Specifika ovlivňující výběr povolání u zrakově postižených osob
Martina Botošová

Výběr povolání má v životě každého jedince velký význam. Ovlivňuje kvalitu jeho budoucnosti, postoje, sebevědomí, vztah k práci, ale i k ostatním lidem. V současné době, kdy je v České republice více než desetiprocentní nezaměstnanost to není jednoduché. Je nutné vybírat povolání nejen podle zájmu, ale i podle míry uplatnění na současném trhu práce.

U zrakově postižených osob je situace mnohem obtížnější. Možnost výběru povolání je vzhledem k jejich postižení omezená. Takto postižené dítě je třeba na výběr povolání připravovat po celou školní docházku. Je nutné jim realisticky předkládat možnosti, které jsou úměrné jejich schopnostem, všímat si v čem dítě vyniká a podpořit jej, protože to může mít význam pro jeho budoucí pracovní uplatnění. Občas dochází k tomu, že zrakově postižený si zvolí povolání, které je pro něj obtížné nebo naopak takové, které dostatečně neuspokojuje jeho potřeby. Proto je nutné se zrakově postiženými o této situaci hovořit a usměrňovat jejich představy. To se týká nejen žáků, ale i jejich rodičů. Ti často nevědí jaké možnosti jejich dítě má a jakým směrem jej vést. Mají o něm často zkreslené představy, které nemusí odpovídat jeho schopnostem. Zrakově postižené dítě tak může být rodiči nesprávně motivováno.

U zrakově postižených osob ovlivňuje výběr povolání daleko více faktorů než u vidících. Mezi tyto faktory patří :

  1. Osobnost zrakově postiženého

  2. Na utváření osobnosti zrakově postiženého dítěte se hlavně podílí rodina a její způsoby výchovy. Rodiče svými postoji ovlivňují sebehodnocení dítěte. Utváří složky sebepojetí a sebevědomí dítěte. To ovlivňuje jeho začlenění do společnosti a jeho prosazení se v ní. S tím úzce souvisí výběr povolání. Dítě zdravě sebevědomé si zvolí povolání úměrné jeho schopnostem.
     
  3. Intelekt zrakově postiženého

  4. Intelekt je jednou ze složek, která ovlivňuje výběr povolání u všech osob. Vysoký intelekt je podle většiny z nás branou ke studiu. U zrakově postižených hraje tato složka roli jen do určité míry. Důležitější jsou jeho schopnosti v prostorové orientaci a komunikaci s lidmi.
     
  5. Stupeň zrakového postižení

  6. Stupeň zrakového postižení má na výběr povolání významný vliv. Slabozrací jedinci mají větší možnost výběru než osoby nevidomé a osoby se zbytky zraku. Slabozrací mohou vykonávat např. povolání učitele na běžné škole, sekretářky či zahradníka, zatím co osoby zcela nevidomé tato povolání vykonávat nemohou.
    Nejvíce postiženou skupinou při výběru povolání jsou osoby se zbytky zraku. Výběr povolání u těchto osob ovlivňuje postupné zhoršování zraku, které ve většině případů končí slepotou. Což s sebou přináší nejen velkou psychickou zátěž, se kterou se musí jedinec neustále vyrovnávat, ale také nutnost přizpůsobovat se proměnlivým pracovním podmínkám.
     
  7. Typ zrakového postižení

  8. Každý typ postižení s sebou přináší určitou míru omezení týkající se různých životních oblastí. mezi nejčastější patří: glaukom, poškození sítnice a myopie gravis. Takto postižení by se měli vyhýbat převážně práci v prašném prostředí, s velkou fyzickou zátěži a práci na přímém slunci. budoucí povolání nesmí vést k zhoršení zraku.
     
  9. Prostředí zrakově postiženého jedince
  10. Stejně jako osoby vidící tak i osoby nevidomé vyrůstají v určitém prostředí, které má vliv na jejich budoucí uplatnění. prostředí zrakově postiženého by mělo byt podnětné, aby jej stimulovalo k dalšímu rozvoji. Podnětné prostředí mu umožňuje dostatečně rozvíjet jeho schopnosti, intelekt a zdravé sebepojetí celé osobnosti, což zjednodušuje výběr jeho povolání.
  11. Míra začlenění zrakově postiženého jedince do společnosti
  12. Každý jedinec si během svého života vytváří ve společností určitou pozici. ta je u zrakově postiženého ovlivněná postoji majoritní společnosti. často se setkává s různými předsudky, hodnoceními, což se odráží i v pracovním uplatnění. je zvykem, že zrakově postižený je dobrý hudebník nebo masér, ale jen stěží přijímáme, že by mohl být i dobrým programátorem aj.
  13. Nabídka možností přípravy na povolání

  14. Jak již bylo zmíněno zrakově postižení jedinci mají sníženou možnost výběru povolání.mohou se uplatnit v některých řemeslech, nebo jako učitelé, maséři a jiné. Na své budoucí povolání se připravují přímo na speciálních školách, které se nachází v Praze, Brně či v Opavě, nebo jsou integrování na běžných školách. Mohou být vzdělávání na různých typech gymnázií, kde jsou připravování na studium na vysoké škole, dále na obchodní škole, kde se učí vést účetnictví a práci s počítačem. Ti zrakově postižení, kteří se rozhodli ve svém povolání věnovat hudbě, mohou studovat na konzervatoři nebo ladičské škole v Praze. Dále mají možnost studovat na různých školách se sociálním zaměřením. Z učebních oborů jsou jím nabízeny možnosti jako např. masér čalouník, zámečník aj.


Pro ty, jež ztratili zrak později, existuje v Praze rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina, které jim umožní nejen výuku bodového písma a sebobslužných činností, ale zároveň i rekvalifikaci na jiné povolání. Většinou se jedná o povolání řemeslná, např. masér, keramik, aj.

Přestože si zrakově postižení najdou vhodné povolání, často jej z důvodů nezaměstnanosti v naši republice nemohou vykonávat, což má negativní dopad na celou jeho osobnost. Může dojít ke stagnaci některých schopností, snížení sociálních kontaktů. to může vést ke změně postojů zrakově postiženého ke společnosti. Je proto nutné společně se zrakově postiženým hledat takové povolání, kde by měl co nejširší možnost uplatnění.
 

Literatura :

Ludíková, L, Maleček, M. Tyflopedie I. Olomouc: UP, 1986.

Vágnerová, M. Oftalmopsychologie dětského věku. Praha: Karolinum, 1995.

Koluchová, J. Přehled patopsychologie dítěte I., II. Praha: SPN, 1989.

Čálek, O. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha : SPN, 1985.

back_to_content
Archivovana verze z webu KSpecPed PdF