Cín

  • chemická značka: Sn
  • název: - český: Cín, - anglický: Tin, - latinský: Stannum
  • původ názvu: chemická značka je odvozena z latinského stannum
  • doba objevu: kolem 3 000 let př. n. l. poznali Egypťané cín, avšak čistý kov byl vyroben kolem roku 1 800 př. n. l.
  • získávání v době objevu: cín se získával z cínových ložisek, cínové rudy se zpracovávaly společně s měděnými rudami
  • použití v době objevu: cín se používal k pocínování měděných nádob, k odlévání zvonů, používal se i jako ozdoby na krunýře, štíty, brnění, byly nalezeny i cínové jehly, kruhy, knoflíky nebo hliněné nádoby potažené cínem; cínařství dosáhlo vrcholu v evropském středověku, renesanci a baroku - hlavními výrobky této doby byly užitkové a liturgické nádoby, svícny, křtitelnice, před objevením porcelánu byl cín důležitým materiálem pro výrobu talířů, konví a číší; později byly z cínu odlévány i drobné hračky (cínoví vojáčci), sošky a pamětní medaile
  • naleziště v době objevu: Anglie, Egypt, Čína a Japonsko
  • naleziště v Čechách v době objevu: staré odvaly u Krupky a u Lokte svědčí o tom, že cínovou rudu těžili již Keltové