V rozhovoru s lektorkou Katedry anglického jazyka a literatury PED MUNI Mgr. Petrou Pašalov se dozvíme, jak obrázkové knihy mohou transformovat výuku angličtiny, jak tyto knihy podporují aktivní komunikaci studentů a jak je lze efektivně využít k rozvoji jazykových dovedností a motivaci budoucích učitelů.
Lektorka se specializuje na didaktiku, fonetiku a jazykovou výuku, zaměřuje se na přípravu budoucích učitelů 1. stupně ZŠ a učitelů předškolního vzdělávání. V rámci svého výzkumu se soustředí na pedagogický potenciál obrázkových knih ve výuce angličtiny na 1. stupni ZŠ, kde využívá příběhy a storytelling k rozvoji jazykových dovedností a kreativní komunikace studentů.
Co Vás inspirovalo k výzkumu pedagogického potenciálu obrázkových knih ve výuce angličtiny?
Mou hlavní motivací ke zkoumání pedagogického potenciálu obrázkových knih ve výuce anglického jazyka je osobní nadšení. Jsem velkým fanouškem knih a od té doby, co jsem maminkou dvou dětí, jsem si zamilovala právě obrázkové knihy. Při hledání těch nejlepších knih na internetu jsem narazila na projekt PEPPELT (Picturebooks in European Primary English Teaching), který se zaměřuje na výzkum využití obrázkových knih ve výuce anglického jazyka. Tento projekt mě velmi inspiroval a rozhodla jsem se, že bych ráda provedla podobný výzkum v českém kontextu. Po zjištění, že v ČR nikdo podobné zkoumání neprováděl, jsem si stanovila cíl vyplnit tuto mezeru.
Druhou motivací je kombinace osobního a profesního zájmu. Na fakultě učím třetím rokem, především didaktické předměty, a v rámci výuky často využívám techniku storytellingu (vyprávění příběhů). Příběhy mě provázely celou mou kariéru a vždy jsem se snažila motivovat studenty ke komunikaci právě skrze příběhy – ať už prostřednictvím fotografií, kde jsme diskutovali o jejich vzniku, nebo třeba pomocí obrázků či písní. Tuto metodu se snažím studenty naučit, aby ji následně aplikovali při výuce dětí ve školách. Storytelling je totiž skvělým nástrojem pro rozvoj komunikačních dovedností, které jsou nezbytné pro efektivní výuku jazyka. Propojení těchto technik mi dává smysl a cítím, že právě to je něco, čemu bych se chtěla věnovat i ve výzkumu.
Máte portfolio, seznam obrázků, které používáte?
Mám několik oblíbených obrázků, které pravidelně používám, a také využívám různé databáze. Skvělým zdrojem obrázků je například společenská hra Dixit, která obsahuje ilustrace plné různých vjemů, které podněcují kreativitu a diskusi. Tyto obrázky jsou velmi různorodé, což je skvělé pro různé úrovně studentů. S těmi zkušenějšími studenty se již můžu více zaměřit na detailní interpretace a analýzy. Na fakultě také žádám studenty, aby si vytáhli své vlastní fotografie z telefonů a diskutovali o nich se svými kolegy. Tím podporuji interaktivní výuku, která pomáhá studentům rozvíjet komunikační dovednosti. Úroveň angličtiny u studentů dnes opravdu vzrostla – když jsem já studovala, naše úroveň rozhodně nebyla tak vysoká. Dnes jsou studenti mnohem lépe vybaveni, což umožňuje efektivnější komunikaci už od začátku výuky. Vstupní úroveň je obvykle B1, a během studia se studenti dostanou na B2, což opravdu usnadňuje moji práci. Učím je nejen jazyk, ale také to, jak ho učit, což je skvělý způsob, jak propojit teorii s praxí.
„Za vším hledám příběh, protože věřím, že to je skvělý způsob, jak rozvíjet jazykové dovednosti.“
„Mým cílem je vytvořit metodický materiál, který ukáže pedagogům, jak efektivně využít obrázkové knihy ve výuce, konkrétně pro první stupeň základních škol.“
Jaký počet učitelů plánujete oslovit?
Plánuji oslovit co nejvíce škol v Brně, protože si uvědomuji, že návratnost zapojených učitelů bude pravděpodobně nižší než polovina. Učitelé mají spoustu povinností, a proto věřím, že ne každý bude ochoten se do výzkumu zapojit. Můj cíl je provádět výzkum alespoň 10 tříd, tedy minimálně 10 učitelů. Když jsem se dozvěděla o připravovaných změnách ve školství, byla jsem ráda, protože je to krok správným směrem. Tento výzkum by mohl být užitečnou podporou pro učitele, kteří se potýkají s tím, že děti ještě neumí psát a číst, a obrázkové knihy představují jednu z metod, jak efektivně a zábavně učit angličtinu.
V jakých konkrétních oblastech školní výuky by mohl Váš výzkum přinést největší hodnotu?
Můj výzkum by mohl přinést největší přínos v oblasti rozvoje komunikačních dovedností žáků. Cílem vyprávěcích technik, jako je storytelling, je právě podpořit schopnost dětí efektivně komunikovat, což bych ráda, aby učitelé v rámci výzkumu zjistili. I když nemohu výzkum ovlivnit, věřím, že učitelé se k této metodě přikloní, protože je to ideální způsob, jak děti podpořit v rozvoji jejich komunikačních schopností a jak je rozmluvit. V dnešní době se k chybám přistupuje jako k přirozené součásti učení – chybám se už nepřikládá negativní význam, ale spíše se s nimi pracuje jako s příležitostmi k růstu. Tato změna přístupu je klíčová pro podporu otevřeného a kreativního učení.
Jak dlouho trvá Váš výzkum a jak ho financujete?
Výzkum trvá čtyři roky. První fáze je zaměřena na teoretickou část, sběr dat začne až ve druhém ročníku doktorského studia. V současnosti nemám externí podporu. Pokusila jsem se získat stipendium, ale nebyla jsem úspěšná. Pokusím se teda hledat jiné možnosti financování.
Konference se bude zaměřovat na multioborovou povahu klimatického vzdělávání, která reflektuje nejenom změny v přírodních procesech, ale také společenské důvody i důsledky klimatické změny. Konference představí jak teoretická východiska k mezioborového přístupu ke klimatickému vzdělávání, tak i vybrané didaktické přístupy, které napomáhají efektivně plnit jeho cíle.
Katedra historie vás zve na přednášku profesora Olivera Chalina: Jak velet armádě v době třicetileté války.
