Alchymie Číny

  • Čínská alchymie byla zaměřena především na hledání cesty vedoucí k prodloužení života. Ve 12. století př. n. l. se v Číně objevila představa pěti živlů nazývaná wu-sing: dřevo, oheň, země, kov a voda. Z nich byla složena veškerá hmota. Tato představa se stala teoretickým základem pro transmutaci kovů. K teorii pěti živlů se o šest století později přidala dvojice dynamických sil, které jsou v protikladu jin-jang. Od 4. století př. n. l. se pátralo po elixírech k prodloužení života či k získání nesmrtelnosti.
  • Za jednoho z prvních čínských alchymistů je považován Cou Jen (350 – 270 př. n. l.). Nejstarším zachovaným spisem o alchymii je kniha Cchan-tchung-ťi (Dokument o třech podobných) z 2. století n. l., která je jakýmsi návodem na výrobu pilulky nesmrtelnosti. Vrcholem snah, myšlení a symboliky alchymistů v Číně bylo dílo Ke Chunga (320 n. l.), který ve své knize Pao-pchu-c (Kniha mistra prostoty) pojednává o přípravě rumělky sloužící k získávání zlata, zdůrazňuje nutnost používat jazyk alchymistů, speciálních znaků a výrazů.
  • Čínští alchymisté vypracovali techniky destilace, sublimace a krystalizace. Dokázali vyrobit kyselinou dusičnou, připravit 80% alkohol a destilovat hlavně rtuť.
  • Čínská alchymie zanikla kolem 12. století n. l. Scénu však opouštěla velmi zvolna, přičemž práce v laboratoři byla nahrazována mystikou a různými filozofickými úvahami, tzn. bez návaznosti na chemii.