Možnosti výuky prevence chronických neinfekčních chorob na základních (a středních) školách

17. 8. 2020 Jitka Slaná Reissmannová, Michaela Hřivnová, Zdeňka Smejkalová

Chronické neinfekční nemoci (dříve označované jako civilizační nemoci) jsou spojeny s moderní civilizací a s (ne)zdravým životním stylem. Mezi tato onemocnění patří některá kardiovaskulární a onkologická onemocnění, obezita, diabetes 2. typu, osteoporóza, alergie, zubní kaz aj.

Chronické neinfekční nemoci patří dlouhodobě k hlavním příčinám úmrtí v České republice (a v dalších vyspělých zemích světa). Kardiovaskulární nemoci (cévní mozkové příhody, infarkty myokardu) způsobují v České republice nejvíce úmrtí (cca 50 %), onkologická onemocnění jsou na druhém místě v příčinách smrti (cca 28 %). Úroveň zdravotní gramotnosti v ČR je aktuálně hodnocena u 60 % české dospělé populace jako nízká a problematická (Kučera a kol., 2016, MZČR, 2014).

S primární prevencí a formováním zdravotní gramotnosti by se tudíž mělo začínat v rodině v raném věku každého jedince a pokračovat v rámci formálního vzdělávání od předškolního, přes základní, až po gymnaziální či střední odborné, dominantně pak v době povinné školní docházky.

Hřivnová (2018) ve svém výzkumu definovala 10 nejvíce opomíjených témat ve výuce výchovy ke zdraví na základních školách a téma chronických neinfekčních chorob se umístilo na šestém místě.

 

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a prevence chronických neinfekčních chorob

V  kurikulárním dokumentu Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2017) má místo také vzdělávací oblast Člověk a zdraví a vzdělávací obor Výchova ke zdraví, kde je na prevenci chronických neinfekčních chorob pamatováno. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je téma prevence chronických neinfekčních chorob zařazeno do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví.

Problematice je možné se věnovat v rámci tří tematických okruhů:

  • zdravý způsob života a péče o zdraví – ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy – prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění; preventivní a léčebná péče;
  • hodnota a podpora zdraví – podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého životního stylu;
  • změny v životě člověka a jejich reflexe – sexuální dospívání a reprodukční zdraví.

Problematika chronických neinfekčních epidemií se stává také součástí řady očekávaných výstupů učení vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví dle RVP ZV (2017), dominantně pak očekávaného výstupu VZ-9-1-08 „Žák uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc“ (RVP ZV, [online], 2017, str. 94).

 

Učebnice výchovy ke zdraví a prevence chronických neinfekčních chorob

V České republice je na trhu dostupná pouze jedna učebnice výchovy ke zdraví, a to
Výchova ke zdravému životnímu stylu od nakladatelství Fraus, a nás zajímalo, zda a jak je téma prevence chronických neinfekčních chorob zapracováno do textu této učebnice.

V učebnici Výchova ke zdravému životnímu stylu není prevenci chronických neinfekčních chorob věnována ucelená kapitola. Učebnice pracuje s pojmem „civilizační nemoci“, není tedy používáno nové označení „chronické neinfekční nemoci“, dílčí onemocnění – kardiovaskulární choroby, obezita a diabetes 2. typu jsou v učebnici zpracovány velmi stručně, jedná se o dílčí věty, případně dílčí odstavce, často jsou uváděny informace nepřesné, zkreslené. Problematika prevence osteoporózy a zubního kazu zcela absentuje. Absentují také veškeré informace věnující se prevenci onkologických onemocnění, přestože některá onkologická onemocnění se týkají již dospívajících a jejich prevence by měla začít ve věku povinné školní docházky. Jedná se o zahájení samovyšetření varlat u chlapců v patnácti letech, zahájení pravidelných gynekologických prohlídek u dívek od patnácti let spojených s prevencí a screeningem rakoviny děložního čípku i získání základních informací k samovyšetření prsu a jeho aplikace do běžného života dívky/ženy.

Ucelená kapitola je věnována výživě (která je jedním ze zásadních faktorů prevence chronických neinfekčních chorob), nejsou zde ovšem jasné a srozumitelné informace o vztahu výživy a prevence chronických neinfekčních chorob.

Vzhledem k rozsahu kapitol věnovaných dalším tématům výchovy ke zdraví, podpory zdraví a formování zdravotní gramotnosti je zřejmá obsahová a rozsahová nevyváženost (např. vývoji dítěte předškolního věku autoři věnuji 12 stran textu, charakteristice dítěte ve školním věku, 4 strany textu, principům Zdraví 21 je věnována jedna celá strana), uváděny jsou i informace, které lze označit za „nevědecké informace“ (např. o okyselení organismu a čištění jazyka spadají spíše do tradiční čínské medicíny, ne do medicíny založené na důkazech).

Z uvedených skutečností vyplývá, že téma prevence chronických neinfekčních chorob je v učebnici zpracováno okrajově až nedostatečně, a to i přes skutečnost, že se jedná o zásadní téma zdraví obyvatel v České republice.

 

Možnosti implementace prevence chronických neinfekčních chorob do učiva na základních (a středních) školách

Pro výuku prevence chronických neinfekčních chorob na 2. stupni základních škol nebyl v České republice dosud vypracovaný projekt, který by se věnoval tématu komplexně.

Učitel může ovšem využít projekty nebo materiály, které se věnují dílčím tématům prevence těchto nemocí[1]. Z dílčích témat lze jmenovat projekt HOBIT (www.projekthobit.cz), který se zabývá prevencí cévních mozkových příhod a zaměřuje se také na včasné rozpoznání CMP a poskytnutí první pomoci.[2] Učitel má k dispozici e-learning a doplňkové materiály.

Prevenci metabolického syndromu, který se vyskytuje i u dětí a je rizikový z hlediska rozvoje především kardiovaskulárních chorob v pozdějším věku, ateroskleróze a osteoporóze je věnován projekt Stárněme úspěšně (www.starneme-uspesne.cz), autory jsou prof. H. Matějovská Kubešová a Mgr. P. Kellner  z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Učitelé mohou využít online prezentace, které jsou na stránkách projektu k dispozici.

Onkologická prevence je zaměřena především na prevenci rakoviny prsu a varlat a věnuje se jí projekt Zdravé koule, který je určen pro střední školy. Autorem projektu je Krajská hygienická stanice v Pardubicích, realizátorem je Státní zdravotní ústav a projekt vznikl díky finanční podpoře Ministerstva zdravotnictví v roce 2015/2016. Jako zdroj podrobnějších informací je vhodné využít webové stránky „Výchova ke zdraví“ (http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/prevence-nadoru/doporucene-metodiky.html).

O alergiích se mohou pedagogové vzdělat v rámci programu 7A – 7x o alergiích a astmatu (http://www.alergieveskole.cz/). Cílem projektu je zvýšit odbornou kvalifikaci pedagogů v problematice alergických onemocnění a astmatu. V celodenním kurzu se učitel naučí, jak rozpoznat dětského alergika i rizikové faktory, které mohou alergii a astma vyvolat; co dělat v případě zhoršení stavu nebo závažné reakce; jaká je první pomoc při astmatickém záchvatu či anafylaktickém šoku; jak spolupracovat s rodiči a jak aktivně upravit školní prostředí, aby bylo vhodné pro alergiky a astmatiky.

Z analýzy dostupných materiálů, programů a projektů, které jsou určeny pro 2. stupeň základní školy, vyplynulo, že v českém prostředí neexistuje komplexní program, projekt, metodický materiál, který by se zabýval prevencí chronických neinfekčních chorob.

Za projekty, programy a metodické materiály, které se zabývají tématy prevence chronických neinfekčních chorob na 1. stupni základních škol, jmenujme Pohyb a výživa         (https://pav.rvp.cz/) nebo program pro 1.–5. třídu Normální je nekouřit 1–5. Program Normální je nekouřit vznikl na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (dr. I. Žaloudíková), ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně (prof. D. Hrubá) a je využíván na mnohých školách v ČR. Obsah programu je zaměřen komplexně na ovlivňování postojů a chování dětí k zdravému způsobu života, k zajištění dostatku aktivního pohybu, k získávání základních znalostí o lidském těle a jeho funkcích, k dodržování hygienických návyků a zásad zdravé výživy, k informovanosti o důsledcích kouření ap. Součástí programu jsou pracovní listy, které mají děti k dispozici pro každou lekci, dále motivační příběhy veverky Věrky s úkoly i s domácími úkoly pro společnou činnost dětí s rodiči. Další část programu tvoří podrobná metodika k jednotlivým lekcím, která je otevřená a dává možnost tvůrčího doplňování podle lokálních podmínek škol i podle invence učitelů. Je tedy možné adaptovat si program přímo „na míru“ své třídě a obohatit jej tak o své zkušenosti a přijmout jej za svůj. Poslední částí jsou letáky pro rodiče, neboť bez současného a souhlasného výchovného působení rodičů by měl program jen malou účinnost (Normální je nekouřit, [online], 2006–2007, Žaloudíková & Hrubá, 2007–2009a,b).

Z materiálů, které jsou určeny pro oblast výchovy ke zdraví, jmenujme Lexikon dobré praxe – výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu v MŠ (2013) autorek doc. M.  Hřivnové a Mgr. A. Košťálové.

Na katedře tělesné výchovy a výchovy ke zdraví vzděláváme primárně studenty – budoucí učitele 2. stupně, kteří budou na základních školách vyučovat témata výchovy ke zdraví dle RVP ZV, a měli by být tedy i kompetentní učit témata prevence chronických neinfekčních chorob.

V roce 2018 vznikl, v rámci diplomové práce Mgr. Z. Smejkalové (pod vedením dr. J. Slané Reissmannové), metodický materiál My se raka nebojíme aneb prevencí ke zdraví, který se zaměřuje na prevenci onkologických onemocnění. Materiál je určen pro učitele 2. stupně základních škol, ale lze jej využít i ve výuce na středních školách a na základě zpětné vazby víme, že je využíván ve výuce na středních zdravotních školách.[3]

Obsahuje deset kapitol, ve kterých je zpracována komplexní onkologická prevence. Každá kapitola je uvedena teoretickým textem, který má sloužit učitelům k orientaci v odborné problematice, následuje návrh vyučovací hodiny, kde je každá hodina podrobně popsána v dílčích krocích, které učitele vedou jejím průběhem. Součástí každé kapitoly je pracovní list pro žáky (a jeho řešení pro učitele), doplňkové aktivity a množství internetových odkazů, kde učitel nalezne potřebné informace nebo jsou určené přímo k využití ve vyučovací hodině.

Materiál obsahuje následující lekce:

  1. Onkologická onemocnění
  2. Prevence onkologických onemocnění
  3. Onkologické onemocnění tlustého střeva
  4. Onkologické onemocnění prsu
  5. Onkologické onemocnění děložního čípku
  6. Onkologické onemocnění varlat
  7. Onkologické onemocnění kůže
  8. Onkologické onemocnění plic
  9. Evropský kodex proti rakovině
  10. Kde hledat informace o onkologických onemocněních?

 

 

Příklady aktivit z dílčích vyučovacích hodin metodiky My se raka nebojíme

Vyučovací hodina 2: Prevence onkologických onemocnění

Rizikové faktory onkologických onemocnění

Úkolem žáků je napsat na malý lísteček co nejvíce rizikových faktorů onkologických onemocnění a vyznačit podle svého názoru ty, které už mohou nějakým způsobem sami ovlivnit. Žáci si upevňují rizikové faktory onkologických onemocnění a zároveň se zamýšlejí na tím, že už v dospívajícím věku mohou mít na působení některých rizikových faktorů značný vliv.

Označ potraviny, které by se měly zařadit do jídelníčku v rámci onkologické prevence.

 

 Týdenní záznam aneb co jsem udělal pro své zdraví

Žákům je rozdána tabulka, do které si během celého týdne budou zaznamenávat svůj denní režim, zaměří se zejména na oblast výživy a pohybu. Usmívajícím se smajlíkemzaškrtnou zdraví prospěšnou položku, a naopak mračícím se smajlíkemoznačí okénko, kterému by se příště měli vyhnout. Tabulka by měla pomoci k zamyšlení, zda se žáci během každodenního života chovají preventivně, nebo naopak se vůbec nevyhýbají rizikovým faktorům nádorových onemocnění. Žáci mohou také vytvořit týdenní záznam svého člena rodiny.

 

Vyučovací hodina 4: Onkologické onemocnění prsu

Hádanka založená na příběhu

Tato aktivita spočívá v přečtení krátké ukázky z příběhu ženy s rakovinou prsu. Úkolem žáků je uhádnout, jaké onkologické onemocnění je tématem vyučovací hodiny. Kdo se přihlásí jako první a jeho odpověď je správná, vyhrává. Je vhodné přečíst ukázku až do konce. Příběh také vede k zamyšlení nad vážností nádorového onemocnění prsu.

Příběh ženy s rakovinou prsu

Je tomu přesně rok. Rok, co se mi „změnil“ život. Nikdy bych nevěřila, že mě něco takového může potkat v tomhle věku, ale potkalo. Přesně před rokem jsem uslyšela z úst paní doktorky na mamologii v nemocnici v Hradci Králové ta tři, v dnešní době tolik obávaná, slova: JE TO RAKOVINA.

Začalo to celkem nevinně. Nahmatala jsem si bouličku, tak jsem pro jistotu zašla ke svému gynekologovi. Ten mě uklidnil, že to určitě není nic vážného, ale pro jistotu mě poslal do mamologické poradny. Po vyšetření ultrazvukem mě paní doktorka objednala na biopsii, pro jistotu. To už jsem začala být lehce nervózní, ale pořád jsem si opakovala: Buď v klidu, 9 z 10 nálezů v prsu jsou jen nezhoubné útvary, je to nepravděpodobné.

Po týdnu čekání přišel den, kdy jsem si měla dojít pro výsledky. Doprovodila mě mamka, nějak se mi tam samotné nechtělo. Ve chvíli, kdy jsem byla na řadě a paní doktorka řekla mamce, ať jde do ordinace se mnou, mi to došlo. Pochopila jsem ve vteřině, že to není v pořádku. Nebudu lhát. První pocity snad ani popsat nelze. Scénář, který mi probíhal hlavou, byl jasný – to je konec. Je mi 29 let. Jsem bezdětná. Jsem čerstvě zamilovaná. Co teď? Co bude dál? Dá se vůbec rakovina vyléčit? Co všechno mě čeká? Co na to řekne přítel, jsme spolu tak krátce, opustí mě? Budu muset podstoupit chemoterapii? Přijdu o vlasy, bude mi pořád zle? A tak dále. Miliony otázek ve mně zápasily jedna s druhou.

 

Samovyšetření prsu – nácvik

Pokud je možnost mít ve vyučovací hodině model samovyšetření prsu, je vhodné žákům k upevnění postupu samovyšetření prsu spustit krátké video s postupem a následně si samovyšetření vyzkoušet na modelu, na kterém je také možné nahmatat bulku, čímž si žáci mohou porovnat rozdíl mezi zdravým prsem a prsem s možnou rakovinou.

Video k nácviku samovyšetření prsu (video – 5:44 min): www.rucenaprsa.cz/jak-se-vysetrit.

Autorský tým Mgr. Z. Smejkalová a dr. J. Slaná Reissmannová vytvořil v roce 2019 druhý díl s názvem Rozhodni se! aneb životním stylem ke zdraví[4], který je zaměřen na primární prevenci chronických neinfekčních chorob a zbývající chronické neinfekční nemoci (tj. kromě onkologických). Struktura materiálu je totožná s materiálem My se raka nebojíme.

Materiál obsahuje následující lekce:

  1. Chronické neinfekční choroby
  2. Kouření
  3. Alkohol
  4. Výživa
  5. Pohybová aktivita
  6. Stres
  7. Obezita, cukrovka
  8. Kardiovaskulární onemocnění
  9. Alergie
  10. Osteoporóza, zubní kaz

 

Příklady aktivit z dílčích vyučovacích hodin metodiky Rozhodni se!

Vyučovací hodina 1: Chronické neinfekční choroby

Obrázky týkající se chronických neinfekčních chorob

                Vyučující předloží žákům obrázky, které úzce souvisejí se vznikem chronických neinfekčních onemocnění. Žáci diskutují, co každý znázorňuje, a zamýšlejí se, co mají všechny obrázky společného a jaké by mohlo být téma vyučovací hodiny. Obrázky je možné promítnout nebo vytisknuté rozdat každému do lavice.

 

 

Vyučovací hodina 4: Výživa

AKTIVITA MasterChef

            Žáci se rozdělí do skupin a jejich úkolem je připravit podle receptu jednoduché zdravé jídlo. Poté všichni ochutnávají a bodují své pokrmy. Skupina, jejíž pokrm získal nejvíce bodů, získává titul „MasterChef třídy“. Žáci dbají během přípravy pokrmů na hygienické zásady.

Příklad pomazánky: Mrkvová pomazánka

Ingredience: 180 g mrkve, 60 g lučiny, 60 g tvarohu, lžíce bílého jogurtu, sůl, pepř, petrželka

Postup: Mrkev nastrouhejte najemno, přidejte ostatní suroviny, zamíchejte a podávejte s celozrnným pečivem.

 

Vyučovací hodina 5: Pohyb

Jak jsem pohybově aktivní?

Žáci obdrží vytištěnou tabulku s různými aktivitami. Jejich úkolem je vyplnit celkovou dobu, kterou věnovali dané aktivitě předcházející školní den. Poté sečtou uvedenou dobu u modrých políček a zapíší ji na konci tabulky do kolonky „pohybové aktivity celkem“, následně sečtou dobu u bílých políček a uvedou ji k „nepohybové aktivity celkem“. Na závěr každý zhodnotí, zda pohyb převažuje nad sedavými aktivitami, nebo naopak. Také je možné vytvořit průzkum, kolik žáků je více pohybově aktivních, a kolik méně.

 

Vyučovací hodina 6: Stres

Co mě stresuje?

Žáci se zamyslí a na papír sepíší situace, které je nejvíc stresují. Tyto situace poté seřadí od nejvíce závažných až po ty méně závažné. Vyučující jednotlivě žáky vyvolává a sepisuje jejich stresory na tabuli. Každý žák zmíní ze svého seznamu jednu nebo dvě stresové situace. Při aktivitě vyučující zdůrazňuje, že u každého člověka může vyvolávat stres úplně jiné situace.

Tip pro učitele: Vyučující si může lístečky posbírat a všechny stresující situace žáků si přečíst. Aktivita by možná mohla odhalit například šikanu nebo problémy v rodině.

 

Vyučovací hodina 8: Kardiovaskulární onemocnění

Z uvedených možností vyber nejčastější příznaky mozkové mrtvice a přiřaď k obrázkům:

  1. a) pokles ústního koutku e) potíže s komunikací
  2. b) závratě, porucha rovnováhy f) jednostranné ochrnutí ruky/nohy
  3. c) zvýšená pohyblivost g) jasné a ostré vidění
  4. d) náhlá bolest hlavy h) povislý oční koutek

 

 

 

 

 

Závěrem

Projekty, které se zabývají problematikou prevence chronických neinfekčních chorob a dvě ucelené metodiky, jsou přínosné pro výuku těchto témat na základních (a středních školách). Je však zřejmé, že na trhu absentuje publikace – učebnice určená k formálnímu vzdělávání výchovy ke zdraví, kde by bylo téma obsahově i didakticky adekvátně zpracováno. Jednoznačně by bylo potřebné toto téma začlenit do kvalitní učebnice výchovy ke zdraví, která by optimálně pokryla všechna témata výchovy ke zdraví, která jsou uvedena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávaní a také by uspokojila potřeby učitelů z praxe, které jsme zjišťovali rozhovory a dotazníky během realizace pedagogické praxe.

Literatura

Česká iniciativa pro astma. (2017). 7A – 7x o alergii a astmatu pro školu. Praha: Česká iniciativa pro astma. [online]. Dostupné z: http://www.alergieveskole.cz/ [cit online 2. 4. 2020].

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Mezinárodní centrum klinického výzkumu. (2013) Projekt HOBIT. Brno: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Mezinárodní centrum klinického výzkumu. [online]. Dostupné z: https://www.projekthobit.cz/index.php/cz/ [cit online 2. 4. 2020].

Hřivnová, M. (2018). Analýza a evaluace kurikula vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. (Habilitační práce). Olomouc: Univerzita Palackého.

Hřivnová, M. & Košťálová, A. (2013). Lexikon dobré praxe: výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu v mateřské škole. Brno: Anabell.

Krejčí, M., Šulová, L., Rozum, F. & Havlíková, D.(2018).  Výchova ke zdravému životnímu stylu: pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Plzeň: Fraus.

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje. (2009). Výchova ke zdraví. Prevence nádorů. Pardubice: Krajská hygienická stanice. [online]. Dostupné z: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/prevence-nadoru.html [cit online 2. 4. 2020].

Kučera, Z., Pelikan, J. & A. Šteflová, 2016. Zdravotní gramotnost obyvatel ČR − výsledky komparativního reprezentativního šetření. Časopis lékařů českých. 155(5), s. 233–241. [online]. Dostupné z: http://www.zhkhk.cz/sites/default/files/276/articles/field_files/03_zdravi-2030-hkk_part3_rizikove_faktory.pdf  [cit online 12. 5. 2020].

Národní pedagogický institut České republiky. (2014). Pohyb a výživa. Praha: Národní pedagogický institut České republiky. [online]. Dostupné z:  https://pav.rvp.cz/ [cit online 2. 4. 2020].

Matějovská Kubešová, H. & Kellner, P. (2016) Stárněme úspěšně. Brno: Lékařská fakulta MU. [online]. Dostupné z:  http://www.starneme-uspesne.cz/ [cit online 2. 4. 2020].

  1. (2014) Zpráva o zdraví obyvatel České republiky 2014. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zprava-o-zdravi-obyvatel-ceske-republiky2014-_9420_3016_5.html [cit online 12. 5. 2020].

Národní pedagogický institut České republiky. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Národní pedagogický institut České republiky. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani. [cit online 2. 4. 2020].

Pedagogická & Lékařská fakulta Masarykovy univerzity & Liga proti rakovině. (2006-2007). Normální je nekouřit. Brno: Masarykova univerzita. [online]. Dostupné z: https://www.ped.muni.cz/normalnijenekourit/puvodni_web/ [cit online 12. 5. 2020].

Slaná Reissmannová, J. & Smejkalová, Z. (2018). My se raka nebojíme aneb prevencí ke zdraví (online:pdf). Brno: Masarykova univerzita. [online]. Dostupné z: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1021 [cit online 12. 5. 2020].

Slaná Reissmannová, J. & Smejkalová, Z. (2019). Rozhodni se! Aneb životním stylem ke zdraví (online: pdf). Brno: Masarykova univerzita. [online]. Dostupné z: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1572 [cit online 12. 5. 2020].

Žaloudíková, I. & Hrubá, D. (2008). Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7–11 let). IV. díl, pro 4. třídu základní školy. Brno: MSD.

Žaloudíková, I. & Hrubá, D. (2009a). Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7–11 let). I. díl, pro 1. třídu základní školy. Brno: MSD.

Žaloudíková, I. & Hrubá, D. (2007). Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7–11 let). III. díl, pro 3. třídu základní školy. Brno: MSD.

Žaloudíková, I. & Hrubá, D. (2009b). Normální je nekouřit: program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7–11 let). II. díl, pro 2. třídu základní školy. Brno: MSD.

Medailonek

Doc. Mgr. Michaela Hřivnová, Ph.D.

Působí na katedře antropologie a zdravovědy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Doménou jejího profesního zájmu je analýza a evaluace kurikula výchovy ke zdraví a didaktika výchovy ke zdraví, především didaktika výživy. Významně se věnuje pregraduální přípravě učitelů s akcentem na formování a rozvoj jejich zdravotní gramotnosti. Je autorkou řady publikací a odborných článků. Spolupracuje s MŠMT a Národním ústavem pro vzdělávání na koncepci kurikula výchovy ke zdraví.

Kontakt: michaela.hrivnova@upol.cz

 

PhDr. Jitka Slaná Reissmannová, Ph.D.

Působí na katedře tělesné výchovy a výchovy ke zdraví Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Mezi její profesní zájmy patří didaktika výchovy ke zdraví, především didaktika prevence chronických neinfekčních chorob a didaktika první pomoci. Je autorkou řady publikací a odborných článků.

Kontakt: reissmannova@ped.muni.cz

 

 

 

Mgr. Zdeňka Smejkalová

je absolventkou Pedagogické fakulty MU v Brně oboru, výchova ke zdraví a matematika. V současné době působí jako učitelka na 2. stupni ZŠ.  Za diplomovou práci Návrh metodického materiálu k výuce onkologické prevence na 2. stupni základní školy získala cenu děkana a za kapitolu o prevenci rakoviny plic cenu americké onkologické koalice „Award for excellence in Lung Cancer Journalism“.

 

[1] Nejedná se zde o kompletní výčet aktuálně realizovaných projektů a programů v ČR, jde o přehled projektů a programů, se kterými mají autoři bezprostřední zkušenost.

[2] Článek o projektu HOBIT autorek Hany Pokorné a Lucie Vondráčkové I školáci mohou zachránit život člověku s mrtvicí vyšel v časopise Komenský 142/3.

[3] Celou metodiku i s prezentacemi ke každému tématu, které jsou vytvořeny pro výuku a metodiku doplňují, lze najít na portálech: Výchova ke zdraví: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/prevence-nadoru/doporucene-metodiky.html a MUNI SPACE: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1021.

 

[4] Metodiku lze najít na portálu MUNI SPACE: https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1572.

 

Více článků

Přehled všech článků