Čtete s nečtenáři?

prosinec 2022 Ondřej Hausenblas

Proč některý rodič nebo učitel nevěří, že nečtenáři mohou číst a navíc i rozvíjet myšlení? Možná, že dospělému nikdo nečetl ještě v kolébce, nebo mu po předčítání řekli „A spát!“ namísto toho, aby s ním o přečteném a o zážitku chvíli mluvili. Možná padl ve škole na učitele, kteří jen pro kontrolu nechávali děti číst popořadě vždy jedinou větu, později žáka zkoušeli z názvu knihy a jména autora, ale smysl textu i zážitek z četby se vypařil neznámo kam. Anebo se rodič nebo učitel nepouští do obšírnější práce s literárními texty, protože sám není čtenářem: pokud vůbec čte, tak víceméně jen doslovný význam, zajímá se jen o to, jak příběh dopadne, a radši se na něj dívá v televizi. Hlubší city a myšlenky k němu z textu nemluví.

Doufám, že naopak všichni čtenáři Komenského s dětmi čtou. Ale vždyť můžeme vždycky být lepšími rodiči i učiteli! Tahle kniha nám možná ukáže, že se do čtenářova růstu dá od nejranějšího dětství vnést mnohem více radosti, dovedností a zkušeností. Možná si všimneme, že v tom, co sami s dobrou vůlí a intuitivně pro děti a jejich čtení děláme, nevyužíváme toho dobrého, co se dnes o rozvoji čtenáře ví líp než dřív. A že vlastně recyklujeme některé postoje i aktivity, které mohou odrazovat od čtení dítě se slabšími dispozicemi nebo s netečným rodinným zázemím, nebo prostě brzdit čtenáře již nastartované z rodiny nebo školky. Ale kniha nabízí hodně užitečného i pro učitele dětí „nadaných“, například z rodin, kde se čte.

Autorky samy jsou zkušenými matkami čtoucích dětí. Mají přímou zkušenost s předškolními dětmi a jejich rodiči z vlastního kursu Čteme s nečtenáři. Navíc už dlouhá léta lektorují pro učitele i další zájemce kursy Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Kromě toho po léta působily jako projektové konzultantky v projektu Pomáháme školám k úspěchu.

Proto autorky dokážou srozumitelně a s mnoha konkrétními příklady vysvětlit nejen to, co je čtenářství, ale také v čem spočívá dobrá práce se čtenářem – jak doma, tak později ve škole. Vysvětlují, proč je pro čtenáře důležité, aby kolem něj bylo specificky podnětné prostředí plné knih, textů, aktivit s knížkami a důvěry ve čtení. A na příkladech ukazují, jak takové prostředí vypadá a jak se vytváří. Ale objasňují a ukazují také to, kterými fázemi má práce s dítětem a textem procházet, aby v dítěti rostl zájem o čtení a trvalý vztah k četbě, aby se při tom zároveň dostavovaly prožitky, přibývalo dovedností „luštit a dobírat se“ sdělení textu a aby rostlo čtenářovo uvažování i sdílení zážitků a myšlenek s druhými čtenáři. Takové odborné poučení by pro někoho možná bylo moc odtažité, jenže autorky vše vysvětlují na konkrétních příkladech textů pro děti a na aktivitách, které se s dětmi k četbě dělají. Podávají přehled osvědčených metod, například z kursů RWCT. A navíc víc než polovina knihy je zaplněna modelovými lekcemi s postupy a texty ověřenými „na dětech“. Takové lekce sice může učitel nebo rodič víceméně doslova okopírovat ve své práci s dětmi, ale jejich přínosem je hlavně to, že zřetelně předvádějí, jakou roli v rozvoji čtenářství hraje učitelovo nebo rodičovo jednání, jeho důmyslná připravenost na text, jeho chápání procesu čtení i reakcí dětí.

Kdo si tuhle knihu pečlivě a přemýšlivě přečte, nezíská sice to, čeho by se mu dostalo v živém dlouhodobém kursu, ale pokud je mysli otevřené a má srdce pro děti i knihy, skýtá velkou naději, že obohatí náš svět o citlivé, přemýšlivé a vytrvalé čtenáře.

PhDr. Ondřej Hausenblas

Katedra české literatury

Pedagogická fakulta UK