Úkoly k učitelským praxím

Všechny níže uvedené úkoly plníte v rámci předmětu Seminář k učitelské praxi. V každém semestru zpracováváte vybraný portfoliový úkol a reflektivní deník. Jakékoliv dotazy k těmto úkolům zodpoví vyučující tohoto semináře.

V rámci předmětu Učitelská praxe 2 a Učitelská praxe 3 vám mohou vyučující tohoto předmětu (tj. oboroví didaktici*didaktičky) zadat další specifické úkoly. Tyto úkoly nejsou v tomto dokumentu uvedeny. Pokud je váš oborový didaktik*didaktička vyžaduje, bude vás o tom informovat (příp. je najdete v sylabu předmětu).

1. semestr - Úkoly do Semináře k učitelské praxi

Úkoly související s praxí plníte v rámci předmětu Seminář k učitelské praxi.

Před každým seminářem je potřeba splnit jeden z úkolů:

1. seminář - vytisknout SKPKS

Před prvním seminářem – vytisknout si Standard kvality profesních kompetencí studenta učitelství (SKPKS), podrobně se s ním seznámit a vzít jej do prvního semináře.

SKPKS si můžete také vyzvednout na kontaktním pracovišti pro administrativu praxí. O výdejních dnech Vás bude se začátkem semestru informovat administrátorka praxe Denisa Foltová.

Standard kvality profesních kompetencí studenta učitelství (SKPKS)

2. seminář - vložit do odevzdávárny REFLEKTIVNÍ DENÍK - 1. záznam

Reflektivní deník

Vaším úkolem je při praxi zaměřovat vaši pozornost k sobě, a to ve vztahu k různým pedagogickým situacím, které na praxi zažíváte. To, čeho si budete všímat (ať už to jsou myšlenky, pocity, reakce, postoje…), se pokuste prostřednictvím psaní tzv. reflektivního deníku třídit a ujasňovat. V deníku nejste nijak vázáni formou, jedná se o volné psaní. Záleží na vaší kreativitě – někdo je stručný a výstižný, někdo píše spíše rozvláčně, někomu vyhovuje třeba psaní formou příběhu. Ve vašem deníku by mělo být každopádně zjevné nějaké vyústění, např. co jste se naučili, co jste si uvědomili, jaké otázky si kladete apod.

Deník není chronologickým záznamem vašich činností na praxi. Nejde o to popořadě popsat, co jste dělali a viděli. Pište o tom, co bylo pro vás osobně důležité, co ve vás z nějakého důvodu utkvělo. Nejedná se o seminární práci, kde je třeba dávat pozor na stavbu argumentu, logické návaznosti apod. Indikátorem úspěšného psaní je vámi hodnocená užitečnost.

Zadání úkolu

  • Stáhněte si následující šablonu pro reflektivní deník a do ní vepište v průběhu semestru celkem 2 záznamy v rozsahu minimálně cca 1 strana formátu A4.
  • Záznamy vložíte vždy před seminářem k učitelské praxi do připravené odevzdávány, a to v termínech, na kterých se domluvíte s vyučujícími přímo ve vašem semináři.
  • První záznam vložíte do odevzdávárny před druhým seminářem, druhý záznam odevzdáte před třetím seminářem. (Do poslední odevzdávány vkládáte portfoliový úkol). Soubor s deníkem vkládejte pouze s příponou “doc” nebo “rtf”, pojmenujte jej: PŘÍJMENÍ_ČÍSLO DENÍKU_DENÍK, například: Novotný_1_deník! V hlavičce souboru vždy uvádějte: 1) jméno a příjmení 2) školu na které vykonáváte praxi 3) o jaký deník se jedná (např.: 2. reflektivní deník).

Reflektivní deník – šablona

Pro ilustraci přikládáme dva úryvky z reflektivního deníku. Nejedná se o návod, nýbrž o inspiraci.

První úryvek

Za poslední dva týdny mám v hlavě hlavně tři události. Ta první se týkala mojí hospitace v hodině němčiny, byla to devátá třída. Zarazila mě jedna věc – učitelka v podstatě vůbec neopravovala žáky, když dělali chyby. Ať už to bylo ve výslovnosti nebo třeba ve slovosledu vět, které měly děcka překládat. Nějak jsem nenašla odvahu se po hodině učitelky zeptat, z jakého důvodu to bylo. Upřímně, pro sebe jsem si říkala, k čemu vlastně ta hodina byla, co se ty děcka naučili? Každopádně jsem z toho měla špatnej pocit, i když říkám si, jestli nejsem třeba moc naivní, když si myslím, že by učitel měl výuku vést tak a tak a pak až sama začnu učit, zjistím, že to vlastně nejde… No ale proč to nejde? Je to tak, že člověk po čase prostě rezignuje? Možná jak kdo. Z jiných hodin zase vím, že někteří učitelé jsou skvělí a dokážou žáky zaujmout a motivovat, jsou energičtí a vypadá to, že je to i baví. Nechce se mi tu učitelku úplně hodnotit nebo škatulkovat, viděla jsem ji učit koneckonců poprvé. Uvidím, jak to bude probíhat příště. Zajímavý je, co mě ještě v té souvislosti napadá, že člověk (nebo teda já), se zaměřuje na to, co drhlo, spíš než na to, co se třeba dařilo. Když se snažím pořádně rozvzpomenout na to, jak ta hodina probíhala, pořád mi „vyskakuje“ jenom ta hrozná výslovnost. Na druhé straně zase u těch dobrých učitelů člověk hned vidí, co všechno jim jde. Možná je to o tom, co převáží, že pro to dobré přestáváme vidět to co je špatně a naopak. No, zkrátka možná bude nejlepší, když se příště nějak pokusím s tou učitelkou o tom popovídat, jak ona tyhle věci vidí – asi lepší, než si domýšlet, coby kdyby. To mi připomíná právě tu druhou situaci, o které chci psát…

Druhý úryvek

Panebože! Já prostě učitel asi učitel nebudu, já na to fakt asi nemám nervy. To co dělo minulý týden o přestávce … nechápu, proč na ty žáky ta třídní učitelka prostě z první doby pořádně nezaječela, a byl by klid! Vřískot, jekot, nadávky, pobíhání sem tam, prostě úplný chaos. A paní učitelka mi potom s klidem a úsměvem říká, no jo, někdy je to náročný. Ale přitom vůbec nevypadá na to, že by to pro ni skutečné náročný bylo! V podstatě musím ale přiznat, že ona je skutečně ve výsledku zklidnila, a to aniž by musela zvýšit hlas. Jsem poměrně impulzivní člověk, dá se říct možná někdy (ehm, často) cholerik. V matematice jsem pomáhal v hodině jednomu žákovi, který dlouho chyběl a byl pozadu za zbytkem třídy. Moc chytrej nebyl, a že by se nějak snahou přetrhnul, to se taky říct nedá. To bylo něco na mě. Měl sto chutí mu říct, tak ty tři týdny chybíš a pak místo toho, abys zabral, tak to ještě flákáš. A navíc ani vůbec neoceníš, že ti s tím takhle někdo ještě extra pomáhá. Když to srovnám s učitelkou, o které jsem psal, tak první slovo, co mě napadá, je trpělivost. Ona jí má a já ji prostě nemám. Ano, vybavím si nějaké okamžiky, kdy jsem dokázal být trpělivý. Ale ty se nevztahovaly k práci s dětma. Nevím, jestli si dokážu představit, že bych se to nějak dokázal naučit, jestli bych dokázal ustát každodenní kontakt s vřískajícími puberťáky. Na druhou stranu, mě hodně baví učit. Zatím asi nechávám tohle dilema otevřené…

3. seminář – vložit do odevzdávárny REFLEKTIVNÍ DENÍK - 2. záznam

Před třetím seminářem vkládáte do odevzdávárny 2. záznam reflektivního deníku. Vše je popsáno k předchozímu semináři.

Soubor s deníkem vkládejte pouze s příponou “doc” nebo “rtf”, pojmenujte jej: PŘÍJMENÍ_ČÍSLO DENÍKU_DENÍK, například: Novotný_1_deník! V hlavičce souboru vždy uvádějte: 1) jméno a příjmení 2) školu na které vykonáváte praxi 3) o jaký deník se jedná (např.: 2. reflektivní deník).

Reflektivní deník – šablona

4. seminář – vložit do odevzdávárny PORTFOLIOVÝ ÚKOL

Portfoliový úkol

Vyberte si jeden ze dvou nabízených portfoliových úkolů (pozorování žáka nebo pozorování učitele), v průběhu vaší praxe jej zpracujte. Hotový úkol odevzdejte do připravené odevzdávárny nejméně tři dny před posledním Seminářem k učitelské praxi.

1. Pozorování žáka – individualita žáka

Přestože se o žácích mnohdy hovoří jako o homogenní skupině, jedná se v první řadě o skupinu individuálních lidí. Jak ve svém textu vysvětluje například Smékal (2006), každý žák je v něčem podobný svým spolužákům, ale v něčem je zcela odlišný a jedinečný. Tato individuálnost přitom může nabývat své podoby v pozitivním i negativním slova smyslu – některý žák může být mimořádně tvořivý, jiný empatický, některý uzavřený, mít problémy s chováním nebo mít silnou pozici ve vrstevnickém kolektivu apod. Kolektiv třídy představuje skupinu rozmanitých žáků se svými specifickými potřebami, možnostmi a jedinečností. Jako takové je třeba je poznat a přijímat a k jejich rozmanitosti volit odpovídající strategie výuky.

Cíl úkolu

  • učit se identifikovat, v čem spočívá individualita jednotlivce, abyste těchto poznatků mohli využít v procesu kognitivního i sociálního rozvoje žáka (a to již v rámci své výuky na praxi).

Zadání úkolu

  1. Vyberte si ve třídě jednoho žáka a specifikujte, v čem spočívá jeho jedinečnost; vysvětlete, proč jste si vybrali právě jeho. Svůj výběr ilustrujte příklady z žákova každodenního školního života.
  2. Popište, jak se žákova specifičnost projevuje ve vztahu k jeho chování ve výuce i o přestávkách, v procesu jeho učení i při herních aktivitách o přestávce, ve vztahu k učiteli i spolužákům apod. Napište také, jak se Vám se žákem spolupracovalo. V tomto bodě také můžete vytvořit výukovou alteraci, tzn. navrhnout situaci, jak by bylo možné s žákem pracovat ve snaze o zlepšení v jakémkoli ohledu.
  3. Komparujte své závěry o žákovi s pohledem učitele na vybraného žáka.
    Výstup z úkolu: plastický popis profilu žáka v jeho jedinečnosti, který přitom půjde napříč různými situacemi, do nichž se žák v průběhu času, který tráví ve škole, dostává.

Rozsah: 1-3 normostrany

Literatura

  • Smékal, V. (2006). Individuální přístup jako podmínka kvality života žáků. Sborník 2. konference Škola a zdraví 21, Brno. Dostupné zde.

2. Pozorování učitele – motivace

V průběhu deseti týdnů, tedy za dobu, kdy budete působit ve škole, budete mít za úkol pozorovat učitele nejen při výuce, ale i v ostatních situacích, kdy pracují a komunikují se žáky. Motivace žáka je jedním z nejskloňovanějších pedagogických termínů. Začínající učitelé si však s motivací často nevědí rady, a hledají nějaký univerzální způsob, jak žáky zaujmout. Ten však neexistuje.

Cíle úkolu

  • přemýšlet o motivaci třídy i jednotlivých žáků, hledat inspiraci u zkušenějších kolegů a uvědomovat si, že i každodenní, běžné situace přinášejí řadu námětů, jež lze využít. Proto bude vaším dlouhodobým úkolem zapisovat si všechny situace, momenty, pomůcky, metody ap., které podle vás sloužily k motivaci žáků či třídy.

Zadání úkolu

  1. Všímejte si, v jakých situacích žáci reagovali na učitelovo zadání či úkol vstřícně, kdy pracovali se zaujetím. Zachycujte momenty, které se dají označit jako motivační ve vztahu k žákovskému učení se a rozvoji.
  2. Uvedené situace co nejpřesněji, nejvýstižnější popište, charakterizujte.
  3. Pozorovat můžete samozřejmě i situace, kdy učitelovo jednání, zvolený způsob práce apod. žáky demotivuje. I tyto postřehy stojí za zaznamenání.

Výstup z úkolu: vaše „databáze“ nejrůznějších způsobů motivace, která se stane součástí vašeho pedagogického portfolia a kterou budete moci využívat ve své další práci.

Rozsah: 1-3 normostrany

Literatura

  • Petty, G. (2002). Moderní vyučování. Praha: Portál.
  • Pravdová, B. (2010). Motivace. In L. Dokoupilová et al. Metodika výuky českého jazyka na 2. stupni základních škol a středních školách z pohledu pedagogické praxe – náměty pro začínající učitele. Ostrava: Ostravská univerzita.

2. semestr - Úkoly do Semináře k učitelské praxi

V druhém semestru probíhá Seminář k učitelské praxi celkem 2x (nikoliv 4x, tak jako v prvním semestru). Opět budete zpracovávat reflektivní deník a portfoliový úkol.

REFLEKTIVNÍ DENÍK

Alespoň 48 hodin před prvním seminářem vložte do připravené odevzdávárny záznam (cca 1 strana) reflektivního deníku – podoba reflektivního deníku je stejná jako v prvním semestru (viz výše). Pokud však nebudete mít před prvním setkáním co psát (praxe je teprve na začátku), odevzdejte deník až (48 hodin) před druhým setkáním.

Reflektivní deník – šablona

PORTFOLIOVÝ ÚKOL

Alespoň 48 hodin před druhým seminářem vložte do připravené odevzdávárny portfoliový úkol. Vyberte jeden ze tří nabízených úkolů: 1. Metody a strategie výuky; 2. Učitelovo pojetí výuky; 3. Školní vzdělávací program.

1. Metody a strategie výuky

– vyzkoušet si, hlouběji analyzovat, popsat a reflektovat metodu a strategii výuky využitou ve své vlastní pedagogické praxi.

Výukové metody patří mezi základní didaktické kategorie. Lze je definovat volně podle Maňáka a Švece (2003) jako uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáka, který směřuje k dosažení výchovně-vzdělávacích cílů. V zahraniční literatuře se používá pojem výuková strategie pro označení komplexního a dlouhodobého záměrného působení učitele na žáka.

Cíle úkolu

  • učit se hlouběji přemýšlet o metodách a strategiích výuky a vyzkoušet si je. Cílem je rozvíjet při tom dovednost pracovat se zpětnou vazbou od žáků, případně cvičného učitele a spolužáků z PdF MU na praxi a navrhovat alterace výukové metody či strategie.
Další informace k úkolu

Zadání úkolu

  1. využitím odborné literatury vyberte jednu metodu či strategii výuky a zpracujte plán pro její použití ve vaší výuce. Volba metody či strategie musí odpovídat vašemu výukovému cíli, který jste stanovili v souladu s RVP (resp. ŠVP). Při vypracovávání plánu také zohledněte specifika třídy a jednotlivých žáků.
  2. Metodu nebo strategii ve vaší výuce vyzkoušejte.
  3. Získejte nějakou formou zpětnou vazbu od vašich žáků, v ideálním případě také od cvičného učitele či spolužáků na praxi a oborového didaktika. Snažte se ze zpětné vazby především zjistit, do jaké míry a proč metoda/strategie podporovala dosažení vámi stanoveného výukového cíle.

Výstup z úkolu:

Záznam vaší práce s vybranou metodou či strategií výuky od původního plánu až po návrh alterace ve struktuře:

  1. popište použitou metodu či strategii s odkazem na odbornou literaturu;
  2. popište plán využití této metody či strategie při vaší snaze dosáhnout konkrétního výukového cíle, který jste stanovili v souladu s RVP (resp. ŠVP);
  3. popište, jak se aplikace vybrané metody/strategie reálně odehrávala
  4. popište zpětnou vazbu od vašich žáků, případně cvičného učitele a zhodnoťte, do jaké míry a proč se vám podařilo dosáhnout vytyčeného výukového cíle;
  5. na základě vašeho zhodnocení navrhněte a zdůvodněte alterace (zlepšení) pro budoucí využití vybrané metody/strategie.

Rozsah: 2-4 normostrany

Literatura

  • Kašparová, J., Starý, K., &Šumavská, G. (2011). Výukové strategie v praxi pilotních škol. Praha: NÚV
  • Lermer, I. J. (1986). Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN.
  • Maňák J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  • Grecmanová, H., & Urbanovská, E. (2007). Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex.​

2. Učitelovo pojetí výuky

Učitelovo pojetí výuky představuje pojetí učiva, cílů výuky, vyučovacích metod, forem, podmínek, využitých prostředků, stejně tak i pojetí žáka a třídy, ale i pojetí učitele jako sebe sama i své profesní role a role ostatních účastníků pedagogického procesu (Mareš et al. 1996).

Ke zjišťování učitelova pojetí výuky je možné využít techniku nedokončených vět. Princip, na němž je technika nedokončených vět založena, spočívá v tom, že učitelé mají za úkol dokončit předložené věty na základě asociací, které u nich nedokončené věty vyvolají. Přitom jde o to, že učitel promítá do těchto dokončení nejen své znalosti, ale často i své osobní názory, postoje či stanoviska. V našich podmínkách se poměrně frekventovaně používá technika nedokončených vět při výzkumu učitelova pojetí výuky (Mareš et al. 1996).

Cíle úkolu

  • zamyslet se nad vlastním pojetím výuky a konfrontovat toto pojetí se standardem učitele a svým pojetím výuky.

Další informace k úkolu

Zadání úkolu

  1. Dokončete tyto nedokončené věty:
  • Učitel je jako (popis, metafora, obraz,…) …, protože …
  • Žák je jako …, protože …
  • Učivo je jako …, protože …
  • Propojení teorie a praxe je jako …, protože …
  • Škola se má starat především o to, aby…
  • Netrvám na tom, aby všichni žáci…
  • Pro život je nejdůležitější, aby si žáci s sebou odnesli…
  • Je dobré, že je zařazeno učivo o…
  • Vědomosti žáků…
  • Učebnice jsou pro mě…
  • Třída je pro mě…
  • Nevadí mi, když žák např. …
  • Svůj metodický rejstřík rozšiřuji tím, že…
  • O alternativních metodách a formách práce si myslím…
  • Osobnostní rozvoj je pro mě…
  • Do osobnostního rozvoje učitele/pedagoga podle mě patří na prvním druhém, třetím místě…
  • Z pomůcek využívám nejčastěji…
  • Využíváním pomůcek sleduji…
  • Je mnoho rodičů, kteří si myslí, že…
  • Spolupráce s rodiči pro mě znamená…
  • Když učím je to jako…
  • Já jako dobrý učitel…
  • Při plánování výuky…
  • Při hodnocení žáků…
  • Cíle výuky pro mě…
  • Dobře se mi učí ve třídě, která…
  • Prostředí, kde se mi dobře učí, vypadá jako…
  • Rozmanitost žáků považuji za…
  • Rád/a bych pracoval/a s kolegy, kteří…
  • Úkolem ředitelů by mělo být především…

2. Vraťte se ke svým odpovědím. Zkuste je kategorizovat, tzn. sloučit do skupin, které se týkají stejného tématu. Konfrontujte tyto tematické celky s návrhem standardu učitele (Tomková et al., 2012) – NAJDETE ZDE. V jakých oblastech se Vámi stanovené tematické celky prolínají s navrhovanými oblastmi standardu? Které oblasti standardu ve svém pojetí výuky nemáte zahrnuty? Jak si to vysvětlujete? Pokuste se charakterizovat vlastní pojetí výuky.

Výstup:

  • analýza nedokončených vět s komparací standardu učitele a charakteristika vlastního pojetí výuky.

Rozsah: 2-4 normostrany.

Literatura

  • Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. V Brně: Masarykova univerzita v Brně.
  • Spilková, V., & Tomková, A. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
  • Tomková et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

3. Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) patří k základním kurikulárním dokumentům, z něhož budete při plánování, realizaci a evaluaci edukace vycházet. Odráží se v něm hodnoty školy, principy, kterými jsou hodnoty implementovány v praxi; stěžejní vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků. Zpracování ŠVP vám může napovědět mnohé o zaměření školy a o pojetí výuky ve škole.

Cíle úkolu

  • Seznámit se se školním vzdělávacím programem školy. Vybrat si pozorovatelné strategie rozvoje klíčových kompetencí žáků, které jsou popsané v ŠVP školy. Pozorovat vybrané strategie u provázejícího učitele v jeho výuce. Dále pozorovat metody individualizace (a diferenciace) výuky v práci učitele ve vybraném předmětu. Porovnat popsané strategie v ŠVP s reálně pozorovanými strategiemi, využívanými ve výuce provázejících učitelů či jiných vybraných učitelů ve škole. Vyzkoušet a evaluovat metody, pomocí kterých budete vy sami během vaší výuky podporovat klíčové kompetence a zohledňovat individuální potřeby žáků.
Další informace k úkolu

Zadání úkolu

Porovnejte informace uvedené v ŠVP a vámi pozorované situace z výuky ve třídě, z chodu školy, dle zkušenosti z praxe. Písemně se vyjádřete k těmto otázkám:

a) Jak se deklarovaná vize školy v ŠVP promítá do každodenní práce učitele?
b) Jak konkrétně provázející učitel podporuje ve své výuce klíčové kompetence žáků?
c) Jakými způsoby provázející učitel (učitelé, které jste ve výuce na praxi viděli) podporují individualizaci (zohledňují individuální potřeby žáků)?
d) Co jste ve výuce dělali vy, když jste rozvíjeli klíčové kompetence žáků a zohledňovali jejich individuální potřeby?

Výstup:

  • Komparace ŠVP s reálnou výukou ve škole (a). Popis uplatňovaných strategií podpory klíčových kompetencí a zohledňování individuálních potřeb žáků ve výuce (provázejících) učitelů (b, c) a ve vaší vlastní výuce (d).

Rozsah: 2-4 normostrany.

Literatura:

  • Kratochvílová, J. (2013). Inkluzivní vzdělávání v české primární škole: teorie, praxe, výzkum. Brno: Masarykova univerzita.
  • Kratochvílová, J., Horká, H., & Chaloupková, L. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Brno: Masarykova univerzita.

Natáčení vlastní výuky na praxi

V rámci Semináře k učitelské praxi můžete být vyzváni k natočení vlastní výuky na praxi. Projděte si prosím pozorně informace na webu fakulty.

Zde nabízíme stručný souhrn kroků, co natáčení obnáší:

  1. Vyplním dva odpovědníky: Mlčenlivost na praxi a Informace k natáčení na praxi.
  2. Pokud budu natáčet svou výuku, vysvětlím žákům a svému PU proč, jak a co se bude dít po natáčení se záznamem.
  3. Nahraji výuku (typicky na svůj mobil) a vložím do IS, ze svého zařízení záznam ihned poté smažu.
  4. Následuji pokyny vyučujících Semináře k praxi ohledně toho, jak se záznamem dále pracovat.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info