Přesčas a fixy

duben 2023 Adam Veřmiřovský

Během semináře didaktiky češtiny padl dotaz: Je slovo přesčas utvořeno odvozováním, či skládáním? Vyučující-didaktik opáčil: „Pche, koho to zajímá? Důležitý je především rozvoj komunikačních kompetencí žactva!“ Vyučující-lingvista zaplesal: „Jupí! Nevím! Budu bádat!“ Načež se zaradoval i ten původně skeptický didaktik; může studentstvu předvést svou reakci na svou neznalost. Reakci plnou čiré radosti z nejistoty.

Z nejistoty nás někdy může vyvést intuice. Intuice lingvisty měla o přesčasech jasno: „Jde o odvozování! Morfém přes- je zde zjevně prefixem neboli předponou!“ Do diskuse se vložil gnoseolog: „Dokaž to! Vygeneruj další slova, ve kterých přes- hraje roli prefixu. He?“ A nic — jen ozvěna z hlubin kantorovy mysli. Intuice selhala.

Detektivní pátrání se rozjelo na webu Slovníku afixů. Lingvista zde ovšem dohledal pouze cirkumfix (nejedná se o vulgarismus ani zaklení; podle Kláry Osolsobě jde o diskontinuální afix, který se skládá ze dvou částí, z nichž jedna se připojuje před kmen a druhá za kmen, např. ná-měs-tí, pod-pat-ek, a adekvátní český výraz neexistuje). Dohledaný cirkumfix lze lokalizovat asi ve dvou slovech: přes-pol-ní a přes-hranič-ní. Nadšenci možná naleznou příklady další.

Kde je tedy intuitivní předpona přes-? Nenalezena. Gnoseolog dodává: Nelze tvrdit, že neexistuje, ovšem existuje-li, pak ji zatím nikdo neobjevil. Lingvista na to konto interpretuje první část slova přesčas jako předložku (nikoli předponu). Slovo přesčas tedy vzniká skládáním dvou samostatných slov (předložky a podstatného jména). Lingvista je vyčerpán i nadšen. Gnoseolog pochybuje. Axiolog shledává, že výsledek má mizernou hodnotu. Didaktik vidí možnosti, jak vše využít na škole vysoké, méně už na základní. A to by rád svému studentstvu také zdůraznil. Podtrhne to na tabuli červeným fixem.

Mgr. Adam Veřmiřovský, Ph.D.

Katedra českého jazyka a literatury