Časopis Komenský

Výuka cizího jazyka je často diskutovaným tématem. Specifická je i tím, že se cizí jazyk mnohdy začíná vyučovat již v mateřské škole. Nejen z tohoto důvodu jsou nároky na kvalitu výuky anglického jazyka stále vyšší a vyšší. V naprosté většině škol se nezbytnou součástí výuky stávají učebnice. Proto je potřeba se jejich kvalitou zabývat, neustále ji prověřovat a zdokonalovat. Tento článek vám představí, do jaké míry vybrané učebnice anglického jazyka pro druhý stupeň základních škol splňují požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (dále jen RVP ZV). Konkrétně se zaměřím na propojení s tematickými okruhy oblasti Jazyk a jazyková komunikace a vybranými průřezovými tématy, které se nejvíce dotýkají výuky cizího jazyka (osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova a mediální výchova).

Přestože Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) nabízí velké množství učebnic se schvalovací doložkou, není nikde uvedeno, čím se dané učebnice od sebe liší a v jaké míře požadavky RVP ZV naplňují. Tento článek by  mohl být vodítkem pro učitele a ředitele škol při výběru vhodné učebnice.

Cílem článku je prezentovat výsledky vlastního výzkumu vybraných učebnic angličtiny. První část obsahuje názory učitelů anglického jazyka na druhém stupni základních škol na učebnice AJ ve vztahu k RVP ZV a k tematickým okruhům oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Ve druhé části je nabídnut pohled učitelů na učebnice a výuku anglického jazyka ve vztahu k průřezovým tématům RVP ZV.

 

Jméno Pavla Čecha bude těm, kteří se zajímají o výtvarné umění a knižní tvorbu, patrně dobře známé. Vedle uznání odborné kritiky[1] sklízí jeho dílo úspěch i u široké veřejnosti. Dokládá to autorova zatím poslední výstava, která se konala na přelomu roku 2016 a 2017 na Špilberku pod názvem Tajemné příběhy Pavla Čecha a byla hojně navštěvována dospělými i dětmi. Shromáždění obrazů, prostorových instalací, knižních a ilustrátorských děl na jednom místě tak ukázalo, jak je Čechova tvorba tematicky a hodnotově propojená. Následující stať se zabývá nejčastějšími tématy a motivy, z nichž Pavel Čech buduje svůj poetický knižní svět.

Pavel Čech se narodil 5. listopadu 1968 v Brně, kde žije s manželkou a dvěma syny. Jako výtvarník je talentovaný samouk, pracovitost a posedlost výtvarnou tvorbou ho přivedly k tomu, že od roku 2004 je umělcem ve svobodném povolání.

 

 Termín projekt se používá v různých kontextech a významech tohoto slova. Můžeme na něj nahlížet z pohledu určitého časového ohraničení, během kterého úsilí skupiny lidí směřuje k vytvoření jedinečného produktu nebo služby. Slovo projekt se objevuje v oblasti ekonomiky, politiky, řízení firem, výzkumu a také ve vzdělávání. Běžné je užití ve spojení „stavební projekt“. Plánování, organizování, promyšlení postupu řešení, a především konkrétní hmatatelný výsledek, jsou skutečnosti, které jsou projektovému přístupu společné ve všech těchto oblastech.

Přestože se může na první dojem zdát, že projekt je v oblasti vzdělávání novým módním slovem, historie nás zavede až do Itálie nebo Francie 17. a 18. století, kde projekty byly součástí závěrečné zkoušky např. na Akademii d´Architecture. Odtud se projekt ‒ vnímán jako metoda, která napomáhá propojit teorii s praxí ‒ rozšířil na další typy vysokých škol v Evropě. Jak uvádí John Stockton (1920, s. 12), další odkazy ke kořenům této problematiky můžeme najít v 18. a 19. století v pedagogických myšlenkách J. J. Rousseaua, J. H. Pestalozziho, a později počátkem 20. století u C. Freineta, W. H. Kilpatricka a J. Deweye,

 

Cílem článku je seznámit učitele základních škol s výsledky mé diplomové práce, které mohou brát jako vodítko pro výběr správné učebnice mateřského jazyka pro své žáky. Diplomová práce navazuje na práci Vaverkové z roku 2013. Zabývám se v ní, stejně jako uvedená autorka, četností zařazení ukázek z umělecké literatury pro děti a mládež do učebnic českého jazyka pro 2.-5 ročník ZŠ. Tím se podařilo vzorek, zkoumaný Vaverkovou (SPN, a.s., Fraus, Didaktis, Alter I), rozšířit o další čtyři nakladatelství, a to Nová škola, s.r.o., Alter II, Prodos a Hanami.

Tematika čtenářství mě zaujala ze dvou důvodů:

  1. V současné době je stále častěji poukazováno na skutečnost, že dnešní děti málo čtou. Je učebnice českého jazyka pro mě jako učitelku dobrou pomůckou pro to, abych mohla žáky vhodnými ukázkami k četbě motivovat?
  2. Výsledky různých mezinárodních výzkumů (např. PISA, PIRLS) potvrzují, že čeští žáci neumějí pracovat s textem, že nemají dostatečně osvojenou dovednost „čtení s porozuměním“. Jak mohu tuto dovednost u žáků rozvíjet také prostřednictvím textů v hodinách mateřského jazyka?

Výsledky zahrnují počet ukázek z umělecké literatury (domácí i zahraniční, prózy a poezie) zařazených do učebnic českého jazyka pro 2.–5. ročník, spisovatele, které autoři učebnic volí a z kterých jejich knih je vybírají. Závěr tvoří souhrnné výsledky za osm zkoumaných nakladatelství.