- Podrobnosti
- Karolína Vitíková
Jméno Pavla Čecha bude těm, kteří se zajímají o výtvarné umění a knižní tvorbu, patrně dobře známé. Vedle uznání odborné kritiky[1] sklízí jeho dílo úspěch i u široké veřejnosti. Dokládá to autorova zatím poslední výstava, která se konala na přelomu roku 2016 a 2017 na Špilberku pod názvem Tajemné příběhy Pavla Čecha a byla hojně navštěvována dospělými i dětmi. Shromáždění obrazů, prostorových instalací, knižních a ilustrátorských děl na jednom místě tak ukázalo, jak je Čechova tvorba tematicky a hodnotově propojená. Následující stať se zabývá nejčastějšími tématy a motivy, z nichž Pavel Čech buduje svůj poetický knižní svět.
Pavel Čech se narodil 5. listopadu 1968 v Brně, kde žije s manželkou a dvěma syny. Jako výtvarník je talentovaný samouk, pracovitost a posedlost výtvarnou tvorbou ho přivedly k tomu, že od roku 2004 je umělcem ve svobodném povolání.
- Podrobnosti
- Hana Koblihová
Termín projekt se používá v různých kontextech a významech tohoto slova. Můžeme na něj nahlížet z pohledu určitého časového ohraničení, během kterého úsilí skupiny lidí směřuje k vytvoření jedinečného produktu nebo služby. Slovo projekt se objevuje v oblasti ekonomiky, politiky, řízení firem, výzkumu a také ve vzdělávání. Běžné je užití ve spojení „stavební projekt“. Plánování, organizování, promyšlení postupu řešení, a především konkrétní hmatatelný výsledek, jsou skutečnosti, které jsou projektovému přístupu společné ve všech těchto oblastech.
Přestože se může na první dojem zdát, že projekt je v oblasti vzdělávání novým módním slovem, historie nás zavede až do Itálie nebo Francie 17. a 18. století, kde projekty byly součástí závěrečné zkoušky např. na Akademii d´Architecture. Odtud se projekt ‒ vnímán jako metoda, která napomáhá propojit teorii s praxí ‒ rozšířil na další typy vysokých škol v Evropě. Jak uvádí John Stockton (1920, s. 12), další odkazy ke kořenům této problematiky můžeme najít v 18. a 19. století v pedagogických myšlenkách J. J. Rousseaua, J. H. Pestalozziho, a později počátkem 20. století u C. Freineta, W. H. Kilpatricka a J. Deweye,
- Podrobnosti
- Klára Děckuláčková
Cílem článku je seznámit učitele základních škol s výsledky mé diplomové práce, které mohou brát jako vodítko pro výběr správné učebnice mateřského jazyka pro své žáky. Diplomová práce navazuje na práci Vaverkové z roku 2013. Zabývám se v ní, stejně jako uvedená autorka, četností zařazení ukázek z umělecké literatury pro děti a mládež do učebnic českého jazyka pro 2.-5 ročník ZŠ. Tím se podařilo vzorek, zkoumaný Vaverkovou (SPN, a.s., Fraus, Didaktis, Alter I), rozšířit o další čtyři nakladatelství, a to Nová škola, s.r.o., Alter II, Prodos a Hanami.
Tematika čtenářství mě zaujala ze dvou důvodů:
- V současné době je stále častěji poukazováno na skutečnost, že dnešní děti málo čtou. Je učebnice českého jazyka pro mě jako učitelku dobrou pomůckou pro to, abych mohla žáky vhodnými ukázkami k četbě motivovat?
- Výsledky různých mezinárodních výzkumů (např. PISA, PIRLS) potvrzují, že čeští žáci neumějí pracovat s textem, že nemají dostatečně osvojenou dovednost „čtení s porozuměním“. Jak mohu tuto dovednost u žáků rozvíjet také prostřednictvím textů v hodinách mateřského jazyka?
Výsledky zahrnují počet ukázek z umělecké literatury (domácí i zahraniční, prózy a poezie) zařazených do učebnic českého jazyka pro 2.–5. ročník, spisovatele, které autoři učebnic volí a z kterých jejich knih je vybírají. Závěr tvoří souhrnné výsledky za osm zkoumaných nakladatelství.
- Podrobnosti
- Anna Heraltová
Vzdělávání romských dětí je v posledních letech stále častěji diskutovanou otázkou. Výrazně k tomu přispělo mimo jiné také rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní versus ČR. Rozsudek z roku 2007 obvinil českou vládu z porušení zákazu diskriminace a porušení práva na vzdělání 18 romských žáků tím, že byli zařazeni do speciální školy (pro bližší informace viz rozsudek Velkého senátu, stížnost č. 57325/00, 2007, s. 4–5). Soud také označil za diskriminační zařazování romských žáků do oddělených tříd a uvedl, že ve školách, kde „tvoří romské děti nejpočetnější skupinu žáků z toho důvodu, že tyto školy sídlí v blízkosti míst obývaných převážně Romy, [...] je potřeba zajistit, aby tyto školy dokázaly svým žákům poskytovat kvalitní vzdělání“ (stížnost č. 57325/00, 2007, s. 18).
V současné době vznikají v ČR v rámci systému vzdělávání jednak školy s většinovým zastoupením romských žáků, často spádové školy zmíněné v rozsudku stížnosti č. 57325/00, jednak jsou romští žáci rozptýleni do ostatních základních škol. Mnoho učitelů se tak potýká s problémem, jak s těmito žáky pracovat, aby dosahovali v české škole požadovaných výsledků.
Cílem tohoto příspěvku je seznámit učitele s efektivní variantou práce s textem s romskými žáky a představit výsledky výzkumu zaměřeného na ověřování dovednosti práce s textem u zmíněné skupiny. V první kapitole krátce představím možnosti, jak je možné nahlížet na romského žáka z pohledu legislativy, v následujících kapitolách se pak budu věnovat samotnému výzkumu a popisu způsobu práce s romskými žáky, který se snaží respektovat jejich odlišnosti především v oblasti jazyka a slovní zásoby.
