Vita Caroli v interpretačních cvičeních s využitím skupinové práce a hry v roli

16. 7. 2019 Iva Vachková

Článek přináší ukázku práce s verbálními a ikonickými texty v hodinách dějepisu. Starší české dějiny stále přitahují pozornost učitelů, a to nejen v souvislosti se státem podporovanými výročími. Zároveň je však inspirace pro výuku středověkých a raně novověkých dějin – vycházejících z moderních didaktických principů – poměrně málo. Text ukazuje příklady dvou výukových lekcí ‒ tematických činností navrhovaných pro jednu či dvě spojené vyučovací hodiny. Vychází z dizertační práce Hra v roli ve vyučování dějepisu. Empirická analýza vybraných aspektů (Vachková, 2015).

Cílem uvedených činností je interpretace částí textu Vita Caroli a o sto let mladších iluminací ke stejnému textu. Je předpokládána jedna třída o třiceti žácích, kteří pracují v malých i ve větších skupinách. Při práci jsou využívány didaktizované písemné a obrazové prameny^[1] (Labischová & Gracová, 2009; Kratochvíl, 2004), které jsou žáky analyzovány a interpretovány při skupinové práci na principu vrstevnického učení. K analýze a k interpretaci napomáhají techniky z oblasti hraní rolí ve vyučování. Ty také umožnují aktérský pohled. Všechny navrhované činnosti jsou původně připraveny pro hodiny dějepisu na střední škole, jsou dobře využitelné pro dějepisné semináře na druhém stupni základních škol, jak se ukázalo při workshopu pro účastníky celostátního kola dějepisné olympiády žáků základních škol. Využití pro každodenní školní vyučování na druhém stupni základní školy vyžaduje ze strany učitele zjednodušení používaného slovníku a pomalejší postup při interpretaci textů i obrazového materiálu, což znamená i delší čas na realizaci.

 

Karel IV. a Vita Caroli – seznamte se…

Jednohodinová lekce, jejímž cílem je první seznámení s Vlastním životopisem (Karel IV., 1978), seznámení se s trojím vypravěčem životopisu a získání žáků pro diskusi o tématu lekce. Žáci pracují s úryvky z Vlastního životopisu na samostatných papírech a s přehledem životopisných dat Karla IV. pro každou skupinu. Žáci pracují samostatně, v devíti skupinách (cca po 3) a v jedné velké skupině. Lekce je využitelná i pro předmět český jazyk a literatura.

 

Krok 1 (10 ‒ 15 minut)

Každý žák dostane jeden úryvek textu z Vita Caroli (Karel IV., 1978) a list s Karlovými životopisnými daty. Ten připraví učitel sám, případně jej převezme např. z publikace Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy (Šmahel & Bobková, 2012, s. 806–807). Žák si přečte úryvek a s oporou o data z Karlova života se snaží text časově zařadit. Práce je časově omezená. Pro nezkušené žáky je možné čas přidat nebo zkrátit úryvek. Je však třeba dbát na to, aby text zůstal smysluplný a zkrácení bylo skutečně funkční. Úryvků je pro třicetičlennou třídu připraveno deset. V dalším kroku se pak sdružují do tříčlenných skupin se stejným textem.

Příklad úryvku

Když se to stalo, otec náš přišel do Čech a přivedl s sebou ženu svou, kterou pojal za královnu, jménem Beatrix, dceru vévody bourbonského, z rodu králů francouzských, s kterou potom zplodil jednoho syna Václava. Tehdy zlí a lstiví rádcové, i Čechové i z hrabství lucemburského, nabyli převahy a vlivu u otce našeho proti nám, hledajíce vlastního prospěchu. Přistoupivše k otci našemu namlouvali mu: „Pane, mějte se na pozoru, syn váš má v království mnoho vašich hradů i mnoho přívrženců, proto bude-li dlouho té moci požívati, vyžene vás, až bude chtíti; neboť jest sám dědicem království i pochází z rodu králů českých a jest velice oblíben u Čechů, vy však jste cizinec." Toto však říkali, hledíce si osobního zisku a výhody, aby jim odevzdal hrady a statky královské. On pak tak uvěřil jejich radám, že pojal k nám nedůvěru a odňal nám všechny hrady a vrchní správu v Čechách a v markrabství moravském. A tak zbyl nám pouze titul „markraběte moravského" beze vší moci. (tamtéž, s. 77)

 

Krok 2 (15 minut)

Žáci se stejným úryvkem vytvoří trojčlenné skupiny. Porovnají své zařazení úryvků do Karlovy chronologie. Prodiskutují spolu důvody zařazení úryvků. Každá skupina svůj text ostatním přečte, zařadí ho a zdůvodní zařazení. Učitel vyzývá jednotlivé skupiny, na dataprojektoru také zobrazuje příslušné úryvky.

 

Krok 3 (5 ‒ 10 minut)

Učitel přijme roli Karla IV. v technice horké křeslo (Valenta, 1997, s. 122‒123). Usedne na židli uprostřed kruhu, žáci sedí na židlích okolo něho. Žáci se stávají badateli, kteří se mohou Karla IV. ptát, a tak se více dozvědět o okolnostech vzniku zápisů i o autorovi. Učitel reaguje na dotazy v mezích věrohodnosti, mluví jako státník, váží slova. Pro učitele je nutná perfektní orientace ve Vlastním životopise Karla IV., ale i znalost širších okolností Karlova života a vlády. Záleží na skupině žáků, na její zkušenosti s kladením otázek a také na tom, zda učitel v roli Karla IV. dokáže vzbudit zájem žáků.

 

Krok 4 (10 ‒ 15 minut)

Když se otázky žáků vyčerpají, učitel vystoupí z role a vyzve žáky k závěrečné diskusi, kterou facilituje, a do které také vnáší otázky. Psal Karel IV. zápisky sám? Proč text končí volbou římským králem v roce 1346? S blížícím se koncem hodiny vede žáky k tomu, aby shrnuli, co jim tato hodina přinesla nového, jaké otázky vzbudila.

 

Karel IV. a Vita Caroli – iluminace a jejich interpretace

Dvouhodinová lekce ve spojených vyučovacích hodinách navazuje na hodinu předchozí. Cílem je budování a konkretizace představ o chronologii a následnosti, zasazování fakt do kontextu, stylizovaná interpretace úryvků.  Pro práci je třeba šest úryvků textu (jiných než v předchozí hodině) o rozsahu 6 ‒ 10 řádků, šest vybraných iluminací z téhož vydání Vlastního životopisu Karla IV., faktografické údaje vztahující se k textům připravené na kartičkách, podrobné kalendárium Karlova života z předcházející lekce. Vhodné i pro český jazyk a literaturu, výtvarnou výchovu. Je možné navázat jen jednou vyučovací hodinou, pak jsou realizovány pouze kroky 1 – 3.

 

Krok 1 (20 minut)

Žáci vytvoří celkem šest skupin po 4 – 5 žácích. Každá skupina dostane jiný úryvek textu a k němu se vztahující iluminaci. Úkolem žáků je připravit vstup do rozhlasového pořadu o historii. Všichni členové skupiny musí v rozhlasovém vstupu účinkovat. Při práci učitel obchází skupiny a sleduje jejich činnost. Kde je potřeba, pomůže radou.

Příklad textu pro skupinu

O velikonoční neděli, třetí den po mém příjezdu do Pavie, byla otrávena má družina. Já, ochráněn boží milostí, unikl jsem otrávení, protože veliká mše byla sloužena dlouho a já při ní přijímal; proto jsem nechtěl jíst přede mší. Když pak jsem přišel k obědu, bylo mi řečeno, že má čeleď upadla do nemoci a zvláště ti, kdož před obědem něco pojedli. Já pak sedě za stolem nechtěl jsem jíst a všichni jsme byli zastrašeni. A jak jsem se rozhlížel, viděl jsem člověka, který chodil kolem stolu a tvářil se němým. Pojav proti němu podezření, dal jsem jej zajmout. Po mnohém mučení třetího dne promluvil a přiznal se, že on v kuchyni namíchal do jídel jed z rozkazu a návodu Azza Viscontiho z Milána. Jedem tím pak se otrávili: Jan z Bergu, hofmistr mého dvora, Jan Honchenringen, Šimon z Kailu, který přisluhoval při mém stole, a ještě více jiných. (tamtéž, s. 37)

 

Krok 2 (10 minut)

Stylizované rozhlasové vysílání. Učitel vstoupí do role rozhlasového moderátora pořadu Návraty do minulosti. Tato pozice mu umožňuje zevnitř ovlivňovat akci, pokud dojde k nějaké nesrovnalosti či k obtížím. Zároveň účast učitele v roli na společném předvádění výstupů dává příklad žákům a pomáhá jim udržet se v jejich rolích. Učitel v roli provádí pořadem a funkčně spojuje jednotlivé rozhlasové výstupy skupin. Vznikne tak jeden stylizovaný celek, v němž všechny skupiny předvedou své výstupy, při nichž interpretují společně text a iluminaci. Učitel jako rozhlasový moderátor pořad zahajuje i ukončí.

 

Krok 3 (15 minut)

Reflexe žáků vedená učitelem: co nás zaujalo, překvapilo, neuspokojilo apod. Práce s připravenými faktografickými údaji – přiřazování, hledání souvislostí, doplňování dalších údajů, kontexty. V závěru učitel shrne a zakončí.

 

Rozšiřující aktivity

Další interpretační práce – příprava panelové diskuse. Žáci mezi sebou vyberou 4 „odborníky“, kteří budou řídit práci skupin. Od učitele dostane každý odborník několik otázek směřujících k podrobnější interpretaci především obrazového materiálu, který je o sto let mladší než text Vlastního životopisu, už tedy interpretuje zápisy. Žáci vedení svými odborníky hledají odpovědi na otázky, připravují se na výstup v panelové diskusi. Je možné, aby se jednotliví odborníci podrobněji zaměřili např. na oblečení aktérů, předměty na iluminacích, zobrazované prostředí, postavy.  Učitel má pro žáky připraveny další úryvky, iluminace, ale i několik výtisků Vlastního životopisu Karla IV. Příprava trvá 20 minut.

 

Panelovou diskusi je možno učitelem vést i jako přímý televizní vstup a odbornou konferenci.  Učitel diskusi moderuje, čtyři odborníci sedí za stolem, ostatní žáci jsou v rolích poučených posluchačů. Otázky pokládá učitel, ale podle průběhu diskuse vyzývá i posluchače k dalším otázkám. Učitel v diskusi facilituje, snaží se sám neinterpretovat, spíše provokuje otázky. V závěru diskusi shrne, poděkuje zúčastněným a zakončí debatu. Krok trvá 25 minut.

 

Shrnutí

Výše uvedené výukové lekce slouží jako konkrétní příklady, které ukazují, jak budovat interpretační dovednosti žáků na upraveném pramenném materiálu ze starších dějin. Příprava didaktizovaných pramenů pro tuto práci je náročná a předpokládá dobrou orientaci učitele v odborné literatuře i v pramenné základně sledovaného období. Stejně pečlivou přípravu vyžaduje i zařazení technik hry v roli, aby lekce byly různorodé a zajímavé. Vynaložená námaha, spojená s interpretací textových a obrazových historických pramenů, na které se podílejí jak žáci, tak učitel, rozhodně stojí za to, neboť takto připravené hodiny dějepisu spojené s aktivní spoluprací žáků mezi sebou a s radostí z výsledku práce skupin, mají u žáků velký ohlas. Tato metodická řada byla představena na konferenci Karel IV. pořádané NIDV v roce 2016.

 

Mgr. et. MgA. Iva Vachková, Ph.D. (Dvořáková, Kaderková) absolventka PF Ústí nad Labem (český jazyk – dějepis), KVD DAMU Praha (výchovná dramatika) a ÚČD FFUK Praha (doktorské studium didaktiky dějepisu). Dvacet let vyučovala na čtyřletém Gymnáziu J. A. Komenského v Novém Strašecí, nyní pracuje jako vedoucí lektorského oddělení Muzea hlavního města Prahy. Věnuje se především metodice hraní rolí ve vyučování dějepisu a nejnověji muzejní pedagogice. Pracuje i jako lektorka seminářů pro učitele věnovaných dramatické výchově a jejích aplikaci ve školním vyučování. Věnuje se tvorbě metodik, pracovních listů a sešitů.

 

Kontakt: iva@vachek.cz

 

Literatura

 

Dvořáková, I. (2010). Výchova královských dětí za časů Lucemburků (ve škole), In J. Märc a kol. Žena jako subjekt a objekt dějepisného vyučování (Genderová problematika ve výuce dějepisu (s. 74–81). Ústí nad Labem: FF UJEP.

 

Karel IV. (1978). Vlastní životopis. Praha: Odeon.

 

Kratochvíl, V. (2004). Modely na  rozvíjanie kompetícií žiakov. Bratislava: Stimul.

 

Labischová, D. & Gracová, B. (2009). Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: FF.

 

Šmahel, F. & Bobková, L. (2012). Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: NLN.

 

Vachková, I. (2015). Hra v roli ve vyučování dějepisu. Empirická analýza vybraných aspektů. (Dizertační práce). Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/102623/.

 

Valenta, J. (1997). Metody a techniky dramatické výchovy, Praha: Strom.

 

 

 

 

^[1]Označování pramenných materiálů upravených pro potřeby vyučování nemá dosud jednotnou terminologii. D. Labischová je nazývá didaktizovaným pramenem, V. Kratochvíl zase školním didaktickým pramenem.