Story cubes – „desková hra“ do výuky jazyků

16. 11. 2020 Karel Picka

Bez popisku

Deskové hry ve vzdělávacím prostředí českých škol již své místo v posledních letech pomalu nacházejí, a to jak formou deskoherních klubů a kroužků při škole, tak i přímo ve výuce. V poslední dekádě vzniklo i několik málo her určených přímo do školních lavic (například známá hra Ekopolis nebo hry na podporu finanční gramotnosti). Deskové hry jsou výborným rozšířením výukových metod učitele a dokáží v žácích probudit větší zájem o témata, nicméně mají i své problémy. Zvláště u složitějších a komplexnějších her trvá delší dobu, než se vysvětlí pravidla, než se hra přichystá nebo než se dohraje. Svoji roli může hrát i vyšší cena některých titulů, problematika počtu hráčů nebo tak triviální věc, jako je problém s uskladněním velkých krabic s deskovými hrami. To vše tak může pedagoga v počátcích odradit od zapojení deskových her do výuky, byť by byla hra sebekvalitnější. Proto si dnes představíme drobnou deskovou hru, kterou můžeme do výuky začlenit bez obtíží a beze strachu z toho, že nám budou žáci tápat v pravidlech nebo že nám hra zruinuje školní rozpočet.

Slovo desková v názvu této recenze je v uvozovkách záměrné. Ke hře Story Cubes (v češtině také prodávaná s názvem Příběhy z kostek) totiž žádnou desku nepotřebujete. Tato velice kompaktní hra se skládá pouze z balení šestistěnných kostek a jedinou další věcí, kterou tak ke hře potřebujeme, je naše fantazie. Kostky zde však nejsou klasické s číselnou řadou od jedné do šesti, ale obsahují malé obrázky – od jednoduchých piktogramů, jako je šipka, komiksová bublina nebo otazník, až po konkrétní předměty, jako je mobilní telefon, pyramida nebo kniha. Kostek je v balení rovných devět, takže celkově máme k dispozici 54 obrázků – pro náš příběh vždy hodíme všemi kostkami, čímž náhodně získáme devět obrázků k zapojení do příběhu. O to totiž ve hře jde. Každý hráč hodí kostkami, dostane oněch devět náhodných obrázků a následně musí sestavit příběh, ve kterém těchto devět náhodných předmětů nebo akcí využije. Jestli se ovšem rozhodneme do hry přimíchat nějaká vlastní pravidla nebo úpravy (ostatní hrající například mohou vypravěči dát kostky do konkrétního pořadí, a tím určit, kdy mají slova v příběhu zaznít), není to problém – hra tím nijak netrpí, a je tak pouze na učiteli, jakým způsobem tento element do výuky zapojí.

Základní zapojení Story cubes se samozřejmě nabízí v jazykovém vzdělávání. Kostky se tak dají využít například v českém jazyce jako námět na psaní slohové práce, popřípadě její kostry, nebo k jiné práci s jazykem, například tvorbě příběhu a vyprávění. Další možností je využití hry v cizích jazycích jako námětu k vyprávění krátkých příběhů s použitím předmětů na kostkách. V neposlední řadě je pak hra využitelná pro neformální seznámení dětí v kolektivu, například v rámci adaptačního kurzu, kde mohou v krátkých příbězích lehkou formou ukázat v rámci třídy své zájmy a podobně.

Zapojení této hříčky v hodinách navíc nahrává i velice rychlé vysvětlení pravidel, která jste kompletně načerpali již z této recenze, a rovněž cena – pod 300 Kč. Ke hře navíc existuje celá řada drobných rozšíření (se třemi kostkami), která hru tematicky obohacují o konkrétní zaměření: středověk, superschopnosti, zvířata nebo horory.

Mgr. Karel Picka

Katedra technické a informační výchovy

Pedagogická fakulta MU

 


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info