Mladí lidé s postižením na trhu práce v Rakousku
Tom Schmid

Obecná situace na pracovním trhu v Rakousku
Situace na rakouském trhu práce se dá celkově považovat za příznivou. Nepřerušený nárůst nesamostatných zaměstnaneckých poměrů pokračuje (na základě nástupu konjuntury v r. 2002 však znatelně přibrzdil), nezaměstnanost je relativně malá (třetí nejlepší místo v EU za Lucemburskem a Nizozemím).

Přehled rakouského trhu práce v roce 2002 :

Problémové skupiny na trhu práce
Změříme-li, kde je největší riziko ohrožení nadprůměrnou nezaměstnaností, popř. příliš častou dlouhodobou nezaměstnaností, vyplynou z toho následující problémové skupiny na rakouském trhu práce : Starší nezaměstnané však lze pouze podmínečně označovat za “problémovou skupinu”, protože se u velké části postižených skrývá za termínem “dlouhodobá nezaměstnanost” podniková dohoda nebo dohoda na základě kolektivní smlouvy, která může být (kvůli dodatečným platbám atd.) označena jako “období čekání na penzi” nebo “předpenze”. To může být samozřejmě chápáno jako koluzívní dohoda zaměstnavatele a zaměstnance na účet pojištění pro případ nezaměstnanosti.

U matek (samoživitelek) a žen s omezenou mobilitou vzniká problém dlouhodobě těžké zprostředkovanosti tím, že se (denní a týdenní) doba, ve které by mohly pracovat, neshoduje s očekáváním a požadavky trhu práce. Skloubení klasických rodičovských (pečovatelských) povinností a účast na pracovní činnosti závisí zpravidla na otevíracích dobách v mateřských školách, příp. školách a podobných zařízeních. Kromě toho jsou to ale také špatná spojení hromadné dopravy ve venkovské oblasti (mnohé rodiny mají pouze jedno auto, které zpravidla využívá muž), která pouze omezeně umožňují dostat se na pracovní místo mimo bydliště (v době, kterou si zaměstnavatel přeje).

U mužů a žen, kteří se opětovně vracejí do zaměstnání, obzvláště po dlouhé nepřítomnosti na trhu práce, lze pozorovat stejné kvalifikační deficity při zprostředkovávání, jako u osob s malou či špatnou kvalifikací. Zde by mohla relativně snadno zjednat nápravu podpůrná kvalifikační opatření.

Těžší k integrování jsou však osoby se zvláštními problémy, jako např. osoby, které nemají kde bydlet, zadlužené osoby či osoby s problémy s alkoholem a návykovými látkami. Zde je zapotřebí komplexní zprostředkování, neboť dříve než je možné pomýšlet na zprostředkování na trh práce, je zpravidla nejdříve třeba zpracovat komplexní problémy (např. opět stabilizovat životní situaci a/nebo najít byt). U zadlužených osob k tomu přibývá ještě fakt, že je opětovný vstup do řádného pracovního života často spojen s okamžitým zabavením mzdy, což není zrovna příjemná situace ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance. U cizinců migrujících za prací se k již zmíněným deficitům a často malým jazykovým znalostem přidružuje také problém nevyřešeného legálního pobytového statutu nebo (chybějící) pracovní povolení.

Postiženým a dlouhodobě nemocným jedincům se pracovní trh (s výjimkou těch případů, u kterých toto díky zvýšené ochraně před výpovědí není možné) vyhýbá. Vedle strachu zaměstnavatelů, který způsobuje ochrana před výpovědí (“toho/té už se nezbavím”), se lidé z osobního oddělení obávají i vyšších vedlejších mzdových nákladů (podmíněné především delší a/nebo častou nemocností), narušení průběhu práce a problémů s ostatními zaměstnanci.

Téměř nezprostředkovatelné jsou osoby hledají práci a mající ochranu před výpovědí; tím pádem je kvůli absolutním zábranám při výpovědi platící od data nástupu do zaměstnání (i při pracovním poměru “na dobu určitou”) téměř nemožné zprostředkovat těhotné ženy a muže nastupující do základní vojenské služby, kteří již obdrželi povolávací příkaz. Téměř stejně těžké je zprostředkování zvýhodněných postižených osob podle Zákona o zaměstnávání postižených, který po 6 měsících zaměstnání stanoví zvýšenou ochranu před výpovědí pro osoby se sníženou pracovní schopností o 50 a více procent. Zatímco je pro zvýhodněné postižené osoby s platným pracovním poměrem tato ochrana skutečnou ochranou, pro postižené osoby hledající práci je skutečnou překážkou.

Při průměrném náporu na pracovní místa, který byl v roce 2002 10,02 (na každé volné místo nahlášené na Úřadu práce připadá 10,02 nahlášených, práci hledajících osob) si mohou zaměstnavatelé zpravidla vybrat, kterou osobu zaměstnají. Vzhledem ke snižování rizika mají osoby s problémy se zprostředkováním zpravidla horší karty než osoby bez dodatečných problémů. Tento globální posudek je však v jednotlivých regionech, odvětví a sociálních skupinách různý.

Nezaměstnanost mladistvých
Nezaměstnanost mladistvých (15 - 24 let) narostla v roce 2002 o 18,4 % (celkový nárůst nezaměstnanosti + 14,0%), průměrná míra nezaměstnanosti mladistvých byla v roce 2002 7,0 % (celková míra nezaměstnanosti v Rakousku 6,9%). Míra nezaměstnanosti u mladých mužů činila 7,4%, u žen 6,5%. Ve věkové skupině 19-24-letých ležela s 8,4% značně nad průměrem, zatímco ve věkové skupině 15-19-letých činila pouze 3,3%.

Tento nárůst nezaměstnanosti u mladistvých byl zaznamenám i přes značný nárůst opatření Úřadu práce na doškolování mladistvých. I negativní vývoj na trhu s místy v učebních oborech, který byl zaznamenám v roce 2001, se v roce 2002 zastavil. Ve srovnání s rokem 2001 se snížil počet učňovských míst, která by byla hned k dispozici, o 5,9%, zatímco počet těch, kteří hledají učňovské místo, vzrostl o 12,8%.

Regionální zvláštnosti
Rakouský trh práce poukazuje na velké regionální zvláštnosti. Za povšimnutí stojí zvlášť silné sezónní vlivy: více než třetinu nezaměstnanosti způsobují dvě hlavní sezónní odvětví: turismus a stavební průmysl, což vysvětluje, jak silně sezónní výkyvy (průměrná nezaměstnanost v červenci je na rozdíl od února poloviční), tak i široké regionální rozpětí. Zvláště v turistických oblastech (západní Rakousko) je velká část nezaměstnanosti pouze sezónní záležitostí.

V Dolních Rakousích (a Burgenlandu) existují co do kvality trhu práce silné regionální rozdíly; zvláště oblasti se slabou strukturou (Waldviertel, části Weinviertel, jižní Burgenlandsko) poukazují na vysoký vliv mobility na šanci, získat popř. si udržet pracovní místo. Možnosti zprostředkování lidí se zvláštními problémy na trhu práce (těžká zrpostředkovatelnost, viz výše) jsou v oblastech se slabou strukturou výrazně silnější, přičemž se velká váha přikládá právě faktorům mobility a vzdělání.

Situace mladých lidí s postižením na trhu práce
Celkově se oproti roku 2001 vyvíjela v roce 2002 situace lidí s postižením na trhu práce v Rakousku příznivěji než celkový trh práce. To lze vyčíst i ze zvýšení nezaměstnanosti (zvýhodněných) postižených o 4,3% (celkový nárůst nezaměstnanosti v Rakousku činil 14%). Tento vývoj je vzhledem ke klesajícím školícím aktivitám Úřadu práce pro lidi s postižením pozoruhodný a lze ho vysvětlit pouze pozitivními efekty Iniciativy k zaměstnanosti rakouské spolkové vlády (tzv. “Behindertenmilliarde”).

Význam této “Miliardy pro postižené” (“Behindertenmilliarde”), která již od roku 2001 působí ve prospěch mladých lidí s postižením, byl podle značného uvolnění v této části trhu práce znát už v roce 2002, protože se už v té době začala uplatňovat řada speciálních podpůrných programů (např. Clearing, viz také příspěvek L. Procházkové) pro tuto skupinu.

Přesto jsou mladí lidé s postižením skupinou, která má na rakouském trhu práce značné nevýhody, obzvláště když navíc žijí v dalších deficitních oblastech (např. nízká kvalifikace, region se slabou strukturou atd.). Odpovídající aktivující opatření jsou tedy i nadále na denním pořádku.

back_to_content

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF