Časopis Komenský

Současná legislativní úprava již umožňuje individuální vzdělávání (IV) na 1. i na 2. stupni ZŠ (§ 41 ŠZ), a to od 1. 9. 2016.

Na základě Vyhlášení MŠMT ČR probíhalo od roku 2007 pilotní ověřování individuálního vzdělávání žáků 2. stupně ZŠ, jehož sledováním byl pověřen Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Individuální (domácí) vzdělávání nepředstavuje ve školských systémech úplnou novinku. Jde naopak o tradiční formu vzdělávání, kterou využívaly od nepaměti hlavně bohaté rodiny. Ty svým dětem najímaly domácí učitele, kteří je připravovali pro život i pro vstup na vysokou školu. Bylo to tak i na území dnešní České republiky, a to až do období druhé světové války, kdy bylo domácí vzdělávání zakázáno a po válce pak již obnoveno nebylo.

Diskuse o tom, zda má být v České republice domácí vzdělávání zákonem povoleno, neprobíhala poprvé, o tematice se diskutovalo také na začátku tisíciletí během přípravy nového školského zákona. 

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

 

Definovanie nového výchovnovzdelávacieho ideálu v Poľsku sa objavilo po politickej transformácii v 90-tych rokoch 20. storočia. Jednou z jeho dôležitých hodnôt je patriotizmus, vlastenectvo. Moderná škola v reakcii na krízu súčasnej spoločnosti vyžaduje moderný prístup k vlasteneckej výchove, čo je jednou z jej úloh.

Čo je to patriotizmus? Koho môžeme označiť za patriota? Podľa Slovníka poľského jazyka (2016) je to „...človek milujúci svoju vlasť, otčinu, ochotný prinášať za ňu obete.” Slovo „patriotizmus” pochádza z gréckeho slova „patriotes” čo znamená krajan. „Patrios” – ten kto pochádza od toho istého otca, „pater” znamená otec. A tak patriot je ten, kto je emocionálne prepojený s rodákmi, krajanmi, kto sa stará o dobro a zveľaďovanie svojej vlasti, otčiny. Byť súčasťou národného spoločenstva, patriť k národu je pre človeka pri hľadaní a nachádzaní vlastnej identity mimoriadne  dôležité.

Je veľa spôsobov, ktorými môžeme prejavovať svoj patriotizmus, vďaka ktorému sa hlásime k svojej vlasti a konáme pre jej dobro. Patriot je napríklad ten, kto pozná históriu, kultúru a národné tradície. Zaujíma ho jednak budúcnosť krajiny, ale tiež jej aktuálna, súčasná prosperita a rast – zodpovedne vykonáva prácu vo svojom odbore, chápe význam a hodnotu svojej práce pre všetkých krajanov, aktívne sa podieľa na spoločenskom živote, dokáže zodpovedne posúdiť realitu, je schopný sebareflexie a reflexie, zodpovedne sa stará o svoju rodinu a k výchove svojich detí pristupuje tak, aby sa dokázali začleniť do spoločnosti a stali sa v dospelosti jej plnohodnotnými členmi.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

V souvislosti se současným trendem k inkluzi se učitelé na běžných školách mohou stále častěji setkat s integrovanými žáky se ztrátou sluchu. Vzdělávání žáků se ztrátou sluchu s sebou přináší mnohá specifika, a to především v oblasti rozvoje mluvených jazyků. Učitelé, kteří nemají zázemí ve speciálně-pedagogickém vzdělání, jsou tak postaveni před zcela novou situaci. V souvislosti se sluchovým postižením existuje navíc řada nesprávných představ týkajících se vzdělávání, komu-nikace či schopností, které vycházejí z nedostatku informací či ze zobecnění limitovaných osobních zkušeností.

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout (především) učitelům cizích jazyků informace a podněty vycházející z výzkumných zjištění v oblastech surdopedie, psycholingvistiky či teorie osvojování cizích jazyků. V první části krátce představíme problematiku sluchového postižení. V následujících kapitolách pak upozorníme na některé zákonitosti či zapeklitosti, se kterými se učitel(ka) cizího jazyka může setkat při výuce žáka se sluchovým postižením z pohledu individuálních odlišností v učení se cizím jazykům.

 Přestože se mnohé problémy v oblasti gramotnosti a jazykového rozvoje vyskytují téměř u všech osob se ztrátou sluchu bez ohledu na její míru, včetně uživatelů kochleárního implantátu (Marschark et al., 2012), nejvýrazněji se projevují u jedinců s úplnou či těžkou ztrátou sluchu. Na tuto skupinu se také nejčastěji zaměřuje výzkum. Z těchto důvodů se také tento příspěvek zabývá především situací neslyšících žáků a žáků s těžkou ztrátou sluchu.

 

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)

V časopise Komenský[1] jsme uvedli, že tablet bez aplikací je jako „tělo bez duše“. Článek plynule navazuje na zmíněnou metaforu, neboť cílem předkládaného příspěvku je nabídnout (nejen) učitelům seznam výukových aplikací, které jsme měli možnost vyzkoušet v rámci volitelného předmětu tablety ve výuce ZŠna Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Testování aplikací se zúčastnilo šest studentů PdF MU (jeden student druhého ročníku a pět studentů třetího ročníku).  Na základě recenzí mohou učitelé dle vlastního uvážení aplikace použít ve výuce. Čtenářům nabízíme recenze šesti aplikací

Jak a kde jsme výukové aplikace vybírali

Je obecně známo, že tablety v českém školství obsahují operační systém Android, iOS či Windows. Přiznáváme, že námi recenzované aplikace jsou určeny pro tablety s operačním systémem iOS. Vysvětlení je snadné. Jeden z úspěšně realizovaných projektů PdF MU nám umožnil zakoupit 12 kusů tabletů typu Apple iPad AIR. Prezentovaný text je výstupem volitelného předmětu[1] na PdF MU. Studenti PdF MU v průběhu jednoho semestru stahovali, zkoušeli a mazali aplikace napříč celým spektrem aprobací. Uvedli jsme,[2]  že aplikace pro zařízení iOS nakupujeme, resp. stahujeme v obchodě známým též jako App Store[3]. V App Store studenti nejdříve hledali aplikace dle vlastního studijního oboru. Pokud bylo nalezení takovéto aplikace nemožné nebo neodpovídalo našim kritériím (viz dále), bylo studentům povoleno pracovat s aplikací jiné aprobace. Každý student vypracoval jednu recenzi jedné aplikace. Provedl podrobný zápis a následně se k vybrané aplikaci vyjádřil (stručněji) ještě celý kolektiv v čele s vyučujícím předmětu.

Recenzovat aplikace pro tablety není totéž jako recenzovat knihu. Zatímco návodů Jak recenzovat publikaci je na internetu a v odborné literatuře celá řada, návod na recenzování aplikací nebyl nalezen. To nás dovedlo k vypracování vlastních kritérií, které si nyní stručně popíšeme.


[1]předmět tablety ve výuce ZŠ.

[2]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 17.

[3]viz https://itunes.apple.com/cz

[4]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 20.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)