Damascenská ocel

  • Damascenská ocel, známá též jako damask, damasková nebo damašková ocel, byla do Evropy dovážena ze syrského města Damašek. Damašek se vyráběl i v Indonésii a ve střední Asii. V Evropě byl používán v raném středověku Franky, Vikingy nebo Španěly. První zmínky o damašku pochází z 1. poloviny 1. tisíciletí n. l. z oblasti Indie.
  • Jednalo se o vysoce kvalitní ocel s charakteristickými vzory – tzv. mramorováním. Jelikož tato ocel byla velmi drahá a její výroba tajná, byla snaha tuto ocel napodobit, což vytvořilo tzv. svářkový (nepravý) damašek, dodnes nazývaný „damašková ocel“, což je v podstatě ocel svařovaná do vzorů. Tato ocel nebyla kvalitní a s pravým damaškem měla společné jen mramorování.
  • Damašková ocel je materiál, který má nehomogenní, ale více či méně pravidelnou vnitřní strukturu, kde se střídají vrstvy dvou a více různých druhů ocelí nebo i jiného kovu. Po vybroušení, naleptání a vyleštění povrchu vyniká jeho vnitřní vrstvená struktura. Výsledkem je kresba, jejíž vzor je vždy naprosto individuální, ale závisí i na použité technologii. V současné době se technologie damaskování využívá k výrobě kvalitních sběratelských nožů a mečů.
  • Nejnovější studie naznačují, že možná obsahovala uhlíkové nanotrubičky (s ohledem na technologie byly tehdy nanotrubičky vyrobeny náhodou a nikoli úmyslně), což by mohlo vysvětlit některé z jejích legendárních vlastností.