Není Petra jako petra - Internacionalismy a zrádná slova ve výuce cizinců

3. 11. 2019 Jesika Oulehlová

 V souvislosti s postupující globalizací se český jazyk v posledních letech dostává do nové pozice. Podíváme-li se na výuku českého jazyka, zjistíme, že v posledních letech se čím dál častěji setkáváme s výukou českého jazyka jako jazyka cizího. Na češtinu se tedy v současnosti nahlíží i z jiné perspektivy než z pohledu rodilého mluvčího. Zaměříme-li se na slovní zásobu českého jazyka, všimneme si, že mnoho slov, která každodenně používáme a necítíme u nich sebemenší příznak cizosti, nejsou českého původu. Značnou část ve slovní zásobě současné češtiny zaujímají tzv. internacionalismy – mezinárodní výrazy. Podle Martincové (2017) se jedná o slova, která se vyskytují ve více jazycích, které mezi sebou nejsou blízce příbuzné. Jejich charakteristickým rysem je formální blízkost a obsahová shoda. Internacionalismy se podílejí na procesech internacionalizace. V našem článku jsme se zaměřili na internacionalismy řeckého původu, neboť jsme se rozhodli využít naší pracovní zkušenosti v České školičce v Soluni, kde jsme díky programu Erasmus+ mohli strávit pět měsíců. Zjišťovali jsme, zda byla slova do české slovní zásoby přejata se stejnými gramatickými kategoriemi, nebo zda došlo při přejímání ke změnám, které by mohly řecky mluvícím studentům při osvojování činit potíže.

Vybrali jsme 40 internacionalismů z různých oblastí např.: hudba (kytara, orchestr, rytmus), sport (atletika, gymnastika, …), věda (filosofie, matematika, psychologie, …) apod. Kompletní seznam vybraných internacionalismů s řeckými ekvivalenty uvádíme v následující tabulce. U každého slova je uveden i gramatický rod. V hranatých závorkách uvádíme výslovnost jednotlivých řeckých slov. (Řeckou abecedu je možné najít v publikaci Gramatika současné řečtiny, 2015.)[1]

Tabulka 1

Analyzovaná slova[2]    

Z předešlé tabulky je patrné, že většinu slov jsme z řečtiny do českého jazyka přejali se stejnými gramatickými kategoriemi. Odlišnosti nacházíme u necelé pětiny analyzovaných slov. Jedná se o slova: matematika, kino, organizace, orchestr, problém, gorila a atletika. Rozdíl v gramatickém rodě nacházíme u slov: kino (v č. j.: neutrum / v ř. j.: maskulinum), matematika (v č. j.: femininum / v ř. j.: neutrum), organizace (v č. j.: femininum / v ř. j.: maskulinum), gorila (v č. j.: femininum / v ř. j.: maskulinum), problém (v č. j.: maskulinum / v ř. j.: neutrum), orchestr (v č. j.: maskulinum / v ř. j.: femininum) a atletika (v č. j.: femininum / v ř. j.: maskulinum). Předpokládali jsme, že právě ve slovech, u kterých došlo ke změně gramatického rodu, budou studenti častěji chybovat. Tuto domněnku jsme ověřili pomocí pracovních listů, které jsme sami vytvořili a následně jsme je řecky mluvícím studentům zadali k vypracování. Sběr dat probíhal od 1. května do 1. června 2018 v České školičce v Řecku, konkrétně v Soluni a v Leptokárii. Pracovní listy vyplnilo 21 respondentů, a to 20 žáků a studentů ve věku 8–16 let a jedna dospělá osoba ve věku 45 let. Jazyková úroveň respondentů nebyla jednotná. Jednalo se o úroveň A2–B2.

Jednou ze stěžejních úloh v pracovním listě byla úloha, ve které měli studenti přiřadit ke slovu správné ukazovací zájmeno – ten, ta, to. Jedná se totiž o typ cvičení, na které byli studenti zvyklí z výuky.

Po pečlivé analýze výsledků tohoto cvičení jsme zjistili, že nejčastěji studenti chybovali ve slovech klima a téma. U těchto slov se zmýlilo deset studentů z jednadvaceti. Většina respondentů slova klima a téma považovala za slova ženského rodu, neboť osm studentů přiřadilo k těmto slovům ukazovací zájmeno ta. Předpokládáme, že studenti se pro přiřazení ukazovacího zájmena ta ke slovům klima a téma rozhodli na základě toho, že obě slova mají koncovku -a, která je typická právě pro ženský rod. Pouze dva se domnívali, že se jedná o mužský rod, takže ke slovům přiřadili ukazovací zájmeno ten. Druhým nejčastějším slovem, ve kterém studenti chybovali, bylo slovo organizace. U tohoto slova jsme zaznamenali sedm špatných odpovědí. U slova organizace jsme větší chybovost předpokládali, neboť při transferu z jazyka do jazyka došlo k odchylce v gramatickém rodě. Zajímavé ale je, že ne všichni studenti u slova určili rod, na který jsou u tohoto slova zvyklí ze svého mateřského jazyka – mužský rod. Pouze jeden z chybně odpovídajících respondentů přiřadil ke slovu organizace ukazovací zájmeno ten, které přísluší mužskému rodu. Zbylých šest studentů napsalo ke slovu ukazovací zájmeno to, které pojíme se středním rodem. Dalším problematickým internacionalismem se stalo slovo gorila, u kterého se zmýlilo šest studentů. Opět se jedná o slovo, u kterého jsme častější chybovost předpokládali. U tohoto slova (na rozdíl od předchozího slova organizace) studenti určovali stejný gramatický rod, který je u slova gorila v řečtině. Slovo gorila tedy zařadili do mužského rodu, takže ho pojili s ukazovacím zájmenem ten. Studenti také často chybovali ve slovech zakončených na hlásky -ie, např.: biologie, fotografie, geometrie, komedie, teorie, psychologie apod. Tři studenti chybovali ve slově orchestr, ke kterému přiřadili zájmeno ta. Pravděpodobně tedy vycházeli z gramatického rodu, který má toto slovo v řečtině – ženský rod. V následujících slovech chybovali pouze jednotlivci: diskotéka, ekonomika, feta, gramatika, gymnastika, kytara, logika, rytmus a uzo. Podíváme-li se na slova, u kterých jsme předpokládali větší výskyt chyb zjistíme, že se ve výsledcích objevila pouze čtyři – organizace, gorila, orchestr a atletika. Slovo kino, matematika a problém se v této úloze nakonec ukázala jako bezproblémová slova, neboť u nich nechyboval ani jeden z dotazovaných studentů. Všichni k nim správně přiřadili příslušné ukazovací zájmeno. Na základě výsledků je zřejmé, že jednou z nejčastějších příčin špatného určení gramatického rodu byl vliv mateřského jazyka, tedy řečtiny. Také se ale domníváme, že studenti chybovali na základě špatné úvahy u koncovky daného slova, konkrétně u slov zakončených na -a. Studenti se učí, že většina slov v jednotném čísle, která v češtině končí na -a, jsou ženského rodu. Myslíme si, že tento stereotyp byl hlavní příčinou chybných odpovědí např. u slov: klima a téma.

Ať už jsme internacionalismy přejali se stejnými gramatickými kategoriemi, či nikoliv, studentovi často dokáží ulehčit práci s komunikátem, neboť mu lépe porozumí. V jazyce se ale také bohužel vyskytují tzv. false friends – zrádné výrazy. Podle Holé (2005, s. 11) se jedná o slovíčka, která existují v obou jazycích, ale mají naprosto rozdílný význam. Jejich náhodná podobnost, či dokonce totožnost v obou jazycích může studenta nabádat k mylné domněnce, že se jedná taktéž o internacionalismus. Tento omyl pak zapříčiní chybné pochopení komunikátu.

Představme si situaci, kdy se řecký student na kurzu českého jazyka, zeptá svého lektora, zda může na půl hodiny odejít pryč. Lektor mu odpoví ne a v tom okamžiku se student zvedne a odejde pryč. V první chvíli nás napadne asi mnohé, ale asi by nás nenapadlo, že zde došlo ke komunikačnímu šumu. Slovíčko „ne“ totiž v řečtině znamená „ano“. Student tedy odejde s čistým svědomím z kurzu dříve, neboť se domnívá, že slovo „ne“ je internacionalismus a má tedy stejný význam v řečtině i v češtině. Pokud se nám Řek svěří, že má doma krásnou Petru, tak si většina z nás představí třeba půvabnou manželku či přítelkyni. Málokoho by asi napadlo, že dotyčný má zálibu v mineralogii a chce nám říct, že má doma krásný kámen. Ono totiž není Petra jako petra. (Řecko-český studijní slovník, 2018). Takových zrádných slov jsme ve vztahu češtiny a řečtiny našli více, proto jsme se rozhodli, že jedno cvičení v pracovním listě této problematice věnujeme. Vybrali jsme šest zrádných slov, ke kterým jsme přiřadili obrázky.  Studenti měli zakroužkovat, co je na obrázku. Příklad: na obrázku bylo vyfocené lepidlo. Studenti měli zakroužkovat, co je na obrázku – na výběr měli ze dvou slov: kola nebo lepidlo. Níže předkládáme tabulku s významy vybraných slov.

Tabulka 2

False friends (zrádná slova)

Po analýze výsledků jsme zjistili, že studenti nejčastěji zaměňují tři dvojice slov: kamila/velbloud (u obrázku, na kterém byl velbloud, zakroužkovali slovo kamila),
 petra/kámen (u obrázku, na kterém byl kámen, zakroužkovali slovo petra), róba/župan
(u obrázku, na kterém byl župan, zakroužkovali slovo róba). Žádný dotazovaný student nechyboval ve zrádné dvojici slov ano/ne. Tuto skutečnost si objasňujeme tak, že se jedná o slova, se kterými se studenti setkávají denně a používají je na každé hodině českého jazyka, takže jejich odlišnost mají zažitou a dávají si na ni větší pozor.   

Zrádná slova nám na rozdíl od internacionalismů dokáží ztížit komunikaci, ačkoliv se mnohdy jedná o úsměvné situace, většina z nás by se jim raději vyhnula. Na to bychom měli pamatovat především jako lektoři češtiny jako cizího jazyka a na zrádná slova své studenty včas upozornit. Studenti tak nebudou vystaveni nepříjemným nedorozuměním, která by museli dlouze vysvětlovat.

Literatura

Filipec, J. (1994). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia.

Gramatika současné řečtiny (2015). V Brně: Lingea.                                                                 Konec formuláře

Holá, L. (2005). New Czech Step by Step. Praha: Akropolis.

Kraus, J. (2005). Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia.

Martincová, O. (2017). Internacionalismus. In: P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.),

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. [online].  Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/INTERNACIONALISMUS [cit. 2018-04-15].

Nedělka, T., Janešová J., Prokopová L. (1998). Česko-novořecká konverzace. Praha: SPN. Cizojazyčné konverzační příručky.

Řecko-český studijní slovník. (2018) LINGEA [online]. Dostupné z: https://slovniky.lingea.cz/recko-cesky ][cit. 2018-05-18].

Řecká konverzace. (2008). Čestlice: Rebo. Edice konverzačních příruček.

Je čerstvou absolventkou navazujícího magisterského studia učitelství českého jazyka a literatury pro žáky s odlišným mateřským jazykem. V současnosti působí jako lektorka českého jazyka pro cizince ve firmách. V budoucnu by u tohoto oboru ráda zůstala a věnovala se jak vzdělávání dospělých, tak dětí.

Kontakt: jesikam@seznam.cz

[1] V řeckém jazyce stejně jako v češtině rozlišujeme tři gramatické rody (m, f, n). V řečtině se navíc pracuje s určitými a neurčitými členy, které se píší vždy před podstatným jménem. Určité členy pro jednotné číslo – ο (m), η (f), το (n). Určité členy pro množné číslo: οι (m, f), τα (n).

[2] Slova označená tučně mají v češtině a řečtině odlišný rod.