20. století

  • Na počátku 20. století ještě dominovaly světu evropské koloniální mocnosti. Nejmladší z nich, Německo (2. nejsilnější stát světa), však s dělením světového koláče, k němuž přišlo jako poslední, zásadně nesouhlasilo a nespokojenost dávalo najevo intenzívním zbrojením. Mnozí z těch, kteří posléze v srpnu 1914 narukovali na fronty války později označené jako 1. světová, věřili, že bude krátká a slavná. V jejím závěru však vypukla v Rusku komunistická revoluce. Tím se stalo, že mír, který po čtyřech letech zavládl, byl příliš nekompromisní i nekonstruktivní a podpořil nástup totalitních vlád. Agresivní nacistická ideologie vedla k další světové válce, avšak přinesla novou zkušenost a zároveň snahu prostřednictvím mezinárodních institucí (OSN) zastavit útočné postoje států. Poválečným létům však nakonec vštípila charakter studená válka mezi blokem států řízených komunistickým Sovětským svazem a blokem demokratických států vedených USA. Tento stav, probíhající více než tři desetiletí, nakonec zviditelňovala jen dílčí měření sil obou uskupení ve snaze posunout jazýček vah v ten či onen prospěch (Korea, Vietnam,...) a krize s neustálou hrozbou globálního jaderného konfliktu. Teprve 90. léta přinesla uvolnění mezi Východem a Západem způsobené rozpadem komunistického bloku.
  • Vědeckotechnické a hospodářské dějiny 20. století se ocitají ve výrazném vleku politického vývoje. Překotný rozvoj dopravy, komunikace a nových technologií (rozšířené používání kovů a jejich slitin, rozvoj chemie a biologie) zavedených do výroby na sklonku 19. století odstartoval doslova závody ve zbrojení iniciované Německem (završené postupně dvěma světovými válkami), přičemž válečné konflikty rozvoj těchto strategicky důležitých disciplín ještě urychlily. Po roce 1945 jsme svědky nové (3.) fáze průmyslové revoluce, v níž věda předbíhá technickou realizaci a výrobu. Jejím nejzřetelnějším projevem se stává využití jaderné energie, mikroelektroniky, kybernetiky a chemie. Ve výrobě probíhá komplexní automatizace a robotizace.
  • 20. století - století elektronu
  • Objev elektronu těsně před začátkem 20. století (J. J. Thomson, 1897) měl rozhodující vliv nejen na další vývoj chemie, ale na veškeré přírodní vědy. Pokud 19. století může být charakterizováno jako století atomu, pak století dvacáté je stoletím elektronu, subatomární částice, která vztahuje atom ke spektroskopii a vede k novým možnostem chápání chemických kombinací.
  • Objev částice mnohem lehčí než atom vodíku vědeckou komunitu šokoval, přestože řada dřívějších objevů v chemii i fyzice tomuto objevu připravila půdu. Ukázalo se, že elektron je součástí všech druhů atomů a že hlavní teoretické problémy chemie i fyziky jsou spojeny s rolí elektronu ve struktuře atomů, v chemických reakcích a v elektrických i optických jevech. Pochopení role elektronů v elektrických jevech vedlo k vývoji neuvěřitelného množství elektrických přístrojů, které následně našly uplatnění v chemickém výzkumu i v řízení průmyslu.
  • Výsledkem získávání stále nových znalostí ve 20. století byla vědecká "exploze", která svojí silou zasáhla nejen chemii, ale i matematiku, fyziku, geologii, astronomii, biologii. Revolucí byly zasaženy průmysl, zemědělství i medicína a byly využity i válečné zkušenosti.
  • Vědecká "exploze" změnila i organizaci vědy. Přestože výzkumná aktivita je ve 20. století více než kdy dříve soustředěna na univerzitách, finance a vedení přicházejí z větší části od vlády a průmyslu. Zatímco na počátku 20. století byl výzkum pojímán jako činnost profesorů v době mezi vyučováním, po První světové válce se stal nedílnou součástí univerzitního života, občas až do té míry, že výuka začala být chápána jako nezbytné zlo mezi výzkumem.
  • Dvě světové války a ekonomická krize ve 20. století stimulovaly vědu a zásadně ovlivnily zkoumané oblasti. Válka směřovala výzkum k potenciálně vojenským možnostem využití. Když byl např. poprvé v První světové válce využit bojový otravný plyn, byli povoláni chemici jak k tvorbě ochranných prostředků, tak i k tvorbě dalších bojových plynů. Během Druhé světové války se pak věda zachovala skutečně bezhlavě, když lidstvu poskytla prostředky schopné během nezodpovědného okamžiku zničit vše živé na této planetě.
  • Významné směry vývoje chemie ve 20 století:
  • • Jaderná chemie
  • • Fyzikální chemie
  • • Analytická chemie
  • • Anorganická chemie
  • • Organická chemie
  • • Biochemie
  • • Průmyslová chemie