Tvorba a úprava digitálních zdrojů pro nás bude natolik příjemná a rychlá, jak se nám podaří sžít se základními nástroji. Je proto vhodné vytvořit si svou "dílnu", ve které můžeme rychle sáhnout po tom, co zrovna potřebujeme.
Tvorba vlastních digitálních vzdělávacích zdrojů je zřejmě nevyhnutelnou součástí naší práce - ať už se jedná o vytváření zcela nových zdrojů nebo přetvráření zdrojů existujících.
Digitální vzdělávací zdroje mohou mít různorodou podobu, volíme je pochopitelně podle cílů, pedagogického přesvědčení či případně výzkumu. Možnosti jsou opravdu široké, pokud byste se již nyní chtěli v těchto šířkách pohybovat, můžete se podívat na přehled typů vzdělávacích materiálů nebo na seznam tří set vzdělávacích nástrojů, které lze filtrovat podle účelu. Pokud se vám nějaký zalíbí, můžete si napsat o tutorial.
Nyní se zaměříme pouze na základ základů: video, audio, obrázek a schéma, tutoriál, text, nástěnka. Aktivity, platformy a pokročilé nástroje rozložíme do dalších týdnů. Snažili jsme se pro vás vybrat uživatelsky nejpřívětivější nástroje. Vybírejte si, co bude ve vaší základní dílně, do které s jistotou sáhnete i o půlnoci.
V případě, že byste se rádi naučili tvořit video mimo nahrávání v Teamsech nebo v učebně, můžete začít třeba s intuitivním nástrojem Loom pro screencasting (nahrávání obrazovky a sebe přes webkameru). Ten se dá rovněž využít například na poskytování zpětné vazby nebo natáčení jednoduchých postupů. Na podobném principu fungují i jiné aplikace - stačí se podívat do Google Play ve vašem mobilu či tabletu.
Loom - uživatelsky přívětivý nástroj pro tvorbu videí. Ať už je to samotná přednáška, kterou si chcete předtočit, nějaký doplňující vzdělávací materiál, který chcete studentům předat prostřednictvím videa, nebo jen chcete sdělit nějakou organizační věc, představit sebe, svůj kurz, s tím vším vám pomůže tento nástroj.
Pokud byste chtěli vytvořit sofistikovanější video, tedy takové které není záznamem z webkamery u počítače, můžete si vypůjčit kameru se stativem a pustit se do DIY produkce. Pokud vás práce s kamerou a postpordukce neláká, můžete rovnou naštívit nové fakultní videostudio (vede jej Ondřej Stejskal a parádně studio zařizuje). Připravte se však na to, že vám obě varianty zaberou podstatně více času než screencasting a volte je s rozvahou (repezentativní video k projektu, úvod do kurzu,...).
Pro potřeby asynchronního učení lze studentům nabídnout také podcast k poslechu. Při něm odpadá značné množství úkonů, které jsou jinak potřeba při tvorbě videí. Podcasty jsou přitom čím dál tím populárnějším formátem pro formální i neformální vzdělávání.
Podcasty mohou být skvělým doplňkem k dalším vzdělávacím podkladům pro studenty i další kolegy, kteří se chtějí dozvědět o poznatcích ve vašem oboru. Podcast lze poslouchat i tehdy, když jsou naše ruce zaneprázdněné, a tak je dobré zamyslet se nad tím, jaký obsah a v jaké míře můžeme převést do zvukového výstupu. To si konkrétně ukážeme s nástrojem Anchor.
Když je nouze, dá se sáhnout po malování. Lepší se nám ale zdá využití grafických nástrojů pro negrafiky - obsahují spoustu šablon, které mohou způsobit lepší zážitek studentů :o).
Canva je grafický editor, který má opravdu velmi široké uplatnění, od obyčejného plakátu nebo pozvánky přes CV po návrhy příspěvků na sociálních sítích.
Pokud chcete vytvořit tuoriál či interaktivní prezentaci pro asynchronní výuku i zde se dá vybrat z nabídky - nám se aktuálně zalíbil nástroj Iorad.
Iorad je nástroj pro tvorbu návodů a postupů, jak se takzvaně něčím “proklikat”. Takový návod se skvěle využívá, pokud chcete ostatní seznámit s novým nástrojem, ukázat cestu, jak se k něčemu dostat. Výsledné tutoriály jsou vhodné jak pro naprosté začátečníky s prací na počítači, tak pro zdatné uživatele. Záleží jen na tom, jak podrobný návod vytvoříte.
Pro práci s koncepty, schémaaty, i zdroji mohou být k užitku nástěnky. Mezi oblíbené nástěnky patří například Padlet
Pokud tak budete vytvářet grafické či jiné textové dokumenty, měli byste myslet na typografii, aby se nejen vám, ale rovněž studentům vzdělávací zdroje dobře používaly. Jak na základní typografické úpravy vytvářených dokumentů zjistíte v našem dalším návodu.
V jakém nástroji tedy texty typicky vytváříme? V interaktivní osnově, na webu (třeba v Umbraco, stačí si zažádat o vytvoření webu ke kurzu), blogu (třeba na vašem profesním/učitelském blogu ve Wordpress), klidně také v editorech typu Canva. Nejméně snadné vytvoření slušného materiálu pro učení se nám zdá ve Wordu a Moodle.
Obsah i forma jdou ruku v ruce. I sebelepší a obsahově kvalitní výstup nám však může pokazit nekvalitně a amatérsky vypadající design, který je nedílnou součástí celkového dojmu z naší práce. Pojďme se podívat na základní typografická pravidla, na které bychom při úpravách svých dokumentů měli myslet.
V jednom z předchozích tutoriálů jsem ukazovala, jak si blog vůbec založit. Nyní se ale podívám dál, a to na takzvané blogposty neboli příspěvky - jak je vytvořit, spravovat, ale i zobrazovat na stránkách.
V kontextu využití a vytváření zdrojů nesmíme opomenout ještě jednu důležitou věc - otevřené vzdělávací zdroje a otevřené vzdělávání.
O otevřenosti ve vzdělávání se můžeme bavit nejméně ve dvou významech. Za prvé ve smyslu dostupnosti zdrojů. To znamená, že pokud publikujeme své vzdělávací materiály na internetu, jsou dostupné studentům i po ukončení kurzu, ale také komukoliv jinému, kdo si je vygooglí. Taková otevřenost je důležitou službou nás akademiků - dáváme přístup k informacím a poznání nejen vybrané exklusivní skupině.
Dále mluvíme o otevřenosti ve smyslu užití a licence. To znamená, že můžeme využívat licence Creative commons, abychom věděli, jak lze s daným zdrojem naložit - tím, který chceme využít nebo tím, který dáváme k využití. Podívejte se na licence přímo na stránkách Creative Commons.
Abyste měli větší přehled, můžete se podívat na komplexní návod, který představuje všechny potřebné dovednosti pro tvorbu otevřených vzdělávacích zdrojů. Inspirovat se můžete i souborem principů, jež připravilo ministerstvo školství na Novém Zélandě pro pedagogy a další vzdělávací experty. Na problematiku otevřené pedagogiky se můžete také podívat prostřednictvím specializovaného kurzu Open University, který je vám k dispozici volně zcela zdarma, nebo také s pomocí pokynů pro rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů.
Upravovat či kombinovat digitální vzdělávací zdroje lze zcela individuálně nebo také ve spolupráci s dalšími lidmi, mezi něž mohou patřit kolegové nebo také samotní studenti. Tvorba otevřených vzdělávacích zdrojů může být skvělou aktivitou pro studenty učitelství. Jejich zapojení do výuky je nyní i zajímavým výzkumným tématem, podívejte se třeba na Framework for Implementing OER-Based Lesson Design Activities for Pre-Service Teachers.
