Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity se ve spolupráci s vybranými základními školami zapojila do projektu TAČR (TL: 05000360) Vysvědčení JINAK (více na https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz/). Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení pro základní školy, které je úzce propojeno s průběžným hodnocením a umožňuje žákovi komplexněji nahlédnout na své výsledky učení a zapojit se do svého závěrečného hodnocení.
Proč hodnotit žáky JINAK
Současné hodnocení učebního výkonu žáků pětistupňovou škálou výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný a nedostatečný se traduje od roku 1905[1]. Z tohoto období pochází také závěrečné hodnocení žáků dvakrát ročně, tedy v každém pololetí školního roku (Velikanič, 1973). Není pochyb, že za téměř sto dvacet let prošla naše společnost nemalými změnami a změnily se také požadavky na rozvoj lidského potenciálu žáků a jejich uplatnění v osobním i profesním životě. Hodnocení by proto také mělo překročit svou tradiční roli pouhého shrnutí výsledků žákovského vzdělávání, vyjádřeného jedním slovem nebo jedinou číslicí. Shrnující numerické nebo slovní hodnocení, které se v pedagogické terminologii označuje pojmem hodnocení učení žáků, s sebou nese nevýhody – například žákům neposkytuje dostatečné informace o možnostech svého dalšího rozvoje. Jako alternativa se nabízí individualizovaná slovní zpětná vazba s formativní složkou, která umožňuje učitelům konkrétněji zhodnotit výkon žáků a poskytnout jim srozumitelné rady a doporučení, jak se mohou v jednotlivých oblastech učení zlepšit. V takovém případě učitelé provádějí hodnocení pro učení. Hodnocení zde slouží jako nástroj pro podporu učení žáků i jako motivační prostředek. Pokud posuneme proces hodnocení ještě o úroveň dál a vtáhneme do hodnocení i žáky samotné, mluvíme o hodnocení jako učení, v průběhu kterého se žáci učí sebehodnocení, tedy objektivnímu zhodnocení svého výkonu a svého potenciálu, což přispívá k podpoře jejich vnitřní motivace k učení i vlastního sebevědomí. Slovní hodnocení a sebehodnocení žáků má současně potenciál komunikačního nástroje mezi pedagogy, žáky a jejich rodiči, protože poskytuje důležitou zpětnou vazbu, která významně ovlivňuje průběh a celkovou kvalitu vzdělávacího procesu, pomáhá vytvářet pozitivní vzdělávací prostředí a umožňuje žákům monitorovat svůj pokrok a výsledky a podílet se tak na svém rozvoji a na plánování svého učení. Hodnocení pro učení a hodnocení jako učení mají silný význam v průběhu procesu učení, kde jsou mnohými vyučujícími uplatňovány. Nabízí se tedy otázka, proč informace na podporu učení nezahrnout také do závěrečného hodnocení, a to třeba i v kombinaci s klasifikací, která může být pro některé učitele, ale i rodiče i nadále nepostradatelná.
Co předcházelo vysvědčení JINAK
Projekt Vysvědčení JINAK usiluje o souhru všech výše zmíněných typů hodnocení, tedy o to, aby vysvědčení bylo výsledkem formativních procesů v rámci celoročního průběžného hodnocení a sebehodnocení žáků a aby obsahovalo možnosti dalšího rozvoje žáků. Takový pohled na hodnocení se ale nezrodil ze dne na den. Začátky projektu sahají do poměrně dávné minulosti a myšlenka změnit vysvědčení se vyvíjela postupně, s narůstajícími vědomostmi a zkušenostmi jeho hlavní řešitelky.
Jana Kratochvílová začínala svou pedagogickou kariéru na malotřídní vesnické základní škole, kde se v roce 1991 stala ředitelkou. Jak sama říká, když tehdy na počátku své ředitelské dráhy přemýšlela nad dalším směřováním školy, klíčovou se pro ni stala zodpovědnost, konkrétně zodpovědnost žáka za jeho učení a výsledky. A tak společně s kolegyněmi vytvářela systém hodnocení, v němž se synergicky doplňovalo hodnocení vyučujících se sebehodnocením žáků a s plánováním jejich učení. Výsledkem bylo, že pedagožky začaly hodnotit žáky jinak, začaly žákům poskytovat podporující zpětnou vazbu k jejich učení, zároveň je ale zajímal i názor žáků na jejich vlastní učení. S oporou o systém hodnocení, který popsala v samostatné publikaci s názvem Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, a (sebe)hodnoticí knížku, monitorující pokrok žáků, jejich cíle a plán učení, začaly jednotlivé prvky systému zapadat do sebe a přinášet výsledky.
Obdobný systém pak Jana Kratochvílová použila během svého dvouapůlletého pracovního pobytu v Evropské škole Brusel III. I tam se tento systém ukázal být funkční, přinášel výsledky a stal se inspirací pro změnu vysvědčení v Evropských školách. Zatímco systém hodnocení Evropských škol již několik roků reaguje na změny ve vzdělávání a průběžně se vyvíjí, v České republice se díky tradici a jejím hlubokým kořenům výstupní hodnocení příliš nezměnilo. O změnu se pokusil tým akademiků a učitelů základních škol, kteří v letech 2021–2023 společně pracovali na vývoji a implementaci pilotního designu nového školního vysvědčení ve vazbě na komplexní rozvíjející hodnocení.
Výsledky projektu TAČR: Vysvědčení JINAK
Výsledkem snahy řešitelského týmu je inovativní vysvědčení, které vzniklo ve spolupráci se čtyřmi základními školami. Zapojené školy se na podobě nového vysvědčení významně podílely, jeho obsah i podobu aktivně tvořily, připomínkovaly, a hlavně jeho funkčnost ověřovaly přímo v praxi. Během tří let vzájemné spolupráce vznikl dokument, který by mohl být významnou vlaštovkou a inspirací na cestě k novému způsobu hodnocení na školách. V čem se tedy nové vysvědčení liší od vysvědčení tradičního?
První rozdíl ve srovnání s tradičním vysvědčením zaznamenáme v počtu stran. Žáci, kteří obdrželi nové vysvědčení, přinesli domů ne jeden, ale až tři listy dokumentu. Dodržet přijatelný počet stran bylo pro tvůrce výzvou, protože i když jejich cílem byl vznik informativního dokumentu, uvědomovali si, jak je důležité rodiče a žáky informacemi nezahltit. Tři listy se po mnoha diskusích a úpravách ukázaly jako nevyhnutelné minimum. Vysvědčení je nabízeno v barevné nebo černobílé variantě.
Titulní strana vysvědčení obsahuje všechny důležité informace o žákovi nebo žákyni a formální náležitosti dle požadavků kladených na vysvědčení v České republice. Nabízí se zde také prostor pro logo školy, která tak získává možnost zdůraznit svou identitu.
Další významnou odlišnost od tradičního vysvědčení najdeme na druhé straně, která se věnuje hodnocení projevů chování žáka. V porovnání s tradičním vysvědčením, kde je chování žáka vyjádřeno jednou známkou, na Vysvědčení JINAK mají učitelé možnost zachytit komplexnější obraz o chování žáka ve škole nejen v oblasti dodržování pravidel, ale také v naplňování a rozvíjení vybraných klíčových kompetencí. Z důvodu rozsahu vysvědčení však není možné hodnotit všechny kompetence jednotlivě, proto byly klíčové kompetence z RVP ZV seskupeny do tří kategorií: 1) rozvoj žáka ve vztahu k sobě samému; 2) rozvoj žáka ve vztahu k ostatním členům školní komunity i k okolnímu světu; 3) přístup žáka k práci a učení. Strana, která se věnuje hodnocení projevů chování žáka, poskytuje školám flexibilitu, některé části tak vyučující mohou a nemusí využít. První z nich je například horní část strany, která poskytuje učitelům prostor k osobnějšímu oslovení žáka. Následují tři zmíněné oblasti rozvoje žáka, které učitel hodnotí prostřednictvím upřesňujících indikátorů. Zde se školám nabízí hodnocení na čtyřstupňové stupnici (velmi zřídka – občas – často – téměř vždy) v kombinaci se slovním vyjádřením učitele. Zatímco slovní zpětná vazba je povinnou součástí, hodnocení na škále je volitelné. Cílem není hodnotit osobnost žáka a jeho vlastnosti, ale popsat pozorovatelné projevy žáka tak, aby mu vysvědčení poskytlo formativní zpětnou vazbu, která přispěje k jeho seberozvoji.
Třetí a čtvrtá strana vysvědčení se věnuje hodnocení žáků v naukových předmětech. Podobně jako u hodnocení chování žáků mají učitelé možnost hodnotit žáky na čtyřstupňové škále (ještě neosvojeno – částečně osvojeno – téměř osvojeno – úplně osvojeno; v zájmu přehlednosti a úspoře místa na vysvědčení je škála vyjádřena zkratkami J – Č – T – Ú) a následně doplnit své hodnocení slovním sdělením. Tentokrát mají u škály k dispozici i šipku, která symbolizuje učení jako cestu k vytyčenému cíli a poskytuje žákům informaci, kde se na této cestě nachází a kam směrují. Hodnocenými oblastmi jsou očekávané výstupy žáků z jednotlivých předmětů, které vycházejí z RVP ZV. Jde o obecnější výstupy, které vyučující žákům průběžně konkretizují podle svých školních vzdělávacích programů. Pokud školám vyhovuje hodnotit žáky i známkou, mohou známku k hodnocenému předmětu připsat, tato možnost je na Vysvědčení JINAK ponechána.
Vysvědčení nabízí změnu také v hodnocení výchovných předmětů, které se nachází na páté straně vysvědčení. Cílem výchovných předmětů by mělo být formování a rozvíjení osobnosti žáka. Skrze seznamování se světem hudby, pohybu, s výtvarnou tvorbou, případně dalšími uměleckými disciplínami by měl žák dostávat příležitost zkoušet nové a neobvyklé věci, a tak vědomě a s odvahou rozvíjet své dovednosti. Proto zde řešitelský tým zcela opustil hodnocení známkami a vysvědčení nabízí výhradně verbální formu hodnocení, kdy vyučující žákům sumarizují jejich silné stránky, pokrok, kterého dosáhli, a formulují doporučení pro jejich další rozvoj. Pátá strana vysvědčení má mírně odlišnou formu pro první a druhý stupeň. Zatímco formulář pro první stupeň obsahuje, opět volitelně, prostor pro sdělení rodičů žáka, druhostupňový formulář v této části nabízí prostor pro jiná sdělení, popřípadě pro žáky 9. ročníku požadovaný QR kód.
Poslední, šestá strana vysvědčení nabízí přidanou hodnotu ve formě sebehodnocení žáka, jemuž je na vysvědčení věnován celý jeden samostatný list. Sebehodnocení může mít různou formu a jeho součástí může být například také vyjádření rodičů k hodnocení – záleží to na volbě školy. Zakomponováním sebehodnocení do formuláře vysvědčení sděluje škola žákům a jejich rodičům důležitou zprávu, a sice že jí záleží na názoru dítěte, je pro ni důležitý a dává si za cíl učit žáky porozumět tomu, co je od nich požadováno, co umí a co je pro ně ještě výzvou.
Vysvědčení JINAK pohledem výzkumu
Aby vysvědčení mohlo nabýt závěrečné podoby, muselo projít „zkouškou“ praxe, proto se do pilotáže zapojily čtyři školy, zastupující vesnickou i městskou neúplnou školu a malou vesnickou i velkou městskou úplnou školu. Autorský tým zajímal názor všech zúčastněných aktérů, tedy rodičů, učitelů i žáků. K tomu sloužily dotazníky a rozhovory, na jejichž základě docházelo k úpravám postupně vznikajících verzí vysvědčení. Výsledky, které zde prezentujeme, vychází z dat za červen 2022 a leden 2023.
Rodiče většinou zaujal vzhled vysvědčení a ocenili jeho informační hodnotu, protože se dozvídají, co jejich dítě umí a v čem se může zlepšit. Vysvědčení považují za přehledné a srozumitelné, vyhovuje jim kombinovaná forma hodnocení. Oceňují i prostor pro sebehodnocení žáků, uvědomují si ale, že taková forma vysvědčení klade vysoké nároky na učitele, ale taky na děti i rodiče samotné, protože je časově náročné nejenom na vypracování, ale také na čtení.
Vysvědčení JINAK vítají vyučující, kteří používají dlouhodoběji formativní hodnocení a na vysvědčení hodnotí slovně, zpravidla formou psaného textu – dopisu. Oceňují strukturu, hodnocené výstupy a dílčí oblasti předmětů oproti volně psanému textu bez struktury a požadavků na jeho obsah i formu. Vítají hodnocení žáků v předmětech s oporou o výstupy. Uvědomují si náročnost hodnocení chování žáků a potřeby sběru důkazů učení i ve výchovných předmětech.
Žáci oceňují vizuální stránku vysvědčení, vzhled nového vysvědčení se jim líbí a předpokládají, že se bude líbit i jejich rodičům. Zároveň konstatují, že jim bude příjemnější takové vysvědčení přinést domů, že dokážou podle něj jasně popsat, jak se jim ve škole daří, co už vědí a znají a ve kterých oblastech se ještě mohou zlepšovat. Vysvědčení vnímají jako přehlednější než to klasické, celkově jej v porovnání s klasickým vysvědčením hodnotí jako spravedlivější. Žáci se shodují na tom, že si přejí stejné vysvědčení obdržet i v dalších letech svého vzdělávání.
Závěrem
Vysvědčení JINAK vzniklo z víry jeho tvůrců, že by výuka i hodnocení žáků v 21. století měly na školách probíhat jiným, efektivnějším způsobem. Jako výsledek své tříleté práce nabízí školám alternativu k tradičnímu formuláři vysvědčení. Pro některé školy to bude příležitost, na kterou už nějaký čas čekaly, pro některé školy to bude možná inspirace a důvod k zamyšlení. Pro jiné školy a jejich pedagogy to ale může být i důvod k odmítání. Všechny tyto reakce mají své opodstatnění. Nové vysvědčení má řadu výhod, které se tento článek snažil popsat, přináší však i otázky a výzvy. Učitelé se mohou opodstatněně ptát, jak zodpovědně holisticky hodnotit žáka, kterého možná kvůli absencím a časové dotaci některých předmětů téměř neznají? Kde vezmou důkazy pro takové hodnocení? Kdy mají individualizované podklady sbírat, když mají plnou třídu žáků? A jak mají napsat slovní sdělení tak, aby skutečně žáka v učení podpořilo – vždyť je obecně známo, že špatně napsané slovné hodnocení může nadělat více škody než jedna číslice. A nakonec – najdou si rodiče v uspěchané době čas, aby si šest stránek vysvědčení s dětmi přečetli? Tradice známek je v České republice pořád silná, budou rodiče, babičky a dědové přístupní jiné formě vysvědčení? Všechny tyto a další otázky jsou na místě a je potřeba začít na ně hledat odpovědi. Tak jako hledali odpovědi medici, inženýři, vědci a odborníci ostatních sfér života, kteří své obory od roku 1905 posunuli vpřed, je čas, aby i pedagogika přijala změnu a hledání nových cest jako nevyhnutelný předpoklad svého rozvoje. Tvůrci Vysvědčení JINAK proto v tomto kontextu vzdávají hold všem školám, jejich učitelům, ale i rodičům, kteří jsou otevřeni hledání nových možností, jak ve škole hodnotit tak, aby to odpovídalo současným potřebám společnosti s ohledem na rozvoj dětské osobnosti a podporu samostatnosti žáků.
Doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Později pracovala jako učitelka a ředitelka základní školy v Ivančicích – Řeznovicích, několik let učila v mezinárodní Evropské škole v Belgii. V současnosti působí jako vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě MU. Výzkumně se věnuje inkluzivnímu vzdělávání, hodnocení a sebehodnocení žáků, kompetencím studentů k projektové výuce a reflexi studentských praxí. V letech 2020–2023 byla hlavní řešitelkou projektu TAČR (TL: 05000360) Vysvědčení JINAK.
Kontakt: kratochvilova@ped.muni.cz
Mgr. Jarmila Bradová, Ph.D.
Je absolventkou Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici, kde vystudovala učitelství anglického a ruského jazyka. Doktorské studium absolvovala na Ústavu pedagogických věd na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V současnosti působí jako odborná asistentka na Katedře pedagogiky PdF MU, kde se věnuje propedeutické přípravě budoucích učitelů. Byla členkou řešitelského týmu Vysvědčení JINAK.
Kontakt: bradova@ped.muni.cz
Literatura:
Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků, Zkušenosti z České republiky i Evropských škol. Brno: MSD.
Masarykova univerzita (2021). Vysvědčení JINAK. https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz
Velikanič, J. (1973). Skúšanie, hodnotenie a klasifikácia žiakov. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.