Časopis Komenský

Tvořivé psaní v angličtině na prvním stupni základních škol

Pro rozvoj dítěte je velmi důležité setkat se se zajímavými a tvořivými aktivitami, které přispívají také k rozvoji jeho psaného projevu. Řada výzkumů (např. Perotta, 1994) prokazuje, že právě výuka psaní navíc pomáhá také při osvojování si řečových dovedností, aniž by jakýmkoli způsobem omezovala jazykový rozvoj v mateřském či cizím jazyce. Už v prvních letech školní docházky přitom děti mohou dokonce i v cizím jazyce psát tak, aby rozvíjely svůj zájem o nové věci a aby s jazykem rády pracovaly.

Číst dál: Tvořivé psaní v angličtině na prvním stupni základních škol

Rozumět textu starému pět tisíc let…

(náměty pro práci s ikonickým textem)

Předkládaný metodický list nabízí část praxí ověřeného výukového programu spadajícího do oblasti Člověk a společnost, který autorka od roku 1999 opakovaně realizuje s běžnými třídami základních a středních škol1.

Číst dál: Rozumět textu starému pět tisíc let…

Zkuste učit základy společenských věd v angličtině

Jedním z nových trendů ve vzdělávání je tzv. obsahově a jazykově integrované vyučování známé také jako CLIL (z anglického Content and Language Integrated Learning). Pod touto zkratkou se skrývá výuka obsahu nejazykového předmětu s využitím cizího jazyka jako prostředku komunikace. Koncepce CLIL tak reaguje na požadavek integrace předmětů i oborů, kdy se jednotlivé disciplíny mají vzájemně obohacovat. Propojení výuky cizího jazyka a nejazykového předmětu znamená přirozené využití jazyka k rozšíření znalostí a dovedností, které žáci reálně uplatní také v rámci jiného vzdělávacího oboru. Ochutnávku takto koncipované výuky nabízí přiložený pracovní list, který spojuje učivo angličtiny a základů společenských věd, kde je konkrétně zaměřen na téma moci zákonodárné.

Číst dál: Zkuste učit základy společenských věd v angličtině

Recyklace papíru ve školní laboratoři. Metodický a pracovní list pro výuku chemie

Výuka přírodovědných předmětů (především chemie a fyziky) s sebou přináší otázku, jak žáky motivovat pro mnohdy ne úplně zajímavá a atraktivní témata. V tomto nelehkém úsilí mají přírodní vědy jednoho velkého pomocníka – experiment (laboratorní pokus). Všechny realizované výzkumy (Trna, 2011; Trna a Trnová, 2006) potvrzují, že žáci považují experimenty za silně motivační prvek výuky. Často ale dochází k tomu, že tento motivační potenciál není využit. Výstupem zařazení experimentu je pouze chvíle údivu či zájmu žáků, která rychle odezní a nic dalšího nepřináší. Někteří učitelé z tohoto důvodu experimenty omezují. Při nízké hodinové dotaci pro chemii či fyziku považují jejich využití za neefektivní. Vzdát se zcela experimentů by byla chyba, ale je nutné jejich aplikaci do výuky pečlivě promyslet. Pak podchytíme nejenom zájem žáků, ale dosáhneme také osvojení požadovaných vědomostí a dovedností. Vedle různých možností efektivního využívání chemických experimentů v rámci výuky, které nabízí např. nové učebnice chemie (Šibor, Plucková a Mach, 2011; Plucková a Šibor, 2011), může být použití pracovních listů další variantou.

Číst dál: Recyklace papíru ve školní laboratoři. Metodický a pracovní list pro výuku chemie