Až do odvolání se provoz PdF MU řídí semaforem, jehož aktuální barva je červená. Aktuální informace v souvislosti se šířením nákazy COVID-19 najdete zde.

Archeologové na Hradišti ukončili 35. sezónu svých výzkumů

V minulých dnech proběhla tiskem zpráva o vystavení významného nálezu velkého železného kotle, který byl archeology objeven již před dvěma roky při stavbě rodinného domu na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Nyní se vrátil po konzervátorském ošetření a je veřejnosti představován v prostorách Jihomoravského muzea. Je zajímavým artefaktem, datovaným do období první poloviny 10. století. Ke zprávám z oblasti „Znojemské archeologie“ však lze připojit i informace o zcela nových objevech na Hradišti. Především tu informaci, že archeologové z Katedry historie PdF MU průběžně na Hradišti stále pracují a začátkem srpna ukončili již další ročník tří čtrnáctidenních turnusů letní archeologické školy, kterou si v rámci svého studia jako předmět „Letní archeologická praxe“ pravidelně zapisují.

27. 8. 2020 Bohuslav Klíma

Letošní ročník tohoto kurzu pro budoucí učitele dějepisu měl velmi bohatý program, studenti se po skupinách zabývali rozličnou činností a v ní se střídali. Vlastní archeologické práci v terénu se věnovala jedna skupina posluchačů. V souvislosti s dílčími stavebními úpravami areálu muzea Velké Moravy bylo nutno provést dvě drobné sondy. Jedna pod vrstvou navážek obnažila část kamenné dlažby hospodářského dvora proboštství Křižovníků se zbytky základového zdiva a částí podlahy stáje z 18. a 19. století. Pod podlahou stáje se podařilo prozkoumat 30-40cm mocnou tmavou kulturní vrstvu, dosedající na skalní podloží, která obsahovala kolekci keramických střepů různého stáří /pravěk až novověk/, ale také několik neúplných železných i bronzových předmětů a skleněných zlomků. Druhá sonda se dotýkala východního zdiva opravené a zrekonstruované renesanční brány. V kamenné zdi jejích základů se objevila zaklenutá vodovodní rýha, procházející pod okrajem podlahy v průjezdu bránou. V ní byl ještě uložen nejmladší z křižovnických vodovodů, pocházející z počátku 20. století.

Ten zde nahradil všechny tři svoje předchůdce, z nichž dva se podařilo výzkumem nedaleko brány zachytit v minulých letech. Byl to jak první, dřevěný vodovod, spojovaný železnými prstenci, který pocházel z druhé pol. 17. století a byl vybudován za probošta Thomase ze Schlesinu (1658). Potom v pořadí druhý byl sestaven ze 60-70cm dlouhých keramických rour s vyznačeným plastickým letopočtem r. 1718. A konečně třetí, nyní objevený, a opět sestavený z keramických rour, nesl na svém plášti vyrytý letopočet 1794 s písmeny M:T: která rozhodně představují první písmena jména výrobce této technické keramiky. Všechny tyto vodovody přiváděly vodu na Hradiště od pramene na zvedajícím se návrší u silnice na Mašovice, vzdáleném asi 1,5km. Po letošní terénní bádání můžeme říci, že výzkum i v této malé sondě přinesl zajímavé a svým významem důležité výsledky. které umožnily dořešit problém zásobení vodou na Hradišti. Byla vyzvednuta kolekce střepů časově různorodé kuchyňské i technické keramiky /tašky, cihly/, dále bronzové, železné předměty a kosti. Studenti si po zaškolení vyzkoušeli i dokumentační práci – měření, fotografování, kreslení terénní situace na milimetrový papír a také následné základní ošetření nálezů. V této činnosti budou pokračovat i v průběhu několika podzimních víkendových kurzů „Laboratorních cvičení z archeologie“.

Malá skupina studentů se věnovala také čistě kancelářské práci. Kreslila keramické nádoby a digitalizovala kresby jednotlivých hrobů centrálního velkomoravského pohřebiště. Jeho souborné zpracování do podoby rozsáhlé publikace se postupně připravuje. Věříme, že bude významným počinem naší raněstředověké archeologie s kladným ohlasem i v zahraničí.

Třetí skupina posluchačů věnovala pozornost experimentální archeologii. Zapojila se do údržby repliky slovanského stavení – polozemnice, dále budování ohradního plotu areálu muzea a vyplétání ohradního plotu pro výběh koz. Pod vedením paní Šárky Stehlíkové  ze Suchohrdlí  proběhla rovněž výuka pletení košíků z vrbového proutí, které se zúčastnili nejen studenti, ale také několik dalších zájemců, kteří si sami  upletli svůj košík.  Všichni studenti se během svého pobytu na Hradišti také aktivně zapojili do průvodcovské činnosti a podávali odborný výklad domácím i zahraničním návštěvníkům v expozici „Velkomoravský Znojem“. Tuto práci v souvislosti se získáváním zkušeností v komunikaci s lidmi a ve cvičení jazykového projevu pokládáme pro budoucí učitele za velmi užitečnou a důležitou. Tím se současně dostáváme i k další významné akci. Archeologická expedice na Hradišti se od 26.7.-2.8. stala také základnou pro účastníky projektu Pedagogické fakulty MU. V rámci tohoto projektu FR MU „Letní historická praktika – inovativní cesta k výuce historie“ se skupina budoucích učitelů historie na tematických výletech seznamovala s regionálními dějinami od pravěku až po současnost. Kromě toho se studenti pod vedením Mgr. L. Kratochvíla a učitelů z praxe Mgr. L. Bílka a Mgr. J. Krajčiroviče učili, jak uvést získané poznatky pomocí metod čtenářské gramotnosti i metod zážitkové pedagogiky do výuky dějepisu. Studenty Masarykovy univerzity doplnili i studenti Mendelovy univerzity, kteří region Znojemska zkoumali z hlediska vztahu krajiny, dějin a prezentace památek.

Konečně v samotném závěru letošní archeologické praxe jsme byli panem proboštem J. Hudcem pozváni zatím na prohlídku a zdokumentování kamenného zdiva v kněžišti kostela sv. Hypolita. Silná vrstva omítky zde byla až do výšky 2m z důvodu zemní vlhkosti zedníky odstraněna. Připravuje se izolace stěn a v souvislosti s tím také menší záchranný archeologický výzkum, na jehož provedení jsme se s panem proboštem již domluvili. Přes ne příliš dobré očištění kamenného a místy cihlového zdiva se nám při jeho detailním studiu podařilo rozeznat dvě stavební fáze – gotickou a barokní. Vše bylo kresebně i fotograficky dobře zdokumentováno. Pátrání po nejstarší – velkomoravské stavbě rotundy, jejíž jižní okraj apsidy i části lodi jsme výzkumem vně kněžiště zachytili již v r. 1987 a 1988, bude velmi důležité. Předpokládáme, že v sondách uvnitř současného kněžiště by se mohlo podařit zachytit zbytky obloukovitě klenutého základového zdiva této stavby a snad i některé z dalších předpokládaných bohatých velkomoravských hrobů. Tím by se předložil další jasný důkaz existence  tohoto starobylého kostela a odbourala by se současně i pochybnost několika brněnských odborníků, kteří pro uznání objevu potřebují další důkazy.

Závěrem lze konstatovat, že letošní Letní archeologická praxe studentů historie PdF MU byla rozhodně úspěšná a bohatá. Všem účastníkům poskytla možnosti se důvěrněji seznámit s různými formami archeologické práce, které mohou velmi dobře využít ve své vlastní, budoucí pedagogické praxi. 

Fotogalerie

Více článků

Přehled všech článků