Odhalte kouzlo soft skills z nevšední perspektivy a proleťte se balónem

5. 11. 2021 Hana Vykoupilová, Helena Zitková

Pod pojmem soft skills (měkké dovednosti) rozumíme paletu dovedností, potřebných pro vlastní vědomý život^[1] i pro vztahy s ostatními. Patří mezi ně například komunikace, organizace času, týmová spolupráce, nalézání různých řešení, zvládání konfliktních situací, motivace, naslouchání, obrana proti manipulaci, vědomé soustředění a porozumění vlastním emocím a mnoho dalších. V našem příspěvku se zaměřujeme na téma duševní hygieny, která má mezi měkkými dovednostmi klíčové postavení. 

Akcent na rozvoj měkkých dovedností (soft skills) je jedním z významných myšlenkových proudů v pojetí současného školního vzdělávání a výchovy. Na skutečnost, že vedle získávání vědomostí (hard skills) by cílem vzdělávání měl být i rozvoj dovedností potřebných ke zvládání různých životních situací (soft skills) se zaměřují zejména reformní a alternativní pedagogické směry. Cílem výchovy a vzdělávání by tedy mělo být získat a rozvíjet dovednosti, které umožňují žít spokojený a naplněný život.

Ačkoliv mohou tyto dovednosti být z pohledu spokojeného a naplněného života dětí i dospělých stejně užitečné než namemorované vědomosti (které žáci často neumějí využít), jejich osvojování často nebývá ve školách věnována dostatečná pozornost. Přitom práce s nimi může významně ovlivnit různé oblasti našeho života. Osvojení pamětně naučených vědomostí se snadněji testuje, měří a klasifikuje, zatímco rozvoj například empatie, dovednosti navazovat vztahy nebo umění relaxace a meditace se jednoduše změřit a klasifikovat nedá. Dalším důvodem může být i to, že řada z nás jistotou v měkkých dovednostech nedisponuje, a tudíž se necítí dostatečně kompetentní k tomu, aby děti v rozvoji těchto dovedností podporovala. Zde se opíráme o výrok jedné z účastnic semináře osobnostně-sociálního rozvoje: „Jak mám já rozvíjet u žáků sebevědomí, když ho sama nemám?” Vezmeme-li v úvahu předpoklad, že učební proces zahrnuje učení nejen dětí, ale také dospělých, pak řešením pro rozvoj soft skills v prostředí školy může být jejich společné objevování a rozvíjení, učitel rozvíjí své měkké dovednosti společně s dětmi.

Odmala jsme vedeni k tomu, abychom pečovali o svoji fyzickou stránku. Češeme si vlasy, čistíme si zuby, sprchujeme se, stříháme si nehty i vlasy. Psychické stránce ale často věnujeme mnohem menší pozornost. Mentální hygiena je však stejně důležitá. Abychom byli zdraví jak po stránce fyzické, tak měli i zdravou mysl, potřebujeme si vybudovat návyky a rituály duševní hygieny. Je například dobré umět se očistit od nepotřebných myšlenek a prožitků tak, aby nám nepřinášely nepříjemné stavy. Je užitečné naučit se udržovat svoji mentální sílu a pečovat o ni. Tento proces je důležitý proto, abychom byli dlouhodobě psychicky odolní a celkově zdraví. Vědci i lékaři se shodují na tom, že stav naší psyché se zcela jednoznačně odráží na rovině fyzické a projevuje se v podobě zdraví nebo nemoci (Lipton, 2011; Pert, 2016; Vojáček, 2020; Červenková & Kolář, 2020).

Čas od času se člověk dostane do situace, kdy zatěžující myšlenky či prožité situace okupují jeho mysl a nepřináší nic jiného než špatnou náladu, která se často pojí se ztrátou energie a elánu. Zabývat se myšlenkami na to, co se stalo v minulosti, co jsme měli či neměli udělat, kdo nám kdy v životě ukřivdil, nebo naopak různými strachy z budoucnosti, nám v ničem nepomáhá. Výzkumy ukazují, že 95 % našich myšlenek je stále o tom samém (Vojáček, 2020, s. 29). Člověk se tedy většinu času zabývá stejnými myšlenkami, a pokud jsou tyto myšlenky negativní, úzkostné, zraňující, stresující či jinak nepříjemné, dostáváme se do začarovaného kruhu.

Opustit takovou vtíravou myšlenku a odhodit tak zbytečnou psychickou zátěž považujeme za důležité a užitečné. Proto jsme vytvořily postup, který jsme nazvaly Let balónem, jenž může pomáhat udržovat naši mysl ve zdravém stavu, umožňuje odhazovat nefunkční myšlenky jako závaží z létajícího balónu. Vyšly jsme z tvrzení Normana Doidgeho (2011, s. 193), že: „představování si nějakého činu a jeho uskutečnění se od sebe neliší tolik, jak bychom si mohli myslet, a že všechno, co si naše ‚nehmotná‘ mysl představí, za sebou nechává hmotné stopy”. Tuto techniku jsme vyzkoušely s různými věkovými skupinami, mimo jiné také na adaptačním kurzu s žáky prvního stupně základní školy. Věříme, že i když jde o pouhou představu odhazování přebytečné zátěže během letu, může být tato technika účinná. Učitelé ji mohou vyzkoušet při třídnických hodinách, v hodinách osobnostně-sociálního rozvoje nebo v hodinách uzavírajících vyučování jako způsob ukončení školního dne. Techniku lze využít také v situaci, kdy jednotlivec nebo skupina zažívají nepříjemnou situaci a potřebují ji zpracovat.

 

Plán vyučovací hodiny

Hodina začíná uvedením do problematiky, v tomto případě krátkou diskusí, která žákům představí význam duševní hygieny. Důležité je volit srozumitelnou formu, která je žákům blízká. Navazuje provedení techniky Let balónem. Hodina končí společnou reflexí, kterou považujeme za velmi podstatnou část celé aktivity, protože vede k uvědomění prožitku a jeho následnému využití v každodenním životě. Reflexe je vedena formou řízené diskuse. Postup je vhodný pro žáky od osmi let a lze ji využít jak v prezenční, tak v online výuce.

Hodinu jsme realizovaly s žáky 3. a 5. ročníků na různých základních školách. Žáci v reflexi sdělovali, že se jim podařilo odhodit pytle s pískem a konkrétně je také dokázali pojmenovat. Někteří také uváděli, že se po hodině cítí příjemně, uvolněně a klidně. Učitelé žáků oceňovali celkovou koncepci práce, hodinu považovali za srozumitelnou, jasnou a přehlednou. Časové rozložení jednotlivých částí hodiny bylo odpovídající a ocenili odkaz na nahrávku, díky které si techniku mohli sami vyzkoušet. V páté třídě si děti aktivitu dokonce oblíbily natolik, že se nechaly balónem provést několikrát v průběhu jednoho měsíce. V jednom případě tuto techniku učitel využil jako úvod do výuky vlastivědy, kdy se žáci nechali balónem přenést do země, která byla tématem hodiny. Let balónem lze využít a propojit i s dalšími předměty, například společně vyrobit balón a zavěsit ho ve třídě (pracovní činnosti), nakreslit balón podle vlastní představy (výtvarná výchova), běh či skok evokující létání, případně pád závaží (tělesná výchova), vymýšlení popisu, vyprávění či básnička o plynovém balónu (český jazyk) atd.

 

Úvodní diskuse

Učitel s žáky diskutuje prostřednictvím následujících otázek: Představte si, že máte hodně špinavé ruce. Co uděláte? Proč si je umyjete? Jak by podle vás vypadala zašpiněná mysl? Co všechno by mohlo být špínou na naší mysli? Smýt špínu z rukou je jednoduché, ale co takhle umýt špínu z mysli? Jak to můžeme udělat?

 

Význam duševní hygieny

Učitel žákům vysvětlí přínos duševní hygieny: O naši mysl můžeme pečovat stejně jako o naše tělo. Víme, že je důležité si mýt ruce nebo čistit zuby. Měli bychom se proto naučit, jak se zbavit nežádoucích myšlenek, abychom se netrápili tím, co nemůžeme změnit, abychom nebyli ve vleku emocí, například zlosti či vzteku, z čehož se můžeme cítit vyčerpaní. Aby naše mysl fungovala tak, jak má, je totiž jednou z podmínek, abychom se cítili dobře. Teď se naučíme jednu techniku, která nám pomůže „umýt špínu” z naší mysli, jmenuje se Let balónem. Co vlastně víme o plynovém balónu? Učitel s žáky diskutuje o tom, jak vypadá plynový balón a na jakém principu funguje^[2], z čeho se skládá, případně jestli má někdo zkušenost z letu balónem.

 

Technika Let balónem

Učitel svým hlasem navodí klidnou atmosféru a přečte nebo odvypráví následující text: Zavřete oči, zhluboka se nadechněte a představte si plynový balón. Zaměřte se na to, jakou má balón barvu a jak vypadá jeho koš. Váš balón ale neletí ve výšce, ve které byste si přáli. Stojí třeba na louce nebo letí jen velmi nizoučko u země. Nyní si představte sami sebe v koši balónu a rozhlédněte se po závažích, která jsou navázána na koš a brání balónu, aby letěl tak vysoko, jak si přejete. Může se jednat o jedno či více závaží, záleží pouze na vás. Na vás také záleží, jak závaží vypadá. Jestli jako pytel s pískem, měšec, kámen nebo jakkoli jinak. Nyní závaží pojmenujte tím, co vás tíží. Dejte mu název, který odpovídá tomu, co chcete „pustit“ – může jít o prožitek, situaci, událost nebo nějakou myšlenku. Například jste se nepohodli s kamarádem, zapomněli jste si svačinu, nepovedl se vám test, děláte si starosti o nemocné zvířátko. Každé takto pojmenované závaží si představte v barvě a velikosti, která mu pocitově náleží. Nyní si představte, že berete do rukou velké nůžky a těmi odstřihujete lana, kterými jsou závaží navázána na koš balónu, pěkně jedno po druhém. Nechte čistě na svém pocitu, co se se závažím stane. Zda s velkým žuchnutím spadne na zem, jestli se rozplyne nebo jestli jako pouťový balónek odletí pryč. Prožijte ten moment, kdy váš balón nebude ničím zatěžkán a vznese se do výšky, přesně takové, jaká je vám příjemná. Představte si, jak balón pluje volně po obloze. Zhluboka se nadechněte a s výdechem otevřete oči^[3].

 

Reflexe aneb Co jsme odhodili a co jsme při tom objevili

V reflexi dává učitel žákům prostor, aby si mohli svou odpověď rozmyslet. V této fázi práce neexistuje správná či špatná odpověď, vše, co děti prožily a pojmenují, je v pořádku. Jak vám teď je? Jak vypadaly vaše balóny? Jak jste se cítili v balónu? Odpovídala velikost závaží tomu, co se se závažím po odstřihnutí stalo? Co udělaly vaše balóny, když jste odstřihli závaží? Chcete se podělit o názvy vašich závaží?

V diskusi se může ukázat, že zvědomění určité zátěže vyvolalo v některém dítěti silnou emoci. Jejím projevem může být pláč, křik či naopak úplné uzavření se. V takovém případě respektujeme emoci dítěte a nabídneme mu vhodnou podporu a bezpečné prostředí prostřednictvím empatie a aktivního naslouchání (Kopřiva, P. et al (2008); Gordon, T. (2015). Pokud by se objevil nějaký neočekávaný hlubší problém, je nutné obrátit se na školního psychologa a řešení hledat i mimo hodinu.

 

Závěr

Vzhledem k tomu, že duševní hygiena je základním předpokladem pro zvládání každodenních životních situací, radostných, nelehkých, i velmi náročných, je užitečné rozvíjet ji i v prostředí školy, a naučit tak děti způsobům udržování zdravé mysli. Přejeme hodně zajímavých letů...

 

 

Literatura:

Červenková, R., & Kolář, P. (2018). Labyrint pohybu. Praha: Vyšehrad.

Doidge, N. (2011). Váš mozek se dokáže změnit. Brno: Computer Press.

Gordon, T. (2015). Škola bez poražených. Olomouc: Malvern.

Kopřiva, P., Nováčková, J., Nevolová, D., & Kopřivová, T. (2008). Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála.

Lipton, B. H. (2011). Biologie víry. Olomouc: Anag.

Pert, C. B. (2016). Molekuly emocí. Olomouc: Anag.

Vojáček, J. (2020). Umění být zdráv. Brno: CPress. 

Vykoupilová, H., & Zitková, H. (2020). Nechte se unášet balónovou relaxací. LearningHub. Dostupné z: https://www.learninghub.cz/2020/12/04/nechte-se-unaset-balonovou-relaxaci/

 

 

O autorkách:

Mgr. Hana Vykoupilová, Ph.D., PCC,

vystudovala sociologii na Masarykově univerzitě v Brně a tamtéž získala doktorát v oboru politologie. Je certifikovanou koučkou International Coach Federation a držitelkou certifikátu Human Resource Managementu (CIPD). Působí pod vlastní značkou Inspirro (www.inspirro.cz) jako lektorka a autorka vzdělávacích a rozvojových programů a konzultantka v oblasti lidských zdrojů. Provozuje platformu osobního rozvoje www.learninghub.cz.

Kontakt:  hana.vykoupilova@inspirro.cz

 

Mgr. Helena Zitková, Ph.D.,

vystudovala sociální pedagogiku na Univerzitě v Hradci Králové, učitelství anglického jazyka na Univerzitě Pardubice a doktorské studium oboru pedagogika na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je držitelkou Osvědčení o absolvování výcviku Řešení konfliktu technikou mediace u Asociace mediátorů ČR. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, kde připravuje budoucí učitele anglického jazyka na jejich profesní dráhu v oblastech osobního rozvoje, obecné i oborové didaktiky a pedagogiky. Zároveň vyučuje angličtinu na základní škole a působí jako programová ředitelka v organizačním týmu konferencí Vzdělání pro budoucnost, spoluorganizovaných Mensou ČR. 

Kontakt: helena.zitkova@upce.cz

 

^[1] Vědomým životem myslíme život, v němž nejsme ve vleku situací, emocí nebo jiných lidí a činíme vědomá rozhodnutí, za která jsme zodpovědní.

^[2] Používáme termín plynový balón, přestože „balóny na obloze” často bývají nazývány obecně zažitým termínem „horkovzdušný balón”. Důvodem je, že z konstrukčního hlediska pouze u plynových balónů dochází k faktickému odhazování závaží. 

^[3] Nahrávka textu je volně dostupná na www.learninghub.cz/blog v příspěvku nazvaném Nechte se unášet balónovou relaxací.