Vývoj přístupů ke školnímu hodnocení v českých zemích: kontinuita, či diskontinuita?
Nová studie Vladimíry Spilkové a Jany Kratochvílové mapuje vývoj školního hodnocení žáků v českých zemích od 18. století po současnost.
S příspěvkem zde vytoupí i naše kolegyně z katedry pedagogiky Jana Obrovská se svými kolegy na téma Dokážou české školy podporovat znevýhodněné žáky?
Příspěvěk je zařazen do dopoledního bloku Krize a výzvy ve vzdělávání.
***
Abstrakt příspěvku:
Výzkum dlouhodobě potvrzuje silný vztah mezi vzdělávacími výsledky žáků a jejich socioekonomickým statusem a etnicitou. Tento příspěvek se zaměří na implementaci celonárodního projektu zaměřeného na podporu rovných příležitostí na školách s nadprůměrným podílem sociálně znevýhodněných žáků v postpandemické situaci. Na základě analýzy pracovníky škol vnímaných problémů a jejich řešení při vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků se ukazuje tendence zdůrazňovat angažovanost žáků, spíše než jejich vzdělávací výsledky, což se propisuje i do výběru a realizace projektových opatření. Na základě diskuse výsledků budou pojmenovány bariéry podpory sociálně znevýhodněných škol a formulována doporučení pro další podporu.
Registrovat na akci se můžete do 30. dubna 2024.
Nová studie Vladimíry Spilkové a Jany Kratochvílové mapuje vývoj školního hodnocení žáků v českých zemích od 18. století po současnost.
Běžně se předpokládá, že příliš direktivní styl mentorování brání rozvoji reflexe u budoucích učitelů. Aktuální studie Petra Svojanovského The impact of supervisory behaviour on pre-service teachers' reflection during mentoring dialogues: not all imperators are the same ale ukazuje, že realita je složitější.