Časopis Komenský

Testujeme výukové aplikace pro tablety

V časopise Komenský[1] jsme uvedli, že tablet bez aplikací je jako „tělo bez duše“. Článek plynule navazuje na zmíněnou metaforu, neboť cílem předkládaného příspěvku je nabídnout (nejen) učitelům seznam výukových aplikací, které jsme měli možnost vyzkoušet v rámci volitelného předmětu tablety ve výuce ZŠna Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Testování aplikací se zúčastnilo šest studentů PdF MU (jeden student druhého ročníku a pět studentů třetího ročníku).  Na základě recenzí mohou učitelé dle vlastního uvážení aplikace použít ve výuce. Čtenářům nabízíme recenze šesti aplikací

Jak a kde jsme výukové aplikace vybírali

Je obecně známo, že tablety v českém školství obsahují operační systém Android, iOS či Windows. Přiznáváme, že námi recenzované aplikace jsou určeny pro tablety s operačním systémem iOS. Vysvětlení je snadné. Jeden z úspěšně realizovaných projektů PdF MU nám umožnil zakoupit 12 kusů tabletů typu Apple iPad AIR. Prezentovaný text je výstupem volitelného předmětu[1] na PdF MU. Studenti PdF MU v průběhu jednoho semestru stahovali, zkoušeli a mazali aplikace napříč celým spektrem aprobací. Uvedli jsme,[2]  že aplikace pro zařízení iOS nakupujeme, resp. stahujeme v obchodě známým též jako App Store[3]. V App Store studenti nejdříve hledali aplikace dle vlastního studijního oboru. Pokud bylo nalezení takovéto aplikace nemožné nebo neodpovídalo našim kritériím (viz dále), bylo studentům povoleno pracovat s aplikací jiné aprobace. Každý student vypracoval jednu recenzi jedné aplikace. Provedl podrobný zápis a následně se k vybrané aplikaci vyjádřil (stručněji) ještě celý kolektiv v čele s vyučujícím předmětu.

Recenzovat aplikace pro tablety není totéž jako recenzovat knihu. Zatímco návodů Jak recenzovat publikaci je na internetu a v odborné literatuře celá řada, návod na recenzování aplikací nebyl nalezen. To nás dovedlo k vypracování vlastních kritérií, které si nyní stručně popíšeme.


[1]předmět tablety ve výuce ZŠ.

[2]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 17.

[3]viz https://itunes.apple.com/cz

[4]Časopis Komenský, číslo 3, březen 2015, ročník 139, str. 20.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)

Jak na CLIL? Zkuste to s Labyrinthem!

Výuka metodou CLIL se v médiích i v odborných časopisech skloňuje v poslední době ve všech pádech. Jak to udělat, aby se tato metoda stala příjemným způsobem k lepšímu osvojení cizího jazyka přirozenou cestou? Čím zaujmout žáky, aby cizí jazyk začali více vnímat jako prostředek komunikace, a nejen jako další předmět, který se musejí naučit? A co učitelům brání v tom, aby metodu CLIL ve výuce využívali častěji? Takové otázky si tým metodiků jazykové a vzdělávací agentury Channel Crossings kladl v průběhu přípravy a realizace projektu Škola bez hranic.

V srpnu loňského roku skončil projekt Škola bez hranic. Jednou z jeho hlavních aktivit byla příprava sady učebních materiálů Labyrinth, které lze využívat při výuce metodou CLIL na základních školách. Učitelé matematiky, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu a občanské výchovy pomocí nich mohou „svůj“ předmět vyučovat také částečně v anglickém nebo v německém jazyce.

Přípravě výukové sady předcházela analýza školních vzdělávacích plánů, ze kterých jsme pro jednotlivé předměty vybrali nejfrekventovanější témata a ta jsme zpracovali. Někteří z vás možná namítnou, že učebních materiálů na CLIL je již dostatek. V čem je tedy učební řada Labyrinth jiná? „Je to především její komplexnost. V současnosti je možné najít různé materiály a aktivity využívající metodu CLIL. Na českém trhu však dosud chyběly učebnice, které by školy mohly využít pro systematické zavedení CLIL do běžné výuky. Učební sada Labyrinth je v tomto ohledu unikát,“ říká manažerka projektu Zdeňka Havrlíková.

Co všechno tedy výuková sada Labyrinth obsahuje? Pro každou kombinaci předmětu a cizího jazyka je základem učebnice, která je rozdělena do 13 tematicky zaměřených lekcí. Učebnici doplňuje pracovní sešit, CD s poslechy namluvenými rodilými mluvčími, desková hra a on-line hry s animacemi. Samozřejmostí je také metodická příručka, kde učitelé najdou nejen návody a metodická doporučení, jak s učebními materiály pracovat, ale také další pracovní listy, přepisy poslechů, řešení některých cvičení a další užitečné informace.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)

Možnosti využití QR kódu ve výuce

Do výuky na všech stupních škol neustále pronikají nové technologie, které je nezbytné využívat, aby výuka neztrácela kontakt s žáky, kteří tyto technologie používají v běžném životě. To klade vysoké nároky nejen na techniku, ale také na znalosti a dovednosti učitele. Jak ukazují některé studie, je chytrý mobilní telefon nebo tablet s vhodně využitými aplikacemi velmi silným výukovým nástrojem a měl by být zahrnut do výuky na všech stupních škol.

Jednou z technologií, jež je velice snadná na použití a skrývá v sobě velký výukový potenciál, je QR kód. QR kód je směsicí černobílých čtverečků různé velikosti připomínající nevzhledně rozsypaný čaj, avšak s ohromujícími možnostmi využití. Zkratka „QR“ pochází z anglického „quick response“, což v doslovném překladu znamená „rychlá odpověď“ a ve skutečnosti tomu tak opravdu je.

Jak vytvořit a číst QR kód?

Vytvořit QR kód je velmi snadné, a to např. pomocí webové stránky www.qrgenerator.cz. Zde stačí do připraveného pole pouze napsat text či polohu pomocí souřadnic a stisknout „Generovat QR kód“. Webová stránka automaticky vytvoří kód se zadaným obsahem, který je možné stáhnout do počítače a používat opakovaně.

Pro přečtení QR kódu je potřeba chytrý telefon nebo tablet vybavený fotoaparátem a aplikací pro čtení kódu (např. Seznam QR čtečka nebo QR Droid, existuje však celá řada dalších čteček). K přečtení kódů pouze s textem není potřeba připojení na internet; to je však potřeba pro čtení kódů, které obsahují internetovou adresu s externím obsahem. Přístroj se spuštěnou aplikací se přiloží ke kódu a ten je během okamžiku rozšifrován a zobrazen na displeji mobilního telefonu či tabletu.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 01/ září 2016/ ročník 141)

Využijte příležitosti k reklamaci známek z češtiny!

Známky na vysvědčení dávám od roku devatenáct set sedmdesát šest, mohl bych též říci od roku devatenáctistého sedmdesátého šestého, respektive od roku devatenáctistého šestasedmdesátého, také bych mohl specifikovat, že od roku /jeden/ tisíc devět set sedmdesát šest, potažmo od roku /jeden/ tisíc šestasedmdesát, což znamená tolik, co od roku tisícího devítistého sedmdesátého šestého, tedy od roku tisícího devítistého šestasedmdesátého.

Zapsat se to dá (a také se to tak zpravidla zapisuje) ciframi: 1976, ale vyslovit to stejně musíme ve verbální podobě. To žactvo orálně foneticky svede, alespoň v 1. pádě, pořád ještě chodí do českých škol drtivá většina rodilých českých mluvčích, kteří to mají odposlouchané a sedí jim to v uších.

Malér však nastane, jestliže někdy vyžaduji, aby maturanti (!) z cvičných důvodů vypsali letopočet 1976 (či kterýkoli jiný) slovně. Jak bylo demonstrováno výše, přípustných eventualit existuje řada, mnoho, hodně, spousta, hafo, hyperbolicky řečeno milion šest. Vůbec netrvám na archaických tvarech, nepulérujeme žádný puristický letopis, úplně mi postačuje napsat devatenáct set sedmdesát šest, to snad není žádná záludná šikana pro renomované vysokoškolsky erudované lingvistické profesionály se jmény ověnčenými tituly kolem dokola: devatenáct stovek + sedm desítek + šest jednotek, samo se to nabízí.

Mezi řekněme pětadvaceti studenty ve třídě se pokaždé najde nejméně patnáct nácků, myslím tím experimentátorů, kteří zplodí místo dvou slov devatenáct set jednoslovného hybrida, kočkopsa či tygrolva devatenácet (osmnácet, sedmnácetdvanácet, jedenácet). Bolí to, ale budiž, chybami se člověk učí a někdo má dlouhé vedení; šokující je, že dotyční, když jim řeknu, že se dopustili hned tří kiksů současně, se upřímně diví, které že to jako jsou, že ať si jako nevymýšlím extrabuřty a vrátím se do hrobu. Vůbec nejsou ochotni svůj omyl připustit. A to na nich raději ani nechci, aby skloňovali třeba vazbu 1 972 korun: devatenáct set sedmdesát dva korun, bez devatenácti set sedmdesáti dvou korun … s devatenácti sty sedmdesáti dvěma korunami. To bych se dověděl věci; raději nevyvolávám zlé duchy.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 04/ červen 2016/ ročník 140)