Hliník

  • chemická značka: Al
  • název: - český: Hliník, - anglický: Aluminium, - latinský: Aluminium
  • původ názvu: název pro tento prvek pochází z latinského alumen (= hořká sůl), který byl ve starém Řecku a Římě užíván v lékařství jako stahující (adstringentní) látka; název alumium a později aluminum byl modifikován na aluminium
  • doba objevu: počátek 19. století
  • získávání v době objevu:
  • - roku 1808 Angličan H. Davy elektrochemicky připravil hliník, avšak Davymu se nezdařilo jej z reakční směsi oddělit
  • - úspěšnější byl Dán H. Ch. Oersted, který roku 1825 poprvé izoloval znečištěný kov reakcí zředěného amalgamu draslíku s chloridem hlinitým; metodu přípravy zlepšil roku 1827 F. Wöhler, který použil pro reakci draslík; francouzský chemik H. S.-C. Deville roku 1845 místo drahého draslíku použil k redukci sodík, čímž výrobu hliníku zkvalitnil a zlevnil
  • - roku 1886 Američan Charles Martin Hall objevil způsob průmyslové výroby elektrolýzou (základ pro dnešní výrobu hliníku)
  • použití v době objevu: kov byl v době objevu tak drahý, že byl vystavován na pařížské výstavě v roce 1855 vedle korunovačních klenotů, pro jeho vysokou cenu používal císař Ludvík Napoleon III. při státních návštěvách hliníkové příbory
  • výroba v době objevu: Evropa
  • počátky výroby v Čechách: od roku 1953 do roku 1998 probíhala výroba hliníku ve slovenském Žiaru nad Hronom