÁ, I. (2015) Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ. Vydání první. Praha: Portál.
  • KOČÁREK, E. (2008) Genetika : obecná genetika a cytogenetika, molekulární biologie, biotechnologie, genomika. Praha: Scientia, 2008.
  • KOMORNÁ, M. (2008) Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • KRAHULCOVÁ, B. (2014) Komunikační systémy sluchově postižených. Praha: Beakra.
  • LANGER, J. (2007) Komunikace osob se sluchovým postižením (DVD). Olomouc : UP PdF,
  • LANGER, J., PTÁČEK, V., DVOŘÁK, K. (2004) Znaková zásoba českého znakového jazyka k rozšiřujícímu studiu surdopedie se zaměřením na znakový jazyk (DVD, 4 díly). Olomouc: UP PdF
  • LANGER, J. , SOURALOVÁ, E., HORÁKOVÁ, R. (2006) Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé, 1. díl výukového CD–ROMu, vyd. o.s. LORM, Praha.
  • LANGER, J., SOURALOVÁ, E., HORÁKOVÁ, R. (2009) Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé, 2. díl výukového CD–ROMu, vyd. o.s. LORM, Praha.
  • LANGER, J., SOURALOVÁ, E., HORÁKOVÁ, R. (2010). Taktilní znakový jazyk – Manuál a CD–ROM k výuce a studiu, vyd. o.s. LORM, Praha.
  • LEJSKA, M.(2003) Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido.
  • LEONHARDT, A. (2001) Úvod do pedagogiky sluchovo postihnutých. Bratislava: Sapientia.
  • NOVÁK, A. (1994). Foniatrie a pedaudiologie I. Poruchy komunikačního procesu způsobené sluchovými vadami. Praha.
  • LUDÍKOVÁ, L. (2001) Edukace hluchoslepého dítěte raného věku. 1. vyd. Olomouc: UP.
  • LUDÍKOVÁ, L. (2000). Vzdělávání hluchoslepých I. 1. vyd. Praha: Scientia.
  • LUDÍKOVÁ, L. (2001). Vzdělávání hluchoslepých III. 1. vyd. Praha: Scientia.
  • MATUŠKA, O., ANTUŠEKOVÁ, A. (1992) Rozvíjanie reči sluchovo postihnutých detí raného a predškolského veku. Bratislava: Slovesnké pedagogické nakladatelstvo
  • NOVÁK, A. (1997) Foniatrie a pedaudiologie II. Základy fyziologie a patofyziologie řeči, diagnostika a léčba poruch řeči. Praha.
  • MADELL, J. R., FLEXER, C. A. (2011) Pediatric audiology casebook. New York: Thieme.
  • PITNEROVÁ, P. (2014) Role komunikace v procesu integrace žáka se sluchovým postižením. Brno: MU.
  • POTMĚŠIL, M. (1999) Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. Praha: Fortuna.
  • POTMĚŠIL, M. (2002) Všeobecný slovník českého znakového jazyka A-N. Praha: Fortuna.
  • POTMĚŠIL, M. (2004) Všeobecný slovník českého znakového jazyka O-Ž. Praha: Fortuna.
  • POTMĚŠIL, M. (2003) Čtení k surdopedii. Olomouc: UP.
  • POTMĚŠIL, M. (2007) Projektování v surdopedii. Olomouc: UP.
  • POTMĚŠIL, M. a kolektiv (2012) Diagnostické domény pro žáky se sluchovým postižením. Katalog míry posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb. II. část. Olomouc: UP.
  • PULDA, M. (1992) Surdopedie se zaměřením na raný a předškolní věk. Brno: MU.
  • ROUČKOVÁ, J. (2011) Cvičení a hry pro děti se sluchovým postižením: praktické návody a důležité informace. Vyd. 2. Praha: Portál.
  • SLÁNSKÁ BÍMOVÁ, P., OKROUHLÍKOVÁ, L. (2008). Rysy přirozených jazyků. Český znakový jazyk jako přirozený jazyk. Lexikografie. Slovníky českého znakového jazyka. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • SKÁKALOVÁ, T. (2011) Uvedení do problematiky sluchového postižení. Hradec Králové: Gaudeaums.
  • SOURALOVÁ, E. (2000). Vzdělávání hluchoslepých II. 1. vyd. Praha: Scientia.
  • SOURALOVÁ, E. (2002) Čtení neslyšících. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.
  • SVOBODOVÁ, K. (1997) Logopedická péče o děti s kochleárním implantátem. 1. vyd. Praha: Septima.
  • SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, G., SMOLÍK, F. (2014) Diagnostická baterie pro posouzení vývoje jazykových znalostí a dovedností dětí předškolního věku. Praha: Grada.
  • SMOLÍK, F., SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, G. (2014) Vývoj jazykových schopností v předškolním věku. Praha: Grada.
  • ŠTĚRBOVÁ, D.a kol. (2005) Hluchoslepota – lidé s ní a kolem ní. 1. vyd. Olomouc: UP.
  • ŠEDIVÁ, Z.(2006) Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima.
  • ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. (1999). Kapitoly z otorhinolaryngologie a fonoatrie. Brno: Paido.
  • ŠLAPÁK, I. a kolektiv. (2013) Dětská otorinolaryngologie. Praha: Mladá fronta.
  • VÁGNEROVÁ, M. (2004) Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.
  • VYSUČEK, P. (2008b) Prstová abeceda v českém znakovém jazyce – praktická cvičení (DVD). Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka.

DVD - Raná komunikace v neslyšící rodině
návodná pomůcka pro slyšící i neslyšící rodiče, jak postupovat při výchově jejich dítěte se sluchovým postižením. DVD obsahuje videoukázky komunikace neslyšících maminek s jejich neslyšícími dětmi, komentáře ukázek, užitečné rady pro výchovu dětí v raném věku, vyprávění maminek o jejich zkušenostech, atd. (www.frpsp.cz)

Materiály vydané ČKTZJ v roce 2008, seznam viz

http://www.cktzj.com/sada-vsech-materialu-tistene-publikace-cd-dvd

Internetové odkazy
Časopisy
  • Speciální pedagogika
  • Gong
  • Dětský sluch
  • Doteky
Slovníky znakového jazyka v knižní podobě
  • GABRIELOVÁ, D., PAUR J., ZEMAN, J. (1988) Slovník znakové řeči. Praha: Horizont.
  • POTMĚŠIL, M. (2002) Všeobecný slovník českého znakového jazyka A-N. Praha: Fortuna.
  • POTMĚŠIL, M.(2004) Všeobecný slovník českého znakového jazyka O-Ž. Praha: Fortuna, 2004
  • RŮŽICKOVÁ, M. (2000) Učíme se českou znakovou řeč. Praha: Septima.
  • RŮŽICKOVÁ, M. (2000) Než půjdeme do školy. Praha: Septima.
  • RŮŽICKOVÁ, M. (2000) Znakování pro každý den. Praha: Septima.
Slovníky znakového jazyka v elektronické podobě (CD ROM)
  • PROCHÁZKOVÁ, A. a kol. (1992) Slovník znakového jazyka pro obor pedagogika a psychologie. Hradec Králové: PedF.
  • PTÁČEK, V., KOTVOVÁ, M. (1998) Slovník znakové řeči. Praha: PedF UK.
  • POTMĚŠIL, M. (2002) Zpracování dřeva – terminologická pomůcka. Beroun.
  • Kurz znakové řeči (1.-4. díl) (2003) – interaktivní CD ROM, Unie neslyšících Brno. (www.kurzznakovereci.cz )
  • Terminologie pro počítače, internet, tvorbu webových stránek a typografii v českém znakovém jazyce (2003) Praha: ASNEP.
  • VYSUČEK, P., MOTEJZÍKOVÁ, J. (2003) Specifické znaky. Praha: FF UK, Pevnost.
  • Lexikologie pro základní školy (2003) Praha: FFUK.
  • LANGER, J., PTÁČEK, V., DVOŘÁK, K. (2004) Znaková zásoba českého znakového jazyka k rozšiřujícímu studiu surdopedie se zaměřením na znakový jazyk. Olomouc: UP PdF.
  • Čeština pro neslyšící (předložky 3. pád). (2004) Praha: Pevnost, České centrum znakového jazyka,
  • DINGOVÁ, N., DVOŘÁKOVÁ, M., FALTÍNOVÁ, R., OKROUHLÍKOVÁ, L., SERVUSOVÁ, J. a kol. (2005) Slovník porodnické terminologie. Praha.
  • HORÁKOVÁ, R. (2005) Znaková zásoba terminologických pojmů z oboru speciální pedagogika. Brno: PdF MU.
  • Zvířátka v českém znakovém jazyce. Praha: FRPSP, 2006
  • SOURALOVÁ, E., LANGER, J., HORÁKOVÁ, R., RÁDLOVÁ, E., ŠARÁTKOVÁ, A. (2006) Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé (základní zásoba znaků), výukový CD-ROM, 1. část, Praha: LORM.
Předškolní pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

Doporučená studijní literatura
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.
  • Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.
  • Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.
  • Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.
  • Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
Sociální pedagogika, Sociální pedagogika a volný čas

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Přijímací zkouška sestává z oborového testu s výběrem odpovědí, který předpokládá znalosti v rozsahu státní závěrečné zkoušky předmětného bakalářského studia. Předpokládá se orientace v oblasti sociální pedagogiky, pedagogiky, metodologie (kvantitativní a kvalitativní), psychologie (obecná, ontogenetická, sociální, osobnostní), sociologie, sociální práce, filozofie, multikulturní výchovy apod. Test může obsahovat cizojazyčné pojmy z oblasti jednotlivých disciplín.

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a absolvovat přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy ke zkoušce
  1. Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  2. Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  3. Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  4. Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  6. ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  7. Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  8. Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  9. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  10. Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  11. Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  12. Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  13. Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  15. Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  16. Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  17. Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  18. Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  19. Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  20. Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  21. Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  22. Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  23. Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  24. Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  25. Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  26. Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  27. Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  28. Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  29. Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  30. Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  31. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  32. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  33. Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  34. Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  35. Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  36. Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  37. Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  38. Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  39. Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Literatura
  • BARTOŇOVÁ, M. Specifické poruchy učení. Brno: 2012. ISBN 80-7315-232-1.
  • BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zřetelem na romské etnikum v počátečním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5103-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-158-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6646-5.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6678-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. Psychopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-161-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I., VÍTKOVÁ, M. et al. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-237-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., OPATŘILOVÁ, D., VÍTKOVÁ, M. Přístupy k dětem a mládeži se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním mimo školu. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7513-242-0.
  • BARTOŇOVÁ, M., PITNEROVÁ, P., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním školství. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7315-243-7.
  • BAZALOVÁ, B. Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0693-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra. Teorie, výzkum, zahraniční zkušenosti. Brno: MU, 2011. ISBN 97880-210-5781-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra v kontextu české psychopedie. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5930-6.
  • BOČKOVÁ, B. Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5609-1.
  • BROŽOVÁ, D. Poradenská podpora a možnosti edukace žáků s poruchami učení v širším smyslu. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5329-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. Brno: MU. 2007. 1. vyd. ISBN 978-80-210-4454-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Komunikace dětí v předškolním věku. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3008-0.
  • ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
  • DOLEŽALOVÁ, L. Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5993-1.
  • Defektologický slovník. Praha: nakladatelství H+H, 2000. ISBN 80-86022-76-5.
  • DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár n. S. Logopaedia clinica, 2001. ISBN 80-902536-2-8.
  • FIALOVÁ, I. Analýza faktorů determinujících edukaci a profesní orientaci jedinců se zdravotním postižením. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5591-9.
  • FIALOVÁ, I., OPATŘILOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, L. Somatopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-233-8.
  • GAJZLEROVÁ, L. Multimediální technologie a jejich využití u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí školy. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7608-2.
  • HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-145-4.
  • HORÁKOVÁ, R. Surdopedie. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-225-3.
  • HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení. Úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0084-0.
  • HRICOVÁ, L. Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5564-3.
  • CHALOUPKOVÁ, S. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu v základních školách praktických v České republice. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-5646-6.
  • JANDA, M., ŠŤÁVA, J., VĚCHTOVÁ, G. Výchova a vzdělávání nadaných žáků. Brno: MU, 2013. ISBN 078-80-210-6552-9.
  • JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a psychologická hlediska. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-730-5.
  • KANTOR, J. a kol. Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením. Výzkumy, teorie a jejich využití v edukaci a terapiích. Olomouc: UP, 2014. ISBN 978-80-244-4358-4.
  • KLENKOVÁ, J. Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-91-5.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.
  • KLENKOVÁ, J., BOČKOVÁ, B., BYTEŠNÍKOVÁ, I. Kapitoly pro studenty logopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-229-1.
  • KOPEČNÝ, P. Logopedická intervence u osob se zdravotním postižením ve věku mladé dospělosti. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7339-5.
  • KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, Avicenum, 2004, 343 s. ISBN 80-247-1018-8.
  • KVĚTOŇOVÁ, L., STRNADOVÁ, I., HÁJKOVÁ, V. Cesty k inkluzi. Praha: UK, 2012. ISBN 978-80-246-2086-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. (ed.) Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-063-8.
  • LECHTA, V. Symptomatické poruchy řeči. Praha: Portál, 2008, 191 s. ISBN 978-80-7367-433-5.
  • LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN: 80-244-1154-7.
  • MATOUŠEK, O. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, 340 s. ISBN 80-7178-771-X.
  • MICHALÍK, J. Školská integrace dětí s postižením. Olomouc: UP, 1999. ISBN 80-7067-981-6.
  • MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-86-9.
  • MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. Brno: Paido, 1996, 1998. ISBN 80-85931-60-5.
  • MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2001. ISBN 80-210-2511-5
  • MÜLLER, O. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Olomouc: UP, 2001. ISBN 80244-0231-9.
  • MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. 2. přepracované vydání. Olomouc: 2014. ISBN 978-80-247-4172-7.
  • NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5.
  • NOVÁK, J. Dyskalkulie – specifické poruchy počítání. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004. ISBN 80-7311-029-6.
  • NOVÁKOVÁ, J. Biodromální vývoj jedinců s poruchami autistického spektra v kontextu podpory a vzdělávání. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6661-8.
  • OPATŘILOVÁ, D. Analýza současného stavu inkluzivního vzdělávání v České republice u jedinců s tělesným postižením v předškolním a základním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5030-3.
  • OPATŘILOVÁ, D. Edukace osob s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6221-4.
  • OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3819-5.
  • OPATŘILOVÁ, D. (ed.) Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: MU, 2006. ISBN 80-210-3977-9.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno: MU 2005. ISBN 80-210-3718-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným postižením. Brno : Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4575-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z., VÍTKOVÁ, M. et al. Intervence u dětí se zdravotním postižením v raném věku. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-240-6.
  • OŠLEJŠKOVÁ, H., VÍTKOVÁ, M. et al. Východiska, podmínky a strategie ve vzdělávání žáků s těžkým postižením na základní škole speciální. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6673-1.
  • PANČOCHA, K. Postižení jako axiologická kategorie sociální participace. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6344-0.
  • PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 2010, 3., přepracované a rozšířené vydání. ISBN 978-80-7315-198-0.
  • PIPEKOVÁ, J. a kol. Kariérové poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Praha: 2004, IPPP. ISBN 80-86633-08-X.
  • PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. et al. Od edukace k sociální inkluzi osob se zdravotním postižením se zaměřením na mentální postižení. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7689-1.
  • PITNEROVÁ, P. Role komunikace v procesu integrace žáka se sluchovým postižením. Brno: MU, 2014. ISBN 878-80-210-7596-2.
  • POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha : Portál, 2001, ISBN 80-7178-570-9.
  • PROCHÁZKOVÁ, L. Možnosti pracovního uplatnění lidí s postižením – současné trendy v České republice a zahraničí. Brno: MU, 2014. ISBN 789-80-210-7607-5.
  • PROCHÁZKOVÁ, L., SAYOUD SOLÁROVÁ, K., et al. Speciální andragogika. Brno: Paido, 2014. ISBN 978-80-7315-254-3.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ. E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
  • PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Teorie – praxe - výzkum. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-8566-72-2.
  • PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007. ISBN 978-80-7315-142-3.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Edited by Kateřina Smolíková. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. ISBN 8087000005
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (Se změnami provedenými k 1.9.2007) Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 8087000021.
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008. ISBN 978-80-87000-25-0.
  • SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-773-7.
  • SAYOUD SOLÁROVÁ, K. Analýza speciálně pedagogických a speciálně andragogických přístupů k terapii osob s neurologickým onemocněním v seniorském věku. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5287-1.
  • ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3. přepracované vydání. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7.
  • THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
  • VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, O. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. ISBN 80.-210-3754-7.
  • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3.
  • VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: UP, 2003. ISBN 80-244-0698-5.
  • VALENTA, M. Psychopedie. Teoretické základy a metodika. Praha : Parta, 2007. ISBN: 978-80-7320-099-2.
  • VÍTEK, J. Medicínská propedeutika pro speciální pedagogy. Úvod do neurologie. Úvod do oftalmologie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-154-6.
  • VÍTEK, J., VÍTKOVÁ, M. Teorie a praxe v edukaci, intervenci, terapii a psychosociální podpoře jedinců se zdravotním postižením se zaměřením na neurologická onemocnění. Brno : Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-210-9.
  • VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-85931-51-6.
  • VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0.
  • VOJTOVÁ, V. Úvod do etopedie. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-155-9.
  • VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno : MU, 2010, 332 s. ISBN 978-80-210-5159-1.
  • VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: UK, 2003. ISBN 80-246-0708.
  • ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha. Portál. 2003 ISBN 80 -7178-800-7.
Speciální pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Studijní plán: Specializace 1 – logopedie a surdopedie

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plán: Specializace 2 – oftalmopedie

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z Inkluzivní speciální pedagogiky/Speciální pedagogiky/Klinické rehabilitace binokulárního vidění a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Studijní plány:
Specializace 3 – poruchy chování
Specializace 4 – mentální postižení a poruchy autistického spektra
Specializace 5 – souběžné postižení víc vadami

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

Základní popis testu z inkluzivní speciální pedagogiky

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy ke zkoušce
  1. Inkluze (inkluze, exkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní didaktika)
  2. Rámcové podmínky pro inkluzivní výchovu a vzdělávání (legislativní podmínky inkluze, školský zákon v aktuálním znění, vyhlášky MŠMT ČR, č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018)
  3. Pedagogicko-psychologické poradenské služby (školní poradenská pracoviště, specializovaná poradenská zařízení, vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (ve znění dalších předpisů).
  4. Systém kurikulárních dokumentů (RVP, dvě úrovně RVP)
  5. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (charakteristika RVP ZV, klíčové kompetence, vzdělávací oblasti, průřezová témata)
  6. ŠVP ZV (žák se speciálními vzdělávacími potřebami – klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů)
  7. Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu (podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, základní škola, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, podpůrná opatření)
  8. Multikulturní výchova a vzdělání (evropská dimenze ve vzdělání, současný přístup k řešení otázek multikulturní výchovy a vzdělávání)
  9. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (definice sociokulturního znevýhodnění, strategie ve vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum)
  10. Ucelená rehabilitace (charakteristika jednotlivých složek)
  11. Raná intervence (pojetí, cíl, úkoly, organizace služeb, týmová práce, spolupráce s rodinou) – zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů
  12. Rodina se zdravotně postiženým dítětem
  13. Kariérové poradenství (předprofesní a profesní příprava, specifika u jedinců se zdravotním postižením) – zákon č. 435/2004 S. o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
  14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti speciálně pedagogické diagnostiky)
  15. Logopedie (komunikace, narušená komunikační schopnost, etiologie a klasifikace vad a poruch komunikačních schopností, předměty speciálně pedagogické péče)
  16. Symptomatické poruchy řeči (pojetí, řeč u dětí s MO, charakteristika dysartrie, řeč u dětí s mentálním postižením, specifika ve vývoji řeči nevidomých dětí)
  17. Alternativní a augmentativní komunikace (charakteristika AAK, výhody a nevýhody užití, dynamické a statické komunikační systémy)
  18. Surdopedie (etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, předměty speciálně pedagogické péče)
  19. Komunikace jedinců se sluchovým postižením (mluvená hlásková řeč, odezírání, pomocné artikulační znaky, daktylní řeč, znakový jazyk – vlastní znakový jazyk neslyšících, znakovaný jazyk, předměty speciálně pedagogické péče)
  20. Specifické poruchy učení (pojetí, etiologie, klasifikace SPU, diagnostika SPU, charakteristika dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, legislativa)
  21. Postavení dítěte s SPU v rodině a ve škole (organizace péče a vzdělávání žáků s SPU, hodnocení a klasifikace žáků s SPU, postoje učitelů, spolužáků, rodičů k dítěti s SPU)
  22. Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předměty speciálně pedagogické péče, podmínky pro žáka s tělesným postižením v běžné třídě, kompenzační pomůcky, předprofesní a profesní příprava)
  23. Mozková obrna (charakteristika MO, formy MO, MO jako kombinované postižení, speciálně pedagogická diagnostika dítěte s MO, úkoly SPC, MŠ, školní zralost a školní připravenost)
  24. Chronické nemoci a jejich vliv na edukaci a profesní přípravu jedinců (epilepsie, alergie a astmatická onemocnění)
  25. Léčebná rehabilitace (léčebná rehabilitace, Vojtova reflexní lokomoce, metodika manželů Bobathových)
  26. Terapie ve speciálně pedagogické péči (terapie, hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, dramatoterapie ad.)
  27. Oftalmopedie (pojetí, klasifikace zrakových vad, edukace dětí/žáků s těžším zrakovým postižením, poradenství dle věkových skupin, předměty speciálně pedagogické péče)
  28. Poradenství a edukace osob se zrakovým postižením (poradenství dle věkových skupin, školy pro zrakově postižené, integrované vzdělávání, raná péče, služby sociální rehabilitace, vysokoškolská centra pro podporu studentů se zrakovým postižením)
  29. Psychopedie (pojetí, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých stupňů, edukace dětí/žáků s mentálním postižením, předprofesní a profesní příprava)
  30. Školy pro žáky s mentálním postižením (charakteristika jednotlivých typů škol)
  31. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením)
  32. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami)
  33. Poruchy autistického spektra - PAS (pojetí, etiologie, znaky autistického chování, TEACCH program, strukturované učení, poradenství, možnosti vzdělávání)
  34. Souběžné postižení více vadami (pojetí, okruh osob a základní charakteristika těžkého zdravotního postižení, definice kombinovaných vad, klasifikace podle MŠMT, možnosti edukace)
  35. Koncept bazální stimulace (charakteristika, složky)
  36. Etopedie (charakteristika poruch chování, klasifikace poruch chování, ústavní a ochranná výchova, přehled a charakteristika školských zařízení, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů)
  37. Střediska výchovné péče (charakteristika, legislativa, zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, diagnostický ústav dětský, diagnostický ústav pro mládež)
  38. Patologické závislosti (pojetí, drogová závislost, závislost na alkoholu, tabakismus, závislost na hracích automatech - klasifikace diagnostická kritéria)
  39. Základní otázky z patopsychologie a psychopatologie
Literatura
  • BARTOŇOVÁ, M. Specifické poruchy učení. Brno: 2012. ISBN 80-7315-232-1.
  • BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zřetelem na romské etnikum v počátečním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5103-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-158-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6646-5.
  • BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání se zaměřením na inkluzivní didaktiku a vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole hlavního vzdělávacího proudu. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6678-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., BAZALOVÁ, B., PIPEKOVÁ, J. Psychopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-161-4.
  • BARTOŇOVÁ, M., BYTEŠNÍKOVÁ, I., VÍTKOVÁ, M. et al. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřské škole. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-237-6.
  • BARTOŇOVÁ, M., OPATŘILOVÁ, D., VÍTKOVÁ, M. Přístupy k dětem a mládeži se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním mimo školu. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7513-242-0.
  • BARTOŇOVÁ, M., PITNEROVÁ, P., VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním školství. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7315-243-7.
  • BAZALOVÁ, B. Dítě s mentálním postižením a podpora jeho vývoje. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0693-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra. Teorie, výzkum, zahraniční zkušenosti. Brno: MU, 2011. ISBN 97880-210-5781-4.
  • BAZALOVÁ, B. Poruchy autistického spektra v kontextu české psychopedie. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5930-6.
  • BOČKOVÁ, B. Podpora žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5609-1.
  • BROŽOVÁ, D. Poradenská podpora a možnosti edukace žáků s poruchami učení v širším smyslu. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5329-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku. Brno: MU. 2007. 1. vyd. ISBN 978-80-210-4454-8.
  • BYTEŠNÍKOVÁ, I. Komunikace dětí v předškolním věku. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3008-0.
  • ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z. Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5.
  • DOLEŽALOVÁ, L. Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením v České republice. Brno: MU, 2012. ISBN 978-80-210-5993-1.
  • Defektologický slovník. Praha: nakladatelství H+H, 2000. ISBN 80-86022-76-5.
  • DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. Žďár n. S. Logopaedia clinica, 2001. ISBN 80-902536-2-8.
  • FIALOVÁ, I. Analýza faktorů determinujících edukaci a profesní orientaci jedinců se zdravotním postižením. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5591-9.
  • FIALOVÁ, I., OPATŘILOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, L. Somatopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-233-8.
  • GAJZLEROVÁ, L. Multimediální technologie a jejich využití u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí školy. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7608-2.
  • HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-145-4.
  • HORÁKOVÁ, R. Surdopedie. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-225-3.
  • HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení. Úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0084-0.
  • HRICOVÁ, L. Analýza komunikačních kompetencí žáků a učitelů na základních školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice a v Německu. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-210-5564-3.
  • CHALOUPKOVÁ, S. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu v základních školách praktických v České republice. Brno: MU, 2011. ISBN 978-80-5646-6.
  • JANDA, M., ŠŤÁVA, J., VĚCHTOVÁ, G. Výchova a vzdělávání nadaných žáků. Brno: MU, 2013. ISBN 078-80-210-6552-9.
  • JANKOVSKÝ, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a psychologická hlediska. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-730-5.
  • KANTOR, J. a kol. Kreativní přístupy v rehabilitaci osob s těžkým kombinovaným postižením. Výzkumy, teorie a jejich využití v edukaci a terapiích. Olomouc: UP, 2014. ISBN 978-80-244-4358-4.
  • KLENKOVÁ, J. Možnosti stimulace preverbálních a verbálních schopností vývojově postižených dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-91-5.
  • KLENKOVÁ, J. Logopedie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9.
  • KLENKOVÁ, J., BOČKOVÁ, B., BYTEŠNÍKOVÁ, I. Kapitoly pro studenty logopedie. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-229-1.
  • KOPEČNÝ, P. Logopedická intervence u osob se zdravotním postižením ve věku mladé dospělosti. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7339-5.
  • KRAUS, J. a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada, Avicenum, 2004, 343 s. ISBN 80-247-1018-8.
  • KVĚTOŇOVÁ, L., STRNADOVÁ, I., HÁJKOVÁ, V. Cesty k inkluzi. Praha: UK, 2012. ISBN 978-80-246-2086-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2.
  • KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. (ed.) Edukace dětí se speciálními potřebami v raném a předškolním věku. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-063-8.
  • LECHTA, V. Symptomatické poruchy řeči. Praha: Portál, 2008, 191 s. ISBN 978-80-7367-433-5.
  • LUDÍKOVÁ, L. Kombinované vady. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN: 80-244-1154-7.
  • MATOUŠEK, O. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, 340 s. ISBN 80-7178-771-X.
  • MICHALÍK, J. Školská integrace dětí s postižením. Olomouc: UP, 1999. ISBN 80-7067-981-6.
  • MONATOVÁ, L. Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-86-9.
  • MONATOVÁ, L. Pojetí speciální pedagogiky z vývojového hlediska. Brno: Paido, 1996, 1998. ISBN 80-85931-60-5.
  • MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: MU, 2001. ISBN 80-210-2511-5
  • MÜLLER, O. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Olomouc: UP, 2001. ISBN 80244-0231-9.
  • MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. 2. přepracované vydání. Olomouc: 2014. ISBN 978-80-247-4172-7.
  • NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5.
  • NOVÁK, J. Dyskalkulie – specifické poruchy počítání. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004. ISBN 80-7311-029-6.
  • NOVÁKOVÁ, J. Biodromální vývoj jedinců s poruchami autistického spektra v kontextu podpory a vzdělávání. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6661-8.
  • OPATŘILOVÁ, D. Analýza současného stavu inkluzivního vzdělávání v České republice u jedinců s tělesným postižením v předškolním a základním vzdělávání. 1. vyd. Brno: MU, 2009. ISBN 978-80-210-5030-3.
  • OPATŘILOVÁ, D. Edukace osob s těžkým postižením a souběžným postižením více vadami. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6221-4.
  • OPATŘILOVÁ, D. Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno: MU, 2005. ISBN 80-210-3819-5.
  • OPATŘILOVÁ, D. (ed.) Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: MU, 2006. ISBN 80-210-3977-9.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno: MU 2005. ISBN 80-210-3718-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným postižením. Brno : Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4575-0.
  • OPATŘILOVÁ, D., NOVÁKOVÁ, Z., VÍTKOVÁ, M. et al. Intervence u dětí se zdravotním postižením v raném věku. Brno: Paido, 2012. ISBN 978-80-7315-240-6.
  • OŠLEJŠKOVÁ, H., VÍTKOVÁ, M. et al. Východiska, podmínky a strategie ve vzdělávání žáků s těžkým postižením na základní škole speciální. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6673-1.
  • PANČOCHA, K. Postižení jako axiologická kategorie sociální participace. Brno: MU, 2013. ISBN 978-80-210-6344-0.
  • PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 2010, 3., přepracované a rozšířené vydání. ISBN 978-80-7315-198-0.
  • PIPEKOVÁ, J. a kol. Kariérové poradenství pro žáky se zdravotním postižením. Praha: 2004, IPPP. ISBN 80-86633-08-X.
  • PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. et al. Od edukace k sociální inkluzi osob se zdravotním postižením se zaměřením na mentální postižení. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-7689-1.
  • PITNEROVÁ, P. Role komunikace v procesu integrace žáka se sluchovým postižením. Brno: MU, 2014. ISBN 878-80-210-7596-2.
  • POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha : Portál, 2001, ISBN 80-7178-570-9.
  • PROCHÁZKOVÁ, L. Možnosti pracovního uplatnění lidí s postižením – současné trendy v České republice a zahraničí. Brno: MU, 2014. ISBN 789-80-210-7607-5.
  • PROCHÁZKOVÁ, L., SAYOUD SOLÁROVÁ, K., et al. Speciální andragogika. Brno: Paido, 2014. ISBN 978-80-7315-254-3.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ. E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
  • PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Teorie – praxe - výzkum. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-8566-72-2.
  • PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007. ISBN 978-80-7315-142-3.
  • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Edited by Kateřina Smolíková. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004. ISBN 8087000005
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (Se změnami provedenými k 1.9.2007) Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 8087000021.
  • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální. Edited by Jaroslav Jeřábek - Jan Tupý. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2008. ISBN 978-80-87000-25-0.
  • SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-773-7.
  • SAYOUD SOLÁROVÁ, K. Analýza speciálně pedagogických a speciálně andragogických přístupů k terapii osob s neurologickým onemocněním v seniorském věku. Brno : MU, 2010. ISBN 978-80-210-5287-1.
  • ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 3. přepracované vydání. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-060-7.
  • THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
  • VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, O. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. ISBN 80.-210-3754-7.
  • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3.
  • VALENTA, M. a kol. Přehled speciální pedagogiky a školská integrace. Olomouc: UP, 2003. ISBN 80-244-0698-5.
  • VALENTA, M. Psychopedie. Teoretické základy a metodika. Praha : Parta, 2007. ISBN: 978-80-7320-099-2.
  • VÍTEK, J. Medicínská propedeutika pro speciální pedagogy. Úvod do neurologie. Úvod do oftalmologie. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-154-6.
  • VÍTEK, J., VÍTKOVÁ, M. Teorie a praxe v edukaci, intervenci, terapii a psychosociální podpoře jedinců se zdravotním postižením se zaměřením na neurologická onemocnění. Brno : Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-210-9.
  • VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-85931-51-6.
  • VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0.
  • VOJTOVÁ, V. Úvod do etopedie. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-155-9.
  • VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno : MU, 2010, 332 s. ISBN 978-80-210-5159-1.
  • VOTAVA, J. a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: UK, 2003. ISBN 80-246-0708.
  • ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha. Portál. 2003 ISBN 80 -7178-800-7.
Učitelství anglického jazyka pro ZŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test na stránkách katedry

Další informace k přípravě na zkoušku

Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice, výslovnosti a porozumění textu. Několik otázek zjišťuje základní orientaci uchazečů v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to znamená, že uchazeč rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně ve společenském i pracovním styku, aniž by musel často hledat vhodná slova. Je schopen přesně formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.

Doporučená studijní literatura
  • OXENDEN, Clive a Christina LATHAM-KOENIG. New English File Advanced. Oxford: Oxford University, 2010. ISBN 978-0-19-459458-5.
  • ROACH, Peter. English phonetics and phonology: a practical course. Fourth edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0-521-71740-3.
  • QUIRK, Randolph a Sidney GREENBAUM. A Student‘s Grammar of the English Language. 1. vyd. London: Longman, 1990. ISBN 0-582-07569-6.
  • CHALKER, Sylvia. A student's English grammar: workbook. Harlow: Longman, 1992. ISBN 0582088194.
  • HEWINGS, Martin. Advanced grammar in use with answers: a self-study reference and practice book for advanced learners of English. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521498694.
  • The Oxford Illustrated History of Britain. Edited by Kenneth O. Morgan. Oxford: Oxford University Press, 2000.
  • The Oxford illustrated literary guide to Great Britain and Ireland. Edited by Dorothy Eagle - Hilary Carnell. New York: Crescent Books, 1985. ISBN 0517482924.
  • SANDERS, Andrew. The short Oxford history of English literature. Third edition. Oxford: Oxford University Press, 2004.
  • GORN, Elliot. Constructing the American Past. Harper-Collins, 1995.
  • A companion to American literature and culture. Edited by Paul Lauter. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010.
  • VANSPANCKEREN, Kathryn. Nástin americké literatury: Americká literatura (Variant.). [Praha]: Informační agentura Spojených států, 1999.
  • BRADBURY, Malcolm a Richard RULAND. From puritanism to postmodernism : a history of American literature. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-014435-8.
Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ, Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu oboru Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo oborů příbuzných.

Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:

– znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny

– znalosti z historie české literatury od počátku 19. století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od počátku 19. století do současnosti a z literární teorie

Doporučená studijní literatura
  • ČECHOVÁ, M.; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.
  • ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
  • ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
  • Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
  • FILIPEC, J.; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
  • GREPL, M.; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
  • KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
  • LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
  • Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
  • Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha: Academia, 1987.
  • KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
  • PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha: Karolinum, 1994.
  • PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
  • PRAVDOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
  • Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2012.
  • RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
  • RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
  • ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
  • VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a nakladatelství Euroslavica, 2006.
  • Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. www.ujc.cas.cz/infoz/

------------------------

  • ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.
  • Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel, 1987.
  • Čeští spisovatelé 19. století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.
  • Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.
  • DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.
  • MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.
  • HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.
  • HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.
  • HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.
  • HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.
  • JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.
  • KOŽMÍN, Z.; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.
  • LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.
  • MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.
  • MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.
  • NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.
  • NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.
  • PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.
  • PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.
  • POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.
  • Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.
  • ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990–2010. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
  • TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.
  • URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc: Votobia, 2004.
  • VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.
  • VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 1961.
  • WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.
Učitelství hudební výchovy pro ZŠ a SŠ

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky.
Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 50 otázek
  • 60 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 50,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 12,00 bodů
  • bodový zisk < 12,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Vzorový test

Další informace k přípravě na zkoušku

Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:
  • rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní a světská hudba středověku)
  • polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
  • melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
  • vývoj opery
  • programní hudba
  • hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
  • harmonie
  • nauka o hudebních formách
  • nauka o hudebních nástrojích
  • hlasová výchova (základní pojmy)
Doporučená studijní literatura
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
  • JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.
  • HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.
  • SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.
  • SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
  • ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.
  • SZABOLCSI, Bence. Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.
  • KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.
  • RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.
  • EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
  • ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. 2. vyd. Praha: Supraphon, 1989.
  • HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.
  • MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985.
  • POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
  • KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.
  • KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN, 1980.
  • SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s 175.
  • FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
  • BROŽ, Jaroslav. Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.
  • KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: Karolinum, 1998.
  • BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.
  • LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.
  • FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: PdF MU, 1987.
  • KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
  • BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.
  • JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU, 1955.
  • HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.
  • MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
  • RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
  • MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
  • FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.
  • CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.
Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

Informace k přípravě na zkoušku

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě. 

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 23. května 2022 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad talentové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio
  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručná informace o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).
B. Projekt pro navazující magisterské studium
  • Uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • Projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy).
  • rozsah projektu: cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

Hodnocení přijímací zkoušky

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:

  1. Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
  2. Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
  • Maximální bodový zisk = 50 bodů
  • Hranice úspěšnosti = 12 bodů
  • Bodový zisk < 12 bodů = neúspěch u zkoušky

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení pouze jednoho profesního portfolia a jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Článek 3: Podmínky prominutí přijímací zkoušky

1) Uchazeč podává žádost e-mailem z univerzitní adresy UČO@mail.muni.cz na adresu studijni@ped.muni.cz. Předmět e-mailové zprávy zní „Žádost o prominutí přijímací zkoušky 2022“. V obsahu žádosti bude bezchybně uvedeno číslo e-přihlášky, které se žádost týká.

2) Žádost lze podat u všech studijních oborů a programů v aktuálním běhu přijímacího řízení.

3) Přijímací zkouška může být prominuta tomu, kdo v akademickém roce 2021/2022 studuje v jarním semestru 2022 v bakalářském studijním programu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, hlásí se do navazujícího magisterského programu s přímou návazností na bakalářský obor a jehož studijní průměr v tomto studiu ke dni 2. 5. 2022 je nižší nebo roven 1,50 (dle čl. 17 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity). Stejná podmínka platí pro všechny absolventy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v roce 2017 a později. Výpočet průměru počítá Informační systém MU.

4) Nejzazší termín pro doručení e-mailové žádosti fakultě je 30. 4. 2022 včetně.

5) Každou žádost posoudí pověření správci studijní evidence. Kladné vyřízení a prominutí přijímací zkoušky není nárokové. Počet kladných rozhodnutí a prominutí přijímací zkoušky může být limitován kapacitou oboru, programu či kombinací programů.

Článek 4: Kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky

1) Vyhodnocení jednotlivých součástí přijímací zkoušky je provedeno pomocí percentilů. Percentil je vypočtený v té variantě přijímací zkoušky, kterou uchazeč absolvoval, je-li zkouška realizována ve více variantách. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo nižší nebo stejný výkon, a nabývá hodnoty maximálně 100,00, minimální hodnota percentilu je téměř nulová.

2) Celková hodnota výsledku přijímací zkoušky uchazeče je dána součtem hodnot percentilů získaných v jednotlivých částech přijímací zkoušky.

3) Pořadí uchazečů je dáno jejich seřazením v každém ze zvolených studijních programů podle celkové hodnoty výsledku přijímací zkoušky od nejvyšší po nejnižší. Ve sdruženém studiu jsou sestavena pořadí zvlášť pro program hlavní a pro program vedlejší.

4) Děkan navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Nejvyšší počet studentů přijímaných do programů je zveřejněn v čl. 6 tohoto dokumentu Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu nemusí být naplněn.

5) U jednotlivých odborných a talentových zkoušek je stanovena hranice úspěchu. Její hodnota a další podrobnosti jsou uvedeny v čl. 2, odst. 3 tohoto dokumentu pod názvy jednotlivých programů.

6) Děkan může přijmout mimo pořadí uchazeče se specifickými nároky, který úspěšně vykoná přijímací zkoušku.

7) Děkan může přijmout uchazeče, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, podle Odlišných podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (viz dále čl. 5).

Článek 5: Odlišné podmínky pro přijetí ke studiu

1) Možnost využít odlišné podmínky pro přijetí ke studiu na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity je určena uchazečům, kteří z vážných důvodů zdravotních nebo sociálních žádají o přijetí ke studiu ve studijním programu, jehož část dříve absolvovali na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole. Tyto důvody je třeba uvést a patřičně doložit.

2) Řízení o přijetí podle tohoto článku se zahajuje doručením písemné žádosti o přijetí ke studiu adresovanou Studijnímu oddělení Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Žádost musí obsahovat:

a) ověřenou kopii dokladu o dosavadním studiu (potvrzení o studiu, doklad o absolvovaných předmětech),

b) název požadovaného studijního programu,

c) informaci o formě studia, do kterého se uchazeč hlásí (prezenční, kombinovaná),

d) zdůvodnění žádosti.

3) Přijímací řízení probíhá bez přijímací zkoušky. Přijetí ke studiu může být limitováno akreditací, realizací požadovaného studia a výukovou kapacitou. Pořadí uchazečů v tomto přijímacím řízení je dáno časovým pořadím podání jejich žádosti.

4) V případě vyhovění žádosti stanoví termín nástupu ke studiu děkan.

Článek 6: Nejvyšší možný počet studentů přijímaných ke studiu

Program/obor

Počet přijatých

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

20

Logopedie

60

Sociální pedagogika*

70

Sociální pedagogika a volný čas*

50

Speciální pedagogika

290

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

100

Učitelství anglického jazyka pro základní školy

200

Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy

60

Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

45

Učitelství dějepisu pro základní školy

45

Učitelství francouzského jazyka pro základní školy

60

Učitelství fyziky pro základní školy

75

Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy

45

Učitelství chemie pro základní školy

75

Učitelství matematiky pro základní školy

80

Učitelství německého jazyka pro základní školy

100

Učitelství občanské výchovy pro základní školy

90

Učitelství odborných předmětů pro střední školy*

120

Učitelství přírodopisu pro základní školy

35

Učitelství ruského jazyka pro základní školy

70

Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

70

Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

45

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

45

Učitelství zeměpisu pro základní školy

45

Počet přijatých studentů zpravidla nebývá roven počtu zapsaných studentů. Očekáváme, že se ke studiu na Pedagogické fakultě zapíše přibližně 65 % přijatých studentů. Děkan fakulty tedy navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu však nemusí být naplněn.

*Obor/Program nemusí být v přijímacím řízení pro rok 2022/2023 v e-přihlášce od 1. 1. 2022 nabídnutý.

Článek 7: Závěrečná ustanovení

1) Uchazeči podávají výhradně elektronickou přihlášku, tzv. e-přihlášku. Podání papírové přihlášky není možné. Výrazem „přihláška“ se v tomto dokumentu rozumí vždy jen elektronická forma přihlášky, tedy „e-přihláška“.

2) Výjimkou z ustanovení odst. 1 je řízení podle čl. 5.

3) Neexistuje možnost dodatečného podání e-přihlášky po skončení období jejich přijímání.

4) Neexistuje možnost dodatečných změn v e-přihláškách po skončení období jejich přijímání.

5) Pro přijímání uchazečů ke studiu v cizojazyčných studijních programech jsou uplatňovány specifické podmínky a kritéria ustanovená v samostatném dokumentu přístupném ze stránek Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

6) Tyto podmínky se nevztahují na uchazeče o studium hlavního studijního plánu programu jiné fakulty MU, kteří v rámci své přihlášky zvolili sdružené studium s vedlejším studijním plánem na PdF MU.

7) Tvary mužského rodu v tomto dokumentu jsou zástupné pro všechna pohlaví a opírají se o znění zákona 111/1998 (Zákon o VŠ).

Článek 8: Platnost a účinnost

1) Tento dokument byl schválen Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity dne 5. 10. 2021.

2) Tento dokument nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

3) Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 1. 2022.

Akademický rok 2021/2022
Článek 1: ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ A ZÁPIS DO STUDIA

1) V souladu s § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, bude u každé přihlášky ověřena příbuznost absolvovaného studijního programu/studijního oboru, na jehož základě by měl být daný uchazeč přijat a následně zapsán do zvoleného navazujícího magisterského studijního programu. Ověření probíhá až po založení přihlášky. Kritéria příbuznosti jsou součástí charakteristik navazujících programů. V případech, které nejsou v charakteristikách popsány, příbuznost posuzují garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Potvrzení přijetí přihlášky fakulta vydá nejdříve po úspěšném ověření příbuznosti. Nebude-li po ověření příbuznosti přihláška uchazeče ze strany fakulty přijata, přihláška nebude potvrzena. O tomto bude uchazeč vyrozuměn e-mailovou zprávou.

2) Podmínkou přijetí a k zápisu do studia v navazujícím magisterském studijním programu je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Splnění této podmínky uchazeč navržený k přijetí dokládá odevzdáním úředně ověřené kopie vysokoškolského diplomu v den stanovený pro zápis do studia. Uchazeči, kteří své studium absolvovali na Masarykově univerzitě, předloží kopii diplomu bez nutnosti úředního ověření.

3) Bude-li v den konání zápisu ověřeno, že uchazeč splnil zákonem stanovené a děkanem vyhlášené podmínky, bude ještě týž den zapsán do studia. Vykonáním zápisu může být pověřena jiná osoba, která se u zápisu prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem uchazeče.

4) Uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené zde v odst. 1 podle čl. 6 směrnice MU č. 2/2019 Ověřování podmínky přijetí ke studiu u absolventů zahraničního středoškolského a vysokoškolského vzdělání.

5) Dokumenty k prokázání splnění podmínek k přijetí ke studiu podle odst. 4 uchazeči předkládají nejpozději do 30. 6. 2021.

6) Posouzení splnění podmínky přijetí ke studiu na základě zahraničního dokladu o zahraničním středoškolském vzdělání je zpoplatněno v souladu s čl. 29 Statutu Masarykovy univerzity a s Přílohou č. 2 ke Statutu Masarykovy univerzity. Výše poplatku je stanovena opatřením děkana č. 1/2020.

Článek 2: PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKA

1) Podmínkou pro přijetí uchazeče ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je ověření určitých znalostí, schopností nebo nadání uchazeče, které se zjišťují odbornou nebo talentovou zkouškou. Tato zkouška může mít formu písemnou, ústní, praktickou, nebo může uvedené formy kombinovat.

2) Uchazeči o studium v následujících učitelských programech vykonají zkoušku z pedagogiky a psychologie.

  • Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol
  • Učitelství anglického jazyka pro základní školy
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy
  • Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem
  • Učitelství dějepisu pro základní školy
  • Učitelství francouzského jazyka pro základní školy
  • Učitelství fyziky pro základní školy
  • Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy
  • Učitelství chemie pro základní školy
  • Učitelství matematiky pro základní školy
  • Učitelství německého jazyka pro základní školy
  • Učitelství občanské výchovy pro základní školy
  • Učitelství odborných předmětů pro střední školy
  • Učitelství přírodopisu pro základní školy
  • Učitelství ruského jazyka pro základní školy
  • Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy
  • Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy
  • Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy
  • Učitelství zeměpisu pro základní školy.
Pedagogika a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Zkouška se koná formou písemného testu (online), který tvoří celkem 40 otázek. Správná odpověď na každou otázku je hodnocena 1 bodem, za nesprávnou odpověď je odečítáno 0,25 bodu, otázka bez odpovědi je hodnocena 0 body. Na vypracování testu je vymezena doba 45 minut. Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.

  1. Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  2. Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  3. Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  4. Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  5. Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  6. Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  7. Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  8. Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  9. Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  10. Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  11. Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  12. Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  13. Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  14. Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  15. Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  16. Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  17. Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  18. Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  19. Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  20. Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  21. Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  22. Učení: výsledky učení, druhy učení.
  23. Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  24. Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  25. Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  26. Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  27. Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  28. Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  29. Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf

Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.

Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.

Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk

Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.

Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).

Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.

Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.

Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.

Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.

Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.

Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani

Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.

Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.

Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.

Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

3) Odborná nebo talentová zkouška je součástí přijímací zkoušky do hlavních i vedlejších, popř. jednooborových studijních plánů těchto navazujících magisterských programů:

Podrobné informace k odborné či talentové zkoušce jsou uvedeny po kliknutí na příslušný program.

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

ZÁKLADNÍ POPIS ZKOUŠKY

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 16. května 2021 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad oborové zkoušky.

Elektronická podoba portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio

  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručnou informaci o bakalářské práci (název, vedoucí, škola, základní charakteristika)
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

  • uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy)
  • rozsah projektu – cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

HODNOCENÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:
1. Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
2. Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
Získání méně než 12 bodů v celkovém součtu z max. 50 bodů znamená neúspěšné hodnocení a vyřazení z přijímacího řízení.

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Logopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a absolvovat přijímací testy z inkluzivní speciální pedagogiky a z logopedie a surdopedie.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU z inkluzivní speciální pedagogiky

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU z logopedie a surdopedie

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má stejné parametry jako test z inkluzivní speciální pedagogiky: 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Předškolní pedagogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test není k dispozici, proběhne v roce 2021 poprvé.

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Test prověřuje znalosti vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, předškolní pedagogiky, didaktiky mateřské školy, dějin pedagogiky a alternativních programů pro předškolní vzdělávání.

DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA

Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.

Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.

Krejčová, V., Kargerová, J., & Syslová, Z. (2015). Individualizace v mateřské škole. Praha: Portál.

Pavlovská, M., Syslová, Z., & Šmahelová, B. (2012). Dějiny předškolní pedagogiky. Brno: MU.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: VÚP.

Syslová, Z. (2015). Autoevaluace mateřské školy. Praha: Portál.

Syslová, Z., et al. (2019). Didaktika mateřské školy. Praha: Wolters Kluwer.

Syslová, Z., Kratochvílová, J., & Fikarová, T. (2018). Pedagogická diagnostika v mateřské škole. Brno: Portál.

Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.

Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

Sociální pedagogika a Sociální pedagogika a volný čas

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU

Přijímací zkouška sestává z oborového testu s výběrem odpovědí, který předpokládá znalosti v rozsahu státní závěrečné zkoušky předmětného bakalářského studia. Předpokládá se orientace v oblasti sociální pedagogiky, pedagogiky, metodologie (kvantitativní a kvalitativní), psychologie (obecná, ontogenetická, sociální, osobnostní), sociologie, sociální práce, filozofie, multikulturní výchovy apod. Test může obsahovat cizojazyčné pojmy z oblasti jednotlivých disciplín.

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika

Studijní plány:

3 – specializace poruchy chování

4 – specializace mentální postižení a poruchy autistického spektra

5 – specializace souběžné postižení víc vadami

6 - specializace andragogika

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky/speciální pedagogiky a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika – studijní plán 1 specializace Logopedie a surdopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z inkluzivní speciální pedagogiky a SZZ na bakalářské úrovni z logopedie a surdopedie a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Speciální pedagogika – studijní plán 2 - specializace oftalmopedie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Uchazeč se musí prokázat SZZ na bakalářské úrovni z Inkluzivní speciální pedagogiky/Speciální pedagogiky/Klinické rehabilitace binokulárního vidění a složit přijímací test z inkluzivní speciální pedagogiky.

ZÁKLADNÍ POPIS TESTU

Vzorový test

ZMĚNA! ZKOUŠKA PROBĚHNE ONLINE!

Test (online) má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60 minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod. Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00 bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

ZÁKLADNÍ POPIS ZKOUŠKY

Zkouška je jednokolová a probíhá distančně. Komise při ní posoudí a ohodnotí profesní portfolio a projekt pro navazující magisterské studium v elektronické formě.

Uchazečky a uchazeči vloží dva samostatné a patřičně označené soubory do e-přihlášky nejpozději do 16. května 2021 včetně. Materiály budou archivovány jako doklad oborové zkoušky.

Elektronická forma portfolia a projektu k přijímacímu řízení bude ve formátu PDF (označený celým jménem – bez diakritiky) a musí obsahovat požadované informace a materiály:

A. Profesní portfolio

  • základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
  • přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, projekty, publikace, organizátorské výkony, vedení dílen a kurzů, účast na sympoziích, studijní cesty, ocenění atp.)
  • stručnou informaci o bakalářské práci
  • soubor výběrové obrazové dokumentace prokazatelně autorské tvorby, případně ukázek autorských textů (v popiskách k reprodukcím nutno uvést název, techniku, rozměry, rok vzniku, u akcí název instituce a místo, u textů médium, kde byly publikovány apod.).

B. Projekt pro navazující magisterské studium

  • uchazeči a uchazečky předkládají vizi či koncept aktivit, na něž se chtějí zaměřit v navazujícím magisterském studiu – může to být vlastní tvorba a její prezentace, aktivity v galeriích a kulturních institucích, spolupráce se školami nebo jinými institucemi apod.
  • projekt má podat základní informaci o zamýšleném zaměření ve studiu i v navazující profesní činnosti (může být přípravou pro diplomovou práci, může vycházet z uchazečových oborových aktivit a upřesňovat jeho další praktické i teoretické zájmy)
  • rozsah projektu – cca 1–2 strany základního textu a cca 3–5 stran příloh a vyobrazení

HODNOCENÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

Pořadí uchazečů bude stanoveno podle bodového hodnocení ze dvou částí zkoušky:
1. Profesní portfolio (dokumentace oborových aktivit) – max. 30 bodů
2. Projekt pro navazující magisterské studium – max. 20 bodů
Získání méně než 12 bodů v celkovém součtu z max. 50 bodů znamená neúspěšné hodnocení a vyřazení z přijímacího řízení.

V případě přihlášky na sdružené studium Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy a Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se předpokládá předložení jednoho projektu pro navazující magisterské studium.

Článek 3: PODMÍNKY PROMINUTÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

1) Uchazeč podává žádost e-mailem z univerzitní adresy UČO@mail.muni.cz na adresu studijni@ped.muni.cz. Předmět e-mailové zprávy zní „Žádost o prominutí přijímací zkoušky 2021“. V obsahu žádosti bude bezchybně uvedeno číslo e-přihlášky, které se žádost týká.

2) Žádost lze podat u všech studijních oborů a programů v aktuálním běhu přijímacího řízení.

3) Přijímací zkouška může být prominuta tomu, kdo v akademickém roce 2020/2021 studuje v jarním semestru 2021 v bakalářském studijním programu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, hlásí se do navazujícího magisterského programu s přímou návazností na bakalářský obor a jehož studijní průměr v tomto studiu ke dni 3. 5. 2021 je nižší nebo roven 1,50 (dle čl. 17 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity). Výpočet průměru počítá Informační systém MU.

4) Nejzazší termín pro doručení e-mailové žádosti fakultě je 30. 4. 2021 včetně.

5) Každou žádost posoudí pověření správci studijní evidence. Kladné vyřízení a prominutí přijímací zkoušky není nárokové. Počet kladných rozhodnutí a prominutí přijímací zkoušky může být limitován kapacitou oboru, programu či kombinací programů.

Článek 4: KRITÉRIA PRO VYHODNOCENÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

1) Vyhodnocení jednotlivých součástí přijímací zkoušky je provedeno pomocí percentilů. Percentil je vypočtený v té variantě přijímací zkoušky, kterou uchazeč absolvoval, je-li zkouška realizována ve více variantách. Percentil vyjadřuje, kolik procent uchazečů podalo nižší nebo stejný výkon, a nabývá hodnoty maximálně 100,00, minimální hodnota percentilu je téměř nulová.

2) Celková hodnota výsledku přijímací zkoušky uchazeče je dána součtem hodnot percentilů získaných v jednotlivých částech přijímací zkoušky.

3) Pořadí uchazečů je dáno jejich seřazením v každém ze zvolených studijních programů podle celkové hodnoty výsledku přijímací zkoušky od nejvyšší po nejnižší. Ve sdruženém studiu jsou sestavena pořadí zvlášť pro program hlavní a pro program vedlejší.

4) Děkan navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Nejvyšší počet studentů přijímaných do programů je zveřejněn v čl. 6 tohoto dokumentu Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu nemusí být naplněn.

5) U jednotlivých odborných a talentových zkoušek je stanovena hranice úspěchu. Její hodnota a další podrobnosti jsou uvedeny v čl. 2, odst. 3 tohoto dokumentu pod názvy jednotlivých programů.

6) Děkan může přijmout mimo pořadí uchazeče se specifickými nároky, který úspěšně vykoná přijímací zkoušku.

7) Děkan může přijmout uchazeče, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, podle Odlišných podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (viz dále čl. 5).

Článek 5: ODLIŠNÉ PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU

1) Možnost využít odlišné podmínky pro přijetí ke studiu na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity je určena uchazečům, kteří z vážných důvodů zdravotních nebo sociálních žádají o přijetí ke studiu ve studijním programu, jehož část dříve absolvovali na Masarykově univerzitě nebo jiné vysoké škole. Tyto důvody je třeba uvést a patřičně doložit.

2) Řízení o přijetí podle tohoto článku se zahajuje doručením písemné žádosti o přijetí ke studiu adresovanou Studijnímu oddělení Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno. Žádost musí obsahovat:

a) ověřenou kopii dokladu o dosavadním studiu (potvrzení o studiu, doklad o absolvovaných předmětech),

b) název požadovaného studijního programu,

c) informaci o formě studia, do kterého se uchazeč hlásí (prezenční, kombinovaná),

d) zdůvodnění žádosti.

3) Přijímací řízení probíhá bez přijímací zkoušky. Přijetí ke studiu může být limitováno akreditací, realizací požadovaného studia a výukovou kapacitou. Pořadí uchazečů v tomto přijímacím řízení je dáno časovým pořadím podání jejich žádosti.

4) V případě vyhovění žádosti stanoví termín nástupu ke studiu děkan.

Článek 6: NEJVYŠŠÍ MOŽNÝ POČET STUDENTŮ PŘIJÍMANÝCH KE STUDIU

Program/obor

Počet přijatých

Galerijní pedagogika a zprostředkování umění

20

Logopedie

60

Sociální pedagogika

70

Sociální pedagogika a volný čas

50

Speciální pedagogika

290

Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol

100

Učitelství anglického jazyka pro základní školy

200

Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy

60

Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

45

Učitelství dějepisu pro základní školy

45

Učitelství francouzského jazyka pro základní školy

60

Učitelství fyziky pro základní školy

75

Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy

45

Učitelství chemie pro základní školy

75

Učitelství matematiky pro základní školy

80

Učitelství německého jazyka pro základní školy

100

Učitelství občanské výchovy pro základní školy

90

Učitelství odborných předmětů pro střední školy

120

Učitelství přírodopisu pro základní školy

35

Učitelství ruského jazyka pro základní školy

70

Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

70

Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy

45

Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy

45

Učitelství zeměpisu pro základní školy

45

Počet přijatých studentů zpravidla nebývá roven počtu zapsaných studentů. Očekáváme, že se ke studiu na Pedagogické fakultě zapíše přibližně 65 % přijatých studentů. Děkan fakulty tedy navrhne přijetí ke studiu takovému množství úspěšných uchazečů, aby výsledný počet zapsaných studentů v jednotlivých programech nepřekročil maximální možnou kapacitu těchto programů. Zveřejněný nejvyšší počet studentů přijímaných do programu však nemusí být naplněn.

Článek 7: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1) Uchazeči podávají výhradně elektronickou přihlášku, tzv. e-přihlášku. Podání papírové přihlášky není možné. Výrazem „přihláška“ se v tomto dokumentu rozumí vždy jen elektronická forma přihlášky, tedy „e-přihláška“.

2) Výjimkou z ustanovení odst. 1 je řízení podle čl. 5.

3) Neexistuje možnost dodatečného podání e-přihlášky po skončení období jejich přijímání.

4) Neexistuje možnost dodatečných změn v e-přihláškách po skončení období jejich přijímání.

5) Pro přijímání uchazečů ke studiu v cizojazyčných studijních programech jsou uplatňovány specifické podmínky a kritéria ustanovená v samostatném dokumentu přístupném ze stránek Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

6) Tyto podmínky se nevztahují na uchazeče o studium hlavního studijního plánu programu jiné fakulty MU, kteří v rámci své přihlášky zvolili sdružené studium s vedlejším studijním plánem na PdF MU.

7) Tvary mužského rodu v tomto dokumentu jsou zástupné pro všechna pohlaví.

Článek 8: PLATNOST A ÚČINNOST

1) Tento dokument byl schválen Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity dne 6. 10. 2020.

2) Tento dokument nabývá platnosti dnem schválení Akademickým senátem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

3) Tento dokument nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021.

Máte dotaz k přijímacímu řízení? Napište nám.

Načítám...

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.