Francouzský Táta bobr a česká stopa. Knihovna ožívá unikátní výstavou
Až do 23. října ožívá třetí patro Ústřední knihovny PdF MU historií, která zásadně formovala moderní dětskou literaturu. Výstava věnovaná edici Père Castor (Táta bobr) připomíná 95. výročí vzniku tohoto unikátního francouzského projektu. Nakladatel Paul Faucher v něm v roce 1931 propojil zásady reformní pedagogiky s moderní ilustrací a způsobil tím v tvorbě pro nejmenší skutečnou revoluci.
14. 10. 2026
Jan Šplíchal
Vernisáž výstavy
FOTO: Marcela Poučová
Na utváření a podobě edice se od 30. do konce 50. let minulého století silně podíleli čeští tvůrci. Tyto historické vazby začaly postupně vyplouvat na povrch díky dlouhodobému úsilí naší fakulty. „S archivem edice Père Castor, který je uložen v Maison Père Castor ve francouzském Meuzacu, a s Univerzitou v Limoges odborně spolupracujeme už téměř 18 let. Za tu dobu vznikla řada společných projektů,“ vysvětluje Marcela Poučová z katedry cizích jazyků, která za přípravou expozice stojí.
Zásadní podíl na mapování takzvané české stopy měly studentky francouzštiny, které v rámci programu Erasmus pomáhaly s tříděním fondů. „Na místě nebyl nikdo, kdo by dokázal jejich obsah dešifrovat,“ dodává Poučová. Výsledkem mezinárodního výzkumu je řada kvalifikačních prací a odborných studií, na kterých se podílí také frankofonní odbornice docentka Milena Šubrtová z katedry českého jazyka a literatury. Samotný archiv edice navíc v roce 2017 získal prestižní zápis do programu UNESCO Paměť světa.
Z nouze ctnost a dokumentární film
Příprava současné brněnské výstavy úzce souvisela s blížícím se 150. výročím narození českého reformního pedagoga Františka Bakuleho, jehož přístup byl pro vznik edice Père Castor naprosto klíčový. Francouzská strana měla původně zájem vystavit unikátní řemeslné výrobky Bakuleho tělesně postižených žáků, které dnes uchovává pražské Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.
„Jejich převoz do Francie však přesahoval finanční možnosti instituce. Vznikl tedy nápad natočit krátký dokumentární film, který by francouzským návštěvníkům přiblížil Bakuleho činnost, a především hračky a další výrobky jeho žáků,“ popisuje vznik nového mezinárodního propojení Marcela Poučová.
Do realizace se zapojila katedra umění a tvorby. Pod vedením doktora Šimona Kříže a doktorky Jany Nedomové natočily studentky Lucie Veselá a Sabina Kunčíková dokumentární snímek, který se stane trvalou součástí francouzské expozice. Brněnští návštěvníci mohli jeho předpremiéru zhlédnout již na zářijové vernisáži.
Bez stolů by nebylo nic
Kromě Paula Fauchera a Františka Bakuleho formovala francouzskou edici také pedagožka Ludmila Durdíková, ve Francii známá jako Lida. Jako důležité pojítko mezi oběma zeměmi přivedla k nakladateli mimo jiné Josefa Ladu nebo pedagogy Ladislava Havránka a Ferdinanda Krcha. Přinést tyto informace a cenné artefakty návštěvníkům však vyžadovalo překonat i čistě praktické logistické výzvy.
„Upřímně řečeno, nejtěžší bylo sehnat výstavní stoly,“ přiznává s úsměvem Poučová s tím, že Moravské zemské muzeum je letos z kapacitních důvodů zapůjčit nemohlo a fakulta podobným mobiliářem nedisponovala. „Nakonec se vše podařilo právě díky spolupráci s katedrou umění a tvorby. Její vedoucí, dr. Petr Kamenický, už dříve uvažoval o pořízení stolů pro potřeby katedry a naše naléhavá potřeba celý proces významně urychlila. Takže touto cestou děkujeme, protože bez stolů by nebylo nic!“
Bobr jako symbol pracovitosti a vynalézavosti
Zvíře v názvu edice nebylo zvoleno náhodou. Podle organizátorky výstavy byl bobr pro Paula Fauchera symbolem pracovitosti a vynalézavosti, tedy vlastností potřebných pro plnohodnotný život. Knihy se čtenářům nepodbízely, otevíraly dětem cestu k přírodě a tvůrci navíc dbali na to, aby byly cenově dostupné všem. Z vystavených exponátů doporučuje Poučová pozornosti zejména skládací leporelo Panorama du fleuve (Panorama řeky) od avantgardní malířky Alexandry Exterové z roku 1937, které z ptačí perspektivy názorně ukazuje tok řeky od pramene k ústí.
Z odkazu edice Père Castor si mohou mnohé odnést nejen milovníci knih, ale především budoucí učitelé. „Bohatost a kvalita výtvarného zpracování i důslednost a propracovanost pedagogických a didaktických metod zůstávají mimořádně aktuální a v mnohém mohou být inspirací i pro současnou knižní produkci,“ zdůrazňuje Marcela Poučová.
Při pohledu na historické fotografie zúčastněných dětí pak přidává ještě jeden podstatný vzkaz: „Když se blíže podíváte na fotografie Bakuleho žáků, kteří navzdory svému tělesnému postižení dokázali vytvořit tak nádherné věci a aktivně se zapojit do života společnosti, skutečně si uvědomíte, že v pedagogické práci bychom si neměli předem stanovovat hranice toho, co je možné.“