PaedDr. Zdeňka Jančíková, Ph.D., je ředitelkou fakultní základní školy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně – Malenovicích. Škola dlouhodobě spolupracuje s akademickými pracovišti a podílela se také na ověřování nového systému identifikace nadaných žáků Invenio vytvořeného na Institutu pro psychologický výzkum FSS MU.
Paní ředitelko, máte bohaté pedagogické zkušenosti jako učitelka 1. stupně ZŠ a již řadu let jste ředitelkou školy. Co vám tyto dvě různé profesní role přinesly?
Obě role zastávám opravdu ráda pro jejich rozmanitost, pestrost, která si žádá zajímat se o mnoho oblastí lidské činnosti. Být zvídavý, to mě baví. Vedení školy je nelehká práce, na nějaké další větší aktivity mi nezbývá čas ani síla. Nejvíce bych zdůraznila u učitelství i u ředitelské práce jejich potřebnost. Připravit mladou generaci dobře do života, do profese, to je dnes snad ještě důležitější služba, než tomu bylo v minulosti.
Vaše škola je fakultní školou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V čem je pro vaši školu spolupráce s univerzitou významná? Co vám přináší?
Myslím, že spolupráce je užitečná pro obě strany. Paní učitelky si pochvalují, že studentky mívají při svých pedagogických výstupech zajímavě zpracované postupy, přinášejí k nám nové nápady, to je samo o sobě velmi přínosné. Naše škola jim nabízí i nadstandardní příležitost pracovat se třídami nadaných žáků, tyto zkušenosti jsou pro ně cenné. Máme jim co předat. Naše učitelky se již s nadanými žáky naučily pracovat, ale studentské praxe jsou i pro ně podnětné, jsou obohacující navzájem. Máme také rozšířenou výuku hudební výchovy, i v této oblasti rádi sdílíme poznatky. Na druhé straně jsou naši žáci zváni na projektové dny na půdu univerzity, vystupují tam na dětské vědecké konferenci, od akademiků přicházejí i mnohé jiné zajímavé nabídky, které rádi využíváme. Spolupráce přináší i občasné zapojení našich pedagogů do projektů univerzity, v nichž např. jako garanti z praxe či ověřovatelé doplňují tým řešitelů. I to považuji za velice vzájemně obohacující.
A pro vás osobně?
Spolupráce s univerzitou přinesla škole i mně osobně nové impulsy. Díky kontaktům s akademickým prostředím máme blíž k současnému pojetí přípravy budoucích učitelů. Studenti k nám chodí na praxi. Při jejím zahájení studentky a studenty přivítám, povím jim o naší škole, povzbudím je. A když praxe končí, zajímám se o zpětnou vazbu, jak vše proběhlo. V kontaktu se studenty se dozvídám, jak jsou citliví na své přijetí, že by bylo potřeba například více času na rozbory hodin a podrobnější reflexe. Stále se učím a s partnery akademiky komunikujeme, snažíme se náš systém práce vylepšovat. Oceňuji také možnost účastnit se různých setkání na akademické půdě, seminářů nebo konferencí. Rozšiřuje mi to obzory, taková setkání bývají plodná. Učitel v kontaktu s dětmi může získat časem neblahý pocit autority, neomylnosti, důležitosti. Objevuji zde nové myšlenky a to mě činí zdravě pokornou.
Co je smyslem projektu Zvídaví předškoláci? Můžete projekt, který běží na vaší škole, krátce představit?
Jedná se o tradiční příležitost pro budoucí žáky naší školy – předškoláky a jejich rodiče, aby se seznámili před zápisem do první třídy s prostředím naší školy a s programem, který pro nadané, akcelerované děti nabízíme. Tzv. ERIN třídy (Edukace a Rozvoj Intelektově Nadaných dětí) vznikly na prvním stupni již v roce 2007. Když k nám pozveme nadané, zvídavé předškoláky ještě před zápisem, při „hře na školu“, hned vidíme, komu by v té třídě bylo dobře, pro koho toto vzdělávání bude „jako ušité“. Nejméně dvakrát si mohou předškolní děti vyzkoušet „vyučování“. Dvě paní učitelky sledují jejich zaujetí pro činnosti, které jsou v těchto třídách aplikovány. Smyslem je rovněž informovat rodiče. Mají možnost seznámit se s učiteli, představíme jim systém a obsah výuky, kurikulum, poukážeme na výhody i úskalí těchto tříd. Vždy zařadíme prohlídku školy, vysvětlíme náš přístup, ukážeme bohaté pomůcky, výstupy žáků apod. Při simulaci podobných činností, které budou v první třídě, mapujeme, jak se předškolákům daří. Někteří na sebe upozorní a my pozorujeme, jak se tito staví k činnostem, jak je zvládají, jak dovedou udržet pozornost, jak přijímají úspěch či neúspěch. Následně to vše reflektujeme při společném vyhodnocení skupiny. Vždy jedna učitelka zadává úkoly, druhá sleduje dění, zapisuje si poznámky. Zájem o tyto třídy roste – při zápisu je toto hodnocení součástí výběru dětí, které budou z výuky v ERIN programu profitovat. Je pro nás dobré, když můžeme děti pozorovat v rámci screeningu v přirozeném prostředí mateřské školy, individuálně při zápisu do první třídy a rovněž při činnosti, kdy je společné nově nasimulované prostředí. V ideálním případě tak vidíme dítě ve třech různých podmínkách.
Jaký je ohlas projektu mezi žáky a učiteli prvních tříd? A co rodiče?
Řadu rodičů návštěva školy a ukázky naší práce motivuje k tomu, aby k nám dítě přihlásili, hodně se jim to líbí. Paní učitelky – ač se vše děje odpoledne nebo navečer – jsou ochotny připravit zajímavá zadání. Vidí smysl i ve společné diskusi se školní psycholožkou při vytváření budoucího kolektivu, při nominaci vhodných dětí. Děti odcházejí nadšené, například když jim ukazujeme práci s interaktivní tabulí, když řeší úkoly, u nichž musí zkoušet metodu pokus- omyl, když se k řešení dostávají po malých krůčcích. Ne vždy jsou zvyklé na řešení logických úloh nebo např. na práci s geometrickými tvary.
Jak se vám daří spolupracovat s mateřskými školami?
Spolupráce s okolními mateřskými školami je velmi dobrá. Přímo v Malenovicích si předáváme informace, např. mezi pedagogy o adaptaci dětí v první třídě. Také informujeme rodiče předškoláků. Pro naši rozšířenou hudební výchovu realizujeme v okolí průzkumy hudebnosti. Paní učitelky z mateřských škol projeví občas zájem podívat se do výuky. Rok od roku přibývá mateřských škol, které o nějakou formu spolupráce nově požádají, např. o zmíněný screening nadaných dětí před vstupem do základní školy. Ten dle zájmu rodičů provádí naše školní psycholožka.
Jak na vaší škole pokračuje péče o nadané v jejich dalším vzdělávání?
Ve škole máme v každém ročníku třídu s rozšířenou výukou hudební výchovy, dále klasickou třídu a na prvním stupni je ještě třída určená pro nadané žáky, tzv. ERIN. V ní je snížený počet žáků, dochází k rozšíření, obohacení, mírné akceleraci učiva. Klade se důraz na vnitřní diferenciaci a individualizaci. Učitelé jsou pro tuto činnost proškoleni a musí být hodně motivováni. V učebním plánu těchto tříd jsou zajímavá „rozšiřující“ specifika: předměty obohacení, logika, osobnostní rozvoj, angličtina s rodilou mluvčí, od třetí třídy programování. Žáci zpracovávají ročníkové práce, mohou navštěvovat odpolední klub ERIN apod. Pro naplňování našich cílů je nezastupitelný předmět osobnostní rozvoj. Napomáhá jak vytváření dobrého klimatu a rozvíjení vzájemných vztahů, tak i rozvoji v oblasti sociální a emoční.
Pro starší žáky a žáky ostatních tříd využíváme nejrůznější příležitosti. Hudebníci mají své sborové soutěže, přehlídky, výjezdy a obšťastňují nás vánočními i letními koncerty. A ostatní vzdělávací obory? Klíčové je, abychom my učitelé odkryli u žáků jejich silné stránky, viděli potenciál a motivovali je k tomu, co je posouvá. Vedle olympiád a předmětových soutěží je u nás oblíbený známý Zlatý oříšek. Rádi tam žáky vysíláme, sklízejí zde úspěchy. Navštěvujeme dětské konference, realizujeme projekty jako Příběhy našich sousedů. Pokusili jsme se také vytvářet portfolia starších nadaných žáků, kteří jsou úspěšní ve více oborech; je to však časově náročné.
V čem vidíte hlavní přínos spolupráce s Fakultou sociálních studií MU v Brně při identifikaci a rozvíjení nadaných dětí?
Paní docentka Portešová z Fakulty sociálních studií MU je podle našeho přesvědčení výjimečný odborník v psychologii a pedagogice nadaných, a to v mezinárodním měřítku. Dlouhodobě využíváme možnost s ní i se členy jejího týmu konzultovat nejrůznější otázky. To platí i pro vývoj a aplikaci nového identifikačního systému Invenio, kde jsme byli ověřovateli a podávali jsme tvůrcům zpětnou vazbu k úlohám. Tento diagnostický systém je v praxi velmi potřebný. Rozšíří-li se, bude to zajisté znatelný pokrok v našich školách. Výhodou systému Invenio je, že z velkého množství dat máme možnost srovnat naše žáky a zjistit, jak na tom objektivně jsou, zda se potvrdí naše předpoklady při skutečně objektivní diagnostice.
Jaké další formy a metody práce s nadanými žáky se na vaší škole osvědčily?
Při rozvoji dětské osobnosti postupujeme nenásilně, s respektem k individualitě dítěte i při vytváření sociálních vazeb ve třídě. Vycházíme z pozitivního vnímání sama sebe, učitelé pracují na tom, aby žák dokázal ocenit sám sebe i své spolužáky. Učíme jej pracovat samostatně, ale i ve společnosti. Aby každý žák měl možnost uplatnit své individuální tempo, možnosti volby apod.
V práci se nám daří stále více aplikovat informační a komunikační technologie – nejrůznější aplikace a programy. Děti nenásilně poznávají možnosti digitálních technologií nejen u her, ale i v podobě užitečných pomůcek pro zpracování informací, pro vytváření nových úkolů, prezentací, pro vyhledávání odpovědí. Nelze opomenout zcela praktické záležitosti jako jízdní řády, databáze, mapy, různé slovníky, překladače, naučné texty apod. Je velkou výzvou i pro další období, jak s touto obrovskou sumou informací a možností naložit. Naší snahou je vytvářet pro žáky podnětné prostředí. Z různých zdrojů získáváme dotace na realizaci projektů, využíváme též terénní výuku.
Co byste doporučila školám, které by se chtěly touto cestou vydat?
Hlavní je získat pro tuto myšlenku nadšené učitele, kteří budou ochotní si ubírat ze svého volného času a nechat se inspirovat novými myšlenkami i příklady dobré praxe. Aktivity stimulující nadání dětí musí být dobře promyšlené, empatické k jejich specifickým charakteristikám, požadavkům. Potřebná je podpora vedení školy. Jako motivující faktor pro učitele působí kvalitní vybavení učeben, kabinetů, příznivé prostředí pro jejich náročnou pedagogickou práci.
Ať se snažíte sebevíc, přijdou i složitější situace, problémy. Pak je výhodou úzká spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou. K nám přijíždějí dvakrát do roka odbornice z Kroměříže. Hospitují, společně reflektujeme, paní učitelky mívají připravené dotazy k individuální konzultaci. Jako ředitelka se zajímám o zpětnou vazbu, na podněty následně reagujeme. Na tomto pracovišti také naše žáky (většinu z nich) vyšetřují, sledují jejich pokrok. Někdy i po jejich přechodu na víceletá gymnázia.
Co je pro rozvoj dětského nadání nejdůležitější? Neustále získávat nové informace, dozvídat se o práci s nadanými vše, co je dostupné. Možností získávat nové poznatky je dostatek, školy jsou ochotné si zkušenosti vzájemně předávat.
PaedDr. Zdeňka Jančíková, Ph.D.
Po studiích učitelství I. stupně, výtvarné výchovy a školského managementu působila jako učitelka a od roku 1997 jako ředitelka na základní škole. Od roku 2007 se spolu s týmem pedagogů základní školy ve Zlíně-Malenovicích cíleně věnuje výuce nadaných žáků na I. stupni. Tématem vzdělávání nadaných dětí se zabývala také ve své disertační práci, v níž zkoumala faktory, které učitelé při práci s nadanými žáky považují za významné. Tento odborný zájem systematicky podporuje kontakty s odborníky i praktiky, kteří se touto problematikou zabývají u nás i v zahraničí. Své bohaté zkušenosti sdílí při rozmanitých příležitostech, zejména v rámci seminářů, konferencí a při jiných příležitostech.
Kontakt: Zdenka.Jancikova@seznam.cz