Součinnost školy a rodiny v programu

Program při realizaci klade důraz na spolupráci rodičů a školy. Formou domácích úkolů, které děti vyplňují společně s rodiči informuje o náplni a obsahu výuky přímo v jednotlivých hodinách. Rodiče mají možnost navázat na aktuální téma a s dětmi si popovídat o problematice. Podělit se o svůj názor, poznatky, zkušenost, postoj i prožitek s dítětem a tak formovat i postoje, názory a poznatky svých dětí. Mnozí rodiče v dotazníku, který sloužil jako zpětná vazba výuky, pozitivně hodnotili zábavnou formu programu, zvláště omalovánky, příběhy veverky Věrky, hry a video.

Kromě společných domácích úkolů budou rodičům v každé hodině prostřednictvím dětí předány dopisy s informacemi o nebezpečí pasivního kouření, o chartě práv dítěte a zajištění bezpečí pro děti a závěrečný dotazník jako zpětná vazba pro učitele.

Co je program „5 x denně“

Moderní lékařská věda odhalila vysokou závislost celoživotního zdraví člověka na jeho výživě. S výživou úzce souvisí tělesná zdatnost a výkonnost, odolnost k nákazám a celková délka života.

Přitom je vědecky doloženo, že zásadní význam má zdravé stravování již od útlého věku, neboť už v dětství se zakládají sklony pro pozdější choroby – zejména choroby srdce a cév, nádorová onemocnění, obezitu, cukrovku, alergie, osteoporózu a jiná. Proto rodiče, kteří chtějí udělat vše pro zdravý a šťastný život jejich dětí, uplatňují v rodině mimo jiné také zásady správné výživy. K nim neodmyslitelně patří bohatý přívod ovoce a zeleniny, jakožto zdrojů vitaminů, minerálních látek, vlákniny, ale celé řady dalších ochranných působků. Osvojení obliby ovoce a zeleniny nabízí nejen dětem, ale i jejich rodičům program „5 x denně“, který doporučuje každý den minimálně 5 porcí ovoce a zeleniny.

Co je jedna porce?

- jeden kus středně velkého ovoce (jablko, hruška, kiwi, pomeranč, grep, ...)

- jeden kus středně velké zeleniny (mrkev, rajče, paprika, ...)

- jedna běžná porce tepelně upravené zeleniny (brambory, květák, brokolice, špenát, hrášek, fazole, zeleninová polévka, zelí...)

- jedna miska ovocného či zeleninového salátu, kompotu

- jedna hrst drobného ovoce či zeleniny (rybíz, maliny, ostružiny, borůvky, ředkvičky, lusky, hroznové víno...)

- jedna sklenice ovocné či zeleninové šťávy (čerstvě vylisované)

Vidíte, že to není a i obtížné, ani nákladné dopřát své rodině

PĚTKRÁT DENNĚ OVOCE A ZELENINU

Vaše děti Vám určitě pomohou s vymýšlením nových receptů i s přípravou každodenních domácích hodů pro zdravější a delší život.

Abychom společně děti podpořili v zájmu o konzumaci různých druhů ovoce a zeleniny, poskytneme jim omalovánky, v nichž budou moci vybarvit vždy tu potravinu, kterou právě snědly. Budeme se snažit, aby obrázky lákaly děti k co největší pestrosti ve výběru z běžně dostupných druhů.

A pro Vás máme typ na netradiční, ale zdravou odměnu dítěte za nějaký pozoruhodný výkon: ať ochutná místo cukrovinek nějaké opravdu exotické ovoce. Abyste mohli cíleně vybírat, nabízíme Vám několik informací o těch druzích, které u nás zatím ještě nezdomácněly.

Dobrou chuť!

EXOTICKÉ OVOCE NA ČESKÉM STOLE

Granátové jablko. Již samotný latinský název napovídá, co najdeme v tomto legendami opředeném plodu, granatus – bohatý semeny a těmi je granátové jablko doslova napěchováno. S našim jablkem má společnou snad jen velikost a tvar. Slupka je hladká a kožovitá a stejně jako bílé přepážky nepoživatelná. Konzumuje se růžová až tmavočervená rosolovitá hmota obklopující semena. Chutí připomíná rybíz, ale je mnohem sladší. V zemích svého původu se konzumuje především čerstvá šťáva, což můžeme také zkusit tak, že rozpůlíme granátové jablko jako pomeranč a vytlačíme šťávu na lisu pro citrony.

Pro děti může být zajímavé a zábavné „dolování“ zrníček z jablka. Musí se nejdříve naříznout slupka a jablko rozpůlit a prsty z něj vybírat dužnatá jadérka, která přímo konzumujeme nebo

jimi zdobíme ovocné poháry, zmrzliny a podobně. Je třeba dát pozor na šťávu, způsobuje těžko odstranitelné skvrny.

Kaki. Znáte dvojníka rajského jablíčka? Na rozdíl od rajčat nedozrává na bylinných keřících, ale na ovocných stromech tomelu japonského a jmenuje se kaki. Na rozdíl od Japonska a Číny, kde zdobí novoroční tabuli již více než 1000let, v Evropě je známo více než jedno století. Pokud si chceme na kaki pochutnat musí být zralé a velmi sladké. Takové plody vypadají sice méně vábně, strukturu mají velmi měkkou, původní žlutá až červená barva se mění, povrh se stává místy průsvitný. Zralá dužina je jemná, sladká, rozplývá se jako přezralé rozměklé meruňky s jemnou karotkou. Nedozralé mají trpkou a svíravou chuť, po 2 týdnech při pokojové teplotě, až dužina na omak změkne, se může ovoce konzumovat přímo. Po rozříznutí dužinu vybíráme malou lžičkou nebo do ovocných salátů po oloupání slupky, která byť i dobře vyzrálá je ještě stále trochu trpká.

Kumqvat je trpaslík mezi citrusovými plody. Dužina se dělí na 3-5 segmentů, obsahuje malá měkká zrna, není moc šťavnatá. Malé žlutooranžové vonící plody lze jíst se slupkou po rozpůlení promnout v ruce, aby se dobře smíchaly obě struktury kumquvatu. Lze jej použít k plnění ovocem, na ovocný špíz a do zeleninových salátů.

Liči je nazýváno čínskou švestkou, avšak příbuzné je s javory a kaštanem. Plody jsou oválné tobolky červenohnědé barvy, s poměrně tuhou a drsnou slupkou, kterou lze poměrně snadno prsty uvolnit. Po té se objeví bílá průsvitná dužina strukturou podobná hroznovému vínu, obklopující poměrně velké fazolovité semeno, které se nekonzumuje. Chutí připomíná sladké příjemně aromatické muškátové víno. Může se jíst přímo, případně je složkou ovocných salátů (např. s melouny).

Mango. Není nad dobře vyzrálé mango tzn. není příliš tvrdé ani měkké, při stisknutí prstem mírně měkké, ale ne kašovité, slupka bez skvrn. Nasládlá vůně také vypovídá o zralosti plodu. Dozrát může i při pokojové teplotě nebo v tmavém papírovém sáčku po 24 hodin.

Tento zeleno-žlutý-oranžově melírovaný plod skrývá meruňkově zabarvenou dužinu, která je kolem pevně vrostlého jádra lehce vláknitá. Pro oddělení jádra od dužiny je třeba trochu zručnosti a trpělivosti.

Chuť manga připomíná směs broskví a meruněk, při pokojové teplotě mívá příchuť po terpentýnu, chlazením lze tuto pachuť odstranit.

Mango může být atraktivním desertem. Řeže se podélně na 3 plátky a přitom se vyřezává jádro. Nožem lze rozkrojit dužinu ve slupce na mřížku a z neporušené slupky dužinu lze vyjídat lžičkou už hotové kostičky. Je možné plod oloupat a řezat na libovolné malé části.

Melouny. V oblibě stojí na prvním místě červené melouny , které patří mezi vodní melouny, spolu i s jeho žlutou variantou bez pecek. Chuťově zajímavější i co se obsahu živin týče jsou cukrové melouny, kterých je dnes už dobrá nabídka – galia, kantalup, ananasový meloun, piel de Sapo. Tyto přímo vybízejí k řezbářským dílkům.

Postačí však vykrajovač na kuličky a alespoň dva druhy melounů a děti mohou vytvořit kuličky jako hopskulky(skákající kuličky), které téměř samy naskáčou dětem do pusy. Ke přímé konzumaci také postačí zubatá lžička (grapefruitová nebo na kiwi) a meloun

( cukrový) rozdělený na dvě části po odstranění středu se semeny, pro zpestření můžeme do něj vložit další ovoce - hroznové víno.

Mochyně – physalis. Málo rostlin vytváří tak originální červenooranžové plody, francouzsky se jim říká „láska v kleci“, protože bobule velikosti třešně se nachází uvnitř „ lampiónku“, který vznikl z květních kalichů mochyně. Ten plod také chrání a má udržnost až 6 měsíců.

Prodávájí se v plastových košících, schovány ve svých lampióncích, což pro děti může být určitá atrakce. Chuť je zajímavá, relativně nasládlá s kyselým podtónem. Plod po otevření pěti okvětních lístků je určen k přímé spotřebě nebo může sloužit jako dekorace k ozdobě pokrmů.

Nashi. Pro milovníky hrušek a pro zpestření jídelníčku lze doporučit tento plod citlivý na pomačkání a nárazy, proto se balí jednotlivě. Dužina je velmi šťavnatá, přestože je poměrně pevná. Nashi se může jíst samostatně nebo přidat do ovocných salátů.

Dotazník pro rodiče

Vážení rodiče,

V České republice se stále ještě objevuje riziko tzv. pasivního kouření, při kterém jsou nekuřáci nedobrovolně vystaveni pobytu v zakouřeném prostředí. Rádi bychom poznali Vaše názory na tento problém. Prosíme tedy o vyplnění následujícího dotazníku výběrem jedné z nabízených odpovědí. Dotazník je anonymní a proto se, prosím, nepodepisujte. Předem Vám děkujeme za spolupráci.

1. Představuje tzv. pasivní kouření nějaké riziko pro zdraví dětí?

ne, vůbec jim to neškodí
jen malé, jsou mnohem víc ohroženy výfukovými plyny z aut a kouřem z komínů
ano, mohou být velmi vážně ohroženy
nedovedu posoudit

2. Měli by být nekuřáci chráněni před nedobrovolným pobytem v zakouřeném prostředí, např. prostřednictvím zákazů kouření na veřejných místech?

určitě ano, pokládám to za velmi významné
asi ano, postačí to, jak je to u nás teď
zákaz kouření omezuje svobodu kuřáků
nedovedu posoudit

3. Mohou státem vyhlášené zákazy kouření na veřejnosti a pracovištích také nějak ovlivnit chování kuřáků i v jejich domácnostech?

1. ano, uvědomí si, že nekuřákům zakouřené prostředí vadí a doma kouřit nebudou

2. ne, domov je místem, kde si každý může dělat co chce

3. ne, nebudou o tom uvažovat

4. nedovedu posoudit

4. Můžete sdělit, jak je to s kouřením u Vás doma?

nepokládám za nutné na tuto otázku odpovídat
u nás doma se kouří
u nás doma se kouří jen občas, ne každý den
u nás doma se nekouří tam, kde je dítě
u nás doma se nikdy nekouří

5. Kouří-li někdo v blízkosti Vašeho dítěte, upozorníte ho a požádáte, aby poodešel nebo uhasil cigaretu?

ne, nepokládám to za nutné
ano, jen velmi zřídka
ne, raději s dítětem odejdu
ano, často
ne, to je věcí dohledu policejních orgánů

6. Máte představu o tom, zda a jak často je Vaše dítě pasivním kuřákem mimo domov?

ano, víme určitě, že se pohybuje jen v nekuřáckém prostředí
nejsme si zcela jisti, ale příbuzní a známí, které dítě navštěvuje, jsou nekuřáci
nevíme, zda příbuzní a známí, které dítě navštěvuje, jsou kuřáci
nedovedeme posoudit

7. Které způsoby pokládáte za dostatečné pro ochranu dětí před pasivním kouřením?

vyfukovat kouř na jinou stranu
kouřit u otevřeného okna nebo u otevřených dveří
častěji větrat
kouřit jen v kuchyni, v koupelně, na WC
kouřit venku (na balkoně, před domem)

8. Myslíte, že napříště budete věnovat větší pozornost ochraně dítěte před pasivním kouřením?

1. není třeba, už teď pokládáme naši péči za dostatečnou

2. nevidíme důvod ke zvláštní ochraně

3. asi ano, budeme o tom přemýšlet

4. ano, budeme v tomto ohledu důslednější

9. Měla by škola učit děti jak se účinně chránit před pasivním kouřením?

1. ne, škola má jiné povinnosti

2. snad ano, nejsme si zcela jisti

3. ne, škola nesmí děti stavět proti kuřákům

4. ano, uvítali bychom to

10. Vadí Vám, že se občas v naší společnosti vedou diskuse o kouření na veřejných místech?

1. vůbec to nesleduji

2. ano, dost mi vadí, pokládám to za pronásledování kuřáků, za útok na jejich svobodu

3. ano, vadí mi forma, i když uznávám, že diskuse je nutná

4. ne, podporuji diskusi a vyhledávám názory odborníků

5. ne, a dokonce k diskusi aktivně přispívám

11. A na samý závěr prosíme o sdělení: jsou ve Vaší rodině kuřáci?

1. ano, kouříme oba rodiče

2. ano, kouří jeden z rodičů

3. ne, oba jsme nekuřáci

Dotazník vyplňoval: otec ______ matka ________ společně oba rodiče _______

(označte křížkem)

ABY VAŠE DÍTĚ NEKOUŘILO

Vážení rodiče,

Položím Vám několik otázek:

- Máte rádi své děti?

- Chcete pro ně to nejlepší?

Představuji si, jak odpovídáte:

- Ano, ano,

a divíte se, jak se může někdo ptát na takové samozřejmosti. Dovolte pokračovat v otázkách:

- Co pokládáte za nejlepší pro své děti?

I tady se asi většinou shodnete na odpovědi:

     -    No, přece zdraví!

-         A co ještě?

     - Aby byly svobodné, nezávislé, zodpovědné, úspěšné, šťastné,…

to budou asi vaše další nejčastější odpovědi.

- Co sami děláte pro to, aby vaše děti byly zdravé, nezávislé, uměly se svobodně a zodpovědně rozhodovat?

V tomto místě už vás zanechám vlastním úvahám a zamýšlení. Jistě děláte pro své děti mnoho dobrých věcí, protože výchova potomka je náročnou, mnohostrannou a nikdy nekončící péčí, ke které jsou potřebné všechny síly a hlavně láska.

Někdy si my, rodiče, málo uvědomujeme, že k základům správné výchovy patří každodenní projevy podpory a lásky, aby děti měly trvalý pocit bezpečí a vlastního sebevědomí. Pochvala, uznání, slova „mám tě rád“, pohlazení a objetí jsou mnohem účinnějšími výchovnými prostředky než příkazy a zákazy. Mnozí namítnete, že bez důrazných instrukcí co dělat a co naopak ne, se výchovný proces neobejde. Máte jistě pravdu, ale většina příkazů a zákazů je zbytečná tam, kde dítě má neustále na očích přirozený vzor.

Vaše vlastní chování, jednání, mluva je pro dítě základním principem výchovného procesu. Pokud dítě vyrůstá v rodině, která má stanovena základní pravidla, která všichni – dospělí i děti – dodržují, pak je riziko, že dítě jednou sejde na špatnou cestu, mnohem menší, než když dospělí sami jednají v rozporu s tím, co požadují od svých dětí.

Chtěli bychom vám pomoci při výchově dětí, které budou zdravé, svobodné, nezávislé, zodpovědné. Proto nabízíme povídání o kouření. Je to riziko pokládané v současné době za nejzávažnější faktor poškození zdraví. Je to činnost, která vede k silné závislosti. Je to masový vrah, který ohrožuje i ty, kteří sami nekouří: mezi oběťmi nedobrovolného (pasivního) kouření jsou i naše děti. Je to lstivý a zákeřný nepřítel, který naivním a neinformovaným dětem a mladým lidem vychvaluje nabízené požitky, zatímco trpělivě a vytrvale čeká na svoji odměnu v podobě kruté a předčasné smrti.

Naše informace a rady jsou určeny především rodičům dětí předškolního a školního věku, které jsou nejcitlivější k následkům působení škodlivin z cigaret a všech dalších typů tabákových výrobků, a současně nejvnímavější k přímé i nepřímé propagaci kouření. V České republice mají vychovatelé a učitelé k podpoře protidrogové výchovy řadu účinných programů, bez spolupráce s rodiči však samotné úsilí školy nepřinese očekávané výsledky.

Vydání příručky, kterou dostáváte, zajistila instituce nejpovolanější: Liga proti rakovině. Je důkazem toho, že zdravotníci pokládají kouření za nevýznamnější riziko ohrožující zdraví, kterému je možno předcházet

- výchovou dětí a mladých lidí, aby nezačali kouřit

- pomocí kuřákům, aby zanechali kouření.

Informace a rady byly rozděleny do několika kapitol, uvedených nejčastějšími otázkami, s nimiž se při rozhovorech s rodiči a dospělými setkáváme nejčastěji:

1. Je vhodné zatěžovat děti problémy s kouřením v tak útlém věku?

2. Je prokázané, že kouření je tak významným zdravotním rizikem?

3. Byla vůbec prokázána škodlivost tzv. pasivního kouření?

4. Je možné, že kuřák nepřestane kouřit, když onemocní?

5. Neměl by se v boji proti kouření angažovat především stát?

6. Je nutné mluvit s dítětem o kouření, když sami nekouříme?

7. Jak máme s dítětem mluvit o kouření, když sami kouříme?

Věříme, že s širokou podporou rodičů, pedagogů, zdravotníků a všech ostatních přátel dětí se podaří zastavit novodobou smrtící pandemii, podobnou středověkým morovým ranám, vyvolanou nenasytnou touhou výrobců a distributorů tabáku po zisku.

Je vhodné zatěžovat děti problémy s kouřením v tak útlém věku?

Máte pravdu. Děti by měly mít možnost vždy dýchat čistý vzduch a vyrůstat v prostředí bez negativních vzorů chování. Bohužel, mnoho dětí už od narození takové štěstí nemá, protože jeho rodiče či jiní nejbližší příbuzní kouří. I celá naše společnost kuřáctví posuzuje s nepochopitelnou shovívavostí, takže ani děti z nekuřáckých rodin nejsou před rizikem kouření v bezpečí. Proto potřebují správné a pravdivé informace už od chvíle, kdy jim mohou rozumět.

„Zrození“ kuřáka je dlouhodobý proces, který začíná prakticky od narození. V době, kdy se nám zdá, že ještě nic nechápe, vnímá už dítě okolní svět svými smysly velmi intenzivně. Pokud rodiče a posléze i další nejbližší dospělí, kteří přicházejí s dítětem do bezprostředního a častého kontaktu, vydávají vůni silně ovlivněnou kuřivem, dostává dítě hned po narození signál, že toto je pravá vůně domova.

Velmi brzy, už kolem 2. až 3. roku věku, dítě pozoruje a napodobuje chování rodičů, kteří jsou pro ně přirozeným a samozřejmým vzorem. Vůbec si nepřipouští, že by lidé, kteří pro ně představují záštitu bezpečí a autoritu, dělali věci, které nejsou správné. Napodobování je zpočátku jen neuvědomělé, bez pochopení nějakých souvislostí. Jestliže některá činnost dítěte se stane předmětem většího zájmu jeho okolí, dítě ihned pochopí, že dělá něco výjimečného, což si potvrdí při každém opakovaní toho, co vzbuzuje rozruch.

Také napodobování kouření patří mezi činnosti malých předškoláků, které vyvolávají mezi dospělými veselý zájem a úsměvné komentáře. Mnozí rodiče se dokonce pyšní před návštěvami šikovností svého potomka, který umí přinést krabičku cigaret, dvorně nabídnout dospělým a ještě jim i připálit. Není vzácností, že rodiče posílají děti nakupovat cigarety jejich oblíbených značek v blízké trafice. Dokonce i skutečné pokusy dětí s kouřením v tomto věku komentují dospělí shovívavým „počkej si, až budeš větší“.

Malé děti nepřemýšlejí o kouření, neplánují, zda budou nebo nebudou kouřit. Přesto přijímají informace, které zásadním způsobem ovlivňují jejich postoj ke kouření: jde o něco zcela běžného a normálního. „Je to určitě správné, když to dělá máma a táta. Není to něco, čeho se mám bát“.

Docházka do školy představuje pro dítě mimo jiné velké rozšíření jeho sociálních kontaktů. I když tráví stále převážnou část doby s jeho vrstevníky ze třídy, uskuteční se každý den několik setkání se staršími žáky: na chodbách, v sociálních zařízeních, v jídelně, v okolí školy, při mimoškolní činnosti. Okruh vzorů nabízejících napodobování se podstatně rozrůstá, postupně se pro dítě stává model chování ostatních děti významnější než původní rodina.

Přesto však základní postoje, které vznikaly po narození, ovlivní ve většině případů výběr kamarádů, s jejichž chováním by se chtělo dítě napříště ztotožnit. V mnoha našich i zahraničních studiích bylo opakovaně prokázáno, že děti z nekuřáckých rodin si jen výjimečně vyberou kouřícího kamaráda, zatímco u dětí kouřících rodičů je kouřící kamarád téměř pravidlem.

Určující význam pro orientaci, jaký způsob života si člověk jednou zvolí, má tedy rodina. Dalším významným faktorem je prostředí, které je pro dítě hned po domově nejbližší: škola, resp. předškolní a později i mimoškolní dětská zařízení. Odborní pedagogičtí pracovníci mají v současné době řadu programů, zaměřených na prevenci kouření a ostatních toxikománií.

U předškoláků a žáků prvních až třetích tříd základní školy jsou děti upozorňovány na nevábné estetické jevy provázející kouření: nepříjemný zápach, žluté prsty a zuby apod. Přijatelnou formou jsou děti seznamovány i s nejčastějšími zdravotními následky, které postihují aktivní i pasivní kuřáky. Děti tak mohou samy konfrontovat své subjektivní zdravotní potíže (dráždění očí, v krku, kašel, bolesti hlavy) s pravděpodobnou příčinou: zamoření ovzduší jejich bytů cigaretovým kouřem.

Hlavním cílem výchovného působení na děti ve věku mezi 3. až 8. rokem je ovlivnit jejich postoje ke kouření žádoucím způsobem: kouření je chování, které významně škodí zdraví. Cigareta nezvyšuje přitažlivost, ale právě naopak, je zdrojem odpudivého zápachu a dalších neestetických průvodních jevů. Cigaretový kouř poškozuje i nekuřáky a proto se děti učí, jak se bránit pobytu v zakouřeném prostředí.

Je prokázané, že kouření je tak významným zdravotním rizikem?

O tom v současné době nejsou žádné pochyby. Základ moderních vědeckých metod hodnocení účinků kouření na zdraví se datuje do období po 2. světové válce. Každoročně jsou publikovány výsledky několika set různě pojatých studií, které opakovaně potvrzují, že kouření je největší masový vrah v historii lidstva.

V současné době víme zcela bezpečně, že kouření je přímo spojeno se vznikem 25 různých onemocnění, k rozvoji a progresi dalších 25 významně přispívá. Pomocí statistických analýz se uznává, že v současné době umírá každý rok na následky kouření asi 5 milionů lidí a počet obětí se během příštích 20 let zdvojnásobí. Na nemoci související s kouřením umírá každý druhý kuřák, z nich polovina předčasně, v produktivním věku. Mezi oběťmi kouření jsou rodiče nezletilých dětí, kteří začali pravidelně kouřit v pubertě.

Kuřáci nejčastěji umírají na nemoci srdce a cév - téměř 1,7 milionů lidí ročně. Kouření patří v této skupině nemocí k hlavním rizikovým faktorům. Protože kuřáci obvykle preferují i další formy nezdravého způsobu života (častější konzumace tučných potravin, nízká spotřeba ovoce a zeleniny, malá tělesná aktivita, k níž přispívá i zhoršení dechu kuřáků), je ohrožení kuřáků násobeno současným působením několika významných rizikových faktorů.

Nemoci srdce a cév se projevují různými klinickými formami:

- jako chronická angina pectoris či akutní srdeční infarkt,

- jako mozková mrtvice (s možným dlouholetým ochrnutím)

- jako život ohrožující výduť aorty či jiných velkých cév

- jako onemocnění cév na končetinách spojených s jejich uzávěrem (a následnou nekrózou a nutností amputace končetiny).

Závažná a chronická onemocnění dýchacího ústrojí (chronický zánět průdušek, rozedma plic) jsou každoročně příčinou smrti dalšího téměř milionu lidí. Umírání je pomalé a kruté, postupným udušením. Řadu let před definitivním koncem jsou postižení pacienti postupně omezováni v tělesné činnosti, neobejdou se bez dýchacích přístrojů a ani upoutání na lůžko jim život nezachrání. Asi tři čtvrtiny obětí této kruté smrti jsou kuřáci

Rakovina plic a průdušek je příčinou smrti téměř 700.000 lidí každý rok a o jejím těsném spojení s kouřením vědí i malé děti. Mezi každým 100 zemřelých je v průměru 90 kuřáků, další 2- 3 mrtví jsou oběti jejich dlouhodobé nedobrovolné expozice tzv. pasivnímu kouření (doma, na pracovištích). Podobně jako chronická bronchitis, plicní rozedma, i rakovina plic a průdušek by se staly vzácnými onemocněními, kdyby lidé přestali kouřit.

Kouření prokazatelně ovlivňuje i vznik dalších typů zhoubného bujení. Vznikají jak v místech přímého styku se škodlivinami uvolňovanými z tabáku (rakovina jazyka, slinných žláz, dutiny ústní, hrtanu, hltanu) tak i v orgánech vzdálených, do kterých jsou karcinogenní látky přinášeny krví (rakovina ledvin, močového měchýře, slinivky břišní, děložního čípku, střev a konečníku).

Smrtící následky kouření se začínají projevovat v populačních studiích už po 20 letech kouření. U mnoha lidí, kteří pravidelně kouří od 15 let, se nemoci klinicky manifestují už po 30. roce jejich života, nedožijí se 40. narozenin. Odcházejí od započatého díla, zanechávají po sobě nedospělé sirotky.

Nejdříve se závažné následky kouření projevují v oblasti sexuálního života a reprodukce. Kouřící muži mívají častěji potíže s potencí i s plodností, protože škodliviny z cigaretového kouře poškozují jak tvorbu a zrání spermií, tak i erektilní funkce pohlavního údu. Veřejnost je málo informována o tom, že kouřením poškozené spermie mohou být příčinou různých vrozených vývojových vad, protože narušená genetická informace se přenese při oplodnění vajíčka na zárodek a plod.

Kouření u žen ovlivňuje tvorbu a uvolňování jejich pohlavních hormonů a narušuje tak rovnováhu ve složitém hormonálním cyklu regulujícím plodnost i průběh těhotenství. Proto kuřačky mívají častěji menstruační potíže, o 5 až 8 let dřívější přechod (klimakterium) a problémy s otěhotněním. V těhotenství jsou častěji ohroženy různými závažnými komplikacemi (mimoděložní těhotenství, vcestné lůžko, poruchy placenty, předčasný porod).

V posledních letech se věnuje velká pozornost zkoumání účinků kouření na nervový systém, zejména na mozkovou činnost. Víme, že nikotin je silnou psychoaktivní drogou, která v mozku vyvolává řetěz reakcí, souvisejících s vyplavováním různých hormonů a také látek přenášejících nervové vzruchy. Tyto reakce ovlivňují náladu a chování, v jistém smyslu i výkonnost kuřáků. Současně ostatní látky z cigaretového kouře působí těžká poškození nervových buněk, které předčasně stárnou a odumírají.

S největší pravděpodobností jsme na prahu poznání, co je příčinou toho, že kuřáci mívají rychlejší úbytek rozumových schopností (zjistitelných např. měřením IQ), častěji a v mladším věku se u nich vyskytují různé závažné psychické nemoci, jako Alzheimerova choroba, schizofrenie, ale také deprese, úzkosti, sebevražedné chování.

Bez zajímavosti jistě není ani to, že kouření přispívá k rychlejšímu stárnutí, které se projevuje i dalšími znaky, které sice nejsou tak závažné pro celkový stav zdraví, ale signalizují větší progresi degenerativních změn. Kouření podporuje kazivost zubů, nemoci dásní a předčasné ztráty chrupu. Kůže kuřáků je více vrásčitá, našedlá, vysušená. Oční čočky jsou u kuřáků dříve než u nekuřáků postiženy šedým zákalem. Citlivost smyslů chuti, čichu, sluchu ochabuje dříve a rychleji.

Kuřáci bývají více ohroženi různými komplikace při chirurgických výkonech, pomaleji a déle se jim hojí rány i různá kožní onemocnění. Také nejrůznější zažívací a trávicí potíže, včetně žaludeční a dvanácterníkové vředové choroby, se vyskytují častěji mezi kuřáky.

Světová zdravotní organizace označuje kouření za nejvýznamnější rizikový faktor nemocnosti a předčasné úmrtnosti, který je možno ovlivnit prevencí. Tento postoj zaštiťují nejprestižnější kapacity zdravotníků z celého světa.

Pochválili jste včera své dítě?

V rámci programu „Normální je nekouřit“jsou děti vedeny také ke vzájemné ohleduplnosti, všímání si pozitivních vlastností či aktivit u jejich spolužáků, sdílení příjemných zpráv a pocitů. Pomozte svým dětem hledat a vidět klady u ostatních i u sebe.

Každý člověk potřebuje být opakovaně ujišťován, že má své významné postavení ve společenství, které je mu blízké: v rodině, mezi spolupracovníky, mezi sousedy. Jestliže si uvědomíte, že tuto potřebu mají dospělí, o to větší pozornost v tomto ohledu zasluhují děti. Ty, na rozdíl od nás, své místo v životě teprve hledají a potřebují se stále ujišťovat, zda jdou správným směrem.

Není těžké pochválit děti, které nosí ze školy jedničky, nemají problémy s chováním, poslouchají naše příkazy. Ale mnozí rodiče i v těchto případech pokládají snažení dětí za samozřejmost, která žádné zvláštní uznání nepotřebuje.

O to víc musíme pátrat po důvodech pochvaly u těch dětí, které z našich představ o ideálním, nadaném a poslušném dítěti nějak vybočují. Jestliže u těchto dětí nedokážeme najít a ocenit žádný pozitivní skutek, snahu, vlastnost, pak v nich posilujeme pocit méněcennosti, nesounáležitosti, nedůvěryhodnosti. Pomáháme jim k cestě do postupné izolace, z níž nacházejí východisko sdružováním se do skupin, které se v negativních vztazích ke světu posilují.

I u českých dětí jsme potvrdili zkušenosti zahraničních badatelů, že dítě, které denně marně čeká na projev uznání, se častěji uchyluje k různým drogám, které mu pomohou zlepšit jeho náladu. Proto se tak zvaná „pozitivní výchova“ pokládá za nedílnou a velmi významnou součástí komplexního přístupu k prevenci konzumace alkoholu, kouření, užívání drog.

Vaše dítě přichází do věku nástupu puberty. V následujících měsících a letech se bude měnit nejen fyzicky, ale i psychicky. Bude se pravděpodobně tvářit jako silák, který všechno zvládne, ale ve skutečnosti se stane více zranitelné, citlivé, nejisté. Pokud bude mít dojem, že Vy, rodiče, mu nerozumíte, bude hledat při svém tápání pomoc jinde. Může přitom narazit na zlo, podvody, úskoky, protože nikdo je nemůže mít rád tak jako Vy.

Pokud se Vám podaří dát každý den alespoň jednou najevo, že je máte rádi, že vidíte a oceňujete jeho snahy, činy, vlastnosti, že jste připraveni mu pomoci kdykoliv ji bude potřebovat, uděláte pro své dítě mnoho. Není třeba vyjadřovat pochvalu a uznání dary nebo penězi, dítě od rodiny nečeká „tržní vztahy“. Lidé mají jedinečný dar řeči, kterou mohou hladit a zraňovat. Pokuste se užívat tohoto daru „k pohlazení“ každý den.

Proč je mléko ELIXÍR ?

Co je program „5 x denně“

Dotazník pro rodiče