Vitamín D

kalciferol

  • Objev vitamínu D je úzce spjat s výzkumem křivice, jakožto onemocněním, které je způsobeno chronickým nedostatkem tohoto vitamínu.
  • Objevitelem vitamínu D se považuje Sir Edward Mellanby, který se zajímal o extrémně vysoký výskyt křivice ve Velké Británii, zejména ve Skotsku v roce 1914.
  • Mellanby svůj výzkum zahájil v roce 1915. Jako pokusná zvířata použil psy, které krmil ovesnými vločkami, které představovaly běžnou stravu společenské vrstvy, která křivicí trpěla nejčastěji. Výsledkem experimentu bylo, že pokusní psi onemocněli křivicí.
  • Během výzkumu Mellanby zjistil, že je schopen nemoc vyléčit podáním oleje z tresčích jater. Chybně ale předpokládal, že za prevenci křivice je zodpovědný vitamín A.
  • Tuto hypotézu otestoval Elmer Verner McCollum. Olej z tresčích jater probublával kyslíkem, který zničil vitamín A, a zjistil, že takto upravený olej už nezabraňuje xeroftalmii (oční vředy charakteristické pro nedostatek vitamínu A), avšak stále si zachovává schopnost léčit křivici. McCollum správně dospěl k závěru, že křivici léčí doposud neobjevený faktor. Ten byl označen jako vitamín D.
  • V roce 1924 byla potvrzena přímá spojitost mezi UV zářením a množstvím vitamínu D. Alfred F. Hess a Mildred Weinstock nezávisle na sobě potvrdili zvýšenou aktivitu vitamínu D v potravinách vystavených UV záření.
  • Vitamín D poprvé izoloval Frederic A. Askew z ozářené směsi ergosterolu v roce 1932, což vedlo k objasnění chemické struktury vitamínu D.