Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

Investor logo

Warning

This publication doesn't include Faculty of Education. It includes Faculty of Medicine. Official publication website can be found on muni.cz.

Title in English Territorial Differentiation of Health Inequalities in the Czech Republic
Authors

HÜBELOVÁ Dana CHROMKOVÁ MANEA Beatrice-Elena KOZUMPLÍKOVÁ Alice COUFALOVÁ Jitka DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ Zuzana DRAHOLOVÁ Ivana DUDOVÁ Jana MUŽÍKOVÁ Leona PEŘINA Aleš TYLČEROVÁ Ivana URBANOVÁ Martina VOJÁČKOVÁ Hana

Year of publication 2021
Type Monograph
MU Faculty or unit

Faculty of Medicine

Citation
Description Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.