Hermann Staudinger

23. 3. 1881 – 8. 9. 1965

Nobelovu cenu získal v roce 1953 za objevy v makromolekulární chemii

  • • německý chemik
  • • narodil se v rodině profesora filosofie a sociologie
  • • studium:
    • – univerzita v Halle (chemie)
    • – technika v Darmstadtu
    • – univerzita v Mnichově
    • – univerzita ve Štrasburku
  • • v roce 1907 se stal mimořádným profesorem na technice v Karlsruhe
  • • v roce 1926 se stal profesorem na univerzitě ve Freiburku, kde v roce 1940 založil výzkumný ústav makromolekulární chemie a stal se jeho ředitelem
  • • ve své vědecké práci se zaměřil na výzkum ketonů, autooxidace, alifatických diazoniových sloučenin a insekticidů
  • • jeho celoživotním dílem byl systematický výzkum makromolekul, který mu přinesl celosvětové uznání
  • • s výzkumem makromolekulárních sloučenin začal v roce 1920 a o výsledcích své práce vydal okolo pěti set vědeckých studií (přes sto o celulóze, kolem šedesáti o kaučuku a isoprenu)
  • • zkoumal přírodní makromolekulární látky (škrob, celulózu, přírodní kaučuk) a také syntetické makromolekulární látky (polyoxymetylen, polystyren, polyvinylacetát)
  • • rozpracoval nejdůležitější metody ke zkoumání struktur makromolekulárních látek, hlavně rentgenovou strukturní analýzu
  • • zjistil, že makromolekuly vznikají polymerizací, při níž se nenasycené molekuly základní látky slučují do větších celků (polymerů) řetězovým mechanismem
  • • jeho poznatky se uplatnily při výrobě plastických hmot