Využití metod dramatické výchovy ve výuce vlastivědy: výukový program Mládí Otce vlasti

5. 11. 2021 Nikola Rybová

Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zaměřit na didaktické zákonitosti výuky vlastivědy, která mě jako školní předmět velmi zajímá, a propojit je s metodami dramatické výchovy. To jsem využila při tvorbě výukového programu, který je věnován životu císaře Karla IV.

Dramatická výchova vede k sebepoznání a sebekontrole, rozvíjí komunikaci a vztahy k sobě samému, ale i k okolnímu světu, etické hodnoty, estetické vnímání, improvizaci a postoje. Zaměřuje se na osobnostně sociální oblast, ale působí také v oblasti umělecké. Jde o obor, který má svou bohatost především v komplexnosti, jakou působí na člověka. Cílem vlastivědy je vedení žáků k poznávání a získávání základních informací o obci, regionu, kraji a vlasti, ve kterých žijí, a to z hlediska přírodovědného, společenského i historického. Žáci se učí orientovat v čase i v prostoru, rozvíjí mnohostranné vnímání a představivost (Navrátilová et al., 2002). Učitelé i autoři učebnic stále hledají didaktické přístupy, které by podporovaly chápání historie v souvislostech a ve spojitosti se sociálními jevy současnosti. Výukový program Mládí Otce vlasti se snaží oprostit od předkládání hotových faktů a ve spojení s metodami dramatické výchovy rozvíjí žákovo myšlení a napomáhá hledat spojitosti a nové významy.

Při tvorbě výukového programu jsem se řídila principy integrované tematické výuky (ITV), které mi pomohly najít způsob, jak zacházet s obsahem a formou při propojení vlastivědy a metod dramatické výchovy. ITV je také vhodnou cestou, jak vytvářet mozkově kompatibilní prostředí. To je takové prostředí, kde kurikulum i výuka odpovídají přirozenému způsobu učení lidského mozku, a proto je účinné při žákovském učení.

 

Výukový program a jeho realizace^[1]

Program je navržen pro žáky čtvrtého ročníku, kteří začali dle nařízení vlády docházet do školy po půlroční distanční výuce. Vzhledem k situaci jsem se tedy rozhodla zrealizovat pouze první polovinu programu. Realizace proběhla v malotřídní škole.

Scénář programu Mládí Otce vlasti

1. Navození tématu

Cíl: Žák vyvozuje z textu na kartičkách, k jaké osobnosti českých dějin se informace vztahují. Žák aplikuje znalosti z matematiky (písemné početní operace v oboru přirozených čísel) při skládání letopočtu. Žák diskutuje ve skupině o svých nápadech.

Pomůcky:
lístky s čísly (1000, 300, 10, 6); fotografie významných staveb Karla IV. (Karlovy univerzity, Hladové zdi a Karlova mostu); kartičky s textem týkající se osobnosti Karla IV. (První český král, který byl zároveň korunován císařem Říše římské.; První český král, který uměl číst a psát.; Vládce, který zavedl v Čechách pěstování vína.; Vládce, který zavedl v Čechách pěstování švestek.); kartičky se jmény panovníků (Přemysl Otakar II, Václav I., Karel IV.)

Popis činnosti:

• Žáci si z pytlíku losují lístky s čísly (1000, 300, 10, 6), díky kterým se rozdělí do čtyř skupin. Každá skupina dostane tři druhy vodítek, kartičky s textem (První český král, který byl zároveň korunován císařem Říše římské.; První český král, který uměl číst a psát.; Vládce, který zavedl v Čechách pěstování vína.; Vládce, který zavedl v Čechách pěstování švestek.); pak fotografie významných staveb (Karlova univerzita, Hladová zeď a Karlův most); a nakonec kartičky se jmény panovníků (Přemysl Otakar II, Václav I., Karel IV.).
• Úkolem žáků je vyvodit, o jakou osobnost českých dějin se jedná.
• Žáci diskutují o svých nápadech ve skupinách a hledají správnou odpověď.
• Každá skupina pak představí svůj návrh a odůvodní své rozhodnutí ostatním.
• Následně dostanou poslední nápovědu – tři kartičky se jmény českých panovníků (Přemysl Otakar II, Václav I., Karel IV.) – a ověřují, zda mohl být jejich návrh správný.
• Všechny skupiny pak představí své řešení a zdůvodní jej.
• Následuje diskuse nad jednotlivými obrázky a kartičkami. Učitel se ptá, zda vědí, co která fotografie zobrazuje a objasňuje souvislosti textu na kartičkách.
• Nakonec učitel rozdá do každé skupiny všechny lístky s čísly, které si žáci na začátku losovali. Úkolem žáků je poskládat letopočet.
• Všechny skupiny představí svůj letopočet a diskutují o tom, co znamená v souvislosti s Karlem IV.

 

2. Vnímání prostoru a nácvik štronza

Cíl: Žák vnímá ostatní kolem sebe a přizpůsobuje se rychlosti jejich pohybu v prostoru. Žák reaguje na rytmus a pohybuje se dle něj. Žák se soustředí na pohyby svého těla. Žák si osvojí techniku štronza.

Pomůcky: hudba – Quercus – La Rotta

https://www.youtube.com/watch?v=MmSp3jSijlk&list=RDMmSp3jSijlk&start_radio=1

Popis činnosti:

• Žáci se pohybují po vymezeném prostoru ve třídě. Chodí mlčky vlastním tempem. Snaží se vnímat jeden druhého, ale vzájemně se nedotýkají. Když někoho potkají, podívají se druhému do očí.
• Žáci chodí po třídě do rytmu hudby, která má připomínat atmosféru středověku.
• Jakmile hudba přestane hrát, učitel řekne štronzo a žáci se zastaví a setrvají v pozici. Učitel řekne slovo volno, spustí hudbu a žáci se opět pohybují po třídě.

 

3. Tematizované štronzo

Cíle: Žák reaguje na rytmus a pohybuje se dle něj. Žák vnímá ostatní kolem sebe a přizpůsobuje se rychlosti jejich pohybu v prostoru. Žák si osvojí techniku štronza a živého obrazu.

Pomůcky: hudba – Quercus – La Rotta

https://www.youtube.com/watch?v=MmSp3jSijlk&list=RDMmSp3jSijlk&start_radio=1

Popis činnosti:

• Vše funguje jako v předchozí části, jen po zastavení hudby učitel řekne téma sochy, kterou žák vytvoří (například: král, strach, bojovník, stavitel, politik). Učitel počítá do tří, do té doby musí žáci sochu znázornit.
• Žáci vytvoří dvojice. Ve dvojicích chodí po třídě. Učitel zastaví hudbu a řekne téma sochy, tematicky spojené se životem Karla IV., kterou ve dvojici vytvoří. Učitel počítá do pěti (například: jezdec a kůň, štít a meč, otec a syn, vládce a poddaný).

 

4. Poslech audio nahrávky 1 (malý Václav v Čechách, odchod do Francie)

Cíl: Žák se seznámí s životem malého Václava (Karla IV.) před odchodem do Francie. Žák se také seznámí s důležitými osobnostmi v této části Václavova života.

Pomůcky: Notebook nebo CD přehrávač

Popis činnosti:

• Žáci si sednou do kruhu na koberci a poslouchají nahrávku, kterou učitel vytvořil na základě Vita Caroli, životopisu Karla IV.
• Snaží se zapamatovat fakta a představovat si, jak se cítil a co prožíval mladý Karel.

Vita Caroli – I. úryvek (upravený)

Přeji si, aby vám nebylo tajno, že mého otce jménem Jan, zplodil Jindřich VII., císař římský, z Markéty, dcery vévody brabantského. Jan z rodu Lucemburků pojal manželku jménem Elišku z rodu Přemyslovců, dceru Václava II., krále českého, a obdržel s ní Království české, poněvadž nebylo mužského potomstva v královském rodě českém, v rodě Přemyslovců. Tomuto Janovi, českému králi, se narodil v Praze z královny Elišky prvorozený syn jménem Václav, tedy já, léta Páně tisícího třístého šestnáctého, dne 14. května o páté hodině ranní. Později se mu narodil druhý syn Otakar, ale v chlapeckém věku zemřel. Posléze zplodil ještě třetího syna jménem Jan. Svoji první zimu jsem prožil s matkou na hradě Křivoklátě. V zemi bylo nebezpečno, i proto, že můj otec měl spory s Jindřichem z Lipé, který se snažil zmocnit trůnu, a tak ho dal král Jan uvěznit. Když mi bylo k třetímu roku, pobýval jsem s matkou na hradě zvaném Loket. Můj otec však strachem z pletich šlechty a jeho manželky Elišky, donutil matku odejít z Lokte do Mělníka a mne nechal vsadit po dva měsíce do sklepního vězení, takže jsem viděl světlo toliko oknem. Až léta Páně tisícího třístého dvacátého třetího jsem se pak s matkou setkal.   Řečený král Jan, můj otec, měl dvě sestry: první vdal za krále uherského, druhou dal za manželku Karlovi IV. Sličnému, králi francouzskému. V době jeho vlády ve Francii, léta Páně tisícího třístého dvacátého třetího, poslal mne řečený již můj otec jmenovanému králi Francie, když jsem byl v sedmém roce svého chlapectví. I dal mne onen francouzský král od biskupa biřmovat a dal mi stejné jméno, jako měl on, totiž Karel – francouzsky Charles.

 

5. Vhled do hlavy

Cíl: Žák se vciťuje do postavy malého Václava (Karla IV.). Žák vyjadřuje slovy a gesty své pocity.

Pomůcky: dřevěný koník

Popis činnosti:

• Žáci sedí v kruhu a uprostřed leží dřevěný koník – symbol hračky, kterou mohl malý Karel mít. Smí promluvit jen ten, kdo vezme dřevěného koníka do rukou a tím vstoupí do role malého Karla.
• Na základě nahrávky jeden po druhém popisují pocity, které mohl mít malý Karel. Ostatní poslouchají.

PŘESTÁVKA

 

6. Rozdělení do skupin

Cíl: Žák pojmenuje podle obrázku stavby, jejichž stavbu inicioval Karel IV. (Karlova univerzita, Hladová zeď a Karlův most). Žák vyjmenuje tři klíčové okamžiky z mládí Karla IV. (odchod do Francie, svatba s Blankou, otrava jeho družiny v Itálii). Žák vyjmenuje osobnosti spojené s dětstvím Karla IV. (Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Karel IV. Sličný). Žák diskutuje ve skupině o svých nápadech.

Pomůcky: kartičky s fotografiemi staveb (Karlova univerzita, Hladová zeď, katedrála sv. Víta, Karlštejn, Nové Město Pražské, Karlův most); kartičky s vyobrazením předmětů (Vita Caroli, Svatováclavská koruna, Zlatá bula Karla IV., stokoruna, Legenda o svatém Václavovi, švestky neboli kadlátky); kartičky s vyobrazením členů rodiny (Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Blanka z Valois, Zikmund Lucemburský, Václav IV., Karel IV. Sličný); kartičky s názvy událostí (věznění na hradě Loket, vzdělávání na francouzském dvoře, předem domluvená svatba)

Popis činnosti:

• Každý žák dostane jednu kartičku.
• Žáci diskutují o obrázcích na kartičkách a hledají princip, podle kterého by se měli rozdělit do čtyř skupin. Jedna skupina představuje stavby související s Karlem IV., druhá předměty, které se váží ke Karlovi IV., třetí členy rodiny Karla IV. a čtvrtá události v životě Karla IV.
• Po rozdělení do skupin probíhá společná diskuse s učitelem o obsahu kartiček a případné vysvětlení.

 

7. Poslech audio nahrávky 2 (život ve Francii, vzdělávání, svatba)

Cíl: Žák se seznámí se životem Karla ve Francii a osobami, které ovlivňují Karla v této životní etapě.

Pomůcky: Notebook nebo CD přehrávač

Popis činnosti:

• Žáci sedí na koberci v již utvořených skupinkách a poslouchají druhou nahrávku, která popisuje život malého Karla ve Francii.

Vita Caroli – II. úryvek (upravený)

Francouzský král Karel dal mi za manželku dceru Karla, svého strýce, jménem Markétu, zvanou Blanku. Po svatební ceremonii však nás oddělili, zůstal jsem tak opět mezi cizími sám. A toho roku zemřela bez dětí manželka králova, sestra mého otce. Později francouzský král pojal jinou za manželku.   Král Karel mne velice miloval a přikázal mému kaplanovi, aby mě poněkud vycvičil v písmě, ačkoli král sám nebyl písma znalý, učili mne také jazyků. A tak jsem se naučil číst hodiny blahoslavené Marie Panny, a když jsem jim poněkud porozuměl, čítal jsem je denně v dobách svého dětství stále raději, neboť mým opatrovníkům bylo od krále nařízeno, aby mne k tomu nabádali. Král nebyl lakomý na peníze a měl dobrou radu a dvůr jeho se skvěl množstvím shromážděných knížat jak duchovních, tak světských.   Léta Páně tisícího třístého dvacátého osmého zemřel otec mé manželky Karel a zanechal prvorozeného syna jménem Filip. Téhož roku pak zemřel v den Očišťování Panny Marie Karel, francouzský král, u něhož jsem byl pět let, zanechav manželku těhotnou; pak porodila dceru. A poněvadž podle obyčeje platného v království dcery nenastupují na trůn, byl povýšen Filip, bratr mé manželky Blanky, za krále francouzského, protože byl nejbližším dědicem v linii mužské.   Filip podržel rádce svého předchůdce, ale nepřikládal sluchu jejich radám a toužíc po rytířském lesku, oddal se lakotě. Mezi jeho rádci byl jeden muž velmi moudrý, Petr, opat fécampský, člověk výmluvný a vzdělaný a všelikou ušlechtilostí mravů ozdobený. I zalíbila se mi dovednost a výmluvnost onoho opata v kázání, že jsem u sebe počal uvažovat, říkaje si: co je to, že se taková milost ve mne vlévá z toho člověka? Potom jsem se s ním seznámil a on mne zahrnoval velikou láskou a otcovskou přízní a poučoval mne častokráte z Písma svatého. I zůstal jsem dva roky po smrti Karlově na dvoře krále Filipa. Po oněch dvou letech vrátil mne král i s mou manželkou, svou sestrou Blankou, mému otci Janu, králi českému, do města Lucemburku.

 

8. Rodinné vztahy

Cíl: Žák vysvětlí vzájemné rodinné vztahy mezi členy rodiny Karla IV.

Pomůcky: karta s nedokončenými větami, které se týkají rodinných vztahů

Popis činnosti:

• Každá skupina dostane kartu s větami, které popisují vzájemné vztahy členů rodiny a blízkého okolí Karla IV.
• Úkolem žáků je doplnit do nedokončených vět příslušná jména z rodiny a blízkého okolí Karla IV.
• Následuje společná ústní kontrola.
• Učitel může zjišťovat, zda si žáci o těchto osobnostech pamatují další informace.

 

9. Poslech audio nahrávky 3 (opuštění Francie, pobyt v Itálii, otrava vojska)

Cíl: Žák se seznámí se životem Karla po opuštění Francie.

Pomůcky: Notebook nebo CD přehrávač

Popis činnosti:

• Žáci poslouchají třetí nahrávku ze života Karla IV.

Vita Caroli – III. úryvek (upravený)

Vrátiv se tedy z Francie, setkal jsem se s otcem v hrabství lucemburském. Toho času zemřela má matka Eliška v Praze v den svatého Václava mučedníka.   Tenkráte poslal pro mne můj otec do hrabství lucemburského, když bojoval v severní Itálii za císaře Ludvíka IV. Bavora a zároveň se snažil rozšířit tamní území. Já pak se vydal na cestu přes město Mety, Burgundsko a Savojsko až jsem na Velký pátek přišel do města Pavie, které držel můj otec.   O velikonoční neděli, třetí den po mém příjezdu, byla otrávena má družina. Já, ochráněn Boží milostí, unikl jsem otrávení, protože veliká mše byla sloužena dlouho a já při ní přijímal; proto jsem nechtěl jíst před mší. Když pak jsem přišel k obědu, bylo mi řečeno, že má čeleď náhle upadla do nemoci a zvláště ti, kdož před obědem něco pojedli. Já pak sedě za stolem nechtěl jsem jíst a všichni jsme byli zastrašeni.   A jak jsem se rozhlížel, viděl jsem člověka krásného a hbitého, jehož jsem neznal, který chodil kolem stolu a tvářil se němým. Pojav proti němu podezření, dal jsem jej zajmout. Po mnohém mučení třetího dne promluvil. Přiznal se, že on v kuchyni namíchal do jídel jed z rozkazu a návodu Azza Viscontiho z Milána. Jedem tím pak se otrávili: Jan z Bergu, hofmistr mého dvora, Jan Honchernringen, Šimon z Kailu, který přisluhoval při mém stole a ještě více jiných. Posléze jsem odešel k otci do města Parmy a tehdy jsem začínal šestnáctý rok svého věku.

 

10. Živé obrazy

Cíl: Žák vyjadřuje své myšlenky pomocí těla za využití metody živých obrazů. Žák propojuje získané vědomosti a aplikuje je při tvorbě živých obrazů. Žák si osvojí techniku a živého obrazu.

Popis činnosti:

• Každá skupina dostane přepis posledních dvou slyšených nahrávek.
• Žáci si vyberou jednu situaci z nahrávek a vytváří živý obraz. Opět platí pravidla štronzo a volno.
• V živém obraze se musí objevit alespoň 3 postavy z Karlova života.
• Jednotlivé skupiny pak předvádí svůj živý obraz. Ostatní skupiny popisují situaci, kterou na obraze vidí a z obrazu vyvozují, kterou část nahrávky žáci ztvárňují.

 

11. Dopis Karlovi

Cíl: Žák písemně formuluje svůj vztah k osobnosti Karla IV.

Pomůcky: papír, tužka

Popis činnosti:

• Každý žák dostane nelinkovaný papír A4.
• Žáci píší dopis císaři Karlovi. V dopise vyjadřují, co si myslí o jeho životě a jeho významu. Vycházejí ze svých vědomostí a zážitků, které získali během programu, a zamýšlí se, jak se Karel cítil a co prožíval.
• Na závěr žáci, pouze dobrovolníci, své dopisy Karlovi přečtou.

 

Závěrem

Když jsem začala uvažovat o tématu své diplomové práce, věděla jsem, že musím psát o něčem, co mě doopravdy zajímá a baví. Téma z historie jsem vybrala na základě osobního zážitku: po návštěvě Prahy, kde jsem se procházela po Karlově mostě, obdivovala katedrálu sv. Víta a kličkovala uličkami Nového Města pražského, jsem byla natolik ohromena, že jsem se chtěla o Otci vlasti dozvědět více.

Realizace potvrdila vhodnost zvolených metod, ukázalo se, že program působí jak na kognitivní, tak i na afektivní rovinu učení žáků. Téma pro ně bylo srozumitelné, úkolům, které jsou koncipovány od jednodušších ke složitějším, rozuměli, ochotně a se zájmem se do práce zapojovali. Za stěžejní považuji první poslechovou nahrávku o dětství Karla IV. a následné promluvy žáků při aktivitě Vhled do hlavy. Žáci měli dostatek času k promyšlení promluv a při jejich vymýšlení projevili empatii a tvořivost:

„Bude mi někdy líp?“
„Nechápu, proč mám takového otce.“
„On mě vůbec nemá rád.“
„Doufám, že už za chvilku uvidím maminku a ostatní.“
„Proč tu jsem, nic špatného jsem přece neudělal.“
„Co když jim ve Francii nebudu rozumět?“
„Co když se tam ztratím?“
„Uvidím vůbec ještě někdy maminku a tatínka?“
„Co když mě nebudou mít rádi, protože jsem z jiné země?“

Výsledek této fáze programu vnímám jako důkaz, že je vhodné promyšleně zařazovat metody dramatické výchovy do výuky jiných předmětů, protože rozvíjejí žáky komplexně, i když jsou časově náročné. Toto zjištění považuji za nejdůležitější přínos celé práce. Tvorba i realizace výukového programu mě obohatily ve vědomostech i zkušenostech a předložily mi nový pohled na vyučování, využívání metod i důležitost poučeného přístupu. Výukový program hodlám ve své praxi dále využívat a budu ráda, pokud se stane inspirací i pro jiné učitele a studenty.

 

Literatura:

Kancír, J., & Madziková, A. (2003). Didaktika vlastivedy. Prešov: Universum.

Koťátková, S. (1998). Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum.

Kovaliková, S., & Olsenová, K. D. (1995). Integrovaná tematická výuka: model. Kroměříž: Spirála.

Machková, E. (1998). Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS.

Machková, E. (1998). Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS.

Machková, E. (2007). Jak se učí dramatická výchova: Didaktika dramatické výchovy (2. vyd.). Praha: Akademie múzických umění v Praze, divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. http://www.msmt.cz/file/43792

Navrátilová, K., Bujnová, E., & Ivanovičová, J. (2002). Vlastiveda na I. stupni základnej školy: Vybrané kapitoly z didaktiky vlastivedy. Nitra: Pedagogická fakulta UKF v Nitre.

Podroužek, L. (1998). Úvod do didaktiky předmětů o přírodě a společnosti. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity.

Rakoušová, A. (2008). Integrace obsahu vyučování: Integrované slovní úlohy napříč předměty. Praha: Grada.

Rodová, V. (2014). Dramatická výchova ve službách dějepisu: Vzdělávací potenciál tematické kooperativní výuky. Brno: Masarykova univerzita

Rybová, N. (2021). Využití metod dramatické výchovy ve výuce vlastivědy: výukový program Mládí Otce vlasti. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pegxm/.

Stradling, R. (2003). Jak učit evropské dějiny 20. století. Praha: MŠMT https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/jak-ucit-evropske-dejiny-20-stoleti

Valenta, J. (1998). Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Agentura Strom.

Vavrdová, A. (2003). Kapitoly z didaktiky vlastivědy. Olomouc: Univerzita Palackého.

 

 

Mgr. Nikola Rybová

vystudovala obor učitelství pro první stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vyučuje na malotřídní základní škole a ve volném čase se věnuje ochotnickému divadlu.

Kontakt: nikola.rybova@seznam.cz

 

 

^[1] Výukový program Mládí Otce vlasti byl realizován pouze jako pilotáž, z důvodu epidemiologické situace kvůli viru COVID-19.