Tematika holokaustu neboli šoa ve výukovém procesu

5. 11. 2021 Hana Křížová

MAŠÁT, M. & SLADOVÁ, J. & ŠMAKALOVÁ, K. (2020). Antologie textů s tematikou šoa pro 6.–9. ročník základních škol: s metodickým dodatkem. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

V publikaci Antologie textů s tematikou šoa se dostává do popředí zájmu problematika holokaustu, označovaná soustavně v celé knize méně známým hebrejským pojmem šoa. Stejně tak, jako poutá recipienta název s neotřelým pojmem, upoutá jeho pozornost i sám obsah knihy. Jeho přitažlivost tkví ve výběru textů i v didakticky orientované metodice, která dbá na současné potřeby vzdělávat žáky tvůrčí a kriticky smýšlející. Tomu odpovídá i koncepce publikace, již autoři založili na internacionálně pojatých poznatcích didaktiky literární výchovy – zejména na metodách tvořivé literární expresivity a postupech rozvíjejících kritické myšlení žáků.

Tvůrci souboru mají ambici začlenit jej do výukového procesu hodin českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol, jeho potenciál však shledávají i ve využití v hodinách dějepisu či při výuce vybraných průřezových témat rámcových vzdělávacích programů (pro základní školy a víceletá gymnázia). S tím nelze jinak než souhlasit, protože téma je skutečně interdisciplinárně využitelné a společensky velmi závažné.

Učitelé jsou ve výukovém procesu vystavováni nelehkému úkolu nejen žáky vědomostně vzdělávat, ale i názorově formovat v jejich pohledech na život, okolí, lidi, prostředí – zkrátka na vše, co je obklopuje. Čelí zažitým předsudkům a fobiím, kterým jsou žáci v průběhu dospívání vystavováni svým blízkým okolím. V nemalé míře jsou v nich podněcováni různými formami masmédií, v současné době u mladé generace hlavně sociálními sítěmi. Tuto skutečnost měli autoři antologie na zřeteli a již v úvodu upozorňují na fakt, že téma druhé světové války a holokaustu „neustále rezonuje ve společnosti, zvláště v souvislosti s aktuálními projevy nesnášenlivosti, rasismu, xenofobie, stigmatizace a perzekuce“ (s. 6).

Vzniku publikace předcházel průzkum tržní nabídky učebních pomůcek zprostředkovávajících nabídku literárních textů pro cílovou skupinu žáků a učitelů. Analyzovány byly čítanky disponující v roce 2017 doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Z průzkumu vyplynulo, že reprezentace fenoménu šoa je v nich nedostatečná a absentuje současná intencionální literární produkce. Tento nedostatek v tržní nabídce učebních textů předkládaná antologie odstraňuje.

Kniha vznikla pod autorským vedením trojice Milana Mašáta, Jany Sladové a Kristýny Šmakalové na Katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nutno podotknout, že její zrod byl podmíněn úzkou vazbou na ověření její funkčnosti ve školské praxi. Všechny texty, formulované otázky i úkoly prošly verifikací prostřednictvím učitelů i žáků základních škol. Ověřováním prošel výběr ukázek i ročníková dedikace.

Soubor obsahuje celkem 28 ukázek převážně z intencionální tvorby pro děti a mládež. Umělecké texty zahrnují epické i lyrické žánry. Pro každý ročník druhého stupně základní školy je určen počet sedmi ukázek. Všem úryvkům předchází stručná charakteristika díla a příběhu či motivu a také úvodní úkol. Otázky a úkoly následující po přečtení textu jsou založeny na metodách směřujících k tvůrčímu psaní a kritickému myšlení – z rozsáhlého výčtu uveďme např. myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., pětilístek, podvojný deník, předvídání, transformace textu, vytváření osnovy, vymýšlení titulu/názvu aj. Zvláště přínosně pro rozvoj diskuze působí metoda názorové škály, zcela jistě dobře využitelná ve výuce napříč předměty.

Postulované úkoly jsou určeny pro práci jednotlivců, dvojic i skupin. Metody i podrobnější informace pro práci s texty jsou začleněny do metodického dodatku, za nímž následuje i slovníček s vysvětlením významu či výslovnosti některých slov. Pro recipienty s hlubším zájmem o problematiku je zařazen seznam doporučených online zdrojů i primární a odborné literatury s tematikou šoa. 

Knihu lze jistě doporučit jako vhodný materiál pro obohacení nejen literární výuky. Předkládané úryvky jsou mnohdy autentické, psané dětmi z koncentračních táborů. Přiblížení prožitků dětí za 2. světové války jejich vlastníma očima je cestou k hlubokému zamyšlení současných dětí nad palčivým problémem rasové nesnášenlivosti. Pokud se touto cestou vydáme z pozic pedagogů v průběhu psychického zrání dospívajících dětí, pomůžeme tím formování jejich názorových postojů a občanské sounáležitosti.

Nabízí se do budoucna i podnět k zamyšlení nad navázáním s podobným souborem textů určeným pro středoškolskou výuku, kde se názorové odlišnosti studentů mnohdy vyostřují a setkáváme se s extremistickými postoji. I zde je více než důležité v rámci hodin českého jazyka a občanské nauky citlivě o této problematice hovořit a řídit diskusi za opory pevných argumentů.

Mgr. Hana Křížová, Ph.D.

Katedra českého jazyka a literatury

Pedagogická fakulta MU