Minimální preventivní program

Prevence

Primární prevence

Sekundární prevence

Terciální prevence

Bere naše dítě?

Odvykání

Legislativa

Odkazy

NIKOTIN


Domácím kontinentem tabáku je Amerika. U Indiánů hrál tabák určitou magickou roli, byl užíván jako rituální látka. Že se zde kouřil již v dobách dávno minulých, dokazují nálezy dýmek v hrobech starých Aztéků. Také ti je žvýkali, šňupali a pravděpodobně i polykali, většinou však spolu s dalšími látkami, zvláště halucinogenními.

S užíváním tabáku se jako první seznámil Kolumbus, kteý roku 1492 přistál u břehů Kuby. Jeho námořníci jej informovali o podivném zvyku místního obyvatelstva. Muži i ženy vdechovali kouř z hořících sušených listů neznámé rostliny, smotaných do "tabaca", tj. doutníků. Zásluhy o seznámení Evropanů s tabákem jsou však připisovány Jeanovi Nicotovi, který jej v roce 1560 dovezl na francouzský královský dvůr, a to ve formě šňupacího prášku. Tabák byl tehdy považován za všelék, tato pověra vzala za své již koncem 16. století.

Až do počátku minulého století byly pro kouření tabáku používány dýmky nebo se tabák kouřil ve formě doutníku. Cigarety jsou objevem teprve počátku 20. století, kdy byly sestrojeny automaty na výrobu cigaret a tím došlo k jejich masivnímu rozšíření.

Tabák ( Nicotiana L. ) patří mezi rostliny lilkovité. Tento rod zahrnuje asi 100 druhů domácích převážně v Jižní Americe, na Sundských ostrovech, v Austrálii a Oceánii. Nyní se řada z nich pěstuje ve všech světadílech od rovníku až do teplejších oblastí mírného pásu, mnoho z nich jako okrasné i skleníkové rostliny.

K získání suroviny pro tabákové výrobky se pěstují především dva druhy. N. tabacum L., tabák obecný ( viržinský ) je nejrozšířenější. Druhým, méně využívaným je N. rustica L., tabák selský ( machorka ). V listech tabáku se koncentruje až 10 % pyridinových alkaloidů, zvláště nikotinu, doprovázeného nornikotinem, anabasinem aj. Tabákový kouř kromě nikotinu obsahuje i pyridinové zásady, kyanovodík, amoniak, kysličník uhelnatý, uhličitý, metan a sirovodík. Kyselá netěkavá složka tabákového kouře obsahuje převážně kyselinu mléčnou, glykolovou, jantarovou, malonovou, pyroslizovou, jablečnou aj. Prudká otrava nebývá nebezpečná, projevuje se bolestí hlavy, bledostí, smrtelným potem, závratí, nauseou a zvracením.


Účinky

Účinky nastupují krátce po užití díky rychlému vstřebávání v plicníc sklípcích. U kuřáků začátečníků je častá bledost, studený pot, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pokleslá nálada ( odpovídá lehčí otravě nikotinem, smrtelná dávka se pohybuje kolem 50 mg ). U pravidelných kuřáků příznaky spojené s akutní otravou chybějí. Objevují se však chronické následky dlohodobého kouření - poškození dýchacích cest, trávící soustavy, poškozen je také krevní oběh, což se projevuje vzestupem krevního tlaku, bušením srdce a nepravidelností srdečního rytmu.


Rizika

- onemocnění dýchacího systému - záněty průdušek, zápaly plic, rozedma plic, rakovina plic.

- srdeční nemoci včetně srdečního infarktu.

- pokles tělesné výkonnosti.

- zhoršuje vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku.

- poruchy potence u mužů.

- riziko poškození plodu u těhotných žen.

- nepříznivé účinky na pokožku obličeje, pleť rychleji stárne.

- alergie na složky tabákového kouře a astma.

- závislost na tabáku.

- onemocnění tepen dolních končetin ( Bürgerova choroba ).

- zdravotní poškození po kouření tabáku nastávají později než u většiny jiných návykových látek.

Alkohol

Tabák

Cannabinoidy

Stimuláty

Halucinogeny

Narkotika

Rozpouštědla

Odborný slovník

Slangový slovník